střední tank M48 Patton (USA)

[Tony eM]

Americký střední tank M48 Patton
(Tank jméno "Patton" převzal na počest generála George S . Pattona Jr.)


Americký tank verze M47

1.ÚVOD (tanky typové řady M45, M46, M47)
Po skončení 2. světové války americká armáda vlastnila ohromující počet obrněné techniky. Ale co už nebylo tak ohromující, ve výzbroji byla převaha tanků Sherman, který neobstál proti posledním německým obrněncům a také by se nemohl měřit se sovětskými typy tanků vyvinutými na konci světového konfliktu. Východiskem z této situace byla vylepšená verze tanku Sherman M4A3 s kanonem 76 mm.
Američtí konstruktéři okamžitě po schválení tanku Sherman do výzbroje armády začali pracovat na vývoji tanku, který by byl schopen se účinně postavit německým obrněncům. Vzniklý stroj byl označen jako M26 Pershing, ale průtahy s jeho vývojem opozdily jeho nasazení v druhé světové válce. K jednotkám se dostalo velmi málo těchto strojů, které však vysoko překonávaly tank Sherman, ale v konkurenci s novými sovětskými vozidly měl slabší hlavní výzbroj. Nedostatky amerických tanků byly na úplném konci války potlačeny použitím nové ničivé zbraně, atomové bomby a stav tankových vojsk byl prohlášen za dostatečný. Velitelství americké armády dalo přednost letectvu, ale po objevení, že Sovětský svaz má také svou atomovou zbraň, se situace otočila. Najednou byly tanky, nasazené v konvenčních válkách opět potřeba a nastala potřeba posílit americké jednotky v Evropě kvalitnějšími obrněnci.
Verze tanku M45 Pershing :
Jako rychlé řešení se americké armádě nabízela modifikace těžkého tanku M26 Pershing, kterých bylo v období let 1944 - 1945 vyrobeno kolem 2300 strojů, mezi kterými byla i verze s houfnicí ráže 105 mm, označená jako M45. Tato varianta Pershingu měla upravenou věž pro montáž houfnice ráže 105 mm (která byla lehčí než původní kanon M3 ráže 90 mm), kde váha byla kompenzována silnějším pancéřováním. Objednávka na tento stroj zněla v počtu 500 vozidel, ale pro klesající zájem byla upravena na počet asi 200 kusů (jiný zdroj uvádí 185). Tank M45 byl od 29. června 1944 v klasifikaci jako těžký, ale na střední byl vrácen rozhodnutím v květnu 1946.
Technická data tanku M45 Pershing :
> posádka : 5 mužů (velitel, střelec, nabíječ, řidič a pomocník řidiče/střelec z příďového kulometu)
> hmotnost : 42,2 t
> rozměry : délka korby : 6380 mm, šířka 3513 mm, výška 2817 mm
> výzbroj : houfnice M4 ráže 105 mm (74 nábojů), protiletadlový kulomet M2HB ráže 12,7 mm (550 nábojů), dva kulomety M1919A4 (jeden spřažený), druhý na pravé straně korby (5000 nábojů)
> pancéřování : korba čelo 100 - 76 mm, boky 76 mm, zadní část 51 mm, vrch 19 mm, věž čelo 130 mm, štít 200 mm, boky 130 - 76 mm, zadní 76 mm, strop 64 mm
> pohon : osmiválcový zážehový motor Ford GAF s výkonem 450 HP
> obsah nádrží : 693 l
> rychlost : 48 km/h, dojezd : 160 km
> překážky : příkop 2,40 m, svislá stěna a brod do 1,20 m

