Autor Téma: Nucený odsun 1945 - 46  (Přečteno 32066 krát)

0 uživatelů a 2 Hostů prohlíží toto téma.

QVAK

  • ČSR
  • Rotmistr
  • Příspěvků: 143
Re: Nucený odsun 1945 - 46
« Odpověď #75 kdy: Listopad 06, 2013, 02:33:08 »
Sice stará debata,ale pokud odsuzujete to,co se stalo v roce 38.tak se podívejte zpět do roku 1918.Za 1. Potlačování německé národnosti a kultury
Za 2.Mánevry legií v Sudetech.(a třeba takový masakr v Kadani v roce 1919 proti poklidně demonstrujícím).Za 3. Sudety NEBYLI nikdy plně české území.Byla to autonomní samospráva(kromě moravské části),která existovala již od středověku a střídali se zde o moc české a německé,respektive sudetské orgány.Jo po první světové válce Češi využili příležitosti si toto území podmanit plně.Ano,dá se to brát jako právo rychlejšího a silnějšího,ale vemte si,že Němci z toho dvakrát nadšení nebyli.Prostě reakce na akci,tady na Panzernetu je někde článek o Volkswehru,doporučuju přečíst.Navíc česká delegace v Postupimi lobovala za "úplnou kontrolu" Sudet.Americký prezident Wilson,který o této problematice toho moc nevěděl,to pomohl prosadit,stejně tak jako českou samostatnost,to mu budiž k dobru.
To co říkáte je pravdou ale pouze částečnou. Když vynecháme Slovany a Kelty tak se sem dostali Němci na pozvání panovníků jako obchodníci (dálkový obchod), horníci (těžba kovů) a při nedostatku místního obyvatelstva k vnitřní kolonizaci země (Lhoty). Dále jako majetkový kolonizátoři (včetně duchovenstva a úřednictva) při protireformaci a rekatolizaci i přirozenou migrací v rámci státu (Zemí Koruny České). Tyto Země byli vždy trojího lidu. Židů, Němců a Čechů. K národnostnímu nesouladu za I. republiky vedla i hospodářská krize v 30. letech. Nejvíce bylo zasaženo hornictví a lehký (exportní) průmysl. Tyto odvětví byli převážně v Sudetech. Přesto nenarukovaní Němci v mobilizaci 39 se počítali pouze na desítky tisíc mužů (myslím, že 40).
Vítězné mocnosti nechtěli po WW II udělat stejnou chybu jako po WW I. a založit základy na další WW. Proto rozhodli (nikoli Beneš, ten jen žvanil a Churchill si ho vyhodnotil jako Stalinova agenta), že všichni Říští občané se povinně navrátí na území Německa (v Německu nahradili válečné ztráty dokonce zvýšili stav jeho obyvatel) a veškerý Německý majetek i jeho občanů bude ponechán na místě a bude použit na náhradu válečných reparací Německa. Poškození Němci (10 - 12 mil. přesídlenců) se měli obrátit o náhradu na Německou vládu (dostali 400 DM na osobu). Současně Vítězné mocnosti zlikvidovali dva důvody vzniku II. Světové války. Přemrštěné nesplatitelné reparace ničící Německé hospodářství před WW II a možnost národnostní destabilizace Evropských států. To samé se týkalo i Maďarska. Ze strategického hlediska sice cynické ale perfektní rozhodnutí. 60. let jim dává za pravdu. Nedivme se však, že ožebračení postižení to stále ještě neskousli (viz. p. Schwarzenberg který jako Rakušan nedostal ani těch 400 DM).

P.S. Za presidenta Havla se vážně uvažovalo o restituci Sudetoněmeckých majetků. Po 40. letech se opětovně sešli v Německu Vítězné mocnosti, byl pozván premiér Čalfa a vláda ČSR dostala vážné varování, že by ČSR mohla být po restirucích přesunuta z vítězů WW II mezi poražené a za Slovensko platit Rusku reparace a být s ním stále ve válečném stavu. Od té doby jsou tyto restituce jen lítostivým rétorickým cvičením p. Schwarzenberga (byl tehdy kancléřem presidenta a nositelem této myšlenky). Zdejší tisk o tomto mezinárodním výprasku samozřejmě neinformoval.