Autor Téma: Zahraniční dobrovoľníci vo Waffen SS  (Přečteno 30240 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Sahidko

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 1537
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 26. července 2008
Zahraniční dobrovoľníci vo Waffen SS
« kdy: Únor 18, 2009, 02:04:52 »
Albánsko :

Počet dobrovoľníkov : 7000
Hlavná jednotka SS : 21. Waffen Grenadier Division der SS Skanderbeg (alb. Nr. 1)

Anglicko :

Počet dobrovoľníkov : 50
Hlavná jednotka SS : Britisches Freikorps

Belgicko :

Počet flámskych dobrovoľníkov : 23 000
Hlavná jednotka SS : 27. SS-Freiwilligen-Panzergrenadier- Division „Langemarck“

Počet valónskych dobrovoľníkov : 15 000
Hlavná jednotka SS : 28. SS-Freiwilligen-Panzergrenadier- Division „Wallonien“

Bulharsko :
Počet dobrovoľníkov : 700
Hlavná jednotka SS : Waffen-Grenadier Regiment der SS (bulgarisches Nr 1)

Dánsko :

Počet dobrovoľníkov : 10 000
Hlavná jednotka SS : 5. SS Panzer Division Wiking, 11. SS Freiwilligen Panzer Grenadier Division Nordland

Estónsko :

Počet dobrovoľníkov : 25 000
Hlavná jednotka SS : 20. Waffen Grenadier Division der SS (estenische Nr. 1)

Fínsko :

Počet dobrovoľníkov : 3000
Hlavná jednotka SS : 11. SS Freiwilligen Panzer Grenadier Division Nordland

Francúzsko :

Počet dobrovoľníkov : 20 000
Hlavná jednotka SS : 33. Waffen Grenadier-Division der SS Charlemagne (französische Nr.1)

Holandsko :

Počet dobrovoľníkov : 50 000
Hlavná jednotka SS : 23. Freiwilligen-Panzergrenadier-Division „Nederland“,
34. Waffen-Grenadier-Division Der SS „Landstorm Nederland“

Chorvátsko :

Počet dobrovoľníkov : 20 000
Hlavná jednotka SS : 13. Waffen-Gebirges-Division Der SS „Handschar“,
23. Waffen-Gebirgs-Division Der SS „Kama“

Litva :
Počet dobrovoľníkov : 50 000
Hlavná jednotka SS : zväčša policajné oddiely nepodliehajúce SS

Lotyšsko :

Počet dobrovoľníkov : 80 000
Hlavná jednotka SS : 15. Waffen Grenadier Division der SS (lettische Nr. 1), 19. Waffen Grenadier Division der SS (lettische Nr.2)

Maďarsko :

Počet dobrovoľníkov : 20 000
Hlavná jednotka SS : 25. Waffen Grenadier Division der SS Hunyadi (ungar. Nr. 1), 26. Waffen Grenadier Division der SS Hungariai (ungar. Nr. 2)

Nórsko :

Počet dobrovoľníkov : 6000
Hlavná jednotka SS : 5. SS Panzer Division Wiking, 6. SS Gebirgs Division Nord, 11. SS Freiwilligen Panzer Grenadier Division Nordland

Rumunsko :
Počet dobrovoľníkov : 3000 / 50 000 ???
Hlavná jednotka SS : 7. SS-Freiwilligen-Gebirgs-Division „Prinz Eugen“,
8. SS-Kavallerie-Division „Florian Geyer“

Rusko :

Počet dobrovoľníkov : cez 60 000 ( z toho 40 000 kozákov a 12 000 bielorusov)
Hlavná jednotka SS :  15. SS Kosaken-Kavallerie-Korps, 29. Waffen-Grenadier-Division Der SS (Russische Nr. 1)

Srbsko :
Počet dobrovoľníkov : 10 000
Hlavná jednotka SS : Sebisches Freiwilligen Korps

Španielsko :
Počet dobrovoľníkov : 1000
Hlavná jednotka SS : Spanische Freiwilligen Kompanie der SS 101

Taliansko :

Počet dobrovoľníkov : 20 000
Hlavná jednotka SS: 29. Waffen Grenadier Division der SS (italienische Nr.1) 