 
< Verze tanku M26E2 - M45 Pershing
> Verze tanku M46 Patton

Verze tanku M46 Patton
I když tank M26 Pershing v porovnání se sovětskými vozidly disponoval slabší výzbrojí, vybrali si Američané jako základ nového tanku variantu M26E2. Jako první zásah do vozidla byla provedena náhrada pohonné jednotky, kde původní motor nahradil benzínový vzduchem chlazený motor Continental Motors V-12 AV-1790-1 a došlo i na převodovku (General Motors CD-850-1). Kanon M3A1 dostal novou úsťovou brzdu a jako novinku, ejektor. Dále byl vyměněn systém řízení palby a stroj byl doplněn optickým zaměřovačem M83. Zmodernizovaný stroj byl 3. července 1947 označen jako M46 a převzal jméno po generálu Pattonovi. Zakázka pro společnost Detroit Tank Arsenal zněla na počet 800 kusů. Výměna motoru (za AV-1790-5) se měla týkat také přes 1200 strojů M26 Pershing, kde měly být vyměněny ještě další součásti. Přes tyto změny se samozřejmě velení armády nezřeklo vývoje úplně nového stroje, protože modernizaci bralo jako východisko z nouze. Vývoj se rozjel naplno a měl se zabývat nejen těžkými tanky, ale i středními a lehkými. V krátkém čase byly postaveny prototypy s označením T41, T42 a T43, přičemž první dvě jmenované verze měly být konstruovány shodně, s tím, že druhý prototyp bude osazen kanonem ráže 90 mm a větší tloušťkou pancíře. Prototypy byly kategorizovány, T41 - lehký tank (M41), T42 - střední tank (M47). T43 - těžký tank  (M103). Vývoj a plánovanou přestavbu zabrzdil v úvodu 50. let korejský konflikt, neboť bylo nutno do války poslat určitý počet tanků, kde byly použity i tanky M26 určené k modernizaci na M46. V průběhu války v Koreji výroba tanků M46 nebyla vůbec rozjeta, neboť bylo zjištěno, že vozidlo v tomto stavu je již částečně zastaralé. Americký 6. tankový prapor, který byl do tohoto konfliktu nasazen 8. srpna 1950 používal v bojových akcích tanky M46 (modif. M26).
Technická data tanku M46 Patton :
> posádka : 5 mužů
> hmotnost : 44 t
> rozměry : délka 6358 mm, šířka 3513 mm, výška 3178 mm (s kulometem)
> výzbroj : kanon M3A1 ráže 90 mm (70 nábojů), dva kulomety M1919A4 ráže 7,62 mm (5500 nábojů), protiletadlový kulomet M2HB ráže 12,7 mm (550 nábojů)
> pancéřování : korba čelo 100 - 76 mm, boky 76 mm, zadní část 51 mm, vrch 22 mm, věž čelo 100 mm, štít 110 mm boky 76 mm, zadní 76 mm, strop 25 mm
> pohon : dvanáctiválcový vzduchem chlazený zážehový motor Continental AV-1790-5A s výkonem 704 HP
> obsah nádrže : 878 l
> rychlost : 48 km/h, dojezd : 130 km
> překážky : příkop 2,59 m, svislá stěna 0,91 m, brod 1,20 m

Varianty tanku M46
M26E2 / M46 : základní verze, vybaven motorem Continental V-12, vyzbrojen kanonem M3A1 ráže 90 mm jako M26A1 Pershing.
M46A1 : instalace motoru AV-1790-5B a převodovky CD-850-4. Další vylepšení v chlazení motoru a hasícím systému.
M46 Dozer : tank M46 s dozerovou radlicí

 
< Tank M46
> Tank M46 s instalovanou dozerovou radlicí

Verze tanku M47 Patton :
Zkušenosti z korejského konfliktu potvrdily modernizaci tanků, byl zvýšen tlak na vývoj středního tanku T42, ale řešení nepřinesl. Jako hlavní problém byl nízký výkon motoru, zato věž se jevila jako velmi podařená. Dávala lepší ochranu, pohodlí a byl do ní instalován kvalitnější dálkoměr. Došlo tedy na dohodu, zastíněnou politickým pozadím, kde bylo rozhodnuto použít zdařilou korbu tanku M46 s věží T42. Tato ,,stavebnice" tanku byla označena M47 a jeho výrobou se začala v roce 1951 zabývat společnost Detroit Tank Arsenal, ke které se později přidala firma American Lokomotion Co. Jako problémová se ukázala věž, kde nebyl plně dotažen její vývoj. Největší závady prokazoval stereoskopický dálkoměr M12, nadšení brzy pohaslo a vzniklo jen několik kusů jmenovaného tanku. Tyto stroje se nakonec války v Koreji neúčastnily a po odstranění závad jich bylo celkově vyrobeno 8676 strojů (jiný zdroj 8576). Tanky používaly dvě americké tankové divize, a to 1. a 2., kde byly označeny zprvu jako Patton II, následně pak Patton 47.
Tank M47 má korbu se sešikmeným čelním pancířem, kde se nachází průlezy řidiče a střelce z příďového kulometu (někde je střelec označován jako pomocník řidiče). Tento kulomet ráže 7,62 mm byl v mnoho armádách odstraněn (v pozdějších variantách se již nenacházel) a na jeho místo bylo uložena munice pro kanon. Boky i záď korby nemají skloněný pancíř, v zadní části se nachází benzínový motor. Motoricky poháněná odlévaná věž je umístěna ve středu korby, její stěny mají větší sklon, záď kolmou, která zasahuje nad motorový oddíl. Na zádi věže je schránka na nářadí. Velitel a střelec mají působiště v pravé straně věže a nabíječ se nachází v levé části. Na pravé straně věže je instalována vyvýšená velitelská věžička s protiletadlovým kulometem ráže 12,7 mm, který má na starost velitel tanku. Kanon má pancéřový štít, ejektor a úsťovou brzdu tvaru ,,T", a je možné použít všemožnou munici ( APC-T, AP-T, HE, HE-T, HEP-T, HEAT, HVAP-T, HVTP-T, dýmové a kartáčové střely). Podvozek byl podobný tanku M26, jen horní větev pásu je podpírána třemi kladkami a vzadu se nachází (za posledním pojezdovým kolem) malé napínací kolo. V americké armádě byly tyto tanky brzy (1953) nahrazovány tanky M48 a většina vyrobených tanků byly prodána partnerům v NATO.
Technická data tanku M47 :
> posádka : 5 mužů
> hmotnost : 46,2 t
> rozměry : délka (s kanonem) 8510 mm, délka korby 6358 mm, šířka 3513 mm, výška 3330 mm
> výzbroj : kanon M36 ráže 90 mm (71 nábojů), dva kulomety M1919A4E1 ráže 7,62 mm (jeden spřažený, 11 150 nábojů), protiletadlový kulomet M2HB ráže 12,7 mm (na věži, 1700 nábojů)
> pancíř : korba čelo 76 - 100 mm (sklon 53°- 60°), boky a zadní část 51 - 76 mm, dno 20 mm, věž čelo 100 mm (sklon 40°), štít 110 mm (60°), boky 64 mm (30°), zadní část 76 mm (30°), strop 25 mm
> pohon : dvanáctiválcový zážehový motor Continental AV-1790-5B, -7, nebo -7B* s výkonem 600 kW (704 - 810 HP*) s převodovkou General Motors CD-850-4
> rychlost : silnice 48 km/h, dojezd : 130 km
> obsah nádrže : 882 l
> překážky : příkop 2,59 m, svislá stěna 0,91 m, brod 1,20 m

