Autor Téma: GESTAPO - Geheime Staatspolizeiamt  (Přečteno 10799 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Oto

  • Finská armáda
  • Yliluutnantti - Nadporučík
  • Příspěvků: 330
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 8. března 2009
GESTAPO - Geheime Staatspolizeiamt
« kdy: Srpen 10, 2008, 08:31:17 »
   Úřad tajné státní Policie byl oficiálně založen zákonem dne 26. dubna 1933 jako nástupce Pruské politické policie. Herman Göring nejdříve vyčlenil Pruskou politickou policii z vnitřní správy a udělal z ní Úřad tajné státní policie a podřídil jí přímo sobě. Velitelem Gestapa se stává Rudolf Diels. Dále byla ještě z Kriminální policie vyčleněna zvláštní politická oddělení a kontrašpionáž (Abwehrpolizei). Z tohoto všeho záhy vznikla nechvalně známá zkratka Gestapo. Centrálou Gestapa se stává budova bývalé umělecko-průmyslové školy v Berlíně, ulice Prinz-Albrecht-Strasse 8. Gestapo zjistilo, že se ve škole konaly sexuální orgie a bujel v ní komunismus a proto budovu zabralo.
BUDOVA GESTAPA 

   Za vedení Gestapa R. Dielsem dochází mezi Policií a Gestapem na straně jedné a SS a SA na straně druhé k častým třenicím ohledně kompetencí apod. Roku 1934 se velitelem Gestapa stává H. Himmler a jeho zástupcem R. Heydrich. Dochází ke sblížení SS a Gestapa, Policie a SD.
   R. Heydrich Gestapo vede v období 1936-1939 a po něm následuje Heinrich Müller v období 1939-1945. R. Heydrich Gestapo vede společně s jím vytvořenou bezpečnostní službou SD (Sicherheistdienst). To má za následek, že až do konce války v roce 1945 Gestapo funguje jako síť státní a SD jako síť stranická (NSDAP). Obě složky byly později spojeny tak těsně, že některé úseky jejich činnosti byly řízeny jediným funkcionářem.
Gestapo mělo za úkol a pravomoc vyšetřovat zradu, špionáž, sabotážní akce, případy kriminálních útoků na stranu a stát. Role Gestapa ve společnosti spočívala v boji proti všem nebezpečným tendencím ke státu. Akce Gestapa nebyly později omezeny na zákon nebo podřízené soudní recenzi.
   K tomu dopomáhala tzv. „ Schutzhaftbefehl „, tedy ochranná vazba – takto vypadal
dokument o umístění do vazby (v průběhu let bylo několik provedení)
http://www.doew.at/service/archiv/eg/img/5_a.jpg
 