Ukrajina :

Počet dobrovoľníkov : 25 000
Hlavná jednotka SS : 14. Waffen Grenadier Division der SS (ukrainische Nr. 1) 

Švedsko, Švajčiarsko, Luxembursko :
Počet dobrovoľníkov : 3000
Hlavná jednotka SS : : 5. SS Panzer Division Wiking, 11. SS Freiwilligen Panzer Grenadier Division Nordland

The only easy day was yesterday.

habr100

  • Slovenská armáda
  • Strelník
  • Příspěvků: 10
  • Techno zen
Re: Zahraniční dobrovoľníci vo Waffen SS
« Odpověď #1 kdy: Únor 18, 2009, 08:05:14 »
prosim Ta, a slovaci zo slovenskeho statu neboli vobec v SS?

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2047
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Zahraniční dobrovoľníci vo Waffen SS
« Odpověď #2 kdy: Únor 18, 2009, 08:13:23 »
prosim Ta, a slovaci zo slovenskeho statu neboli vobec v SS?
jinak mě by zajímali zase Rusáci. Nemyslím celek (SSSR) ale čistě Rusy....
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

Sahidko

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 1537
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 26. července 2008
Re: Zahraniční dobrovoľníci vo Waffen SS
« Odpověď #3 kdy: Únor 18, 2009, 08:43:03 »
Čo sa týka Rusov tak známa je najmä Kaminského brigáda, ktorú v roku 1943 tvorilo asi 10 000 mužov. Tvorilo ju 14 práporov a mala dokonca vlastnú tankovú jednotku ( 1 KV-1, 2 T-34, 3 BT-7, 2 BT-5 + obrnené autá B-10 a 2 B-20). Kaminský nazval svoju jednotku RONA Russkaja osvoboditelnaja Narodnaja Armija. Nasadená bola najmä proti partizánom a Nemci jej ponechávali pomerne voľnú ruku. Oficiálne prijatie do radov SS ako Sturmbrigade prebehlo niekedy na začiatku roku 1944. V júli 1944 obdržala brigáda status 29. Waffen-Grenadier-Division der SS (russische Nr.1). Nechvalne známa je účasť na potlačení Varšavského povstania. Jednotka sa preslávila najmä nesmiernou krutosťou voči civilnému obyvateľstvu. Jej stiahnutie žiadali dokonca aj niektorí velitelia SS. Kaminsky sám sa stal obeťou popravčej jednotky z radov SS. Divízia bola nakoniec zrušená a jej príslušníci presunutí buď do Vlasovovej armády alebo do 30. divízie SS. 29. Waffen-Grenadier-Division der SS bola vymazaná zo zoznamov SS a jej číslo dostala nová Talianska divízia.
The only easy day was yesterday.

Peterth

  • ČSR
  • Poručík
  • Příspěvků: 242
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 26. června 2009
Re: Zahraniční dobrovoľníci vo Waffen SS
« Odpověď #4 kdy: Únor 19, 2009, 09:15:22 »
Štít za potlačení Varšavského povstání (opět oblíbený motiv hadů že...).Ještě k Rusům, ti mohli sloužit rovněž jako dobrovolníci. Nosili pásku "Im Dienst der Waffen-SS" (analogicky "Im Dienst der deutschen Wehrmacht"). Sloužili pokud vím, tak převážně u ve strážní službě a u jiných pomocných úloh.

PS: jinak děkuji Sahidkovi za opět velice zajímavý článek, takhle pohromadě je to velice užitečné. Jinak problematika protipartyzánských jednotek SS je velice zajímavá. Jde o to, že pod pojmem "partyzán" si lze představit mnoho věcí. Sloužilo to i jako krycí pojem pro vyvražďování civilistu Einsatzgruppen (o těch by byl taky zajímací článek, ale na ten si netroufám- mohu pouze doporučit knihu "Páni nad smrtí". Jednak bymě ještě zajímalo, které všechny SS uskupení se zabývaly bojem proti partyzánům. Takhle z hlavy mě napadá jen 16.SS "Reichsfuhrer-SS" a 7.SS "Prinz Eugen" (krom těch divizí, co byly zmíněny v předchozím příspěvku).     


