Autor Téma: Opevňovat, či neopevňovat- toť otázka...  (Přečteno 22747 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

jugen

  • Wehrmacht
    Hauptmann - kapitán
  • Příspěvků: 536
Re: Opevňovat, či neopevňovat- toť otázka...
« Odpověď #45 kdy: Srpen 06, 2012, 12:43:42 »
Myslím si ,že lepšia taktika by bola ,keby po preniknutí nepriateľa bol učinený protiútok na jeho boky a odrezať jeho armádu vo vašom území , s tým ,že mu opevnené  body nedovolia utiecť .

Thor Herman

  • ČSR
  • Podplukovník
  • Příspěvků: 810
  • Není vždy hříchem neuposlechnout příkazu vrchnosti
Re: Opevňovat, či neopevňovat- toť otázka...
« Odpověď #46 kdy: Srpen 06, 2012, 07:15:48 »
Účelem našeho opevnění bylo nepřítele zadržet jen na určitý čas a tím zbrzdit jeho postup. Nikoliv jej udržet natrvalo. A opevnění by umožňovalo bránit hranice s mnohem menším počtem vojáků a účinněji, než bez něj.Počítalo se s intervencí našich spojenců Francie a Velké Británie proti Německu, bohužel, jak to dopadlo dnes již všichni víme.
Pojde dobytek,zemřou tví přátelé. I ty jednou zemřeš. Však jedno nikdy neumírá ! Tvé jméno! Tvé jméno,tvá sláva a skutky jenž si vykonal.

Hrdinství je stav ducha, kdy se chlapci mění v muže. A muži v mrtvoly. Obvykle zcela zbytečně.

JSEM VLASTENEC , JSEM NA TO HRDÝ A OSUD MÉ ZEMĚ MI NENÍ LHOSTEJNÝ

leon IV.

  • ČSR
  • Kapitán
  • Příspěvků: 336
Re: Opevňovat, či neopevňovat- toť otázka...
« Odpověď #47 kdy: Srpen 06, 2012, 08:04:14 »
my jsme i spolehali na mobilni proti utoky, měli jsme koncentrované tanky a obrněné automobily do uskupeních pro větší ůdernost. A byly jsme více motorizovaní než němci. A pokud by si spoléhal ne mobilní válku a nepřítel by tě odřízl od pohoných hmot, tak se časem tvoje mobilní armáda stane nepohyblivou, a to se opevnění nemůže stát, je pravda, že na některých ůsecích vůbec nepřítel nemusí jít, ale z většiny pevností postavených u nás se nemuselo ustupovat, pevnosti byly samostatné a dlouho by vydrželi. A navíc i kdyby je obešli, byly postaveny u většiny průsmyků a na očekávaného ůtoku němců, který se přesně shodoval s plánem který měli.
Smrt jednotlivce je tragédie, smrt miliónů je statistika.
Josif Vissarionovič Džugašvili (Stalin)

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2047
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Opevňovat, či neopevňovat- toť otázka...
« Odpověď #48 kdy: Srpen 06, 2012, 01:57:50 »
Chci je upozornit, otočné věže s dělostřeleckou výzbrojí pro čs. tvrze byl pouze ve stádiích vývoje, s jejich osazením do opevnění se počítalo začátkem 40. let...
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

leon IV.

  • ČSR
  • Kapitán
  • Příspěvků: 336
Re: Opevňovat, či neopevňovat- toť otázka...
« Odpověď #49 kdy: Srpen 06, 2012, 08:50:22 »
Ale na trvzi Bouda nám říkali, že veže byly skoro hotové jen je nestihli osadit. NEvím jestli mluvili pravdu, ale ti by to tam měli vedět.
Smrt jednotlivce je tragédie, smrt miliónů je statistika.
Josif Vissarionovič Džugašvili (Stalin)

Thor Herman

  • ČSR
  • Podplukovník
  • Příspěvků: 810
  • Není vždy hříchem neuposlechnout příkazu vrchnosti
Re: Opevňovat, či neopevňovat- toť otázka...
« Odpověď #50 kdy: Srpen 06, 2012, 08:55:11 »
Třeba pevnostní 9cm minomet Škoda byl taky jen ve stádiu prototypu, či modelu. Ale výroba byla již jen otázkou velmi krátké doby.
Pojde dobytek,zemřou tví přátelé. I ty jednou zemřeš. Však jedno nikdy neumírá ! Tvé jméno! Tvé jméno,tvá sláva a skutky jenž si vykonal.

Hrdinství je stav ducha, kdy se chlapci mění v muže. A muži v mrtvoly. Obvykle zcela zbytečně.

