Autor Téma: Českloslovenské opevnění obecná diskuze  (Přečteno 37641 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Peterth

  • ČSR
  • Poručík
  • Příspěvků: 242
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 26. června 2009
Re: Českloslovenské opevnění obecná diskuze
« Odpověď #45 kdy: Březen 06, 2009, 06:43:05 »
Sežeň si "Val na obranu republiky", tam je opravdu výtečná kapitola o německých zkouškách opevnění na Králicku. Jinak dodám, že pevnost u řopíkového betonu měla mít nejméně 450 kg/m2. Stavební dozor byl na tyhle věci hodně pečlivý. Určitě si slyšel něco i o zkušebních kostkách, o hraně 120, které se odesílaly na zkoušky do Prahy. A myslím, že jsem se v literatuře setkal s tím, že ty kostky se výrazně vylepšovali, aby firma neměla srážky. Jinak si myslím, že případ firmy Capouškové je dost známý (to je ta firma, která měla odstranit, ten udajně nepovedený řopík, ale nakonec je tam dodnes :D ).   

mbbb

  • ČSR
  • Štábní kapitán
  • Příspěvků: 496
    • Finanční stráž
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 28. září 2008
Re: Českloslovenské opevnění obecná diskuze
« Odpověď #46 kdy: Březen 06, 2009, 05:52:59 »
450 kg/m2.
správně 450 kg/cm2, což po převodu na současné jednotky je 45 MPa

A myslím, že jsem se v literatuře setkal s tím, že ty kostky se výrazně vylepšovali, aby firma neměla srážky.
ano, to souhlasí, u některých firem byli specialisti, kteří jediní připravovali zkušební kostky a dohlíželi na jejich tuhnutí.
Kvalita betonáže objektu byla přísně sledována, jeden pamětník mi říkal, že při betonování měli velmi přísně zakázáno do betonu čůrat! :)

Peterth

  • ČSR
  • Poručík
  • Příspěvků: 242
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 26. června 2009
Re: Českloslovenské opevnění obecná diskuze
« Odpověď #47 kdy: Březen 06, 2009, 06:04:59 »
Mi ujely jednotky, to by byla dost malá pevnost v tlaku !!! Když už jsme u toho, tak jaké pevnosti dnešního betonu to odpovídá ??? Ptal jsem se i jednogho stavaře a nějak jsme to do těch jejich tabulek nemohli vměstnat... Popřípadě nevíš jestli na tohle téma exisuje nějaká studie ??? něco jsem onehdá zahlídniul ve fortsborníku, ale tam se to tuším týkalo králického úseku TO a ne řopíků...
Ad: velice zajímavá pozmnámka... Spíš jsem to myslel jako jestli se tam třeba do tý kostky schválně nepřidával cement aby byla ta kostka z lepšího betonu. Jinak ty kostky se pěchovaly do litinových forem.

Florian Geyer

  • Wehrmacht
    Hauptfeldwebel - podporučík
  • Příspěvků: 181
  • Vono hovno, slavnej soude
Re: Českloslovenské opevnění obecná diskuze
« Odpověď #48 kdy: Březen 26, 2009, 05:38:17 »
jak už jsem psal u LO: původně se jelo podle tzv. závazného mísení, což znamenalo, že na 1m krychlový hotového betonu se muselo použít 390 litrů písku, 300 litrů štěrku se zrnem 20-40mm, 600 litrů štěrku se zrnem 40-60mm, 400kg cementu a 100 litrů vody. Teprve pokyny ŘOP z 23.července 1937 nařizovali, že beton pro opevnění musí dosáhnout pevnosti minimálně 450kg/cm2. Kdyby se toto nedodrželo a pevnůstka měla nižší pevnost, objekt by se odstřelil a náklady na spotřebovaný cement a železo by platil stavitel. (tento postup byl praktikován pouze 1x)
Zajímavé je, že všichni průvodci po našem opevnění, které jsem slyšel měli pořadí pevnosti betonu:
1.ČSR
2.Belgie
3.Francie
ale podle zahraničí (nevím už přesně kde, ale jednalo se o německé výsledky) byl belgický beton pevnější.
Nemáte někdo nějaký výstup z německých zkoušek? Tabulky, reporty, cokoliv...děkuju
Vono hovno, slavnej soude