Tanky M47 vlastnily tyto státy :
Jordánsko, Somálsko, Rakousko, Belgie, Chile, Chorvatsko, Kypr (1 kořistní), Francie, Řecko, Irák, Irán, Itálie, Jížní Korea, Nizozemí, Pakistán, Filipíny, Portugalsko, Španělsko, Saudská Arábie, Jugoslávie, NSR, Turecko.
Použití tanků M47 v těchto konfliktech :
- Při turecké invazi na Kypr v létě 1974, asi 200 tanků (i tanky M48), tam získala kyperská armáda jeden provozuschopný tank M47 (ev.č. 092273), vydržel pravděpodobně až do roku 1993.
- Použit Jordánskem v šestidenní válce v roce 1967.
- Pakistánská armáda je nasadila v indicko-pakistánském konfliktu v roce 1965, kde nijak nepřesvědčily.
- Irán použil tanky M47 ve válce s Irákem.
- Tanky M47 francouzské armády (prapor 8. jezdeckého pluku) se účastnily v roce 1956 nedokonalého pokusu o získání Suezského průplavu.
- Španělsko v roce 1974 použilo tyto stroje v Španělské Sahaře.
- Chorvatsko nasadilo tanky M47 proti srbským jednotkám ve válce o svou nezávislost, kde se však neukázaly lepší než srbské tanky T-55, zbytek strojů byl vyřazen po roce 1996.
Většina tanků byla v tankových jednotkách armád koncem 70. let vyměněna za modernější stroje a sešrotována. Zbývající tanky M47 byly modernizovány na verzi M47M (Irán, Pakistán).


Tank verze M47

Varianty tanku M47
M47 : základní verze, korba tanku M46 s věží prototypuT42 s kanonem M36 ráže 90 mm
M47M : modernizovaná verze (koncem 60. let), použití motoru a dalších prvků z verze tanku M60A1
M47E1 a M47E2 : španělské verze M47 (verze E2 prototyp s kanonem ráže 105 mm), později výměna motoru (AVDS-1790)
M47ER3 : modifikované varianty M47E1 (vyprošťovací tank M47ER3 AVR si poradil i s těžšími moderními stroji např. Leopard 2A4)
M6 : upravený tank M47, pro zemní a vyprošťovací práce, opatřený dozerovou radlicí

 
< Španělská verze tanku M47E2
> Španělský vyprošťovací tank verze M47ER3

Pokračování v 2. části

[Tony eM]

Americký střední tank M48 Patton - 2. část

  Americký tank ve verzi M48

2. VZNIK A VÝVOJ středního tanku M48
Těžké ztráty, které americká vojska utrpěla ze začátku bojů v korejském konfliktu měly negativní vliv na vývoji nového tanku. Vývoj a zhotovení prototypů probíhalo v nedostatku času. Konstruktéři firmy DTA (Detroit Tank Arsenal) v říjnu 1950 vyvinuli novou korbu T43, kratší a vyrobenou z tenčích pancéřových desek. Na konci roku (1950) zadalo velení armády společnosti Chrysler (DTA je její filiálkou) zakázku na šest prototypů nového vozidla, kde poslední v řadě byl určen pro námořní pěchotu. Nový stroj dostal pracovní označení T48. Aby byl částečně dotažen časový skluz, některé systémy byly převzaty z tanků M46 a M47. Šlo o motor s převodovkou a základ věže o průměru 2150 mm byl použit z prototypového stroje T43, který byl plánován jako těžký tank a velikost základny zajistila souměrné zaoblení a odolnost. Pro stroj T48 bylo počítáno se čtyřčlennou posádkou (chyběl pomocný řidič / střelec z příďového kulometu). Vozidlo bylo vyzbrojeno kanonem T39 ráže 90 mm, se spřaženým kulometem ráže 7,62 mm. Obsáhlá věž mohla být osazena ještě silnějším kanonem (na rozdíl od tanků M46, M47) a nabíječi se zde dobře manipulovalo s náboji. Stroj byl osazen širšími pásy a novými tlumiči a jako novinka tu byl k řízení volant namísto pák (rajčáků). Jako negativ se projevovaly neustálé problémy se stereoskopickým dálkoměrem. Prototypy ještě  nebyly řádně prozkoušeny a vybrané firmy už dostaly zakázky na výrobu nových vozidel. Společnost FMC (Ford Motor Company) a GM (General Motors) měla vyrobit na 400 tanků, společnost Chrysler dokonce 548 strojů T48.


