Autor Téma: Ardenská ofenzíva  (Přečteno 37824 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Kageneck

  • Administrátor
  • Příspěvků: 2615
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 15. června 2007 Za zásluhy o rozvoj fóra. Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 22. června 2008 Za 3 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno. 22. června 2009
Ardenská ofenzíva
« kdy: Červen 28, 2006, 04:50:18 »
16. července 1944 napsal Adolfu Hitlerovi maršál Erwin Rommel a žádal ukončit válku na západě. K podobnému závěru došli 10. 8. 1944 významní němečtí průmyslníci. Ale Hitler měl svoji hlavu.

Krycí název Wacht am Rhein

Říšský vůdce se rozhodl zahájit protiofenzivu a útok Spojenců odrazit. Nahrály mu pozice, které protivníci při útoku na Belgii a Nizozemí dosáhli. Na severním cípu osvobozených území v Nizozemí byla 21. skupina armád, složená z britských jednotek v čele s maršálem Montgomerym. Objevila se možnost ji od ostatních izolovat. Poněkud jižněji stála americká 12. skupina armád v čele s generálem Bradleym. Její součástí byla také 3. armáda generále Pattona, proti níž stála 5. pancéřová armáda v čele s generálem Manteufflem. V důsledku postupu Spojenců na sever se právě v této části fronta poněkud natáhla. Nejslabším místem se stal Ardenský les, který ze strany Spojenců bránil 8. armádní sbor v čele s generálem Middletonem. K dispozici měl pouze tři pěší a jednu neúplnou tankovou divizi, které pokrývaly úsek o délce 128 km. Na jednu divizi připadl úsek v délce 32 km, zatímco armádní předpisy připouštěly pouhých deset kilometrů! Mnozí z vojáků těchto divizí byli nováčci, kteří zatím nebyli v boji. Němci se rozhodli tuto situaci využít.

Nejtěžší zkouška čekala spojence právě v Ardenách. Bylo to "neštastné" místo. Právě zde Němci v roce 1940 prolomili pozice francouzských vojsk. Hitlerovci měli v úmyslu prolomit anglo-americkou obranu, rozvinout útok a dostat se až k moři. K úderu nacisté vyčlenili asi 900 tanků a samohybných děl, ze vzduchu je mělo podporovat 800 bojových letounů. Pohonných hmot měla tanková vojska pouze na 140-160 kilometrů, tedy jen na polovinu hloubky plánované operace. Nejprozíravější představitelé německého velení pokládali úder v Ardenách za dobrodružství. Fašisté totiž neměli dostatek pohonných hmot, aby se dostali ze svými Tigery z Arden až do Antverp. Říšský vůdce nebral tato varování v úvahu. Věřil, že se po překvapivém průlomu zmocní protivníkových skladů pohonných hmot a využijí je k dalšímu postupu, což se nakonec aspoň částečně podařilo. Pravdou zůstává, že spojenecké velení si bylo jisto svou zranitelností v oblasti Arden, ale nechtělo zde posilovat své formace z důvodů udržení iniciativy na ostatních místech fronty, avšak pro jistotu učinilo opatření - velké vojenské sklady s pohonnými hmotami umístili v bezpečné vzdálenosti od možného nepřátelského průlomu.

Navíc západní spojenci měli kousek od svých slabých míst na severu silnější uskupení vojsk pod velením generála Hodgese a druhé, jemuž velel Patton, nedaleko odtamtud směrem k jihu. Proto si mysleli, že pokusí-li se Němci o útok jsou v nejlepším postavení, aby se mohli soustředit proti jeho křídlům. Avšak Spojenci ani náhodou nepředpokládali tak mohutný a zdrcující úder.


Základy plánu protiútoku s operačním názvem Wacht am Rhein vypracovali maršál von Rundstedt a generál Westphal, definitivní podobu mu dal maršál Model. Podle něj měly dvě tankové armády - pátá a šestá (vedená generálem Dietrichem a sestavená k tomuto účelu), zaútočit přes Ardeny, prolomit frontu, rozdělit ji na dvě části, postoupit k Antverpám, Američany zahnat na jih a Brity obklíčit. Podpořit je měla 15. armáda na severu a 7. armáda na jihu. Dne 27. listopadu 1944 byl plán schválen; operace měla začít 9. prosince. Útok však byl třikrát odložen, protože se čekalo na počasí nepříznivé pro spojenecké letectvo, což bylo bezpodmínečnou podmínkou úspěchu. V sobotu 16. 12. 1944 v 5.30 ofenzíva začala. Po dělostřelecké přípravě se německá válečná mašinérie rozběhla na plné obrátky.

Již několik dní předtím se v podstatě nepozorovaně dostala do výchozích pozic, což svědčí o nízké úrovni práce amerického průzkumu na tomto úseku. V čele útočné kolony 6. pancéřové armády, na které ležela hlavní tíha útoku, stál Oberstumbannführer SS Joachim Peiper. Dobyl Hausfeld, rozbil zbytky americké 14. divize a získal její sklad s benzínem, což mu umožnilo pokračovat směrem na Baugnez a Stavelot. Obsadit další sklad amerického benzínu poblíž města Spa se mu ale již nepovedlo. Podobná situace vládla na ostatních částech fronty. Večer 17. prosince byla fronta prolomena na celém útočném úseku. Americká 106. divize byla obklíčena a pluky 422, 423, 424 se bránily z posledních sil. "Ještě můžeme tuto válku prohrát," komentoval situaci generál Patton.


Část Američanů utíkala, ale jiní se postavili na odpor a postup některých německých jednotek se povedlo zbrzdit. Přesto 422. i 423. pluk kapitulovaly a do německého zajetí pochodovalo 7000 Američanů. Mezitím jednotky 6. tankové armády obešly St. Vith, kde obklíčily významné americké síly, a obsadily Clervaux. Jednotky 5. tankové armády se dostaly k Wiltzu a na okraj města Bastogne, sídla velitelství 8. armádního sboru, a začaly ho obkličovat.

Německým jednotkám při postupu napomáhal nejen moment překvapení a zmatek, který po jejich útoku začal, ale i činnost diverzních a záškodnických skupin, které pronikly do operačního prostoru před zahájením útočné operace. V amerických uniformách přepadávaly americké stráže a měnily ukazatele směrů. Dostaly například před hlavně Peiprových tanků 285. prapor protiletadlového dělostřelectva, který byl v prostoru Malméd zajat a jeho příslušníci esesmany nelítostně postříleni. Každý z těchto diverzantů byl po dopadení Američany okamžitě popraven. Skončila tak drtivá většina z nich. Přežil pouze jejich nejvyšší velitel, smutně známý Otto Skorzeny, který zemřel 6. července 1970 na svém statku v Irsku! Mezitím se americké armádě podařilo stáhnout jednotky ze St. Vith a do málem již obklíčené Bastogne přesunout 101. výsadkovou divizi v čele s generálem Mac Auliffem, jemuž se povedlo město ubránit. Hrdinská obrana Bastogne byla asi nejsvětlejší stránkou operace z americké strany.

Dne 23. prosince se nad předními liniemi nenadále na čas vyjasnilo. Což je velkým štěstím pro Američany, ale neštěstím pro Němce. Spojenci začínají mohutně bombardovat německé pozice a zásobovací trasy. Od toho okamžiku, až na několik vyjímek, kdy se počasí opět zhoršilo, začala opět spolehlivě fungovat spolupráce spojeneckého taktického letectva s pozemním vojskem. Letectvo bombarduje citlivá místa německých komunikací, útočí na kolony postupující po silnicích a sleduje a hlasí každý závažný pohyb nepřátelských sil. Němcům začíná docházet benzín a munice. Někde začínají pěšky ustupovat. Přesto se dál tvrdě bojovalo, zejména v nejzápadnějším výběžku Němci obsazeného území. Němci postupovali až do 25. prosince 1944 a obsadili trojúhelník Monschau-Ciergnon-Echternacht.

26. prosince 1944, Pattonovi tankisté prorazili za velkých ztrát do obklíčeného Bastogne úzký, asi půl kilometru široký koridor. Počasí vychází vstříc nasazení letectva, je pěkně, že by se dalo sušit seno a to je rozhodující. Bitva by se pravděpodobně vyvíjela trochu jinak, kdyby bylo delší dobu zataženo, což je v oblasti Arden v zimných měsících jev poměrně častý. Příroda se k však Němcům obrací zády a ti nemohou včas a klidu přesunovat a zásobovat svá vojska.

Nacisté sice vyčlenili na podporu operace asi 800 bojových letounů a během bitvy se Luftwaffe pokouší operovat intenzivněji, ale proti mnohonásobné spojenecké přesile to nestačí. Proto 1. ledna 1945 německé letectvo proti Spojencům provádí nejsilnější útok za mnoho měsíců. V průběhu dne zničili Němci mnoho spojeneckých letounů, většinou na zemi. Údery měli zničit nepřátelská frontová letiště a letouny v oblasti průlomu, částečné se jim to povedlo. Velké překvapení se však nekonalo, mohutné svazy spojeneckých stíhaček reagovali pohotově. Spojenci sice utrpěli dosti těžké a zčásti zbytečné ztráty, ale Luftwaffe za to musela také těžce zaplatit(dokonce jsem se dočetl, ze během útoku bylo ztraceno jen velmi málo letadel, ale Luftwaffe nedostatečně kontaktovala Wehrmacht a ten začal po německých letadlech pálit a během palby bylo sestřeleno mnoho letadel).


Prezident USA Franklin Delano Roosevelt a britský premiér Winston Churchil žádají Stalina, aby zahájil na sovětsko-německé frontě předčasně ofenzívu a tím ulehčil Spojencům v Ardenách. Američané zatím posilují svá vojska v Ardenách a chystají se na velký protiúder, který zahajují až 3. ledna 1945. Dne 4. ledna 1945 je z fronty stažena hlavní úderná síla - 6. pancéřová armáda, která spěchá na východ, kde začala požadovaná ruská ofenzíva. Němci začínají postupně stahovat i další jednotky. Tím pádem za tři dny od zahájení americké protiofenzívy byla osvobozena nebo Němci vyklizena více jak polovina ztraceného území.

Bitva v Ardenách tím byla u konce a Němci přecházejí zpátky do obrany. Ztráty na obou stranách byly vcelku vyrovnané a vysoké. Spojenci ztratili okolo 90 000 mužů.


AUgust von Kageneck

Zdroj nacismus.mysteria.cz
„Afrika, der Krieg ohne Hass“ Erwin Rommel

Buck

  • Host
Ardenská ofenzíva
« Odpověď #1 kdy: Červen 28, 2006, 07:57:44 »
Já tady mám taky něco s te Ardenské ofenzívy neni to moc dlouhé. :wink:

1.června 1944 byly součástí divize 12. Panzer Regiment složený ze dvou praporů Pz IV a jednoho vyzbrojeného Panthery, 25. a 26. Panzer Grenadier Regiment, dělostřelecký pluk, průzkumný, protiletadlový a protitankový prapor, ženijní prapor a podpůrné jednotky. Divize měla 20.540 většinou mladých mužů, kteří dobrovolně sloužili v této elitní formaci. Aktuální počet byl: 520 důstojníků (deficit:144), 2.383 poddůstojníků (deficit: 2.192), 17.637 mužů (nadpočet: 2.360), 1.103 pomocných sil (ruští Hiwis, Italové, atd.).5. června se divize přesunula na pozici západně od Paříže a jižně od Rouenu. Ve 14:30 6. června 1944 byla "Hitlerjugend" vyjmuta ze zálohy a přidělena 7. Armee ke spolupráci s 21. Panzer a Panzer Lehr Division při útoku v 16:00 následujícího dne. Plán zatlačit spojenecké jednotky do moře se bohužel nepodařilo realizovat. 21. již byla poutána v obranných bojích, Panzer Lehr nebyla na bojišti a "Hitlerjugend" nebyla plně seskupena. Masivní protiútok 7. Armee se tedy omezil jen na útok částí 12. SS: 25. Panzer Grenadier Regiment, jeho 2. Panzer Battalion a jeho 3. Artillerie Battalion. Sturmbannführer Kurt ("Panzer") Meyer, velitel 25. Regimentu, který si byl vědom, že Panzer Lehr nebude krýt jeho pravý bok, sestavil silnou skupinu, 3. Panzer Grenadier Battalion, protitankový a protiletadlový oddíl a na křídlech tankový a průzkumný prapor. Jejich úkolem bylo chránit odkrytý bok a důležité letiště Carpiquet. Na pravém křídle, v Cambes, byl 1. Battalion ve styku s 21. Panzer Division, která chránila křídlo pluku a 2. Battalion byl umístěn ve středu. Hrozilo nebezpečí, že kanadské tanky a pěchota obklíčí 2. Battalion a Meyer proto přesunul začátek útoku na 14:00 a ačkoliv 1. a 2. Battalion dosáhly částečných úspěchů, nemohly pro nedostatek síly splnit rozkazy 7. Armee. Divize zastavila útok a prapory přešly do obrany. Útok 25. Panzer Grenadier Regimentu vytvořil silný perimetr, který sehrál klíčovou roli, když zabránil britské 2. Army dobýt Caen již 7. června.