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1015
Re: Českloslovenské opevnění obecná diskuze
« Odpověď #49 kdy: Březen 27, 2009, 08:49:18 »
Píšeme tady o technických údajích a výzbroji,já bych doplnil pár postřehů z knížek,co mně poradil zde peterth.
Po vybudování jednotlivých opevnění, obzvláště TO,vznikla potřeba tyto objekty obsadit vojskem. Nejen jako posádkou pro případný boj,ale také jako strážní jednotky.Od srpna 1937 tedy začaly vznikat hraničářské pluky.Nejprve to byl hraničářský pluk č.4 s dislokací v Hlučíně, poté pluk č.6 v Králíkách, pluk č.17 v Trutnové,pluk č.18 v Novém Městě nad Metují, pluk č.19 v Kyšperku /posléze v Žamberku/. hraničářský prapor č.50 v Bratislavě.
Služba byla organizována ve třech oblastech: výcvik, služba v objektech, práce na zdokonalení opevněného postavení. Služba v objektech a v kasárnách se pro vojáky střídala po týdnu.Zajímavostí je,že v době "míru", byli vojáci sloužící v objektech zásobováni stravou,připravenou v kasárnách a následně dovezenou do objektu.(tato informace se vztahuje hlavně k pluku 4 na Hlučínsku- informace z Darkoviček  :) )

Našel jsem link na stručný životopis velitele Hraničářského pluku č.4: Jana Satorie. Pro zajímavost jej doplňuji do zprávy:
http://www.fronta.cz/dotaz/brigadni-general-jan-satorie

rase

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2848
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 8. prosince 2008
Re: Českloslovenské opevnění obecná diskuze
« Odpověď #50 kdy: Červen 15, 2009, 08:27:14 »
Kamarád ted opravuje pozorovatelnu Civilní obrany (poválka) nedaleko od převo. tady jsou jeho stránky. Možná mu pomůžete se zbíráním věcí.
http://www.poz.estranky.cz/
"Prasata! Chcete snad žít věčně?!" Fridrich Veliký, král pruský, v bitvě u Leuthenu, 1757

pospec

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2048
  • Se Sovětským svazem, padla bída na zem...
    • Pospec-blog
Re: Českloslovenské opevnění obecná diskuze
« Odpověď #51 kdy: Červen 15, 2009, 08:29:31 »
Kamarád ted opravuje pozorovatelnu Civilní obrany (poválka) nedaleko od převo. tady jsou jeho stránky. Možná mu pomůžete se zbíráním věcí.
http://www.poz.estranky.cz/
vypadá to pěkně. Odkud je rase??? Že bych se zašel podívat.....
Platí přímá úměrnost: čím více se snažím, tím horší je výsledek...
Navštivte můj blog: http://pospec-blog.blogspot.com/

rase

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2848
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 8. prosince 2008
Re: Českloslovenské opevnění obecná diskuze
« Odpověď #52 kdy: Červen 15, 2009, 08:46:11 »
Z Přerova.
(viz jeho kontakt ze stránek:)
Jiří Doupal
tel.: 731 802 937 (raději SMS)
e-mail: jirka.betony@seznam.cz
Ještě to ale neotevřel.
Však se s nim domluv.
"Prasata! Chcete snad žít věčně?!" Fridrich Veliký, král pruský, v bitvě u Leuthenu, 1757