Tank M48 Patton

Charakteristika tanku M48 :
– Silně skloněná horní část čela korby, s průlezem řidiče uprostřed.
– Zadní část korby zabírá motorový prostor, boční stěny i záď korby jsou kolmé.
– Ve středu korby je umístěna velká motoricky plně otočná zakulacená věž, na zadní stěně s koši na nářadí.
– Tank je vyzbrojen kanonem ráže 105 mm (90 mm), spřaženým kulometem ráže 7,62 mm, shodný kulomet je instalován u průlezu nabíječe a další kulomet má velitel na vyvýšené velitelské věžičce. Kanon má pancéřový štít (masku), ejektor, nemá tepelnou ochranu, a nad kanonem se upevňuje zdvojený reflektor s infrasvětlem.
– Náměr kanonu se pohybuje od – 9° do + 19°
– Podvozek má 6 párů pojezdových kol, hnací vzadu, napínací vpředu, horní část pásu podpírají tři kladky.
– Stanoviště jsou rozdělena takto, velitel, střelec vlevo, nabíječ vpravo ve věži.

Nová vozidla T48 sjela z výrobních linek již na konci dubna 1952 a ihned se na nich projevily  nedokonalosti urychleného vývoje. Nejčastěji se jednalo o závady s motorem, pohonným systémem, pásy, zavěšením kol a problematickým zaměřovačem. Došlo to tak daleko, že byly vytvářeny speciální dílny, kam se posílaly tanky téměř z výroby. Velení armády nakonec vyslalo zvláštní komisi, aby rozhodla, zda-li je možné zařadit stroj do výzbroje. Závěr komise  byl jednoznačný ,, vozidlo je tak nedokonalé, že se v současném stavu nedá použít ani k výcviku". Velení armády to však neodradilo a k dubnu 1953 zařadilo tank do výzbroje, s označením 90 mm Gun Tank M48 Patton, později Patton 48. Jelikož v té době už bylo vyrobeno na 900 těchto vozidel, musely projít vylepšovacím procesem, aby se odstranilo co nejvíce závad. Jako prioritním se ukázala nemyslitelná spotřeba paliva, při které tank byl schopen ujet jen 112 km, což se nouzově řešilo přidáním záložních barelů, které však nebylo možné vozit do bojové situace. U prvotních sériových vozidel byly testovány různé typy úsťových brzd, zpočátku válcové, později ve tvaru velkého písmene ,,T“, bez rozdílu účinnosti.  Jedním z nejtypičtějších znaků všech tanků M48, vyzbrojených kanonem ráže 90 mm, byl konec kanonové hlavně. Dalším znakem prvních vyrobených strojů je typické volné malé kolečko, nacházející se za posledním pojezdovým kolem, které při zatáčení bránilo sklouznutí pásu. Vylepšený stroj se odlišoval větším průlezem řidiče, zakulacenými blatníky a  vysouváním periskopů. V srpnu 1953 byla změněna velitelská věžička, mimo jiné instalací velkorážného kulometu ráže 12,7 mm a úpravou pozorovacích přístrojů. 
Technická data tanku M48 Patton :
> posádka : 4 muži
> rozměry : délka : (s hlavní) 8742 mm, šířka  3634 mm, výška (s kulometem) 3251 mm, světlost 415 mm
> bojová hmotnost : 44,5 t
> výzbroj : kanon ráže 90 mm a dva kulomety ( protiletadlový M2 ráže 12,7 mm a spřažený s kanonem ráže 7,62 mm
> pohon : motor AV-1790-3B o výkonu 524 kW( 704HP)
> maximální rychlost : 45 km/hod
> dojezd : 112 km

 
Tanky M47 Patton

Varianty tanku M48 (USA)
M48 : základní verze
M48C : verze určená pro výcvik
M48A1 : modifikovaná verze, velitelská věžička M1
M48A2 : nová převodovka, ovládání věže
M48A2C : nový dálkoměr
M48A3 : verze se vznětovým motorem
M48A3 Model B : úprava výfuků, zadních světel (přídavný pancíř) a vyvýšená velitelská věžička.
M48A4 : nerealizovaný projekt
M48A5 : verze s mnoha vylepšeními včetně 105 mm kanonu
M48 AVLB : mostní tank
M67 / M67A1 / M67A2 : varianty plamenometných tanků (M48 / M48A2, M48A3)
M88 Hercules : vyprošťovací verze na podvozku tanku M48
M8 / M8A1 : ženijní stroj na podvozku M48
Varianty tanku M48 (cizí armády)
M48A5E1 / E2 : španělské označení verze M48A5
Alacran CZ-10/25E - španělská ženijní varianta
Alacran CZ-10/30E - modernizovaná CZ-10/25E
M48A5T1 / T2 : turecké označení verze M48A5 a její vylepšená verze 
M48A5 MOLF : turecký M48A5 se systémem ,,MOLF“
M48T5 ,,Tamay“ AVR : turecký ženijní stroj
AB1 : jordánský M48 s kanonem ráže 90 mm
AB9B1 : jordánský M48A5 s kanonem ráže 120 mm
M48A3K : jihokorejská verze tanku M48A3
M48A5K : jihokorejská verze tanku M48A5
M48ROK : vychází z verze M48A5, přídavný pancíř na bocích (horní větev pásů), velitelské věžička podobná izrael. ,,Urdanu" a další
Kampfpanzer M48A2C : německá verze M48A2
Kampfpanzer M48A2GA2 : německá modernizovaná verze tanku M48A2 s kanonem L7 ráže 105 mm s termoizolačním pláštěm, výmetnicemi dýmových granátů, novou maskou a pasívními nočními pozorovacími přístroji
Minenraeumpanzer Keiler : odminovací tank na bázi verze M48A2C
M48A5PI : velitelská věžička M1 nahrazena izraelskou ,,Urdan”.
M48 Marksman - britský samohybný protiletadlový systém s věží Marksman na nástavbě tanku M48
M48H/CM-11 "Brave Tiger" : taiwanská verze M48A3 s věží A2 a různými vylepšeními
CM-12 "Brave Tiger" - M48A3 shodné vylepšení a "základní" věž
E-48 AVLB : mostní tank, ale izraelským mostem
E-48 (M48A2) : původní německé M48A2
E-48 (M48A2C) : původní německé M48A2C
E-48 (M48A3) : původní americké M48A3
Tyto tři poslední jmenované verze nebyly nijak výrazně upravovány, existovaly pravděpodobně další varianty ( čínská M48A3 ROC), také byly různě kombinovány korby a věže tanků typových řad M60 a M48 (čínské M48H / CM-11, CM-12).

