Autor Téma: Richard Tesařík  (Přečteno 17064 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Jarouš

  • ČSR
  • Poručík
  • Příspěvků: 233
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 26. června 2009
Richard Tesařík
« kdy: Září 19, 2008, 08:57:08 »
 Narodil se 3.12.1915 v Praze v rodině obchodního příručího Jaroslava Tesaříka. Matka Emilie roz. Wágnerová vystupovala ve Vinohradském divadle jako operní pěvkyně. Richard měl dvě sestry. V roce 1921 se rodina přestěhovala do Příbrami, kde docházel do obecné a měšťanské školy. V roce 1930 nastoupil do učení k firmě Barkus a zároveň navštěvoval dvouletou obchodní pokračovací školu. Studoval také školu pro aranžéry v Praze. V mládí se věnoval sportu, zvláště lehké atletice, gymnastice, plavání a šermu. Jako aranžér pracoval pro několik firem v Příbrami, Mirovicích, Velvarech a Pardubicích až do října 1937, kdy nastoupil vojenskou prezenční službu u p. pluku 38 v Berouně. Absolvoval poddůstojnickou školu v Kladně. Za mobilizace se stal velitelem družstva  u strážního praporu 19 v Žatci. Po Mnichovu se vrátil do posádky v Berouně. V lednu 1939 byl nasazen jako posila HO 42 na Podkarpatské Rusi.

 Po okupaci se vrátil na své posladní místo v Pardubicích. Zde měl několik incidentů s Němci. Dne 13.8.1939 v prostoru Dolních Žermanic překročil hranice do Polska. Vstoupil do ČS. legionu a po vypuknutí války se jako PL střelec podílel na odražení náletu německých bombardérů u Tarnopolu. Po vstupu RA do Polska se nakrátko dostal do sovětské internace. Po několika dnech pochodu na východ všechny zajatce této kolony propustili. Až do předjaří 1940 zůstal Richard Tesařík u rodiny Kadavých v Českém Kvasilově na Volyni. Této skupině se pak podařilo obnovit kontakt s bývalým legionem a 20.3. odcestovala do internačního tábora v Orankách a později do Suzdalu. Z rozhodnutí MNO byl určen jako instruktor budoucí ČS. jednotky a proto neodešel na Střední Východ. V červnu 1941 byl povýšen na četaře a 12.2.1942 se pod evidenčním číslem 25 stal jedním z prvních vojáků v Buzuluku. Zde vykonával funkci výkonného rotmistra a v březnu byl povýšen na rotného. V červenci absolvoval kurz pro důstojníky a stal se velitelem čety 2. roty. V listopadu povýšen na rotmistra.

 S praporem odjel v lednu 1943 na frontu. Zde se výrazně projevil při protiútoku večer 9.3. od Arťuchovky na Sokolovo jako rozhodný a odvážný velitel, kdy díky své statečnosti dokázal vést četu a po zranění npor. Kudliče i celou rotu proti nepříteli. V boji z blízka zabil německého poddůstojníka a ukořistil důležité dokumenty. Za výkon u Sokolova, kde utrpěl lehké zranění, obdržel 1. ČS. válečný kříž a sovětský řád Rudé hvězdy.

 Při výstavbě 1.ČS. brigády byl jmenován ppor. pěch. v zál. 27.7. dokončil intenzivní tankistický kurz v Tambově opět s výtečným prospěchem. Po návratu k jednotce  působil několik dní jako NŠ tankového praporu, poté se stal velitelem roty deseti lehkých tanků T-70M. S touto rotou se zúčastnil zimního tažení od Dněpru až k Hornímu Tikiči. Při osvobozování Kyjeva dne 5.11. opět příkladně splnil bojové úkoly, když jeho rota pomáhala razit cestu 2. praporu k ZOO a k filmovým ateliérům a ráno následujícího dne dosáhl celý tankový prapor s Tesaříkem na špici Dněpru. Nejen za tuto akci byl vyznamenán titulem Hrdiny SSSR, Zlatou hvězdou, Leninovým řádem a 2. ČS. křížem. V bojích u Čerňachova rota utrpěla těžké ztráty a byla převelena do obrany kolem Vasilkova. Odtud dne 16.12. odjela většina vyznamenaných sovětskými řády do Moskvy. Tesařík se tak mohl zapojit až do posledních akcí před Cerkví na počátku ledna 1944. 2.3.1944 byl povýšen na poručíka.

