Autor Téma: Tankové jednotky v období Mnichovské krize (září 1938)  (Přečteno 5093 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Peter

  • Čestný moderator
  • Příspěvků: 1943
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 9. července 2007 Za zásluhy o rozvoj fóra. Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 16. července 2008
Tankové jednotky v období Mnichovské krize (září 1938)
« kdy: Říjen 18, 2006, 10:27:06 »
Zakladam tema ohledne stavu Nemeckych tankovych jednotech behem Mnichovske krize. Zajem urcite mame, o tom neni pochyb. Pokud se Vám název prilis nezamlouva, staci napsat, neni problem ho upravit.
"Es gibt keine verzweifelten Lagen, es gibt nur verzweifelte Menschen. "

fík

  • Wehrmacht
    Major - major
  • Příspěvků: 637
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 15. června 2007
Tankové jednotky v období Mnichovské krize (září 1938)
« Odpověď #1 kdy: Říjen 19, 2006, 01:30:24 »
No tak začnu dost neodborně, ale začnu. Já se třeba osobně divím, jak mohl Whrmacht dosáhnout takovejch úspěchů s takovejma plívama. Totiž tanky PzIII a Pz IV bychon spočítali v té době na prstech. Nerad bych odbíhal od tématu, když se ještě nikdo jiný nevyjádřil, ale kdyby někdo věděl, proč se  naše tanky nezničili, když bylo jasné že padnou němcům do rukou tak napište. Byly totiž o mnoho lepší než německé lehké tanky. Nebyl čas?
"Dobrovolníci k obsluze útočných děl vystoupit!"

"Život vojáka od útočného dělostřelectva je krátký, ale smysluplný."

Kageneck

  • Administrátor
  • Příspěvků: 2615
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 15. června 2007 Za zásluhy o rozvoj fóra. Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 22. června 2008 Za 3 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno. 22. června 2009
Tankové jednotky v období Mnichovské krize (září 1938)
« Odpověď #2 kdy: Říjen 19, 2006, 06:39:52 »
Spis bych rekl, ze byl zakaz nicit jakekoliv zbrane nesmely byt zniceny. Asi by za to hrozily tvrde tresty nebo co ja vim. Tohle je muj nazor.



von Kageneck
„Afrika, der Krieg ohne Hass“ Erwin Rommel

Jiří Fidler

  • Wehrmacht
    Feldwebel - praporčík
  • Příspěvků: 179
Tankové jednotky v období Mnichovské krize (září 1938)
« Odpověď #3 kdy: Říjen 19, 2006, 07:58:39 »
Ad ničení výzbroje, bylo to přímo zakázáno v rámci podpisu berlínského protokolu v noci ze 14. na 15. března 1939. Navíc pokud máte tanky v garážích, můžete maximálně kopnout do motoru. Zapálit pohonné hmoty v nádržích není tak jednoduché a ve Vyškově i v Milovicích by to mohly odnést civilní budovy a obyvatelstvo.

Ohledně oněch "plív". Já vcelku souhlasím, ale jde o to, že s výjimkou bojů u Amiensu se Němci až do června 1941 nedostali do klasického tankového střetu: tank proti tanku. Guderianova taktika spočívala v rychlém průniku do týlu a ničení komunikačních prvků na široké frontě - viz polská kampaň (jeden motorizovaný sbor přes Východní Prusko na Brest, jeden na Krakov a Sandoměř, dva na široké frontě proti Varšavě. Pokud by Poláci měli dostatek jednotek protitankové obrany (což měly hlavně jezdecké brigády), mohli Němcům řádně zkomplikovat život, protože Němci útočili spíše - obrazně - roztaženými prsty než sevřenou pěstí. V tažení na západě to bylo jinak, tam nasadili sevřenou pěst, kterou se (díky iniciativě nižších polních velitelů) "utrhli" na stovky km od své pěchoty.

Předpoklad pro rok 1938 (měli tři tankové divize, jednu tankovou brigádu a dvě lehké divize) byl stejný jako pro Polsko. Jedna tanková divize měla útočit ze Slezska, jedna tanková a jedna lehká divize od Vídně, jedna tanková divize, jedna tanková brigáda a jedna lehká divize měly vést útok od Norimberka do západních Čech, tedy do prostoru, jenž měl být našimi plánovitě vyklizen. Vzhledem k naší mnohem lepší situaci v jednotkách protitankové obrany by to případně mohlo být pro obě strany napínavé.

Přitom si uvědomme jednu věc, většina našich tehdejších vyšších velitelů měla zkušenosti s rozsáhlými manévry ze Sibiře. Bez ohledu na opevnění byli naši velitelé připravováni na manévrovou válku, zde došlo k symbióze vyšších důstojníků rakousko-uherské armády s vyššími veliteli ruských legií. Můžeme si to doložit na velení:

hlavní velitel - generál Krejčí (ruské legie - R, velitel divize)

velitel 1. armády - generál Vojcechovský (R, velitel pluku a skupiny)

velitel 2. armády - generál Luža (R, velitel praporu)

velitel 3. armády - generál Votruba (rak-uh - RU, velitel praporu)

velitel 4. armády - generál Prchala (R. velitel divize)

a takto by se dalo pokračovat.