   
< Technický nákres tanku M47
> Technické nákresy tanku M48A5

Tanky M48 v cizích armádách (odhad)
Guatemala (12 ks M48A2); Honduras (5 ks M48A2); Írán; Izrael (600 ks); Jordánsko (50 ks M48A5); Jižní korea; Libanon (125 ks M48A5); Maroko; Norsko; Pákistán; Portugalsko; Řecko; Španělsko; Taiwan; Thajsko; Tunisko; Turecko (170 ks)

Pokračování v 3. části

[Tony eM]

Americký střední tank M48 Patton - 3. část

  Verze amerického tanku M48A1

3. DALŠÍ VERZE tanku M48
Verze tanku M48A1 :
Vylepšená varianta tanku M48 s provedenými změnami týkající se řidičova průlezu a modifikací velitelské věžičky dostala označení jako M48A1. Celkově bylo zhotoveno ve všech společnostech na 3000 strojů, později pak byla na tento standard uzpůsobena ostatní   vozidla předchozích výrobních variant. U jmenované verze (M48A1) byla instalována také nová převodovka CD-850-4B a tank byl během služby u jednotek dále upravován a tím se zvedala jeho užitková hodnota. Mezi hlavní změny se mohou počítat deflektory, spočívají v umístění ochranné desky nad výfuky, ze kterých horké plyny poškozovaly podpěru hlavně kanonu. Stejnou procedurou pak prošly i vozidla staršího data výroby. Další odlišností od předchozích variant byla instalace koše na výstroj, nacházející se na zadní stěně věže, vyrobeného ze silné kulatiny. 
Technická data tanku M48A1 :
> posádka : 4 muži
> rozměry : délka ( s kanonem ) 8742 mm, šířka 3600 mm, výška ( s velitelskou věžičkou) 3064 mm, světlost 415 mm
> bojová hmotnost : 48 t
> výzbroj : kanon ráže 90 mm se spřaženým kulometem ráže 7,62 mm a protiletadlovým kulometem ráže 12,7 mm na velitelské věžičce.
> pohon : motor AV-1790-5C s výkonem 515 kW ( 690 HP)
> max.rychlost : 45 km/hod
> dojezd 112 km
> překážky : příkop 2,59 m, kolmá stěna 0,91 m, brod 1,20 m
> stoupavost : 60%
> boční náklon : 40%