Peterth

  • ČSR
  • Poručík
  • Příspěvků: 242
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 26. června 2009
Re: Českloslovenské opevnění obecná diskuze
« Odpověď #53 kdy: Červen 16, 2009, 07:46:31 »
Jo tak vono se to z řopíků dostalo až sem jo ? No je to první muzeum svého druhu u nás, takže chválu si zaslouží. Alespoň třeba vím jak to v takovýhle objektech přibližně vypadá a co má býti výbavou...
Vyřiději pozdravy a at se daří  ;)
Ještě by mě zajímalo, jak pan Doupal zjistil nějaký rozpis materiálu a vybavení ? To asi chtělo i archivní studium, nějaké ty předpisy, směrnice...

rase

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2848
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 8. prosince 2008
Re: Českloslovenské opevnění obecná diskuze
« Odpověď #54 kdy: Červen 16, 2009, 11:40:55 »
Možna že jo, on je přez tyhle věci fanatik až až.
Tenhle bunkr je jeho miláček  :D.
Navic študyruje Historii, v Olomouci, tak možná k těm věcem ma přistup, přez učitele atd.
Jednu dobu psal i na tohle forum, ale ted už se na to vydrbal. škoda.
"Prasata! Chcete snad žít věčně?!" Fridrich Veliký, král pruský, v bitvě u Leuthenu, 1757

holoubek

  • ČSR
  • Kapitán
  • Příspěvků: 387
    • vets
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 7. prosince 2008
Re: Českloslovenské opevnění obecná diskuze
« Odpověď #55 kdy: Listopad 25, 2009, 07:09:08 »
Československý roshlas a  Leonardo  spouští dnes zajímavý projekt - Utajená obrana železné opony, v rámci kterého můžete sami hledat stovky ztracených poválečných bunkrů podél našich hranic.
Ve středu 25.11. od 9:00 do 11:00 a od 14:00 do 15:00 ve vysílání Českého rozhlasu Leonardo. Po celý den to můžete sledovat prostřednictvím webové kamery na adrese www.rozhlas.cz/bunkry.
             

Hany

  • ČSR
  • Desátník
  • Příspěvků: 56
Re: Českloslovenské opevnění obecná diskuze
« Odpověď #56 kdy: Září 08, 2010, 09:06:44 »
Někde jsem četl diskuse, jestli by Čs. opevnění odrazilo Německý útok. Pavel Šrámek v Historii.cs ale říkal, že hlavní smysl našeho opevnění byl ochránit mobilizaci,získat čas a ne odražení útoku jako u Francouzů...

Sláma

  • RAF
  • Group Captain
  • Příspěvků: 1015
Re: Českloslovenské opevnění obecná diskuze
« Odpověď #57 kdy: Září 09, 2010, 12:42:10 »
Tebou citovaný pán má vcelku pravdu. Obecně se počítalo s ústupovými boji k řece Váh, tedy na pokraj slovenských hor, protože útok ve směru Sever-Jih na Moravě byl vcelku logický a předvidatelný. Snad proto opevnění na severu Moravy byla téměř dokončena. GŠ československé armády počítal s tím, že Francouzi při našem napadení budou mobilizovat a napadnou Německo překročením Rýnu. Proto Hitler v roce 1938 tak intenzivně dával prioritu výstavbě pásu opevnění na své západní hranici. Akce Francouzů měla na sebe vázat až 30-35 německých divizí a proti ČSR by tak stálo "pouhých" 30 divizí. V tomto případě by byl poměr vojsk zhruba 1:1.
O dalším možném průběhu operací se vedou neustálé polemiky, jak by to dopadlo.........