?a pak naše štěstí zmizelo. Narazili jsme na skupinu vojáků SS z Hitlerjugend a ti bojovali jako šílenci?nevzdávali se...museli jsme je zabít všechny?bylo to strašné. (britský pěšák).


Kanaďaně se blížili naprosto klidně a neměli ponětí o přítomnosti protivníka. K. Meyer vše pozoroval z věžiček na kostele v Ardenském opatství, kde si zřídil provizorní štáb. Poté past sklapla a 3.kanadská divize utrpěla těžké ztráty. 8. června divize znovu těžce zaútočilan Meyer brzy ráno napadl 7. brigádu winipežských střelců a po celodenním tvrdém boji prolomil kanadskou linii 22 tanky, jimž osobně velel. Nyní divize musela držet úsek fronty dlouhý 16km. 13. června se odehrála slavná epizoda ve Villers - Bocage, kdy Michael Wittmann se svým Tigerem I. stoupal na kótu 213 a zahlédl rozvíjející se kolonu 7. obrnění divize. Wittmann / zemřel 8.8. u Gaumesnilu/ na kolonů zaútočil a zničil 25 strojů a zastavil celý spojenecký postup.. V následujících dnech přibyl do bojové oblasti zbytek formací divize a zapojil se do bojů. Ani při největším nasazení však "Hitlerjugend" s 25. Regimentem vpravo a 26. Regimentem vlevo nedokázala rozšířit svůj obranný perimetr nebo dobýt Bayeux. Probíhaly krvavé boje o takticky důležité vesnice a sektor divize byl každodenně ostřelován spojeneckým dělostřelectvem. 14. června zasáhla palba námořních děl Wittův štáb a Witt sám byl zabit. Ve velení divizi ho nahradil K. Meyer. Když Spojenci zahájili 15. června ofenzívu proti Panzer Lehr (na levém křídle "Hitlerjugend"), divize stáhla své vlastní levé křídlo u Boislande, aby zabránila jeho obklíčení. Pro těžké ztráty bylo redukována na sílu praporu a staženo do perimetru divize. Ale spojenecký tlak byl příliš silný. Útok vyhnal SS z vesnic, které dobyli v prvních dnech. Boje o Caen utichly 18. června, kdy se obě strany přeskupovaly, připraveny opět začít boj o ruiny města. Do 16. června měla "Hitlerjugend" 403 mrtvých, 847 zraněných a 63 pohřešovaných, bez jakéhokoliv doplnění.