ČS. brigáda se rozšířila na sbor a tankový prapor na pluk a později na tankovou brigádu. Tesařík zastável funkci velitele 3. praporu. 24.6 se oženil s rtn. Markétou Olšanovou.

 S 3. praporem se i s malým množstvím techniky npor. Tesařík zúčastnil bojů v Karpatsko-Dukelské operace. 20.9.1944 vedl úspěšný nápor tanků ve směru od Téodorovky na město Dukla a o dva dny později  za těžkých podmínek zaútočil na trigonometr 694, nazývaný Hyrowa hora. Téměř pod vrcholem zasáhla jeho tank pancéřová pěst. Zraněný Tesařík stihl z hořícího tanku vyskočit, ale střelec svob. Štefan Zvarik a nabíječ voj. Michal Varga zahynuli. Řidič voj. Václav Novický byl velmi těžce raněn. I přes kvalitní péči Tesařík přišel o oko. Za boje na Dukle získal 3. ČS. kříž. 29. 11. 1944 se opět ujal velení 3. praporu. Po úplném doplnění  tankové brigády se kpt. Tesařík přesunul se svým praporem do oblasti polských Zór, odkud 24. 3. zaútočili v rámci 2. fáze Ostravské operace i ČS. tankisté. Několik dnů před zahájením útoku byl jmenován velitelem čestné stráže prezidenta Beneše v Košicích.


 22.5. 1945 se stal škpt pěch. v zál. Na konci roku se manželům Tesaříkovým narodil syn Richard a v roce 1947 syn Vladimír. V říjnu 1945 se stal posluchačem Vojenské  akademie tankových a mechanizovaných vojsk J.V. Stalina v Moskvě. Byl také přeložen k tankovému vojsku a v dubnu 1947 povýšen na majora. Studia absolvoval výtečně v roce 1949. Od července 1949 byl profesorem tankového vojska Vyššího vojenského učiliště v Praze. Od 1950 působil v hodnosti pplk. a plk. jako NŠ tankového a mechanizovaného vojska MNO.  Již v této době se začali vyhrocovat vztahy mezi nadaným a neobyčejně přímým, někdy až radikálním důstojníkem a nejvyššími armádními špičkami té doby, nevyjímaje i ministra obrany arm. gen. Čepičku. Proto musel v září z MNO odejít  a působil na nižší funkci velitele tankového a mechanizovaného vojska v 2. VO v Trenčíně. Následovalo obvinění ze ztráty utajovaného dokumentu ( zápisník) , kterou sám nahlásil a stíhání za zranění při autonehodě, což se však nikdy neprokázalo. Stíhání bylo podivně zahájeno až 14 měsíců po události. Přesto od prosince 1953 pobýval 9 měsíců ve vyšetřovací vazbě v Praze-Ruzyni a na Pankráci. Vojenské kolegium vyneslo krátký podmínečný trest za ztrátu zápisníku a plk. Tesařík se ocitl na svobodě. Pravděpodobně na to měla vliv návštěva N.S. Chruščova v ČSR.


 V listopadu 1954 převzal velení 13. tankové divize v Mladé Boleslavi. Divize pod jeho vedením dosáhla velmi dobrých výsledků a po odchodu Alexeje Čepičky byl povýšen do hodnosti generálmajora. V říjnu 1956 se vrátil do Prahy jako zástupce velitele 1. VO, v červenci 1958 odešel do Tábora, kde působil ve funkci prvního zástupce velitele 4. armády. V srpnu 1959 studuje Akademii generálního štábu K.J. Vorošilova v Moskvě.V únoru 1960 byl ze studia odvolán, dán k dispozici kádrové správě MNO a v listopadu 1960 propuštěn do zálohy.


 Důvody pro jeho odchod do civilu se kumulovaly od konce války. Kromě aféry se zápisníkem a autonehodou se také rozvedl, získal si pověst sukničkáře a veselého společníka na flámech, kde několikrát povyšoval Víta Nejedlého z vojína na svobodníka nebo četaře - podle toho, jak se mu zrovna líbil výstup orchestru. Znovu se ožení. Nebude mít rád partajní fanatiky a politruky a bude to dávat najevo. A nebude ani horoucně planout pro Sovětský svaz a rodnou stranu. Toto vše by ještě prošlo Hrdinovi SSSR, ale v únoru 1960 ho v Moskvě na recepci, uspořádané na oslavu setkání představitelů armád Varšavské smlouvy, posadí proti generálovi Národní lidové armády NDR. Rozpálen četnými přípitky, upře své jediné oko na muže v uniformě, která se barvou a distinkcemi téměř neliší od uniformy generála Wehrmachtu a dá průchod nenávisti a zlobě, která se v něm nahromadila za celou válku. Zvedne se ze židle, nakloní se přes stůl, uchopí generála pod krkem a začne s ním divoce lomcovat a vykřikovat:" Ty parchante německá! Takový, jako seš ty, jsme bili u Sokolova, v Kyjevě, na Dukle...! Ze všech stran se k němu přiženou oficíři a vyvedou ho ze sálu. Průšvih na nejvyšší úrovni. Tady mu ani Hvězda Hrdiny SSSR nepomůže.

