Autor Téma: Bitva u Camerone (1863)  (Přečteno 8613 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Black

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 884
    • http://www.greendevils.estranky.cz/
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 29. května 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 2. listopadu 2008 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 9. července 2007
Bitva u Camerone (1863)
« kdy: Listopad 05, 2008, 10:29:29 »
Bitva u Camerone
29. dubna 1863 požádal Colonel Jeanningros Kapitána Danjoua o sestavení doprovodného odílu, který by chránil hlavní konvoj s třemi miliony Franků, zásobami zbraní a munice na cestě z Vera Cruzu do Puebla.

Cesta z Vera Cruz do Puebla
Původně tuto službu plnila 3. kompanie, ale schodou okolností byly všichni její důstojníci postaveni mimo službu pro nemoc.
Kapitán Danjou se tedy nabídl, že bude oddílu velet osobně, za pomoci svého praporečníka, poručíka Maudeta a intendanta, poručíka Vilaina, který se dobrovolně přihlásil. Doprovodný oddíl tedy čítal 3 důstojníky a 62 legionářů.

Kapitán Danjou
  Kolona vyrazila 30. dubna, v jednu hodinu po půlnoci, s úmyslem ještě téhož dne dorazit do Palo Verde.
  Mezitím se však Mexičané dozvěděli o pohybu konvoje a rozhodli se jej napadnout. K útoku na konvoj byl určen jezdecký oddíl čítající 800 mužů a tři pěší bataliony. Celkový počet mexických vojáků, připravených k útoku na konvoj bylo 2000 mužů!
  Přibližně o páté hodiny ranní zastavil Danjouův oddíl ke krátkému odpočinku. Po rozestavění stráží a zajištění pozic, začali legionáři připravovat ranní kávu. Byla již téměř uvařena, když stráže hlasily, že se blíží mexická jízda. V několika vteřinách bylo po kávě, muly byly opět naloženy a oddíl vyrazil směrem k vesnici Camerone. V tom zazněl první výstřel nadcházející bitvy, který vyšel z pušky nervozního mexického vojáka. A jako by tento výstřel vypadal jako znamení vyrazila mexická jízda do útoku. Kapitán Danjou se se svými muži skryl za nedalekími hustími křovinami a soustředěnou palbou odrazil první útok. Výstřely z pušek však vyděsily soumary. Zvířata se utrhla a s veškerými zásobami vody, potravin a munice zmizela beznadějně legionářům z očí. 65 mužům Danjouova oddílu tak zbylo sotva šedesát nábojů na pušku. Kapitán Danjou se tedy rozhodl zůstat na místě a palbou zaměstnat mexičany a tím odvrátit pozornost od samotného konvoje mířícího do Puebla.

"V několika vteřinách bylo po kávě."
 
  Proto rychle přesunul své muže do obranných pozic v blízké haciendě, kde se hrstka legionářů bránila ješte deset hodin. V devět hodin dopoledne slunce již nemilosrdně pálilo a legionáři neměli již žádnou vodu a jídlo.
Velitel mexického vojska, colonel Millan vyzval bránící se legionáře, aby se vzdali.
Odpověděli mu, že mají ještě munici a že se niktěrak nehodlají vzdát. Všichni legionáři složili do rukou kaptána Danjoua přísahu, ať se stane cokoli, budou bojovat až do netrpčího konce. Při obránném boji v haciendě padl v 11 hodin kapitán Danjou. V téže době vstoupily do bitvy tři bataliony mexické pěchoty a legionáři byli opět vyzváni ke kapitulaci. Odpověděli lakonicky: „Merde!“

"V 11 hodin padl kapitán Danjou."
Situace se však neustále zhoršovala. Mexickým vojákům se již podařilo proniknout do několika místností haciendy. Nemilosrdně zabíjeli každého legionáře, který se jim postavil do cesty a dobité místnosti poté zapálili.
  Ranění Legionáři trpěli žížní a horkem, dušení prachem a dýmem. Bitva však dosud nebyla dobojována. Před druhou hodinou odpolední padl poručík Vilian a velení převzal poručík Maudet. V pět hodin odpoledne po urputných bojích mu zbylo pouze 12 mužů, ktzerří byli alespoň trochu schopní boje.
  Colonel Millan Vyzval po páté hodině přeživší legionáře, aby se vzdali. Ti jej ani neuznali za hodna odpovědi. Mexičané znovu zaútočili. Po topmto útoku zůstal poručík Maudet sám s pěti muži. Každému z nich zůstal již jen jeden náboj. Vypálili poslední salvu a vrhli se ze svých úkrytů, ozbrojeni pouze bajonety, na nepřítele. Všichni byly zkoseni nepřátelskou palbou již po několika krocích. Poručík Maudet padl zasažen dvěma kulkami. Legionář Catteau se vrhl před svého velitele a vlastním tělem jej zaštítil před nepřátelskou palbou. V jeho těle nalezlo cíl celkem 19 kulí.
To byly poslední výstřely této památné bitvy.

Poručík Maudet a poslední hrstka legionářů
  Bitva skončila kolem šesté hodiny. Tři legionáři se i přes četná zranění stále drželi na nohou. Z oddílu čítajícího 65 mužů padli 2 důstojníci a 22 legionářů. Osm legionářů spolu s třetím dustojníkem bylo smrtelně raněno. 19. mužů, kteří dosud zápasili ze smrtí, svým zraněním v zajetí podlehlo. Zbytek legionářů, kteří byli taktéž ranění byl takéž zajat.
Mexičané ztratily v této bitvě přes 500 mužů.
Na místě této slavné bitvy vztyčil Napoleon III pomník pro padlé legionáře, na kterém je vyryto:
ILS FURENTICI MOINS DE SOIXANTE         Na tomto místě čelilo šedesát mužů
  OPPOSES A TOUTE UNE ARMEE                             celé armádě
     SA MASSE LES ECRASA                          Byli rozdrceni jejich převahou
  LA VIE PLUTOT QUE LE COURAGE             Tito francoužští vojáci zemřeli dříve
ABANDONNA CES SOLDATS FRANCAIS                     než jejich odvaha
         LE 30 AVRIL 1863                                       30. dubna 1863

Legionáři v Mexiku
Zdroje: www.legionetrangere-2rep.wbs.cz ; www.legion-2reg.com
"Padáčkáři všech zemí, spojte se!"
"Však víte, jak to chodí u výsadkářů. Chtějí buď vyhrát, anebo se nechají společně rozsekat!"