26. června začala spojenecká ofensiva EPSOM, která měla za cíl obejít Caen. Operace doznívala ještě do začátku července, ale spojencům se zásadní průlom nezdařil. 4. července došlo k dalšímu útoku na Carpiquet / operace Charnwood/ letiště bránil pluk panc. granátníků a 15 tanků spolu s protiletadlovou obranou. Útok vedla kanadská 8. brigáda posílená dalšími jednotkami, přesto se mladíkům podařilo zopakovat past ze začátku vylodění a s podstatně slabšími silami slavili vítězství.. 8. července začal další útok na Caen a tentokrát spojenci se třemi divizemi uspěli a otevřeli si cestu k městu. Meyer se dopustil subordinace a nařídil ústup z Caen, protože hrozilo obklíčení celé divize. Divize se účastní obranných bojů v rámci operace Goodwood 18-20.7. bojuje v údolí potoku Odon a brání životně důležitou kótu 112, ze které je výhled až ke Caen. 25 července Američané prorazili německou obranu a opsali gigantický oblouk okolo německých sil, jádro německé armády zůstalo uvězněno v kapse nedaleko města Falaise / operace Totalise 7-20.8/. Úkol střežit hrdlo kapsy dostala za úkol Kampfgruppe Krause. 12. SS Kampfgruppe Krause bojovala s takovou zuřivostí, že udržela otevřené severní čelisti kapsy a zachránila několik divizí před zničením. To byl pozoruhodný výkon, protože Kampfgruppe se skládala jen ze 200 mužů, kteří bojovali s přesilou Kanaďanů podporovaných tanky. Tato heroická akce umožnila uprchnout 240.000 německým vojákům, přestože ztratili všechny tanky a měli 50.000 mrtvých a 200.000 zajatých. Z této skupiny zbylo jen několik mužů, kteří ustoupili spolu se zbytky německých divizí za Seinu. Divizi nyní čekal dlouhý ústup celou Francií.. Během těchto bojů páchaly obě strany krutosti, jednou z nich bylo střílení zajatců. Obzvlášť hlubokou nenávist cítili k 12. SS Kanaďané a několikrát, podobně jako na východní frontě, nebyli bráni zajatci ani jednou bojující stranou. 600 přeživších ze 12. SS spolu s několika vozidly ustoupilo do Belgie za řeku Meuse, tvrdě pronásledováni Američany. Zastavili se a bojovali u malé samoty Durnal, kde zdrželi Američany 36 hodin. Rozhodli se stáhnout, až když je Američané začali obkličovat. Zde byl velitel divize Meyer zajat nikoliv Američany, ale belgickým rolníkem a jeho synem, kteří ho předali Angličanům. Zbytek 12. SS dosáhl Siegfriedovy linie, ale byl již jen stínem původní síly. Ztratili všechny své těžké zbraně a zbylo jim jen několik tanků. Byli odesláni k doplnění a odpočinku, ale jejich ztráty byly tak velké, že už divize nedosáhla původní síly a v Ardenách měl podstavy mužů a obrněných vozidel. Přesto už pod vedením Hugo Krasse převálcovala americké pozice u Elsenbornu. Měla proniknout k mostům na řece Meuse u Amay a Engis nedaleko Liege. Úspěch Kampfgruppe Peiper dal možnost 12. SS rozšířit průlom u Büllingenu, aby mohl Dietrich zasadit své zálohy. Büllingen byl dobyt, ale v Bütgenbachu utrpěli granátníci 12. SS těžké ztráty. V boji bylo také ztraceno mnoho tanků. Severovýchodně od Bütgenbachu se situace opakovala, když Kampgruppe Kuhlmann z 12. SS neprolomila americké linie. Ofenzíva selhala a stažena byla i Kampfgruppe Peiper, která pronikla nejhlouběji do spojeneckých linií.


Hitler se nevzdal a vyčerpaní muži z 12. SS byli zasazeni proti Rudé armádě v Maďarsku při operaci Frühlingsverwachen, nejdříve však divize byla nasazena na zničení předmostí rudé armády na Slovensku na řece Gran, po úspěšném zvládnutí operace se přesunula do Maďarska. Budapešť byla blízko kapitulace a Hitler nechtěl ztratit toto důležité město. V bojích o toto město již byly ztraceny 8., 22. a 33. SS Division a v březnu Hitler naplánoval ofenzívu k vyproštění tohoto města. Hlavní roli hrály opět Waffen SS včetně 12. SS, která se stále nezotavila z bojů v Ardenách. Měla proniknout (spolu s 1. SS) mezi jezera Balaton a Valance a dobýt předmostí na kanálu Sio. Počasí však bylo příšerné a tanky Leibstandarte a Hitlerjugend stále zapadaly do bahna, přesto divize zaznamenala dílčí úspěchy například dobytí kanálu Sio a vesnice Igar. Ve vesnici Oedin-Pustza byl 26. Grenadier Regiment Hitlerjugend zdecimován sovětským dělostřelectvem a přes několik lokálních úspěchů byl protiútok Rudou armádou zastaven. Poté přišel ústup. Hitler byl rozzuřen vstupem Rusů do Rakouska. Zbytky 12. SS ustoupily na západ, kde se vzdaly 8. května 1945 Američanům v Ennsu a Steyru na řece Enns. Zde zbytek divize vykonal poslední přehlídku před svým velitelem Hugo Kraasem a náčelníkem štábu-Ia Hubertem Meyerem a divize nastoupila do amerického zajetí jako hrdé vojsko, když odmítli vjet do zajetí pod bílými vlajkami. Američanům se vzdalo 328 důstojníků, 1608 poddůstojníků a 7844 členů mužstva, celkem tedy 9870 můžů a 15 tanků a další těžká technika, ne tedy jen 455 můžů!!! jak uvádí mnohé knižní i internetové zdroje / já vycházím z textu divizní kroniky od H. Meyera /.