Ve veškerých manévrech naší armády od první poloviny 20. let se cvičil střetný boj, žádná zákopová válka. Naše tanky vznikaly podle zcela jiné představy, než tanky německé. U nás šlo o mobilní protitankovou zbraň určenou pro střetný boj (zde jsme se drželi spíše britského vzoru).

Skutečnost, že každá naše divize dostala třítankovou četu byla dána tím, že se mělo jednat o pohyblivý průzkum bojem v rukou manévrujícího velitele divize. A tyto tři naše tanky by ve střetném boji, pokud by tedy byl velitel čety vycvičen (a to většinou byl), dokázaly zlikvidovat německou lehkou tankovou rotu dříve, než by se její tanky dostaly na dostřel. A Němci na průzkum vysílali právě lehké tankové čety a roty.

Ti co píší o "zločinném" rozdrobení tašich tankových sil uvažuje podle německých schémat a asi by chtěli s našimi rychlými divizemi v rámci jediného úderného sboru útočit na Berlín (nebo aspoň na Drážďany). Naše rychlé divize byly koncentrovány v místech, kde se předpokládal velký tankový střet a v tom případě by si to náš prapor lehkých tanků mohl dosti v pohodě rozdat s celým německým tankovým plukem. No možná v pohodě ne, ale měl vcelku dobrou naději na úspěch v čelním mobilním střetu.

Asi bychom byli během 10-15 dnů zcela bez tanků, ale z Panzerwaffe by toho také moc nezbylo, nehledě na skutečnost, že Němci měli na podzim 1938 pohonné hmoty na pouhé dva až tři týdny bojů.

fík

  • Wehrmacht
    Major - major
  • Příspěvků: 637
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 15. června 2007
Tankové jednotky v období Mnichovské krize (září 1938)
« Odpověď #4 kdy: Říjen 19, 2006, 02:41:58 »
Citace
Ad ničení výzbroje, bylo to přímo zakázáno v rámci podpisu berlínského protokolu v noci ze 14. na 15. března 1939.


No když nás chtěli napadnout tak bych se jim vybod na to co podepsali v Berlíně. Ale zase kdyby za to měli někoho potom zhafnout....



Citace
Navíc pokud máte tanky v garážích, můžete maximálně kopnout do motoru. Zapálit pohonné hmoty v nádržích není tak jednoduché a ve Vyškově i v Milovicích by to mohly odnést civilní budovy a obyvatelstvo.





Ono by to šlo. Nevím kolik by bylo času ale i kdyby měli jedním tankem roztřílet ostatní tak by to dokázali. Já nevím jaká byla situace. Napadlo mě to jen proto, že s našimi tanky toho Němci dokázali mnohem víc než se svými PzI a II.



Citace
Já vcelku souhlasím, ale jde o to, že s výjimkou bojů u Amiensu se Němci až do června 1941 nedostali do klasického tankového střetu: tank proti tanku.


No možná ne ve velkém jako na východě, ale četl jsem o šarvátkách v Polsku i Francii. A poražené státy si nevedly špatně. Nejde jen o tank proti tanku, ale i o výzbroj a pancéřování. Četl jsem, (nepotvrzeno) že ve Varšavě ztratili Němci 50 tanků. Možná jen z jedné divize. To mi příde docela dost. Nadruhou stranu tak dosáhly cenné zkušenosti s bojem ve městě.
"Dobrovolníci k obsluze útočných děl vystoupit!"

"Život vojáka od útočného dělostřelectva je krátký, ale smysluplný."

Martin

  • Host
Tankové jednotky v období Mnichovské krize (září 1938)
« Odpověď #5 kdy: Říjen 20, 2006, 04:32:02 »
Osobně si myslím, že české tanky LT35 by byly určitě hrozbou pro Němce a v úvodu možného střetu by jejich "rádoby tankům" PzI a PzII mohly pěkně natrhnout prdel, ale problém je v tom, že dlouhodobě by samozřejmě měli Němci navrch ... Nové LT38 byly nejmodernější tanky, které Němci dostali do rukou přímo z pásů a v době, kdy teprve rozjížděly výrobu raných verzí svých PzIII  a PzIV, které se za lehké tanky nepovažovaly a přesto svým panceřováním (20-30mm) si s LT38 mohly podat ruce. Jak známo, podvozky těchto raných verzí byly problematické, což se nedá říct o LT38.. podvozek tohoto stroje Němcům sloužil i po morálním zastarání tanku až do konce války pro různou techniku (Marder, Hetzer).

Jiří Fidler

  • Wehrmacht
    Feldwebel - praporčík
  • Příspěvků: 179
Tankové jednotky v období Mnichovské krize (září 1938)
« Odpověď #6 kdy: Listopad 12, 2006, 08:30:23 »
Pokud vše dobře dopadne, tak by mi na toto téma (Panzerwaffe v září 1938) měla v prvních měsících příštího roku vyjít taková malá publikace. Pokud to nedopadne, tak bych si dovolil dané zpracované téma dát na internet.  Nevadilo-li by to, tak bych určitou pasáž hodil - jako "reklamu" - již nyní. Záleží na adminovi, zda to schválí.