 Po odchodu z armády je zaměstnán jako dispečer ČSAD v Příbrami až do roku 1966. Do důchodu odešel z letňanské Avie dne 1.11.1966. Zemřel na následky infarktu 27.3.1967 v Ústí nad Lebem.


 Vyznamenání: 5x ČS. válečný kříž 1939, ČS. vojenská pamětní medaile SSSR, medaile Za chrabrost před nepřítelem, medaile Za zásluhy I. stupně, Zlatá medaile ČS. vojenského řádu bílého lva Za vítězství, Řád SNP I. stupně, 2xOrden krasnoje zvezdy, Zlatá hvězda Hrdiny SSSR, Orden Lenina, Orden krasnoje znamja, medal Za pobedu nad Germanijej, medal Za osvoboždenije Pragi, Ordinul Coroana Romaniei,  Virtuli militari 5. stupně. Sokolovská pamětní medaile, Dukelská pamětní medaile, medaile Za službu vlasti, československý řád Rudé hvězdy, medaile Za zásluhy v boji proti fašismu.
                                                                               
Zápis vyloučení Richarda Tesaříka z armády
http://www.praguecoldwar.cz/tesarik1.htm
"Jsem voják a rváč." Arm.Gen. Josef Šnejdárek
http://vlastenci.cz/

Pitbullnet

  • Finská armáda
  • Vänrikki - Podporučík
  • Příspěvků: 266
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 6. července 2008
Re: Richard Tesařík
« Odpověď #1 kdy: Září 20, 2008, 07:13:30 »
Opět někdo,na koho můžeme být pyšní,ale moc (téměř vůbec) se o něm nemluví.Čím to je,že český národ zapomíná na své hrdiny?
Život je boj,boj je život!
"Zapíchli jsme nesprávného vepře..."-W.Churchill 1948
http://www.fuegops.xf.cz/index.html

Rastislaus

  • Slovenská armáda
  • Major
  • Příspěvků: 623
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 25. listopadu 2008
Re: Richard Tesařík
« Odpověď #2 kdy: Září 20, 2008, 07:50:57 »
Z toho si nič nerob, na Slovensku je to ešte horšie. Môžem ti garantovať, že ako jediného hrdinu z tohto obdobia by niektorí uviedli Hlinku (ale to si fakt nerobím veľké nádeje). Taký že Golian alebo Viest, to by si musel naraziť na profesora histórie ...
A najhoršie je, že o históriu sa mladí ľudia vôbec nezaujímajú. Radšej presedieť celý deň na pokeci, ako si jednoducho prečítať nejakú knihu. Keď sa ludí pýtajú, že kedy vypuklo SNP (ešte aj s toleranciou !) a z 10 ľudí to vie iba jedna 80-ročná dôchodkyňa, no tak spánombohom.

Machalica

  • k.k. Landwehr
  • Zugsführer
  • Příspěvků: 72
Re: Richard Tesařík
« Odpověď #3 kdy: Září 20, 2008, 10:20:54 »
Myslíte např. gen. Bedřicha Reicina, který byl v bojích u Sokolova
raněn, a byl za ně vyznamenán sovětským Řádem rudé hvězdy a Čs. válečným křížem? Copak se Tesařík (než ho to semlelo, na rozdíl od Goliana a Viesta ) přímo nepodílel na provádění svinstev v padesátých letech?