Příslušníkům divize bylo uděleno 14 Rytířských křížů, nepočítáme- li ty , kteří je získali při službě v jiných divizích Waffen SS. Krátká historie této divize je zrcadlem historie Waffen SS. Jejich fanatická odvaha v bitvách, loajalita a nadšení pro boj spolu s totální neúctou k lidským životům byly obrazem tzv. klasických divizí Waffen SS. Mladíci z 12. SS, kteří bojovali v létě 1944 proti Kanaďanům, Polákům a Britům, zanechali v nich nezapomenutelný dojem a když zjistili, jak jsou tito vojáci mladí, přisoudili jim jako divizní symbol kojeneckou láhev. Dokonce Wehrmacht přezdíval tuto divizi "Crack Babys". Jejich bojové nasazení však tento výsměch rychle ukončilo. Je ironií, že tito mládenci nesměli kouřit a pít (ačkoliv fotografie dokazují porušování tohoto zákazu) a místo obvyklých cigaret a šnapsu měli dostávat mléko a sladkosti! Nesměli též navštěvovat veřejné domy. Příkladem, který odhaluje fanatismus těchto vojáků, je příběh dvou britských pěšáků, kteří našli vážně zraněného příslušníka Hitlerjugend během bojů o Caen. Poskytli mu lékařskou pomoc a láhev vody. Při obvazování zraněné hlavy ho viděli jak sahá do své kamuflované kombinézy. Jen díky pomalým pohybům kvůli zranění se britským vojákům podařilo odhalit pistoli Walther připravenou ke střelbě. Jeho osud není znám, ale britští pěšáci mu sebrali zbraň a nechali ho zřejmě zemřít na horkém slunci..

panzernet

  • Administrátor
  • Příspěvků: 281
    • http://www.panzernet.net
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 29. května 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 15. června 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 26. května 2008 Za 3 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 26. května 2009
Ardenská ofenzíva
« Odpověď #2 kdy: Červen 29, 2006, 08:53:18 »
což o to, já bych reagoval, ale nestíhám si přečíst celý ty dva články  :lol:

Ardeny jsou podle mě jedna z nejzajímavějších bitev ale bohužel moje znalosti nejsou nijak detailní. Co mě zaujalo je ten název operace, který uvádíš... Herbstnebel. Do dneška jsem žil v tom, že ardenská ofenzíva měla krycí název Wacht am Rhein. Ale jak říkám, nejsem na tudle bitvu odborník takže hádat se nebudu.

Co jsem si ale jistý (skoro úplně :lol: ) je, že v rámci ardenské ofenzívy proběhla jedna malá, ale o to zajímavější operace... a myslím že stojí za samostatné tématko... jdu ho založit  :P

Mimochodem se ta operace jmenovala Greif.
"Motor zvítězil nad koněm a kanon nad kopím." Heinz Guderian

Kageneck

  • Administrátor
  • Příspěvků: 2615
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 15. června 2007 Za zásluhy o rozvoj fóra. Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 22. června 2008 Za 3 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno. 22. června 2009
Ardenská ofenzíva
« Odpověď #3 kdy: Červen 29, 2006, 06:24:52 »
Take jsem nazev teto operace Herbstnebel slysel vlasne poprve. Problem je v tom, ze jsem clnek pouze upravoval a ne psal sam. Pokud bych ho napsal ja tak bych napsal Wacht am Rhein. Ale rekl sem si, ze internet bude zrejme chytrejsi :D, tak ja to jdu tedy prejmenovat.

August von Kageneck
„Afrika, der Krieg ohne Hass“ Erwin Rommel

Sepp Rössner

  • Luftwaffe
  • Oberleutnant - nadporučík
  • Příspěvků: 328
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 15. června 2007
Ardenská ofenzíva
« Odpověď #4 kdy: Červenec 01, 2006, 10:15:59 »
Podle mě to byl jen jeden z dalších neuskutečnitelých plánů , který si pro německé generály Hitler vymyslel. Všechné té techniky a mužů se dalo využít mnohem lépe při obranných bojích na Rýně , Poruří nebo na východě a prodloužit tak alespoň o trochu život třetí říši. Podle mě to bylo stejné plýtvání jako operace Jarní probuzení.  :!:
"Cílem války není padnout za vlast, ale přinutit ty druhé parchanty, aby padli za tu svou."
General G. C. Patton

panzernet

  • Administrátor
  • Příspěvků: 281
    • http://www.panzernet.net
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 29. května 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 15. června 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 26. května 2008 Za 3 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 26. května 2009
Ardenská ofenzíva
« Odpověď #5 kdy: Červenec 02, 2006, 11:50:21 »
jak už jsem řekl nejsem na ardeny právě odborník ale kloním se k tomu co řekl Sepp, tedy že šlo o plýtvání, které si v té době Němci nemohli dovolit. Vycházím z toho co si o téhle ofenzívě myslel a říkal Guderian, což je podle mě odborník na slovo vzatý.

Mimochodem Guderian byl i proti operaci Zitadelle ve třiačtyřicátém a koneckonců proti celé Barbarosse v jedenačtyřicátém... a nic z toho Němcům skutečně navyšlo  8)
"Motor zvítězil nad koněm a kanon nad kopím." Heinz Guderian

Kageneck

  • Administrátor
  • Příspěvků: 2615
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 15. června 2007 Za zásluhy o rozvoj fóra. Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 22. června 2008 Za 3 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno. 22. června 2009
Ardenská ofenzíva
« Odpověď #6 kdy: Červenec 02, 2006, 02:47:53 »
No pokud uz Nemci chteli udelat nejakou ofenzivu na zapade tak si meli vybrat rozhodne mensi cile.  Jenze jistemu panu Hitlerovi tak trochu ruplo v bedne (nic neobvykleho) a rozhodl se vicemene vymyslet utok sam. Nemecti generalove to meli obcas dost tezke..... Hitler vymyslel nesmyslny plan podle ktereho se melo utocit a na nich bylo ho splnit. Podle me na zapdni ofenzive byla ofenziva treba, ale v daleko mensim rozsahu, nejak podobne jak to zamyslel Model. Ten planoval zautocit stejne velkou armadou, ale rozhodl se pro mnohem mensi cile. Myslim, ze se chtel pokusit o obkliceni pouze jednoho americkeho uskupeni v oblasti Arden(coz by se pravdepodobne povedlo vzhledem k pocatecnimu prubehu operace). Nemci by meli mnohem mensi ztraty a jejich sila na zapade by nebyla nijak otresena.



August von Kageneck
„Afrika, der Krieg ohne Hass“ Erwin Rommel

Manstein

  • Wehrmacht
    Unterfeldwebel - rotný
  • Příspěvků: 145
Ardenská ofenzíva
« Odpověď #7 kdy: Červenec 05, 2006, 01:31:32 »
Citace: Kageneck
No pokud uz Nemci chteli udelat nejakou ofenzivu na zapade tak si meli vybrat rozhodne mensi cile.  Jenze jistemu panu Hitlerovi tak trochu ruplo v bedne (nic neobvykleho) a rozhodl se vicemene vymyslet utok sam. Nemecti generalove to meli obcas dost tezke..... Hitler vymyslel nesmyslny plan podle ktereho se melo utocit a na nich bylo ho splnit. Podle me na zapdni ofenzive byla ofenziva treba, ale v daleko mensim rozsahu, nejak podobne jak to zamyslel Model. Ten planoval zautocit stejne velkou armadou, ale rozhodl se pro mnohem mensi cile. Myslim, ze se chtel pokusit o obkliceni pouze jednoho americkeho uskupeni v oblasti Arden(coz by se pravdepodobne povedlo vzhledem k pocatecnimu prubehu operace). Nemci by meli mnohem mensi ztraty a jejich sila na zapade by nebyla nijak otresena.

August von Kageneck
O čem ty mluvíš to se nazývá myslim "menší řešení"....

Kdyby Hitler nebyl megaloman tak by svolil američané by dostali za vyučenou a Němci mohli pár dalších měsíců bránit Rýn...i když pochybuju že s nějakým velkým úspěchem síly vynaložené na operaci v Ardenském lese by stejnak byly rozsekány během dalších několika měsíců....
"Kdyby každý velitel, který považuje svou situaci za beznadějnou, chtěl kapitulovat, nedala by se vyhrát žádná válka."

?V první řadě jsem voják.?

Peter

  • Čestný moderator
  • Příspěvků: 1943
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 9. července 2007 Za zásluhy o rozvoj fóra. Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 16. července 2008
Ardenská ofenzíva
« Odpověď #8 kdy: Červenec 16, 2006, 11:49:40 »
V prvni rade bylo naprosto nesmyslne, postavit operaci na tom, ze aby mohli postupovat dale museli dobit americke sklady s pohonnymi hmotami. Sance ze sejich zmocni v poradku byla minimalni, tahle vec odsoudila podle me "Hlidku na Rynu" predem k neuspechu. Male reseni by melo vysokou pravdepodnost uspet
"Es gibt keine verzweifelten Lagen, es gibt nur verzweifelte Menschen. "

Sepp Rössner

  • Luftwaffe
  • Oberleutnant - nadporučík
  • Příspěvků: 328
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 15. června 2007
Ardenská ofenzíva
« Odpověď #9 kdy: Červenec 23, 2006, 02:23:08 »
Nevim jestli jste videly ty mapy s nakresy utoku smerem k Antverpam. Tenhle utok byl opravdu megální a muselo by na nej byt pouzito mnohem vic a muzu a taky mnohem zkusenejsich vojaku. Pocatek ofenzivy zrovna v miste arden a este k tomu v zime byl opravdu nestastny . V ardenach staci malo muzu na ubraneni vetsiho prostoru. V ardenach se da jezdit jen po kvalitnich silnicich ( kterych tam je jen par ).

