Autor Téma: Sovětská zimní kampaň 1943-1944  (Přečteno 5532 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

petarb

  • Wehrmacht
    Unteroffizier - četař
  • Příspěvků: 107
Sovětská zimní kampaň 1943-1944
« kdy: Červen 20, 2009, 01:22:19 »
Poté co dal Stalin na Žukova a nechal nejlepší Německé divize vykrvácet na předem připravených obranných postaveních okolo Kurského oblouku, přešla RA do vlastní ofenzivy. Doslova vyrvala Wehrmachtu iniciativu z rukou a způsobila mu nenahraditelné ztráty na lidech a technice. Obsadila rozsáhlé území a dobyla zpět strategická města jako Charkov, Bělgorod, Orel a Kyjev.
Stalin nechtěl dát Němcům ani chvilku odpočinku, bál se aby Němci jako po dvou předchozích zimách nedoplnily a nereorganizovali svá vojska a nepokusili se znovu převzít otěže války na východě do svých rukou.
Před třetí ruskou zimou proto plánuje vrchní velení RA včele se Stalinem rozsáhlou zimní kampaň proti oslabené Německé Ostheer a satelitům Německa jež se účastní východního tažení.
Tentokráte se však nemá jednat o  jen lokální protiofenzivy jako u Moskvy v zimě 41/42 nebo u Stalingradu a Rževa v zimě 42/43. Naplánují celou sérii ofenzivních akcí takřka po celé délce východní fronty jež má být vlastně pokračování již tak úspěšné letní a podzimní kampaně.
Jako první byla zahájena žitomirsko-běrdičevská operace:
Tu zahájila  vojska 1. ukrajinského frontu generála Vatutina již 24. prosince 1943, ze svého předmostí u Kyjeva. Po prolomení obrany německé 4. tankové armády postoupili Rusové přes Žitomir a Běrdičev až k původnímu velitelskému stanovišti Skupiny armád Jih u Vinici 150km jihozápadně od Kyjeva. Tam byl útok zastaven narychlo převelenou německou 1. tankovou armádou až do 14. ledna 1944.
Druhá operace, krivogradská:
Provedená 2. ukrajinským frontem pod velením Koněva od 5. do 16. ledna 1944. Po předchozích nezdarech a pevné německé obrany v okolí města Krivoj Rog ( 100 km jižně od řeky Dněpru a cca 400 km od Kyjeva ) se rozhodl Koněv nepokračovat jižním směrem.  Naplánoval a nasadil jeho údernou sílu 5.GTA západním směrem, jeho taktika vyšla a v polovině ledna jeho vojska obsadila město Krivograd ( 300 km od Kyjeva ). Ale co bylo důležitější v kapse mezi 1.a 2. ukrajinským frontem se mu podařilo obklíčit u města Korsuň Ševčenkovskij dva armádní sbory ze sestavy německé 8.A.
Třetí operace, korsuň-ševčenkovská:
Ta byla výsledkem předchozích dvou útočných operací a provedla ji společně vojska 1. a 2. ukrajinského frontu v rozmezí 24. ledna až 17. února 1944. V následující „reži“ a německém protiútoku při, kterém bylo ztraceno dalších více jak 30000 vojáků  se Němcům nakonec část jednotek podařilo z kotle dostat ven, avšak veškeré těžké zbraně byly ztraceny a na nějakou stabilizaci fronty na pravém břehu Dněpru se nedalo ani pomýšlet.
Díky tomu, že většina tankových divizí Wehrmachtu a zbraní SS byla nasazena na vyproštění obklíčených vojsk přikázal Hlavní stan vrchního velení všem čtyřem ukrajinským frontům zahájit útočné operace proti Skupině armád Jih a Skupině armád A na celé frontové linii.Hlavní úsilí a pozornost byla věnována severnímu úseku Skupiny armád jih a jižnímu úseku Skupiny armád A.
Čtvrtá operace, rovensko-lucká:
Operace probíhala od 27. ledna do 11. února 1944, prováděl jí Vatutinův 1. ukrajinský front, který udeřil přímo na západ do prostoru jižně od Pripjaťských bažin. Touto poerací se podařilo 1. ukrajinskému frontu zcela obchvátit Skupinu armád Jih ze severu, Vatutinova vojska se dostala až k městům Rovno a Luck, které byly od Kyjeva vzdáleny 320 až 400km západním směrem. Odtud se přímo nabízel útok do týlu Skupiny armád Jih.
Zatímco 1. a 2. ukrajinský front prolomily celou hloubku obrany Skupiny armád Jih ve střední západní Ukrajině, zahájily 3. a 4 ukrajinský front další útočnou operaci.
Pátá útočná operace, nikopolsko-krivorožská:
Tu zahájil jak již bylo řečeno Malinovského 3. ukrajinský front a Tolbuchinův 4. ukrajinský front. Operace probíhala od 30. ledna do 29. února 1944. Protívníka v této oblasti zastupovala německá 6. armáda ze Skupiny armád A, jejíž obranné linie kopírovaly velké ohbí Dněpru. Po kolapsu německé obrany 6.A Rudá armáda pronikla do velkého ohbí Dněpru a obsadila důležitou silniční a železniční křižovatku Krivoj Rog.
Ve stejné době kdy čtyři ukrajinské fronty rozdrtily německou obranu na Ukrajině, zahájil Hlavní stan útočné operace na severním úseku u Leningradu.