Jarouš

  • ČSR
  • Poručík
  • Příspěvků: 233
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 26. června 2009
Re: Richard Tesařík
« Odpověď #4 kdy: Září 20, 2008, 12:19:34 »
Myslíte např. gen. Bedřicha Reicina, který byl v bojích u Sokolova
raněn, a byl za ně vyznamenán sovětským Řádem rudé hvězdy a Čs. válečným křížem? Copak se Tesařík (než ho to semlelo, na rozdíl od Goliana a Viesta ) přímo nepodílel na provádění svinstev v padesátých letech?
Jesli jste pozorně četl článek, tak v něm píšu, že v letech 1945-1949 byl na akademii v Moskvě. V letech 1950-51 byl NŠ tankového vojska a od 1952 byl uklizen na Slovensku na podstatně nižší funkci. 9 měsíců ve vyšetřovací vazbě. Navíc byl členem tzv. Orancké skupiny, na kterou měl Reicin spadeno. Tehdy byly v ČSSR 3 žijící lidé s vyznamenáním hrdiny SSSR. Sochor zemřel v roce 1950, Buršík emigroval v roce 1950, poté co uprchl z voj. nemocnice. Zbyl tu jen Tesařík, který stranu neměl rád a dával to i najevo všem, i ministrovi obrany. Už začátkem 50 let ho chtěli připravit o titul hrdiny SSSR. Proč asi?
Protože zavřít hrdinu SSSR prostě nešlo. To ho chránilo. Proto třeba Sochora odstranili autonehodou, byl také nepohodlný, ale byl to geroj SSSR a zavřít ho nemohli.
"Jsem voják a rváč." Arm.Gen. Josef Šnejdárek
http://vlastenci.cz/

Machalica

  • k.k. Landwehr
  • Zugsführer
  • Příspěvků: 72
Re: Richard Tesařík
« Odpověď #5 kdy: Září 20, 2008, 05:03:11 »
Zbyl tu jen Tesařík, který stranu neměl rád a dával to i najevo všem, i ministrovi obrany.
A proto do ní v roce 1946 ( na rozdíl od mnoha jiných důstojníků) vstoupil a profitoval z toho.

Jarouš

  • ČSR
  • Poručík
  • Příspěvků: 233
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 26. června 2009
Re: Richard Tesařík
« Odpověď #6 kdy: Září 20, 2008, 07:26:54 »
V roce 1946 ještě nemohl tušit, že tu bude nějaký Vítězý únor, takže byl členem politické strany, kterých tu bylo kolem 20.
"Jsem voják a rváč." Arm.Gen. Josef Šnejdárek
http://vlastenci.cz/

Machalica

  • k.k. Landwehr
  • Zugsführer
  • Příspěvků: 72
Re: Richard Tesařík
« Odpověď #7 kdy: Září 20, 2008, 09:15:40 »
V roce 1946 ještě nemohl tušit, že tu bude nějaký Vítězý únor, takže byl členem politické strany, kterých tu bylo kolem 20.
Jenomže ta jediná měla rozhodující vliv (nejen) v personálních otázkách v armádě. Navíc stran nebylo kolem 20 - bylo jich 7 : KSČ, ČSSD, ČSS, ČSL, na Slovensku KSS, DS a SNO - tyto strany NF se dohodly a zakázaly ostatní. 

Bambi

  • Rudá armáda - RKKA
  • подполковник - Podpolkovnik
  • Příspěvků: 1018
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. července 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 29. září 2007 Udělení za přínosné zasahování do diskuzí a jejich obohacení novými poznatky.   Uděleno: 20. července 2008 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 12. září 2008
Re: Richard Tesařík
« Odpověď #8 kdy: Září 22, 2008, 08:42:43 »
No, myslím, že se na žádných svinstvech nepodílel. Narozdíl od Reicina.
Jen připomenu, že je to otec zpěváků skupiny Yo Yo Band.
"пуля дура, штык молодěц!!!"

Machalica

  • k.k. Landwehr
  • Zugsführer
  • Příspěvků: 72
Re: Richard Tesařík
« Odpověď #9 kdy: Září 22, 2008, 09:18:15 »
Kolego Bambi, velmi si vážím Vašich znalostí. Ale... každý, kdo byl v padesátých letech v armádě na důležitém postu, se na nich podílel. Kdysi jsem měl možnost několikrát mluvit s gen.Špačkem, ten velmi zazlíval gen. Bočkovi jeho postup v procesu gen. Píky, o gen. Svobodovi nemluvě.
Navíc - předtím Sověti sami nebrali ohled na to, že Tesařík má Zlatou hvězdu, což je prokázáno i zápisy. Proč by na to měli brát ohled při případném procesu s ním?
Podle mne jeho jednání, jak je popsáno, vybočuje z norem jakéhokoli slušného chování. Na druhé straně si zvykl hrát primadonu, které šli všichni z cesty a choval se podle toho, až se stal neúnosným.   