Ardeny rozhodne nejsou dobrou oblasti pro utok stovek tanku.

A este k tomu bez podpory luftwaffe , ktera honila b17ky nekde nad nemeckem.

Hlidka na Ryne nemohla uspet v zadnem pripade.

Kvalita zde nasazenych jednotek byla opravdu velmi nizka ( viz. divize lidovych granatniku, lidove delostrelecke sbory ..... ridici vozu bez radneho vycviku kvuli nedostatku paliva atd. )

Cas kery ofenziva zabral by se mnohem vice dal vyuzit na dodatecny vycvik pro obranu Nemecka atd.
Mozna by bylo dobre akorat vyslat operaci Greif , aby jim ty sklady paliva zapalili , to by amiky snad trochu nastvalo  :D  (trosicilinku).
"Cílem války není padnout za vlast, ale přinutit ty druhé parchanty, aby padli za tu svou."
General G. C. Patton

Kageneck

  • Administrátor
  • Příspěvků: 2615
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 15. června 2007 Za zásluhy o rozvoj fóra. Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 22. června 2008 Za 3 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno. 22. června 2009
Ardenská ofenzíva
« Odpověď #10 kdy: Srpen 18, 2006, 05:46:59 »
take to mnoho generalu jiz navrhovalo jednat se Spojenci o miru. Napriklad: von Runstedt, kdyz se nastval rekl: " Tak delejte mir blazni!" a byl vyhozen. Zkratjka Nacisti jsou hlavy pitomy a nakonec je to privedlo do zahuby



August von Kageneck
„Afrika, der Krieg ohne Hass“ Erwin Rommel

rase

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2848
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 8. prosince 2008
Ardenská ofenzíva
« Odpověď #11 kdy: Březen 13, 2007, 03:56:01 »
Hele co sem našel, nepotřebuje to snad komentař  :twisted:

PzKpfw V Ausf. G Panther Kampfgruppe X PzB-150 (Malmedy).





Jinak vic tady http://www.pegatiros.com/reportajes/2a_guera_mundial/panzerbrigade_150.htm
"Prasata! Chcete snad žít věčně?!" Fridrich Veliký, král pruský, v bitvě u Leuthenu, 1757

pan.sup

  • k.k. Landwehr
  • Oberstleutnant
  • Příspěvků: 1506
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 19. prosince 2008
Ardenská ofenzíva
« Odpověď #12 kdy: Březen 13, 2007, 04:04:32 »
Tak tyhle snímky E desétky jsem ještě neviděl.

rase

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2848
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 8. prosince 2008
Ardenská ofenzíva
« Odpověď #13 kdy: Březen 13, 2007, 04:10:24 »
Co je to E10 ?

Nechapu, jak si němci mohli myslet, že američani nepoznaj StuG  :shock:



Un StuG III Ausf. G ?disimulado? del Kampfgruppe Y abandonado cerca de Geromont. Nótese las planchas soldadas en los laterales para disimular su silueta.
"Prasata! Chcete snad žít věčně?!" Fridrich Veliký, král pruský, v bitvě u Leuthenu, 1757

pan.sup

  • k.k. Landwehr
  • Oberstleutnant
  • Příspěvků: 1506
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 19. prosince 2008
Ardenská ofenzíva
« Odpověď #14 kdy: Březen 13, 2007, 04:31:56 »
Na fotce je stroj Ersatz M10


Jednotka Friedenthal- 150. pancéřová brigáda byla sestavena pro speciální úkoly- něco jako KG/200 u letectva. Ve výzbroji měla především americkou a britskou techniku, nebo předělévky, jako byl právě M-10. Krátce po Ardénách byla rozpuštěna- utrpěla těžké stráty a její přetransformování by bylo zbytečné- více v knize Mé velitelské operace- Oberstrumbannführer Otto Skorzeny.