Peter Steindl

  • Luftwaffe
  • Oberstleutnant - podplukovník
  • Příspěvků: 792
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. července 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 12. května 2008 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 12. května 2009
Re: Zahraniční dobrovoľníci vo Waffen SS
« Odpověď #5 kdy: Únor 19, 2009, 12:28:28 »
Také děkuji za velmi zajímavý článek.
Na úvod musím říct, že tahle čísla se někdy až extrémně liší. Jako příklad nám může posloužit počet rumunských občanů ve Waffen-SS, který se obvykle pohybuje od 3 000 do 70 000. Tenhle nesoulad je podle mého názoru způsobený tím, že v některých publikacích se počítá pouze s etnickými Rumuny (kteří byli do Waffen-SS přijímáni až od sklonku roku 1944, často to byli příslušníci Železných gard atd.) a jinde jsou do součtu zahrnuti i etniční Němci, kteří tvořili hlavně v jihovýchodní Evropě velmi početné menšiny, např. pouze v Rumunsku jich žilo asi 700 000, o něco méně v Jugoslávii. Proto bude ten nízký údaj pouze o Rumunech a ten vysoký i o etnických Němcích (Volksdeutschen). Ten rumunský údaj také nemůže být ovlivněn záborem severního Sedmihradska v roce 1940, jelikož Němci žili hlavně v jižním.
Ale podobný problém můžeme můžeme mít i v západní Evropě např. u Alsasanů, protože jsem přesvědčený, že některé údaje zahrnují i je a netýkají se pouze občanů okupované Francie. Příkladem může být vypálení a vyvraždění Oradouru, které pod velením německých důstojníků provedli hlavně esesmani z Alsaska.
Následující údaje pocházejí z výslechu Gottloba Bergera, hlavního „verbíře“ SS a šéfa SS-Hauptamtu, který byl pořízen 23. dubna 1945 v britském zajetí. Počty zahraničních dobrovolníků nejen ve Waffen-SS, ale i v armádě měly být následující:

Francouzi - 12,000-14,000
Valoni - 16,000
Vlámové - 18,000
Nizozemci - 25,000-28,000
Dánové - 8,000
Norové - 6,000
Estonci - 18,000
Finové - 3,500
Lotyši - 30,000
Litevci - zanedbatelný počet
Poláci - 6,000 (sloužili přes Hitlerův nesouhlas v armádě)
Chorvati - 18,500 („všichni muslimové“)
Rumuni - 62,000 („výlučně etničtí Němci)
Jugoslávci - 24,000 („výlučně etničtí Němci)
Slováci - 6,000 („výlučně etničtí Němci)
Maďaři - 50,000 maďarské národnosti
a 90,000 „etnických Němců z Maďarska“

Jak jste si určitě všimli, tak na seznamu chybějí Rusové, Ukrajinci, muslimové ze SSSR i jiné národnosti.
Lepší pít coca-colu, než vodu z louže, ve které jsou červi.

JardaV

  • Wehrmacht
    Schütze - vojín
  • Příspěvků: 6
Re: Zahraniční dobrovoľníci vo Waffen SS
« Odpověď #6 kdy: Prosinec 27, 2010, 06:53:07 »
Island

Z nejseverněji položené země Evropy se během 2.světové války přihlásilo do SS několik jejich občanů. Mezi nejznámější patří syn islandského prezidenta (úřadujícího v letech 1944-1952) SS-Untersturmführer Björn Sveinsson Björnsson, který se po absolvování důstojnické školy v Bad Tölz připojil jako válečný zpravodaj k pluku SS Kurt Eggers. Dalším je Oddur Tordarsson, narozený 24.února 1924 v Bergenu islandskému otci a norské matce. Nejprve sloužil v pluku Germania a po ukončení Bad Tölz v září 1943 velel jako poručík SS 4.rotě, 11.tankového průzkumného praporu divize Nordland. V srpnu 1944 byl zabit v boji. U 5.divize SS Wiking bojoval další islandský Untersturmführer Egdir Gettir Odinsson, který se po válce nevrátil ze sovětského zajetí. Jako vojíni oblékli uniformu SS také Sölva Kristinn Fridriksson, Geir Thorsteinsson (oba v divizi Wiking), Gunnar Gudmundsson, Karl Kristján Christensen a další Islanďané, pocházející většinou ze smíšeného manželství nebo žijící v Dánsku či Norsku.