Šestá útočná operace, leningradsko-novgorodská:

Operaci provedl, Leningradský front generála Govorova a Volchovský front generála Měreckova, ke kterým se později připojil 2. pobaltský front generála Popova. Útok byl zahájen 14. ledna 1944 a během několika dnů zcela eliminoval blokádu Leningradu a poté začala vojska zatlačovat Němce západním směrem k hranicím Estonska a Lotyšska. Německá 16.A a 18. A ze Skupiny armád Sever, klade Rusům tvrdý odpor a stahují se na předem připravené záložní pozice, před kterými se v polovině února 1944 Rudá armáda zastavuje a její útočná síla je zcela vyčerpaná.
Po těchto úspěšných operacích naplánoval Hlavní stan druhou fázi zimní kampaně, které se měly účastnit už jen ukrajinské fronty. Operace měly začít 4. března a trvat až do poloviny dubna 1944. Cílem těchto dalších pěti útočných operací mělo být osvobození celé pravobřežní Ukrajiny, Krymu a oddělení Skupiny armád Střed v Bělorusku od Skupiny armád Jih.
Sedmá útočná operace, proskurovsko-černovická:
Velitel 1. ukrajinského frontu maršál Žukov, jež dočasně převzal velení frontu po smrti generála Vatutina, zahájil operaci 4. března 1944. Sovětské jednotky zaútočily z prostoru Šepetovka, Dubno, obchvátily hlavní síly Skupiny armád Jih a postoupily do prostoru Černovice severně od sovětsko-rumunské hranice. V první fázi operace prolomila sovětská 3.GTA a 4.TA obranu německé 4.TA a 7.března.1944 pronikly do oblasti města Proskurova. GFM Manstein sem narychlo přesunuje III. a XLVIII. Tankový sbor jež situaci uklidňuje. Žukov reorganizuje a přeskupuje síly a zahajuje 21. března 1944 druhou fázi operace, sovětským tankovým armádám ( 1. a 4 TA ) se zdaří průnik do Mansteinovy obrany a šest dnů nato dojedou ruské tanky ke břehům řeky Dněstr. Celá německá 1.TA je obklíčena v kotli u města Kamenec Podosklij. Do 17. dubna 1944 dosáhly tankové jednotky Rusů předhůří Karpat a přeruší veškeré komunikace mezi  Skupinami armád Severní Ukrajina ( bývalá Skupina armád Jih ) a Skupiny armád Jižní Ukrajina ( bývalá Skupina armád A ). Po týdnu tvrdých bojů se nakonec GFM Mansteinovi podaří 1.TA vyrvat ze spárů Rudé armády a stáhnout jí do jihovýchodního Polska.  Po této úspěšné operaci je Hitlerem odvolán a nahrazen. 1. ukrajinský front přechází do obrany z důvodu naprostého vyčerání.