Tank verze M48A2

Verze tanku M48A2 / M48A2C :
Jak už bylo zde uvedeno, jako největším mínusem tanku M48A1 i po uskutečněných vylepšeních se jevila stále velká spotřeba paliva, která tak určovala velmi krátký dojezd. Souprava přídavných nádrží, jak byly honosně nazývány nouzově připevněné barely s palivem na korbě, byla jen prozatimním řešením dané situace. Úkol to nebyl jednoduchý, úpravy by se dotkly konstrukce motorového oddílu a celkového palivového systému. Jako nadějné řešení se jevila výměna pohonné jednotky, současně se technici konstrukčního oddělení začali zabývat snížením tepelné stopy vozidla, která byla viditelná i na nejjednodušších infračervených přístrojích. Vývoj nové pohonné jednotky byl započat na konci října 1953, kde byl nakonec vybrán upravený motor Continental AV-1790-8 spojený s  převodovkou XT-1400. Tato výměna si však vyžádala změny v konstrukci zadní části korby, kde také došlo se snížení světlé výšky vozidla, která se odrazila na poklesu manévrovatelnosti stroje v terénu. Velení armády tenhle pokles při testech nemohlo přehlédnout a došlo k další výměně převodovky, za modifikovanou CD-850-4B. Nový motor, ve kterém se nacházely místo karburátorů, vstřikovače paliva, byl celkově menší a úspora místa dala možnost zvýšit stávající obsah nádrží z 757 l na nepřestavitelných 1438 litrů paliva. Náročné provozní testy sice potvrdily, že nová pohonná jednotka vykazuje jen malou úsporu paliva, ale obsáhlejší palivové nádrže umožňují větší dojezd vozidla. Takto upravené tanky v roce 1955 byly puštěny do sériové výroby s označením M48A2. Přepracováním zadní části korby se tato verze viditelně odlišovala od starších typů, neboť z důvodu výměny motoru bylo nutno zvednout horní motorovou desku, aby se umožnilo správné chlazení. Tato úprava odstranila velkou část žaluzií krytu motoru, což také snížilo infračervenou stopu stroje. Krabicové žaluzie motoru byly přesunuty na zadní desku, která pak byla typická pro tuto verzi. Jmenovaná úprava byla později použita u následujících variant a také u úvodních verzí tanku M60. Další odlišnost verze M48A2 se projevila na odstraněním dvou napínacích kladek (z 5 na 3), u verze pro námořní pěchotu zůstalo všech pět kladek na místě. Zakulacené blatníky se  na svém konci tvarově zploštily. Varianta tanku M48A2 se mohla chlubit tím, že závady pronásledující její předchůdce se u této verze nenacházely. Byl také vyřešen i největší problém tohoto vozidla, problematický dálkoměr M13A1, a to výměnou za novější verzi,  označenou jako M17C.  Upravená verze, u které byly také odmontovány pomocné kola pásu dostala název M48A2C, obě popisované verze tanku M48 se vyráběly do poloviny roku 1959 s odhadovaným počtem 12 tisíc kusů.
Technická data tanku M48A2C Patton :
> posádka : 4 muži
> rozměry : délka ( s hlavní ) 8613 mm, šířka 3600 mm, výška (s velitelskou věžičkou ) 3064 mm, světlost 415 mm
> bojová hmotnost : 48 t
> výzbroj : kanon ráže 90 mm a dva kulomety ( protiletad.M2 ráže 12,7 mm a spřažený 7,62 mm )
> pohon : motor AV-1790-8 o výkonu 515 kW ( 690 HP )
> maxim.rychlost : 48 km/hod
> dojezd : 258 km (s přídavnými nádržemi) 415 km .
> překážky : příkop 2,59 m, kolmá stěna 0,91 m, brod 1,20 m
> stoupavost : 60%
> boční náklon : 40%

  Verze tanku M48A3.

Verze tanku M48A3 :
Verze tanku označená jako M48A3 se objevila v roce 1959, od předchozí verze M48A2 se odlišovala převážně druhem motoru, kde jím byl vznětový motor AVDS-1790. Pozdější sériové stroje jmenované verze měly upravenou velitelskou věžičku, prostornější, ale postrádající periskopy na zadní straně. Tato varianta patřila mezi nejrozšířenější, byla nasazena ve Vietnamu, kde se osvědčila. Kanon ráže 90 mm byl v tomto konfliktu dostatečný, neboť pancéřovaných protivníků zde bylo málo. Jinou verzí tanku M48, které zde byla použita, byl plamenometný tank M67A2.
Verze  tanku M48A1E1 / M48A1E2
Přibližně začátkem roku 1955 předložila zpravodajská služba velení americké armády fakta o novém sovětském středním tanku T-54. Jmenovaný stroj převyšoval stávající americké střední tanky nejen výzbrojí, kanonem ráže 100 mm, ale i kvalitnější pancéřovou ochranou. Na zavedení tanku T-54 do výzbroje sovětské armády zareagovalo americké velení plánem modernizace tanků verzí M48. Projet modernizace zahrnoval především přechod hlavní zbraně na ráži 105 mm, výměnu stávajících motorů za naftový motor AVDS-1790-2 a úpravu velitelské věžičky. Sériová výroba tanků M48 byla zastavena, kromě modifikace uvedeného stroje. Pohonná jednotka nového tanku M60 (v té době se rozjížděla výroba) při provozních testech splnila očekávání a z mnoha důvodů ( standardizace paliva, snížení spotřeby) měl být také montován do vozidel verze M48A1. K 15. březnu 1960 byly zahájeny testy šesti upravených tanků M48A1 a koncem dubna jim bylo přiděleno označení jako M48A1E1. 
Modifikované vozidlo kopírovalo tvarem stroj M48A2, rozdíl byl v kanonové výzbroji, kde vedle spřaženého kulometu ráže 7,62 mm figuroval kanon M68 ráže 100 mm. Ve věži mimo modifikovaný balistický počítač a stereoskopický dálkoměr se nacházely novější typy optických přístrojů (kompletní zaměřovací systém tanku M60). Podvozek stroje nenesl větších změn, a následné testy doložily, že se jedná o nepodařenější verzi tanku M48, blízkou parametrům nového obrněnce M60. Vylepšovacím procesem mělo projít na 600 strojů verze M48A1, ale z důvodu velkého množství vyrobené munice ráže 90 mm nedošlo k výměně kanonu. Z testovaných vozidel se dva stroje účastnily další změny hlavní zbraně, pravděpodobně program Shillelagh, tyto vozidla pak převzaly označení M48A1E2.
Tankové útvary se začaly modifikovanými tanky vyzbrojovat začátkem února 1963, jak bylo později zveřejněno, bylo takto vylepšeno asi 600 strojů pro armádu a 419 si odvezla námořní pěchota. Služba a pozdější nasazení v bojích ve Vietnamu si vyžádaly další úpravy a vylepšování (výměna brzd, utěsnění věže), část vozidel obdržela také nový velitelský pozorovací přístroj G-305. Tanky poháněné motorem AVDS-1790-2A se od verze odlišovaly dvojím způsobem, za prvé viditelným, a to přídavnými vzduchovými filtry a navráceným malým volným kolem a za druhé neviditelným, ale důležitým. Nový úspornější motor a velké nádrže dopravily tank na vzdálenost 480 km.