SS-Untersturmführer Björn Sveinsson Björnsson, narozen 15.října 1909 v Reykjavíku, zemřel 14.dubna 1998 v USA.

JardaV

  • Wehrmacht
    Schütze - vojín
  • Příspěvků: 6
Re: Zahraniční dobrovoľníci vo Waffen SS
« Odpověď #7 kdy: Prosinec 27, 2010, 06:54:03 »
Litva

I když Litva patřila mezi tři baltské státy, těžce zkoušené sovětskou okupací, na rozdíl od Estonska a Lotyšska zde po příchodu německé armády nedošlo k vytvoření žádné národní jednotky SS, natož divize SS. Bylo to způsobeno nechutí k takové akci jak ze strany vůdce SS Himmlera, který považoval Litevce za rasově nejnižší v baltské oblasti, tak ze strany místních obyvatel. Litevští dobrovolníci nebo odvedenci bojovali proti SSSR po boku Němců většinou v armádních složkách Říše. Odhaduje se však, že do jednotlivých částí Zbraní SS se podařilo proniknout až 40% Litevců, sloužících ve wehrmachtu. Je zaznamenán také neúspěšný pokus o založení litevské legie u SS. V lednu 1943 s tímto návrhem přišel policejní šéf Litvy SS-Brigadeführer Lucian Wysocki. Sešel se kvůli tomu s veterány bývalé litevské armády – plukovníky Antanasem Rėklaitisem a Oskarasem Urbonasem. Pokus o založení 1.litevského pluku SS ale selhal pro nedostatek dobrovolníků. Náborové centrum SS v Kaunasu, zřízené ke konci roku 1943, bylo litevskou mládeží bojkotováno.

JardaV

  • Wehrmacht
    Schütze - vojín
  • Příspěvků: 6
Re: Zahraniční dobrovoľníci vo Waffen SS
« Odpověď #8 kdy: Prosinec 27, 2010, 06:56:59 »
Švýcarsko

Švýcarsko bylo během 2.světové války přísně neutrální zemí. Avšak jako volná konfederace, skládající se ze tří hlavních etnik (francouzského, německého a italského) pociťovala švýcarská populace vždy sympatie a solidaritu s událostmi v okolním zahraničí. Velmi těsné kulturní a ekonomické vztahy Německa s německy mluvícími Švýcary tak u nacistů vzbuzovaly myšlenku na připojení německé většinové oblasti v severním Švýcarsku.
V zemi helvetského kříže působilo nejméně 12 pro-nacistických organizací, které měly v době svého rozkvětu na 40 000 stoupenců. Nejdůležitější z nich byla Národní fronta dr. Ernsta Biedermanna a Švýcarská fašistická federace dr. Arthura Fonjallaze. V rozporu s nařízením bernské vlády se do německé branné moci dobrovolně přihlásilo na 700-2000 Švýcarů, většina z nich vstoupila do SS.
Převažující část těchto švýcarských dobrovolníků tvořili německy mluvící nacisté, kteří cítili příbuznost s Německem (mnozí ve skutečnosti před a během války žili nebo studovali v Německu a chtěli německé občanství). Bylo tu však také několik švýcarských esesmanů z francouzsky a italsky mluvící komunity. Příkladem je důstojník divize Charlemagne Jean-Marie Stehli. Jiným byl italsky hovořící dobrovolník Bruno Tissi, který sloužil v italské 29.divizi SS jako tlumočník. Nejvýše oceněný švýcarský důstojník v SS měl italské jméno, Eugen Corrodi. Držitel Železného kříže ve zlatě, SS-Oberführer Corrodi užíval během služby v Německu pseudonym „von Elfenau“.
V SS nikdy nevznikla švýcarská jednotka. Většina švýcarských dobrovolníků v Himmlerově soukromé armádě, na 290 mužů, působila v divizi Nord, zřejmě díky jejich zkušenostem s horským terénem. V této jednotce se nacházelo 62 Švýcarů v 6.průzkumném praporu. Od počátku roku 1943 byli švýcarští důstojníci (profesionálové nebo absolventi Bad Tölz) využíváni zejména k zaplnění pozic v III.germánském tankovém sboru SS, především brigádě Nederland.
Po válce byla část Švýcarů, kteří sloužili v SS, odsouzeni do vězení švýcarským vojenským tribunálem. O nejméně jednom dobrovolníkovi, kandidátu na Rytířský kříž SS-Untersturmführeru Peteru Renoldovi, je známo, že bojoval s francouzskou Cizineckou legií v Indočíně, aby se vyhnul soudnímu procesu ve své zemi.