Osmá útočná operace, umaňsko-botosanská:

Byla zahájena 5. března 1944 2. ukrajinským frontem maršála Koněva směrem na Umaň a Vinicu. Úderný klín tvoří 5.GTA a 6.A, které výše uvedená města obsazují již 10. března 1944. 2. ukrajinský front tvoří druhou polovinu kleští a 17. března Koněvovy tanky dosáhnou Dněstru v okolí Mogilov Podolskij a sevřou spolu s 1. ukrajinským frontem německou 1. TA do obklíčení a odřízou jí od jednotek německé 8.A ze Skupiny armád jižní Ukrajina. V následujících dnech zatlačují Koněvovy jednotky Němce pomalu k rumunským hranicím.
Devátá útočná operace, běrezněgovatsko-snigirjovskou
Tu zahájil 6. března 1944 Malinovského 3. ukrajinský front, útok směřoval podél černomořského pobřeží proti Skupině armád jižní Ukrajina. Během dvou dnů se podařilo obchvátit německou 6.A u města Běrezněgovatskoje, ale ta se z kotle po prudkých bojích vysmekla a dokázala se spořádaně stáhnout na západ. Rusům se však podařilo posunout frontu na západ a jejich dalším cílem byla Oděsa.
Desátá útočná operace, krymská:
Úspěchu 3. ukrajinského frontu využil 4. ukrajinský front generála Tolbuchina, jež 8. dubna 1944 zahájil krymskou útočnou operaci. Po prolomení obrany německé 17. A překročil Pěrekopskou šíji a postupoval k Sevastopolu a 16. dubna 1944 ho začal obléhat. Německé velení zorganizovalo masivní evakuaci a do 10. května evakuuje většinu německých a rumunských jednotek.
Jedenáctá útočná operace, oděská:
Poslední naplánovanou operaci Hlavním stanem vykonala vojska Malinovského 3. ukrajinského frontu od 26. března 1944. úderná skupina složená z jetdeco-mechanizované skupiny prolomila obranu Skupiny armád Jižní Ukrajina a obsadila 10. dubna 1944 Oděsu. Německá 6.A se stáhla na západní břeh řeky Dněstru. A využívajíce velké vodné překážky, jež v té době Dněstr bezesporu byl se začala přeskupovat a doplňovat.

V této době provedl 1. pobaltský front, Západní front a Běloruský front pouze dvě menší útočné operace s omezeným úkolem a několik dalších menších útoků k „ odvrácení pozornosti“. Tyto operace probíhaly od 3. února do 13. března 1944.
První operaci,
Provedl 1. pobaltský front  generála Bagramjana a Západní front generála Sokolovského. Jeho cílem byly obranné pozice německé 4.A ze stavu Skupiny armád Střed v oblasti Vitebska, ale nebylo sosaženo takřka žádného výsledku.
Druhou operaci,
Zahájila v období od 21. do 26. února vojska 1. běloruského frontu generála Rokossovského. Vojskům se sice podařilo obsadit město Rogačov, ale jinak byl výsledek mizivý.
Toto jsou více-méně úspěšné operace Rudé armády ze zimní kampaně 1943-1944, dnes se dovídáme i o celé řadě neúspěšných operací Rudé armády – jejich seznam ještě připravuji a uvedu je zde později.
Zdroj: internet a kniha Bouře směřuje na Balkán od D. M. Glantze


" Byli jsme nyní v pozici muže, který uchopil vlka za uši a neodvažuje se ho pustit."
Generálmajor von Mellenthin o situaci na východní frontě.