Tank verze M48A5

Verze tanku M48A4
Americká armáda zahájila v úvodu 60. let projekt tankové věže s možností využití raketového  systému Shillelagh u tanků verze M60. V případě úspěchu by byly nadbytečné tankové věže s kanonem ráže 105 mm nainstalovány na zastaralé tanky verze M48A1, které by prozatím převzaly pracovní označení M48A1E3. S tímto názvem byly vyrobeny jen dva vylepšené prototypy a po provedených testech tato modifikovaná verze tanku M48 měla obdržet oficiální název M48A4. Komplikace vývoje raketového systému Shillelagh však projekt modifikace zastavil hned v úvodu, vozidlo používající raketový systém Shillelagh pak vzniklo později. Změna hlavní zbraně starších variant tanků M48 byla provedena jiným způsobem, a tak se označení M48A4 v americké armádě vůbec nevyskytovalo, prototypům bylo přiděleno označení M48A1E2. Toto označení se pravděpodobně vyskytuje u verze tanku M48 Patton, které složily i izraelské armádě, kde pak byly také modernizovány. Izraelský stát projevil zájem nakoupit pro své tankové jednotky větší počet tanků M48, které by mohly postavit egyptským a syrským tankům T-54. Američané prodej tanků standardním způsobem nemohli uskutečnit, a tak tajně přes německou armádu (z jejich rezerv) převezli do Izraele na 106 tanků verzí M48A2 a M48A2C. Jelikož tanky T-54 jmenované vozidla převyšovaly svojí silnější výzbrojí, izraelské velení rozhodlo modifikovat stroje kanony ráže 105 mm. Do konfliktu v roce 1967 však Izraelci stihli vyměnit kanony jen u několika desítek tanků, po ukončení bojů Spojené státy dodaly do Izraele tanky verze M48A2 v počtu jednoho tisíce kusů. Izraelská armáda později všechny tanky typu M48 vylepšila výměnou pohonu, kde nahradila stávající motor vznětovým typu AVDS-1790, změnou hlavní zbraně, použitím kanonu M66 ráže 105 mm a kompletním přepracováním velitelské věžičky. Nová verze věžičky byla prostorově větší, nevyčnívala tak jako původní a k ní instalovali Izraelci na věž kulomet ráže 7,62 mm, který prý stačí ke svému účelu.
Verze tanku M48A5 :
Počátek 70. let provázel americkou armádu silný pokles obrněných vojsk, který pravděpodobně vycházel z těchto příčin. Jako první se jeví ekonomický a politický neúspěch společného projektu nového tanku MBT-70, na kterém se podílely Němci, Britové, Frncouzi a   později i Italové. Druhá příčina byl velký skluz velkovýroby tanků varianty M60A1, a nakonec to byl úbytek tanků, způsobený výhodným ale unáhleným prodejem 1000 strojů verze M48A2 izraelské armádě. Tuto situaci navýšení stavů tankových jednotek se rozhodlo velení americké armády vyřešit okamžitou modernizací všech verzí tanků M48 do standardu M60A1. Přestavba se týkala také všech rezervních tanků verzí M48, M48A1 a M48A2, a také všech bojových strojů M48A3. Tank po modifikaci měl nést označení jako M48A5, u verze M48A3 se výměna týkala jen kanonu a vozidla by byla doplněna (asi 11 sad konverzních dílů). Modernizace předchozích verzí jako byly M48 a M48A1, zde vyvstal problém, že se změnou pohonné jednotky (na AVDS-1790-2D) se musel přepracovat i motorový oddíl. To by samozřejmě nebylo vše, stroje by se během modernizace neustále vylepšovaly na daný standard dalšími novinkami. Nasazení tanků v probíhajících válkách se také podepisovalo na různých změnách, například došlo na výměnu kulometu, kde kulomet M60D ráže 7,62 mm nahradil kulomet M2 ráže 12,7 mm. Odhaduje se, že modernizací na variantu M48A5 prošlo na 2000 strojů.
Záložní tankové útvary Národní gardy začaly přebírat tuto techniku v únoru 1979, z tankových jednotek nacházejících se mimo území Spojených států je dostaly jen ty, které operovaly na Korejském poloostrově. 
Technická data tanku M48A5 :
> posádka : 4 muži
> rozměry : délka (s hlavní) 9234 mm, šířka 3600 mm, výška (s vel.věžič. ) 3063 mm, světlost  415 mm
> bojová hmotnost : 48 t
> výzbroj : kanon ráže 105 mm, celkem tři kulomety M60D ráže 7,62 mm
> pohon : motor AVDS-1790-2D s výkonem 514 kW (690 HP )
> maximální rychlost : 48 km/hod,
> dojezd : 480 km
> překážky : příkop 2,59 m, kolmá stěna 0,91 m, brod 1,20 m
> stoupavost : 60%
> boční náklon : 40%