Generál SS Johann-Eugen Corrodi von Elfenau (18.srpen 1897, Hausen-am-Albin – 19.únor 1980, Basilej)
Na počátku 2.světové války byl Eugen Corrodi majorem a velitelem pěšího praporu ve švýcarské armádě. Jako přesvědčený nacista a antisemita odjel do Německa v červenci 1941 a vstoupil do SS. Získal hodnost Sturmbannführer der Reserve (major zálohy) a vyučoval vojenskou taktiku na důstojnické škole SS v Bad Tölz od ledna do dubna 1942. Během služby v SS používal krycí jméno „von Elfenau“. Po roční službě v jezdecké divizi SS jako velitel 3.jezdeckého pluku, se stal Corrodi instruktorem na tankové škole v Bitche (Lorraine, Francie). Když SS vytvořili svou italskou brigádu, Corrodi pomáhal s dohledem nad tvorbou jednotky. Corrodi byl nejvýše vyznamenaným švýcarským důstojníkem ve Waffen-SS, držitelem Německého kříže ve zlatě. Byl to rovněž hodnostně nejvýše postavený Švýcar v německé armádě a na konci války působil u náčelníka štábu generálporučíka SS Lothara Debese, velitele SS v Itálii, s hodností SS-Oberführer der Reserve (generál zálohy).
Po válce byl Corrodi odsouzen na dva a půl roku do vězení za dezerci Švýcarským vojenským tribunálem. Později žil jako majitel textilní továrny v Basileji.

JardaV

  • Wehrmacht
    Schütze - vojín
  • Příspěvků: 6
Re: Zahraniční dobrovoľníci vo Waffen SS
« Odpověď #9 kdy: Prosinec 27, 2010, 06:59:17 »
Země Commonwealthu

Kanada: Kanadští esesmani se za války většinou sešli v Britském svobodném sboru (BFC). Arthur James Cryderman z Manitoby upadl do zajetí v Itálii v listopadu 1943, předtím sloužil v Saskatoonské lehké pěchotě. Odeslán byl do zvláštního zajateckého tábora Luckenwalde. Zde byl naverbován do BFC, ale už po jednom nebo dvou měsících jej opustil. SS-Rottenführer Edwin Barnard Martin původně bojoval v kanadském essexském skotském pluku a byl zajat u Dieppe roku 1942.

Jižní Afrika: Většina bílých Jihoafričanů, kteří za války bojovali v řadách SS, se nacházela v Britském svobodném sboru. Jmenovitě jsou odsud známí SS-Unterscharführer Douglas Mardon a vojíni SS Pieter Labuschagne, Lourens Viljoen a Henry Symonds Van Heerden. Labuschagne, Viljoen a Mardon vstoupili do BFC mezi prosincem 1944 a lednem 1945. Byli odesláni do výcvikové školy SS a umíštěni k praporu v Drážďanech, odkud byli zařazeni ke III.tankovému sboru SS a následně k divizi Nordland. Viljoen byl hospitalizován s popáleninami po leteckém útoku 12.února 1945. Všichni tři byli po válce souzeni v Jižní Africe a propuštěni, ačkoliv Labuschagne byl pokutován 75 librami. U divize Leibstandarte Adolf Hitler ještě z Jihoafričanů působil jako hiwi, řidič nákladního auta na východní frontě, William Celliers.