Bambi

  • Rudá armáda - RKKA
  • подполковник - Podpolkovnik
  • Příspěvků: 1018
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. července 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 29. září 2007 Udělení za přínosné zasahování do diskuzí a jejich obohacení novými poznatky.   Uděleno: 20. července 2008 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 12. září 2008
Re: Richard Tesařík
« Odpověď #10 kdy: Září 22, 2008, 11:47:27 »
No, Tesařík hned na začátku padesátých let byl vyšetřován. A po propuštění z vazby velel divizi, což je na Hrdinu SSSR velice nízká funkce. Rozhodně nebyl taková svině jako Reicin a myslím, že byl na vysokých postech hlavně kvůli Zlaté hvězdě.
Ale na tohle období znalec nejsem a ačkoli jsem starší než 90% fóra, můj věk zdaleka nedosahuje věku Vašeho, takže za svůj názor ruku do ohně dát nemohu............
"пуля дура, штык молодěц!!!"

Machalica

  • k.k. Landwehr
  • Zugsführer
  • Příspěvků: 72
Re: Richard Tesařík
« Odpověď #11 kdy: Září 22, 2008, 01:01:14 »
"A po propuštění z vazby velel divizi,což je na Hrdinu SSSR velice nízká funkce" ...zatímco jeho spolubojovník ( a rovněž nositel Zlaté hvězdy) Josef Buršík seděl v komunistickém kriminále a ani pes ( ne tak Sověti ) po něm neštěkl...
Nedělám si patent na rozum, ale doba byla taková - viz Gottwaldovo heslo " kdo nejde s námi, jde proti nám" - Buršík s nimi nešel, Sochor šel jen částečně - a ten věděl příliš, Tesařík v té kariéře vystoupal nejvýše.
Samozřejmě, že "kvalit" Reicina či Vaše ( žalobce v procesu s Píkou) a dalších "spolubojovníků" nedosahoval.
Pamatuji se, jak mi známý ( čs.voják ve Velké Británii) povídal, že když byl na prvém setkání těchto vojáků po roce 1968, tak na prezenci byl člověk, kterého neznal. Ptal se jej proto, u kterí jednotky sloužil - ukázalo se, že u Svobody. Proč asi u prezence nemohl být člověk ze západního vojska?
Tím samozřejmě nechci snižovat odvahu gen. Tesaříka. Ale vždyť i z naší historie známe spoustu případů, kdy lidé - původně hrdinové - vyměnili ideály za pohodlný život. Jenom namátkou z vojáků - Emanuel Moravec, legionář - účastník bitvy u Zborova - nebo jeden z prvních důstojníků - legionářů - účastník téže bitvy Zdeněk Fierlinger.

Josef CETH

  • RAF
  • Warrant Officer
  • Příspěvků: 200
Re: Richard Tesařík
« Odpověď #12 kdy: Únor 22, 2009, 01:27:57 »
Přijde mi ostudné zabývat se takovou myšlenkou, zda byl Tesařík posluhovačem režimu jen proto, že to dotáhl nejvýše (myslím v té době o které je řeč) pokud pro to tvrzení nejsou pádné důkazy. Toto je pouhá spekulace a na ctiutrhání...
Páteř snadno křupne, když se na ní dupne...

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1016
Re: Richard Tesařík
« Odpověď #13 kdy: Únor 22, 2009, 02:42:44 »
Kolega Machalica píše své názory,ale neviděl jsem je nikde a ničím podloženy.Vždyť se dnes o těchto otázkách vedou soudní spory a ani tam to není jednoznačné.Nebo máš kolego Macalico nějaký jiný důkaz než svoje tvrzení?Já žádný ať už takový,nebo protichůdný nemám a neznám.

Machalica

  • k.k. Landwehr
  • Zugsführer
  • Příspěvků: 72
Re: Richard Tesařík
« Odpověď #14 kdy: Prosinec 20, 2009, 11:03:06 »
Přijde mi ostudné zabývat se takovou myšlenkou, zda byl Tesařík posluhovačem režimu jen proto, že to dotáhl nejvýše (myslím v té době o které je řeč) pokud pro to tvrzení nejsou pádné důkazy. Toto je pouhá spekulace a na ctiutrhání...
Není, já tu dobu (na rozdíl od předřečníka) zažil na vlastní kůži. Nastupoval jsem VZS ještě za Lomského. Nehodnotím lidi podle slov, ale podle skutků - viz srovnání Tesaříka s Buršíkem. V archivech se  ještě dají dohledat jím podepsané kádrové rozkazy. Navíc pozdější ministr NO Lomský ( tehdejší NŠ ) i další v zápisech jmenovaní znali Tesaříka už z Buzuluku.