Tento kanon se stal jednou z nejznámějších britských dělostřeleckých zbraní.Kombinoval vlastnosti kanonů a houfnic.
První verze Mk 1. byla vytvořena na lafetě zastaralých 18liberních kanonů, která byla modernizována použitím nových kol s pneumatikami(později i s rozevíracími rameny).Tyto verze nebyly prakticky využity neboť byly ztraceny v Dunkerque.
Druhá verze Mk 2. první označována jako kanonová houfnice. Používala dělené střelivo s možností změny velikosti prachové nálože. Lafeta se vyznačovala několika zvlážtnostmi:Pomocí tvarovaného nosníku připevněného na kruhové točně horní lafety mohl jeden muž snadno a rychle provádět změnu odměru zbraně. K tažení této zbraně se používal zpravidla tahač řady Quad.
V Severní Africe se začali používat jako jediný schopný prostředek proti tankům Afrikacorpsu. Právě v boji proti nim se osvědčili kruhové palebné točny. Také pro ničení tanků se později začali využívat speciální protitanková munice, která do té doby nebyla k dispozici.
Podle specifických požadavků parašutistů a pro boj v džungli byl vyvinuta užší verze (25libení Mk 2.) a verze s rozevíracímmi rameny (25liberní Mk 2. na 25libení lafetě Mk 3.) která byla vhodnější pro boj v horách.
Australská verze:Byla podstatně pozměněná, která umožňovala námořní přepravu v celku. A dále taky verze námořní.
Dále také umístěním houfnice na kanadském motorovém podvozku vznikl samohybný kanon Sexton.
Tato houfnice odvedla dobré služby díky své robustnosti, dobrým dostřelem a zůstala ve výzbroji i mnoho let po ukončením 2. sv. války.
Základní údaje:
Ráže: 87,6mm
Délka: vlastní zbraně: 2.40m
Hmotnost: 1800kg
Rozsah náměru: -5° -40°
Rozsah odměru: na lafetě 8°
Počáteční rychlost střely: 532m/s
Dostřel: 12 253m
Hmotnost střely: 11,34kg
Mezi dělostřelci byla velmi oblíbená a dodnes na ni s láskou vzpomínají:
