V polovině března 1945 se Hitler v obavách ze vzdušných náletů přestěhoval ze svého sídla v nov budově Řišského kaancléřství v Berlíně do obrněného bunkru (Führerbunker), který se nacházel pod ní. zde schromažďoval zbytky svých věrných a v podivné atmosféře odmítal připustit, že jeho Třeté Říši už nemůže nic zachránit.
Spojení do bunkru bylo tak mizerné, že vysocí štábní důstojníci sem museli k poradám dvakrát denně osobně docházet z bunkrů Nejvyššího velení ozbrojených sil v Zossen, 25 km jižně od Berlína; takové velení mohlo jen těžko fungovat. Hitlerovo rozhodnutí zůstat trvale ve svém Führerbunkeru a nikoli v Zossen, kde by mohl svým armádám velet mnohem efektivněji, bylo jen dalším příznakem jeho odtržení od reality.
Sovětská armáda se v té době nacházela na řekách Odře a Nise, zhruba 80 km od Berlína. Stalin vydal rozkaz k dobytí berlína 1. běloruskou frontou maršála Georgije Žukova za podpory 1. ukrajinského frontu maršála Ivana Koněva. Fakticky byl zvědavý, kdo se do hlavního města dostane první. Proti rudé armádě stálo 90 německých divizí s 10.000 děly, 1.500 tanky a 200.000 muži v samotném Berlíně.
Za cenu vysokých ztrát se Žukovovi podařilo prolomit dokonale organizovanou obranu Seelowské vrchoviny a němci se stáhli do vnějšího prstence obrany Berlína. Nepříčetný Hitler, který rozvíjel imaginární bojové formace, jež ve skutečnosti existovaly jen v jeho mysli, vydal ještě jeden poslední rozkaz k zatlačení Sovětů; "Každý důstojník, který svým mužům zavelí k ústupu, do pěti hodin zaplatí životem!" 22. dubna však již propadl beznaději. Svému štábu nařídil uprchnout, ale sám odejít odmítl. Hrstka věrných zůstala s ním; většina ostatních utekla, ale pokud nezemřeli při bombardování či ostřelování, padli do rukou sovětských vojáků, kteří si probojovávali cestu do Berlína.
Nacistický režim se konečně začal definitivně rozkládat. Dne 23. dubna odeslal Göring Hitlerovi telegram, v němž navhl, že by se měl dočasně stát vůdcem Říše, protože byl Hitler odříznut v Berlíně. Tři dny na to, 26. dubna, byl dopaden hermann Fegelin, Himmlerův styčný důstojník a švagr Hitlerovy družky Evy Braunové, jak se v civilním oděvu připravuje na útěk z Berlína. byl zatčen a později zastřelen; příštího dne se Hitler dozvěděl, že se Himmler pokusil se Spojenci dojednat mír.
V tomto okamžiku již na předměstích Berlína operovaly čtyři sovětské armády (třetí, pátá, Čtyřicátá sedmá úderná a 3. gardová tanková). 25. dubna se jim podařilo Berlín rozdělit na dvě čsti a úplně obklíčit. německá armáda (Wehrmacht, SS) i domobrana (Volkssturm) kladly jako obvykle hoiževnatý odpor, přestože Sovět "rozsekali" celé město na malé sekotry, aby tak zabránili jakékoli koncentraci sil.
29. dubna nadiktoval Hitler svůj osobní a politický testament, v němž vrchního admirála Karla Dönitze jmenoval prezidentem a Goebbelse říšským kancléřem. 29. dubna se oženil s Evou Braunovou a nadiktoval svou poslední vůli a závěť. o další den později 30. dubna, kdy se k ěnmu sovětské jednotky přiblížily na pouhých 400 metrů, se zastřelil a otrávil a Eva Braunová si vzala dávku jedu. Jejich těla byla polita 400 litrů benzínu a zapálena v zahradě kancléřství. Následující den spáchali sebevraždu také Dr. Joseph a Magda Goebblesovi. ještě předtím svým šesti dětem kyanid.
Venku mezitím němci vytrvale kladli fanatický odpor útočníkům a bojovali o každý dům, o každé patro. Přesto ale 1. května zavlála nad budovou Říšského sněmu (Reichstagu) sovětská vlajka. Poslendí buňky odporu v několika málo vládních budovách padly 2. května, kdy major Vladimirovna Nikulina ze zvláštní útočné jednotky vztyčila rudou vlajku i nad samotným Hitlerovým hlavním štábem. zbytky obranných posádek Berlína se vzdaly téhož dne v 15:00 odpoledne.
Kruté boje o samotný Berlín od 16. dubna do 2. května měly na sovětské straně za následky 305.000 obětí.
Oběti II. Světové války - Sovětský svaz: 7 miliónů padlých v bojích, dalších 7 miliónů mrtvých civilistů
- Polsko: v relativním vyjádření nejhorší ztráty ze všech bojujících států: mezi vojáky a civilisty zemřelo okupace Polska 6 miliónů osob - téměř 20% předválečného polského obyvatelstva.
- Francie: 200.000 mrtvých v bojích, 400.000 zemřelo při náletech nebo v koncentračních táborech.
- Amerika: ztratila 292.000 členů vojenských jednotek
- Německo: ztratilo 4 milióny mužů ve vojenské službě a 600.000 civilistů při bombardování.
americké bombardéry při bombardování Berlína...[/center]
Západní Fronta: ode Dne D až do ZÁNIKU TŘETÍ ŘÍŠE