   Často se takto omezené osoby umísťovali do koncentračních táborů, kdy před vazbou byly většinou přinuceny k podepsání dokumentu o uvěznění. V případě odsouzení nějaké osoby po vykonání trestu odnětí svobody na tuto osobu při propuštění většinou čekalo Gestapo a poté ihned pokračovala ochranná vazba (koncentrační tábor). Pojem ochranná vazba znamenal ochránit dotyčnou osobu před veřejností (nebo veřejnost před tou osobou). Ochrannou vazbu umožnil Zákon k ochraně lidu a státu proti komunistickým útokům (použit proti všem) ze dne 28. února 1933. Ten staví Gestapo do role žalobce, soudce a vykonavatele.
   Německo bylo rozděleno na 32 žup, každá župa na kraje, každý kraj na skupinu obcí, každá skupina obcí na buňky a každá buňka na bloky. V jejich čele stály župní vedoucí, krajský vedoucí, vedoucí skupiny obcí, důvěrník buňky a důvěrník bloku. Gestapo mělo krom jiného pod palcem důvěrníky bloku, kteří měli na starosti určitý počet bytů či domů.
   Dne 27.9.1939 se Gestapo stalo součástí Hlavního úřadu říšské bezpečnosti (RSHA), vedeného Heydrichem. Gestapo bylo jako IV oddělení. Heydrichova směrnice pro Gestapo leccos napoví:
Úkolem politické policie v národně socialistickém státě je preventivně zabraňovat ohrožování a poškozování společenství a předcházet tudíž vzniku nových nebezpečí pro lid.
   Definice: Gestapo a i SD se v mnoha ohledech podobaly velkým průmyslovým podnikům, které vzkvétají jen tehdy, jestliže se jim daří získávat zakázky podporující jejich dílčí růst, tzn. neustálé hledání vnitřního nepřítele, snaha vytlačit z povědomí občanů všechny myšlenky na revolty proti státu a straně. Záběr Gestapa je široký, přes politické vraždy inscenované jako sebevraždy, činnost v koncentračních táborech, únosy, založení sledovaného vykřičeného domu, komploty proti významným osobám armády, strany, padělání listin a peněz, zapálení budovy Říšského sněmu apod. 27. února 1933 se Gestapo podílelo velkou měrou na pacifikaci SA a dalších případných odpůrců, či soků H. Göringa, Himmlera a dalších (tzv. noc dlouhých nožů).
   Gestapo mělo v koncentračních táborech na starosti příjem, propouštění osob a klasifikaci vězňů (klasifikace = barvu trojúhelníku na hrudi a pravé nohavici). Po 20. červenci 1944 byla pod Gestapo připojena Tajná policie německé armády a tudíž dostalo Gestapo do pravomoci vyšetřovat v armádě.
   V době, kdy se ještě jednalo o Pruskou politickou policii v počátku  roku 1933 mělo budoucí Gestapo 35 členů. Během pozdějšího vývoje dosáhl počet členů čísla  45.000. Takto vysoký počet pomáhal řídit dobytá území, rozpoznávat Židy, Socialisty, homosexuály a jiné osoby pro přepravu do různých táborů. Z členů Gestapa, jako i z členů ostatních složek (SD, Kriminální a pořádkové policie apod.) byly tvořeny Einsatzgruppen, tzv „ akční skupiny“. Tyto jednotky byly zaměřeny na boj s partyzány a vyhlazování obyvatelstva. Informace k akčním skupinám na: http://cs.wikipedia.org/wiki/Einsatzgruppen
Velitelé Gestapa
Rudolf Diels 1933–1934                                             

Heinrich Himmler 1934–1936

Reinhard Heydrich 1936–1939 

Heinrich Müller 1939–1945     

Na dobu cca. 30 dnů byl velitelem Gestapa v roce 1934 Paul Hinkler (pozdější Gauletier)

Organizace Gestapa:
Úřad A (nepřátelé) další dělení:                 Úřad B (náboženství) další dělení:   
- A1  Komunisté                                               - B1  Katolíci
- A2  Protisabotážní                                          - B2  Protestanti
- A3  Reakcionáři a liberálové                              - B3  Svobodní zednáři
- A4  Atentátníci                                              - B4  Židé
Úřad C (administrativa a záležitosti strany)  Úřad D (okupovaná území) další dělení:
                                                                     - D1  Oponenti vlády
                                                                     - D2  Církve a sekty
                                                                     - D3  Strany
                                                                     - D4  Západní území
                                                                     - D5  Kontrašpionáž
                                                                     - D6  Spojenci
Úřad E (kontrarozvědka) dělení:                 Úřad F (hraniční a pohraniční policie)
- E1  V říši
- E2  Politické formace
- E3  Na západě
- E4  Ve Skandinávii
- E5  Na východě
- E6  Na jihu
                                                   
Místní úřady (Gestapostellen). Tyto místní úřadovny se dále rozdělovali na oddělení:
I.   Oddělení organizační, správní a osobní
II.   Oddělení  hospodářské a správní záležitosti
III.   Oddělení pro skupinu zvláštních úkolů – např. vyšetřování velezrady, špionáže v průmyslových závodech či kontaktů civilního obyvatelstva na válečné zajatce (toto oddělení bylo později rozpuštěno a rozděleno do ostatních oddělení)
IV.   Oddělení exekutivy. Jednotky pro operační určení:
     1.   operační formace pro boj s odbojovým hnutím, prohlídky, intervence (třeba cílené vloupání).
     2.   archív úřadovny, příjem hlášení, příjem zatčených
V.   Od roku 1944 bylo zařazeno jako páté oddělení Kripo (kriminální policie)
   Jednotlivá oddělení se dále dělila na referáty, tyto zde nebudu vzhledem k obsáhlosti vyjmenovávat. Dopodrobna jsou společně s členěním konfindentů popsány zde: http://www.druhasvetovavalka.nazory.cz/gestapo.htm   
Odznaky Gestapa:

Gestapo na území protektorátu informace na: http://www.palba.cz/viewtopic.php?t=2002
Při přípravě článku bylo vycházeno z: palba.cz, forum.valka.cz, další stránky a odkazy na internetu, dále z knih Cesta do pekel a Gestapo (Jochen von Lang).