JSEM VLASTENEC , JSEM NA TO HRDÝ A OSUD MÉ ZEMĚ MI NENÍ LHOSTEJNÝ

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2047
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Opevňovat, či neopevňovat- toť otázka...
« Odpověď #51 kdy: Srpen 07, 2012, 03:07:07 »
Co vím, tak pro dělostřelecké tvrze měly být osazeny 10cm houfnicí Škoda vz.38.
ráže: 10 cm
obsluha: 9 mužů
hmotnost: 9060 kg s podstavcem
kadence: 15-20 ran/min
dostřel: 11 950 m
vyrobeno: 15 ks (1939-1941)

střelivo:
-nárazové granáty
-časované granáty
-protipancéřové granáty
-šrapnely
-kartáče

výrobce: Škodovka (označení "F")

Více zde:
http://www.morris.estranky.cz/clanky/nenainstalovane-zbrane-v-objektech-opevneni/pevnostni-houfnice-vz_-37.html
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

leon IV.

  • ČSR
  • Kapitán
  • Příspěvků: 336
Re: Opevňovat, či neopevňovat- toť otázka...
« Odpověď #52 kdy: Srpen 07, 2012, 07:04:40 »
Ano přesně touto výbavou, a 2 věže už byly hotové ve Škodových závodech, jen nestihli být osazeni a byly použity někde v německu a následně sešrotovány.
Smrt jednotlivce je tragédie, smrt miliónů je statistika.
Josif Vissarionovič Džugašvili (Stalin)

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2047
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Opevňovat, či neopevňovat- toť otázka...
« Odpověď #53 kdy: Srpen 07, 2012, 07:16:05 »
Jednalo se pouze o prototypy věží, které nikdy nebyly usazeny. Vlastně ano, jedna (prototypová) houfnice byla namontována roku 1940 do dělostřeleckého srubu tvrze Adam krátkodobě při zkouškách pro wehrmacht.

Přestože do září 1938 se nepodařilo dokončit jediný sériový kus, v dělostřeleckých srubech byly pro ně již připraveny střílny, přesněji 18 kusů ve všech dokončených dělostřeleckých srubech.
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

sandoslap

  • Wehrmacht
    Stabsfeldwebel - podporučík
  • Příspěvků: 229
Re: Opevňovat, či neopevňovat- toť otázka...
« Odpověď #54 kdy: Srpen 13, 2014, 07:31:38 »
Upřímně řečeno, nedokáži si vzpomenout, z jakého zdroje to mám, ale v podstatě plně dokončená věž pro tvrz Hůrka přežila ve Škodových závodech válku a byla sešrotována až ve velké "kovošrotní" vlně v padesátých letech. Wehrmacht vážně zvažoval její osazení z cvičných a zkušebních důvodů, do vypuknutí války ovšem projekt nebyl zrealizován, ztratil prioritu a velmi rychle samozřejmě také smysl.
Že máte dřevěnou nohu? Nevadí, nemusíte utíkat, jste li statečný.

QVAK

  • ČSR
  • Rotmistr
  • Příspěvků: 140
Re: Opevňovat, či neopevňovat- toť otázka...
« Odpověď #55 kdy: Srpen 13, 2014, 10:39:45 »
V bunkrech byla jen nepatrná část naší armády. Náš klub opravuje jeden pěchotní srub Moravskoostravské linie. Bojová posádka byla pouhých 32 vojáků ( cca, teď se mi nechce dívat do chytrých zápisků, ale byly to myslím dvě směny po 16 lidech) A ti bránili dosti dlouhý úsek, kdyby tam byla řadová pěchota v zákopech, muselo by jich tam být podstatně víc,

Pěchotní srub bránil úsek (dle terénu) ± 1000 m. To je linie praporu v obraně. 35 a ± 900 mužů je dost podstatný rozdíl.

Kvalita ČS opevnění nebyla dána jen jeho promyšleností a dotažením jeho konstrukce i taktickým uspořádáním nebo zbraněmi ale hlavně jeho odolností. Akademik Bechyně již v 20. letech vyvinul a v praxi ověřil (DIPRA Radlice, PRAGA, ČKD, Baťa, Lucerna i mosty dálnice) nový způsob betonáže tz. litý železobeton. V neposlední řadě kvalitu prací zajišťoval nestranný ale vysoce kvalifikovaný stavební dozor. Při tehdejší standardní technologii betonáže tzv. Francouzským způsobem (hutněním vlhkého betonu) se dosahovalo zaručené pevnosti v tlaku max. 320 kg/dm3, standardně cca 280 kg/dm3 u litého byl 320 kg/dm3 spodní přípustnou hranicí kvality a po zahájení hromadné v několika cementárnách, výroby speciálního cementu v polovině 30. let se hodnota zvýšila na 480 kg/dm3 a špičkově  až na 850 kg/dm3 (výroba tohoto cementu se podařila před Němci utajit a byla zahájena až po válce). Z každé betonáže (vždy kontinuální bez technologických spár) byli odebírány zkušební krychle které byli po 30. dnech zkoušeny na tlak. Až po zkoušce byla betonáž proplacena zhotoviteli. Díky tomu bylo ČS opevnění min. o 30% odolnější než srovnatelné v zahraničí což způsobilo v Protektorátu velkou sháňku po zkušených betonářích. Proto ten údiv Němců při provedených praktických zkouškách odolnosti.