Austrálie: Koncentrací australských členů SS se opět stala jednotka BFC, ve které se nacházeli celkem čtyři občané Austrálie: vojíni SS Ronald David Barker, Robert Chipchase, Albert James Stokes (byl na východní frontě, ale bojů se nezúčastnil) a Lionel Wood. Všichni se po válce dožili vysokého věku, pouze Stokes strávil za pomáhání Němcům rok ve vězení. Chipchase se narodil 19.července 1916 v anglickém Guisborough a v březnu 1940 narukoval do australské armády v Perthu. Společně se Stokesem a Woodem byli součásti 22 členné skupinky mužů australského pěšího praporu, kteří byli Němci zajati v prohrané bitvě o most Makh Khad u El Alameinu. Ze zajateckého tábora v Benghází se nakonec dostali do tábora u Spittal v jižním Rakousku. V rozmezí únor-březen 1944 se trojice spolu s Angličany Thomasem Freemanem a Theo Ellsmorem rozhodli přidat k BFC. Chipchase však po několika dnech jednotku opustil a vrátil se do izolace tábora v Dronnewitzu, kde byl po válce zajištěn britskou pěchotou. Společně s Woodem pak svědčil v procesu s Albertem Stokesem v roce 1945. Ronald Barker pocházel z Goulburnu v Novém Jižním Walesu a během své služby pro obchodní námořnictvo byl roku 1941 zajat v Indickém oceánu německou lodí Admiral von Scheer. Na počátku května 1944 se ve zvláštním táboře pro internované nepřátelské námořníky nedaleko Brém přihlásil do BFC. Ironicky, za občanské války ve Španělsku bojoval na straně internacionálních brigád. Později však dezertoval a připojil se k BUF. Barker byl později Thomasem Cooperem charakterizován jako člověk velmi nízké inteligence. K BFC se údajně připojil s vidinou lepšího přístupu ke kvalitnějšímu jídlu, alkoholu a ženám. Když se dozvěděl, že BFC má být odeslán na východní frontu, požil léky, aby se tomu vyhnul. Z berlínské nemocnice poté utekl do spojeneckého zajetí. Za členství v BFC byl po válce odsouzen ke dvěma letům těžkých prací.

Nový Zéland: Z této ostrovní země v Oceánii pocházel jediný člen SS, který se objevil opět v BFC. Jednalo se o četaře SS Roye Nicolase Courlandera, narozeného v Londýně 6.prosince 1914. Vzhledem k jeho životě je zajímavé, že byl adoptován do rodiny židovského obchodníka z Litvy. Po rozvodu svých rodičů se Courlander ve 30.letech přestěhoval se svým otcem za prací do Nových Hebrid a poté do novozélandského hlavního města Wellingtonu. Když vypukla 2.světová válka, byl povolán do armády a sloužil v 2.novozélandské expediční jednotce. Jako desátníka ho Němci zajali v květnu 1941 v Řecku. Coby zajatec tábora Stalag XVIIIA se stal tamním tlumočníkem a brzy vyslovil zájem bojovat po boku Německa proti SSSR. V červnu 1943 odešel do zvláštního tábora Genshagen, jižně od Berlína, kde vysílal rádiovou propagandu pro německou zahraniční rozhlasovou službu. V dubnu 1944 mu byla udělena hodnost Unterscharführer a začal působit v zajateckých táborech jako verbíř dobrovolníků pro SS, zejména mezi Novozélanďany. Uspěl v šesti případech mužů z 28.praporu, které ale nakonec rozhodující orgány SS nepřijaly. Na konci září 1944 se Courlander vzdal spojeneckým silám v Belgii. Novozélandskými vojenskými úřady byl 3.října 1945 odsouzen v procesu v anglickém Margate k 15 letům vězení. O rok později byl převezen do vězení v Mount Eden v novozélandském Aucklandu, kde pobýval až do svého propuštění v roce 1951. V 60.letech zřejmě opustil Nový Zéland a roku 1970 zemřel v Austrálii.

Irsko: Nebyl podniknut žádný významnější pokus o nábor irských dobrovolníků pro Waffen-SS, protože Irové bojující v britských jednotkách byli dobrovolníci a neměli důvod přestoupit na druhou stranu. Jsou známy jen tři případy irských občanů v SS: James Brady, Frank Stringer a Patrick O'Neill. SS-Unterscharführer Brady se narodil 20.května 1920 a od osmnácti let sloužil jako královský irský střelec na Guernesey. Po zajetí v roce 1940 byl nejdříve společně s Frankem Stringerem kontaktován Abwehrem kvůli jedné sabotážní misi ve Velké Británii, která však byla zrušena. Následně je Otto Skorzeny přesvědčil ke vstupu do SS Jägerbatailon 502 po výcviku v SS Ausbildungslager Sennheim. Oba sloužili v hodnosti četař SS a bojovali v letech 1944-45 v SS Jagdverband na Odře a v Berlíně roku 1945. Byli zajati a Brady byl odsouzen k 15 letům vězení. Propuštěn byl v roce 1950 a vrátil se do Irska. SS-Untersturmführer Patrick O'Neill, doktor z Donegallské oblasti, sloužil jako medik u 500.útočného praporu SS. Zabit v akci v roce 1944.

JardaV

  • Wehrmacht
    Schütze - vojín
  • Příspěvků: 6
Re: Zahraniční dobrovoľníci vo Waffen SS
« Odpověď #10 kdy: Prosinec 27, 2010, 07:00:06 »
Portugalsko a Řecko

O portugalských a řeckých esesmanech toho do dnešního dne není moc známo. Z nejzápadnějšího evropského státu – Portugalska – se na stranu Němců hodlalo postavit se zbraní v ruce několik jeho občanů. António de Oliveira Salazar, hlava portugalského státu, však nepovolil k tomuto účelu sestavení žádné národní jednotky. Dobrovolnící se proto jednotlivě hlásili na německém velvyslanectví v Lisabonu s tím, že by chtěli být zařazeni do španělské Modré divize. V této dobrovolnické jednotce skutečně vytvořilo asi 200-500 Portugalců vlastní prapor nazvaný Viriatova legie (Legião Viriato, tzv. Zelená legie) – už za občanské války ve Španělsku se portugalským dobrovolníkům říkalo „viriatovci“. Jakmile musela být Modrá divize v roce 1944 přes nesouhlas jejich členů stažena zpátky domů, společně s několika Španěly se rozhodlo zůstat v boji se Sovětským svazem i údajně 40-50 portugalských vojáků. Ti pak zřejmě sdíleli osud se svými hispánskými spolubojovníky a byli zařazeni do španělských nebo jiných útvarů SS. 

O řeckých esesmanech se ve své knize Herkules a svastika – Řečtí dobrovolníci v německé armádě, policii a SS (Herakles and the Swastika, Greek Volunteer in the German Army, Police and SS, Axis Europa Books 1998) rozepsal Antonio Muňoz, dlouholetý výzkumník zahraničních dobrovolníků Třetí říše. Zmiňuje se v ní o čtyřistačlenné jednotce z Národní rolnické federace antikomunistické akce (EASAD), thesálské milice Takise Makedona, která se zapojila do 4.divize SS Polizei v srpnu 1944. Tito řečtí nacionalisté pak byli rozděleni do několika jednotek divize, jakmile 4.SS opustila území Řecka. S touto divizí pak bojovali až do konce války, několik jich bylo zajato Rudou armádou po bojích u Gdaňska v dubnu 1945. Muňoz ve své práci dále uvádí krátký profil nejznámějšího řeckého esesmana Konstantina Kussunise, narozeného 28.října 1914. Na konci roku 1944 prošel výcvikem v Řecké dobrovolnické rotě SS ve Štětíně. V roce 1945 se účastnil bojů s ostatními řeckými dobrovolníky v okolí Breslau, Marienbergu, Brombergu a Gdaňska. U posledně jmenovaného města byl zraněn a evakuován zdravotnickou lodí Pretoria do dánské Kodaně. Odsud byl přesunut vlakem do vojenské nemocnice u Elmhornu. Muňoz informuje: „Ke konci války bylo mnoho řeckých dobrovolníků SS rovněž odesláno z Gdaňska do Dánska. Mnozí se nakonec v této skandinávské zemi usadili, protože se nemohli vrátit domů ze strachu před soudními procesy s kolaboranty.“