"Neměli jsme k dispozici nic srovnatelného."
Generálmajor von Mellenthin o tanku T34.

Kageneck

  • Administrátor
  • Příspěvků: 2615
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 15. června 2007 Za zásluhy o rozvoj fóra. Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 22. června 2008 Za 3 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno. 22. června 2009
Re: Sovětská zimní kampaň 1943-1944
« Odpověď #1 kdy: Červen 20, 2009, 11:20:38 »
Bojové operace v tomto období jsou velmi nepřehledné, jelikož na sebe rychle navazují a nebylo jich zrovna málo.
Díky za výborný přehled těchto operací.
Těžiště východní fronty po kurské operaci leželo na jihu východní fronty, kde bylo pod velením polního maršála von Mansteina koncentrováno největší množství tankových jednotek. Zejména jednotky tankových sborů SS se zde vyznamenaly.
Sovětské histografie se po dlouhá desetiletí snažila tvrdit, že Stalin se snažil vést válku vždy na co nejužší frontě. Opak je pravdou a mapka to myslím pěkně dokládá. Stalin si byla vědom početní převahy Rudé armády a snažil se německou Wehrmacht vyčerpat. Jeho strategií bylo, že pokud zaútočí na více místech, tak alespoň v jedné oblasti se mu to podaří.
Je tak v podstatě zázrak, že Skupina armád Jih (později přejmenovaná na skupiny armád jižní a severní Ukrajina) vyvázla z těchto bojů v celku.
Současní historici tvrdí, že je nezmapováno až 40% operací z období konce roku 1943 až do konce 2. světové války v Evropě.
Zejména díky D.M. Glatzovi se může český čtenář dozvědět něco víc o těchto operacích, které byly většinou zapomenuty z politických důvodů. Příkladem takové kniha je například Bouře směřuje na Balkán z které čerpal petarb.
Oděská operace mimojiné dokládá, že Stalin se snažil dostat Balkán pod svůj vliv již začátkem roku 1944. Vyčerpané německé armády však dokázaly tento prostor s menšími neúspěchy ubránit. Zachránily tak pro Německo důležitá ropná pole v Rumunsku a zabránily vyřazení Rumunska z války na straně Třetí říše. Po neúspěších SSSR na jaře roku 1944 v Rumunsku však Stalin rozehrál v srpnu téhož roku novou ofensivu, která vyřadila Rumunsko definitivně z války na straně Osy.
„Afrika, der Krieg ohne Hass“ Erwin Rommel

petarb

  • Wehrmacht
    Unteroffizier - četař
  • Příspěvků: 107
Re: Sovětská zimní kampaň 1943-1944
« Odpověď #2 kdy: Září 03, 2009, 10:07:31 »

