Autor Téma: Leon Degrelle  (Přečteno 26308 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

RavenFCB

  • ČSR
  • Desátník
  • Příspěvků: 53
  • Divize Ostrava
Re: Leon Degrelle
« Odpověď #30 kdy: Srpen 22, 2011, 10:27:59 »
Zdravím
Chci se zeptat - těma pamětma je myšlena jeho kniha Taženi v Rusku 41-45 s legií Wallonien nebo něco jiného ?
Právě ji mám rozečtenou,čte se dobře,Degrelle vše popisuje detailně a hlavně s obrovským nadšením  ;D  Tato kniha je už několikátou v řadě kde vojáci Wehrmachtu či SS popisují jak se u Rudé Armády setkávali s Mongoly a Rusy Asijského vzhledu - skutečně byl počet těchto Asijatů v Rudé Armádě tak obrovský ? Dají se někde zjistit aspon přibližné počtý,články atd ? Děkuji

rase

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2848
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 8. prosince 2008
Re: Leon Degrelle
« Odpověď #31 kdy: Srpen 23, 2011, 12:10:34 »
No četl sem od jednoho Francouze psychologický rozbor právě knihy Tažení v Rusku. Název sem už sice zapoměl, ale bylo to absolutně perfektní čtení - autor jako francouz vycházel přímo z originálu a rozhovorů s pamětníky. Autor se také dlouze zaobírá věcmi, které Degrell popisuje a značně zveličuje (je tam rozepsáno kolikrát použil termín Asiat, Mongol atd. k označení nepřítele). Taky je zajimavé že Degrell popisuje mrtvé spolubojovníky vždy jakoby proměněné v kámen ve své smrti (vždy jakoby zkamení, nebo poklidně zemřou s blaženým výrazem nadřazeným rasám vlastním. oproti tomu nepřítel vždycky "teče", nafukuje se, hnije a černá. Degrell by zkrátka snílek s ohromným citem pro překrucování reality, nedělal to ale z najivity, ale zcela absolutní snahy o připsání si veškeré slávy. O tom jak špatně vycházel se svým nadřízeným a jak se radoval když padl a mohl tak nastoupit na jeho místo se nikde nedočtete (!) Ba co víc, nebyl ani nějak zvlášť oblíbený u mužstva, když byl ještě pouhým kulometčíkem. Popsaná psychologická studie jej popisuje jako psychologického slabocha (neplést s tím co dokázal v boji) a člověka který se nebál extrémě překroutit historii k tomu aby sám sebe vykreslil jako superhrdinu. Ve světle nových skutečností sem tedy musel i já přehodnotit vztah k Degrellovi a přijmout fakt, že to byl jen blbeček s komplečem méněcennosti, který se chtěl zviditelnit.

ps. to že jej Hitler bral jako vlastního syna si taky vymyslel sám, jelikož Hitler jej sice pochválil a patrně i zmínil něco v tom smyslu, ale byly to jen takové řeči pro povzbuzení mladého fanatika (frontového vojáka odněkud z Valonska, který sice měl svou nevýznamnou pidistranu, která nikoho nezajimala ani v Belgii, ale jeho význam ve válce byl téměř nulový). Ani Hitler nebyl tak hloupý aby myslel něco podobného vážně (!)
Degrell měl jedinou výhodu v tom, že přežil a mohl tak svým tvrzením ovlivnit své příznivce i odpůrce. Všichni kdo mohli tvrdit něco jiného totiž byli mrtví, nebo trčeli v Belgickém vězení a měli zcela jiné starosti. 

Tady je ta kniha - suché a vlhké:http://www.eplanet.sk/kniha/suche-a-vlhke-jonathan-littell/

"Prasata! Chcete snad žít věčně?!" Fridrich Veliký, král pruský, v bitvě u Leuthenu, 1757

zelezny kriz

  • Wehrmacht
    Oberstleutenant - podplukovník
  • Příspěvků: 1443
Re: Leon Degrelle
« Odpověď #32 kdy: Srpen 23, 2011, 12:48:45 »
Já jsem ten rozbor bohužel nečetl, ale kniha se mi moc líbila, máš pravdu, že patrně zveličoval, ale máme malou možnost to dokázat..Mě osobně překvapilo , jak ve francouzkém  dokumentu o WW2 v pondělí na 2.programu ukazovali ruské zajatce nebo i jiné záběry z bojů, kolik mezi nimi bylo Asiatů, Mongolů apod..A jeho svědectví o tom, že Rusové ve vesnici blízko fronty pochytali muže, nandali jim pušky /a někdy ani to ne/a hnali je proti německým kulometům bez jakéhokoliv výcviku  za lehce uvěřitelné , neboť o tom píší i jiní autoři.. A nestudoval jsem psychologii , ale psychologický slaboch /to je člověk ovlivnitelný okolím a významnými lidmi  ?/ a hrdina v boji, patrně je slučitelné, ale spíš bych vysvětlil  hrdinství u některých lidí jejich fanatismem..Nemohl bys to osvětlit? Jinak jeho výpověď jeho anabáze byla jednou z nejkomplexnějších a styl jeho vyprávění mě vyhovoval...Ale pravda je, že jak při čtení knih, tak při sledování filmu člověk mimoděk fandí i záporným hrdinům.., na což je třeba dát pozor a nezapomenout, která strana je ta správná.. ;)

rase

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2848
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 8. prosince 2008
Re: Leon Degrelle
« Odpověď #33 kdy: Srpen 23, 2011, 08:17:02 »
No je to malý sešit o 11-ti stranách a dá se sehnat za 90 peněz (!). Osobně je škoda že se nepřibaluje jako bonus k Degrellově knize. Dřív sem Východní tažení taky doslova hltal, ale až nedávno sem si uvědomil, že je to jen propaganda (i když se pěkně čte).
I samotný Degrelle je mezi některými psychiatry brán jako ukázkový případ nacistického vojáka a jako takový důkladně prozkoumáván. Tady je text distributora:

Esej Jonathana Littella Suché a vlhké vznikla jako „přidružený produkt“ rešerší k románu Laskavé bohyně. Její ústřední postavou je belgický fašista Léon Degrelle. Text se ovšem nezabývá jeho životem, nýbrž jeho jazykem. Littell navazuje na dílo Klause Theweleita Mužské fantazie z roku 1977, v němž se tento německý sociolog pokouší na základě dvou stovek textů příslušníků německých Freikorps analyzovat psychologickou osobnost fašisty. Pro Theweleita i pro Littella je fašista člověkem, který se nikdy úplně neoddělil od matky, který si nikdy nevytvořil vlastní Já ve freudovském slova smyslu a jenž zoufale brání integritu vlastní osobnosti proti „všemu, co teče“ – vlhkost, spojovaná s ženskostí, je v tomto případě ztělesněním hrozby a zmaru. Littell si za materiál rozboru zvolil Degrellovu vzpomínkovou knihu Tažení v Rusku 1941–1945 (č. 1996), která byla jedním ze stěžejních zdrojů jeho monumentálního románu Laskavé bohyně (č. Odeon 2008).
"Prasata! Chcete snad žít věčně?!" Fridrich Veliký, král pruský, v bitvě u Leuthenu, 1757

zelezny kriz

  • Wehrmacht
    Oberstleutenant - podplukovník
  • Příspěvků: 1443
Re: Leon Degrelle
« Odpověď #34 kdy: Srpen 23, 2011, 10:30:49 »
Patrně psychiatři ví, o čem mluví..,ale mají jednu nevýhodu, na východní frontě nebyli ...Když se dá identifikovat psychologická osobnost fašisty , jak asi vypadá identifikovaná osobnost komunisty..? To by mne zajímalo, protože je jich okolo nás jako much. :)

rase

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 2848
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 8. prosince 2008
Re: Leon Degrelle
« Odpověď #35 kdy: Srpen 23, 2011, 10:46:48 »
prototypem fašisty (ještě před válkou) se podrobně zabýval Klaus Theweleit, Littell jen obdobně postupuje i v případě Degrella. Osobně nesouhlasím s házením všech činitelů a vojáků do jedné škatulky s názvem Fašismus, ale na Degrella to celkem sedí. Vždyť spousta zahraničních dobrovolníků utíkala do SS aby zažili dobrodružství, utekli před trestním stíháním (doma), antikomunistického smýšlení nebo jen chtěli utéct od těžké práce doma. Velká část těchto lidí si svůj omyl uvědomila a stačila dezertovat těsně před tím než byli posláni na frontu (!). Tam se dostala jen relativně malá část těch nejodhodlanějších (ať z fanatismu nebo osobních důvodů). Tohle samozřejmě platí jen pro dobrovolníky ze Západní a Severní Evropy (jmenovitě Francouzi, Valoni, Vlámové, Nizozemci, Dánové, Norové atd.). Jinak opravdu bych ti tu knihu doporučil, sice neukazuje nic světoborného, člověk k mohm tvrzením dojde sám i když se nad Východním Tažením zamyslí, ale i tak je to zajímavý soupis (výpis z knihy). Tak komunisti jsou taky pakáž, ale není komunista jako komunista, někteří té ideologii fanaticky věří, jiní ji jen využívají - tak jako tomu bylo mezi Fašisty (nacisty a v podstatě každé ideologii)   
"Prasata! Chcete snad žít věčně?!" Fridrich Veliký, král pruský, v bitvě u Leuthenu, 1757