Pokračování v 4. části

[Tony eM]

Americký střední tank M48 Patton - 4. část

4. POUŽITÍ A SLUŽBA středních tanků M48 Patton
Bojové použití tanků americkou armádou
- Libanon, léto 1958
Tanky M48A1 z 3. tankového pluku námořní pěchoty, podpora jednotek námořní pěchoty, stroje se neúčastnily přímého boje.
Podpora libanonské vlády v boji s povstalci, zásobenými ze Sýrie.
- Vietnam, prosinec 1964, přístav Danang
Zde použité tanky M48A3 námořní pěchoty fungovaly jako jednotka rychlého nasazení, nedovolit Vietkongu obsadit danou oblast.
- Vietnam, Chu Lai, březen a duben 1965 (operace Starlite)
Tři pluky námořní pěchoty, každý podporován tankovým praporem. (1., 3., a 5. prapor)
Zničení 1. pluku Vietkongu, poškozeno 7 tanků, zničen žádný.
- Vietnam, oblast Ben Het, březen 1969
Základna zvláštních jednotek s jedním tankovým praporem (1. pr. 69. pluk.) s vozidly M48.
Napadení tábora 8 severovietnamskými obojživelnými tanky PT-76 (z 202. obr. pluk.), s podporou transportérů, v boji zničeny dva tanky PT-76 a jeden transportér, poškozen jeden tank M48.
- Dále byly tanky M48 používány k podpoře pěchoty, při ničení opevněných pozic a obraně vlastních základen. Úspěšně se ujaly role doprovodu vojenských kolon při průjezdu džunglí a vietnamský terén jim problémy nedělal.
 
 

Bojové použití v cizích armádách
Pakistán – Indie
- oblast Láhaur, léto 1965
Pakistánské tanky verze M47 a M48, 1. tankové divize byly nasazeny proti indickým tankovým jednotkám, bez úspěchu na obou stranách.
- oblast Asal Uttar, říjen 1965
Pakistánské tanky verze M48 zaútočily v nevhodném terénu, kde indické jednotky připravily léčku a zamaskované dělostřelectvo a tanky rozstřílely pakistánské tankové jednotky, které neměly podporu pěchoty. Bylo zničeno kolem jednoho sta pakistánských tanků.
- oblast Sijalkotu, říjen 1965
Pakistánské tanky M48 odrazily útok indické 1. tankové divize, ztráty indických tanků třikrát převyšovaly zničené pakistánské stroje.
Jak bylo později zjištěno, za neúspěch nemůže samotný tank M48, ale spíše špatná taktika a nezkušenost velení. Pakistánští tankisté se vymlouvali na náročnou obsluhu dálkoměru, ale tento problém by se dal vyřešit kvalitnějším výcvikem.

 
< Tank M46 Patton v Koreji, 1952
> Tank M46 Patton náležící k jednotce námořní pěchoty, Korea, 1953

Vietnam
- jaro 1972 (americké jednotky už byly pryč)
Tankové jednotky Jižního Vietnamu vyzbrojené mimo jiné tanky M48A5. (20. tank. pluk)
Severovietnamské jednotky podporované velkým počtem tanků, T-54, T-59 a PT-76 započaly hlavní úder, na obranné linie protivníka. I když došlo ke zničení skoro všech tanků, mezi nimi  se nenacházel žádný tank verze M48 Patton.
Blízký východ (Jomkipurské války)
Zezačátku byly izraelské tanky M48 Patton likvidovány za účasti RPG-7 a protitankových střel Maljutka. Boje si vyžádaly velké ztráty na obou stranách, Izraelcům zústala jen polovina nasazených tanků, a egyptsko-syrské tankové útvary přišly nenávratně o 2500 vozidel. Izraelci měli ale možnost odtahu a opravy poškozených tanků, a nasazení tanků tanků v tomto konfliktu dokázalo, že tanky Patton obstály v souboji se silnějšími tanky sovětské produkce.
 
Střípky z tématu
 
Modely tanků verze M48A1 (Andre Bolten, Ikjai Ahn)

Kamufláže tanků Patton

M48A3 Patton, 1. pluk 149. tankové brigády Kalifornské národní gardy, Kalifornie, květen 1982. Vozidlo má čtyřbarevnou kamufláž, používanou v 80. letech u jednotek Národní gardy.

M48A3 Patton, 2. prapor 34. tankového pluku armády Spojených států, Vietnam 1967. Uvedený tank sloužil u 3. roty praporu C (lze to poznat podle tří bílých pruhů na hlavni kanonu). Je maskován standardním způsobem, jednobarevným olivově zeleným nástřikem (Olive Drab no 9), na věži má taktické označení 33.

Zdroje :
čas. Tanky nakl. PMA, palba.cz
wikimedia, válka.cz, vojsko.net, český rozhlas,
kniha Tanky Chris Chant, Naše vojsko, 2006
Fota : Palba.cz, google (navajo, militarymuseum)