V mém prvotním příspěvku jsem psal, že zimní kampaň Rudé armády ze zimy 1943 – 1944 měla i své neúspěšné operace, které byly po dlouhá desetiletí veřejnosti utajovány a zamlčovány, a jak psal  Kageneck ve svém příspěvku může se skutečně jednat až o 40% všech vojenských operací na východní frontě! Až v posledních letech se situace trochu zlepšuje a na povrch vyplouvají další skutečnosti a podrobnosti i o neúspěšných operacích RA. Níže uvádím jejich seznam a další podrobnosti. Můžete si tak udělat  obrázek o celkovém rozsahu zimní kampaně RA a čemu musel Wehrmacht v zimě a na jaře 1944 na východě čelit a kolik operací dokázal odvrátit.
Severozápadní strategický směr:
•   Narevská útočná operace Leningradského frontu ( 2. úderná armáda, 8 armáda, 54. armáda ), zahájena 2. až 28. února, poté 1. až 16. března a 17. až 24. března 1944.
•   Narevská obranná operace Leningradského frontu 26.březen až 24. duben 1944.
•    Pustošsko-idrická útočná operace, tu provedl 2. pobaltský front ve složení 1. úderná armáda ( ÚA ), 3. ÚA, 6. gardová armáda ( GA ), 10.GA, 22.A v období od 12. do 16. ledna 1944.
•   Novosokolnicko-idrická útočná operace 2. pobaltského frontu provedená silami 1.ÚA, 3.ÚA, 6.GA, 10.GA, 22.A od 31. ledna do 13. února 1944.
•   Od 17. února do 1. března 1944 provedl 2. pobaltský front útočnou operaci oproti německé obranné linii Panther.
•   Pskovská útočná operace Leningradského frontu provedená silami 42.A, 67.A v obdobé od 2. do 17. března a od 7. do 19. dubna 1944.
•   Opolsko-seběžská útočná operace provedená 1. pobaltským frontem silami 4.ÚA, 6.GA, 11. GA a 2. pobaltským frontem silami 1.ÚA, 3.ÚA, 10.GA, 22.A od 1. do 8. března a od 10. do 26. března aod 7. do 18. dubna 1944.
Západní strategický směr:
•   Vitěbská útočná operace zahájená 1. pobaltským frontem, který disponoval 4.ÚA a 11.GA a Západním frontem s 5.A a 33.A ve dnech 23. prosinec až 6. leden 1944.
•   Vitěbsko-boguševská útočná operace zahájená 1. pobaltským frontem a Západním frontem od 8. do 24. ledna 1944.
•   Vitěbská útočná operace 1. pobaltského frontu a Západního frontu zahájená 3. až 16. února 1944.
•   Babinovičská útočná operace zahájená 31.A  Západního frontu ve dnech 22. až 25. února 1944.
•   Vitěbská útočná operace Západního frontu 29. února až 5. března 1944.
•   Olšanská útočná operace Západního frontu provedená 31.A a 49.A v rozmezí 5. až 9. března 1944.
•   Boguševská útočná operace Západního frontu ve dnech 21. až 29. března 1944.
•   Kalinkovičsko-mozyrská útočná operace Běloruského frontu ( 61.A, 65.A ) provedená ve dnech 6. až 14 ledna 1944.
•   Ozaričsko-ptičská útočná operace Běloruského frontu ve dnech 14. až 30. ledna 1944.
•   Bobrujská útočná operace Běloruského frontu ( 48.A a 65.A ) provedená 29. ledna až 9. března 1944.
•   Rogačovsko-žlobinská útočná operace zahájená 3.A a 50.A Běloruského frontu ve dnech 21. až 26. února 1944.
Jihozápadní strategický směr:
•   Kovělská útočná operace 2. běloruského frontu ( 47.A, 61.A, 70.A ) provedená 15. března až 5. dubna 1944.
•   Brodská útočná operace provedená 1. ukrajinským frontem silami 13.A ve dnech 20. března až 17. dubna 1944.
•   Jassko-kišiněvská útočná operace, 2. ukrajinský a 3. ukrajinský front 8. dubna až 6. června 1944. Ta se dále dělila na následující operace:
-   ofenziva 2. ukrajinského frontu na Torbu Frumos, Jassy a Dubossary
provedená ve dnech 8. až 23. dubna 1944.
-   ofenziva 3. ukrajinského frontu a překročení řeky Dněstr a boje na tomto předmostí zahájená 11. až 25. dubna 1944.
-   útok 2. a 3. ukrajinského frontu na Jassy a Kišiněv ve dnech 25. dubna až 8. května 1944.
-   protiofenziva německé 6. armády k Dněstru 8. květen až 30. květen 1944.
-   protiofenziva Wohlerovy armádní skupiny u Jass ( operace Sonia a operace Katja ) 30. květen až 5. červen 1944.
" Byli jsme nyní v pozici muže, který uchopil vlka za uši a neodvažuje se ho pustit."
Generálmajor von Mellenthin o situaci na východní frontě.

"Neměli jsme k dispozici nic srovnatelného."
Generálmajor von Mellenthin o tanku T34.