sandoslap

  • Wehrmacht
    Stabsfeldwebel - podporučík
  • Příspěvků: 229
Re: Českloslovenské opevnění obecná diskuze
« Odpověď #58 kdy: Říjen 20, 2010, 03:21:30 »
Jen ještě k těm otočným a výsuvným dělostřeleckým věžím TO. Na Boudu nebyla žádná z rozpracovaných věží určena, jedna z nich měla přijít na Hůrku u Králík a druhá na Adama.Jediná dělostřelecká tvrz, na které měly být dvě tyto věže je Stachelberg (Babí), která leží kousek nad Trutnovem. Ona to vlastně byla největší tvrz čs. opevnění, ale v ŘOP se nemohli od 1934 až do 1937 dohodnout, kde vlastně tvrz bude stát, poněvadž tam byla hned tři naprosto ideální místa a sice vrch Baba, odkud by tvrz mohla skvěle bránit bočnímy palbami linii na západ i na východ, hřeben Babí, kde prostě byl výhodný terén pro tankový útok a tak se to muselo něčím "ucpat" a návrší Vrchy, odkud by byly přímo úžasné palby pro dělostřelecký srub orientovaný na východ. Dokonce se jeden čas zvažovala alternativa, že vedle sebe tam budou stát dvě tvrze, Vrchy a Babí (nakonec se rozhodlo o mírném vysunutí linie vpřed, takže Baba z výběru vypadla) , tuhle variantu však nakonec zavrhli, pro nesmyslnost celkové koncepce a velké finanční náklady. No tak se naknec tvrz stavěla na hřebenu Babí, jenže to už bylo na dokončení moc pozdě, takže se podařilo plně vybetonovat jen jeden pěchotní srub a sice T-S-73, ten je dneska považován za nejmohutnější pěchotní srub čs. opevnění, i když kandidátů je několik. Ty dvě dělostřelecké otočné atd. věže měla mít jen proto, že existovaly obavy o krytí celého rozsáhlého a členitého předpolí tvrze.
Bohužel, ŘOP se dohadovalo moc dlouho a tak tuhle tvrz, která byla v té době definována jako jedna z nejdůležitějších postavit plně nestihlo a nakonec čs. armaádě nezbylo, než odpálit odvodňovací štolu a tím celý komplex podzemních chodeb zaplavit, aby nepadl do rukou Němcům. Dneska už je část chodeb zpřístupněná a funguje tam pod pěchotním srubem T-S-73 muzeum. Mimochodem, jistý můj předek velel o pár kilometrů na východ jednomu řopíku na Bolkově kopci. Doporučuju tu oblast navštívit, pěchotní sruby tam jsou-a hlavně na onom Bolkově kopci nasázeny jeden na druhý.
Že máte dřevěnou nohu? Nevadí, nemusíte utíkat, jste li statečný.

Tiny

  • Luftwaffe
  • Leutnant - poručík
  • Příspěvků: 296
Re: Českloslovenské opevnění obecná diskuze
« Odpověď #59 kdy: Říjen 20, 2010, 07:06:48 »
Kruci, tato diskuze se mi zrovna hodí. Jde o to, že s kamošem kopeme něco jako bunkr. Když mi bylo asi 10, tj. 12 let zpátky, tak jsme nedaleko naší vesnice našli malej železobetonovej bunkřík, tak 3 na 3 metry, s betonovým komínem ve tvaru hříbku, byly tam železný dveře - vchodový a vevnitř malý a masitý betonový dvířka to nějaké metr na metr spížky, skládku či co. Jinak v asi metrové výšce od podlahy bylo topeniště, prostě plac třeba na oheň. To je vše, před asi 7 roky to někdo zasypal a kamoš z vš řekl, že to vykopeme, tak kopeme. Nicméně k našemu zármutku ten kretén, co to zasypal, to i rozmlátil...takže rozbil půlku střechy. Chcete to i přesto vykopat celý. Pak to můžu eventuelně nafotit a ukázat, i když už asi půjde blbě poznat, co to bylo. Kamoš říká, že zhruba naproti němu jsou další 2 podobný, ale větší. To by dávalo tušit nějakou obrannou linii nebo co. Jestli jsou to německý, český nebo makový bunkry vůbec netuším, stejně tak nemám foto ještě nepoškozenýho bo před 12 roky nebyly mobily s foťákama :D
Teplé pivo je horší, než-li studená Němka!