JardaV

  • Wehrmacht
    Schütze - vojín
  • Příspěvků: 6
Re: Zahraniční dobrovoľníci vo Waffen SS
« Odpověď #11 kdy: Prosinec 28, 2010, 04:43:32 »
Asiati v SS



Vlevo: Lucien Kemarat, v roce 1943 šestnáctiletý voják Francouzského dobrovolnického legionu (LVF), ze kterého se později stala 33.bojová pěší divize SS „Charlemagne“. I přes potíže způsobené thajským původem jeho otce nakonec mohl do SS vstoupit, protože se v LVF projevil jako dobrý voják. Byl zraněn v boji a po válce ve Francii uvězněn.

Vpravo: Voják holandské 34.divize SS Landstorm s indočínskými kořeny (dnešní Indonésie). V roce 1944 byl zastřelen Wilsonem Bobackem z 501.výsadkového pluku během operace Market Garden. Wilson našel tento snímek v jeho kapse. Z knihy: Unknown Foreign Volunteers of the Waffen-SS vol.3.

Tiny

  • Luftwaffe
  • Leutnant - poručík
  • Příspěvků: 296
Re: Zahraniční dobrovoľníci vo Waffen SS
« Odpověď #12 kdy: Prosinec 30, 2010, 01:49:49 »
Ha, zrovna toho vpravo jsem si sem pokoušel dát jako profilovku, ale k věci. Jdou na něm trochu vidět asijský rysy, avšak když jsem si ho dával jako profilovku (pak mi ho zakázali jakožto esesáka), tak by mě nenapadlo, že vypadá asijsky. Jen je záhadou, jak se dostal do SS. Pokud by za války žil v Indočíně, tak by spíš šel k Japoncům, pokud by chtěl bojovat na straně Osy a né k Němcům. Jedině, že by se v Holandsku už narodil, ale to mi nepřijde moc pravděpodobné. Jenom bych možná trochu udělal pořádek v té Indočíně. Za války byla holandská Východní Indie holandskou kolonií, pak ji po porážce Holandska v roce 1940 Německem obsadilo Japonsko. Nicméně dnešní Indonésie je ostrovní stát, který nemá s tehdejší Indočínou nic společného, Indočína byla částečně francouzská a částečně holandská kolonie (dnešní Vietnam, Barma a Laos - vše pevninské státy na poloostrově Zadní Indie).
Teplé pivo je horší, než-li studená Němka!

rase

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2848
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 8. prosince 2008
Re: Zahraniční dobrovoľníci vo Waffen SS
« Odpověď #13 kdy: Prosinec 30, 2010, 07:32:28 »
TIny ono když se člověk zamyslí nad tím, že jenom z doby, kdy Francouzská vojska, po první válce, okupovala Porýní, tak se narodilo zhruba 500 dětí (černoušků) ze styků "francouzských" vojáků a německých žen. Z tohoto hlediska mě nějaký namixovaný holanďan v SS nepřekvapuje. Je to ale zajimavá fotka.
Taky ale musím zmínit, že i v Evropě žije spousta lidí se šikmýma očima - příkladem můžou být Laponci ze severního Finska atd.
"Prasata! Chcete snad žít věčně?!" Fridrich Veliký, král pruský, v bitvě u Leuthenu, 1757

Tiny

  • Luftwaffe
  • Leutnant - poručík
  • Příspěvků: 296
Re: Zahraniční dobrovoľníci vo Waffen SS
« Odpověď #14 kdy: Prosinec 30, 2010, 08:55:01 »
Každopádně v případě vyhrávající Třetí říše by toto nebylo možné, aby tam brali každýho pobudu bůhví odkud...Toto těžce nekoresponduje s nacistickou politikou "ochrany Evropy přes asijskými hordami"...Jenže když teče do bot, tak se hodí každej, co? 8. prosince jsem byl v Osvětimi na exkurzi a prý když Němcům začalo týct do bot, tak z ní postupně propouštěli německý vězně, kteří nesouhlasili s vládní politikou nebo se jinak provinii (a nejen německé vězně), aby mohli vzít pušku a jít na východ proti Ivanovi.
Teplé pivo je horší, než-li studená Němka!