Dovolím se zapojit do diskuse. Nejprve ke srovnání letadel. Nevím, jak srovnávat uvedná letadla, protože JU-87 Stuka byl opravdu koncipován jako střemhlavý bombardér, pracující pro přímou podporu pozemních vojsk. Celá konstrukce byla a její vývoj byl podřízen pevnosti draku při vybírání střemhlavého letu, který byl charakterizován jako nejúčinnější pod úhlem 60stupňů. Naproti tomu prvotní konstrukce IL-2 byla provedena jako stíhací(!!) se silnou střeleckou výstrojí. 2x kanon,2 x kulomet. S úkolem pro ničení německých bombardérů. Asi se myslelo He-111 a JU 88. Bphužel se neosvědčil v přímém leteckém boji pro svou pomalejší obratovou rychlost. Dvojmístná varianta jako bitevníka Il-2 m3 vzniká spíše jako východisko z nouze a osvědčuje se v úloze bitevní podpory pozemních vojsk. Il-2 létaly jak v doprovodu stihačů, tak bez nich, v tomto případě po napadení Němci často létali v kruhové obraně, podporujíc sami sebe. Ju.87 v prostoru, kde Luftwaffe neměla převahu, byl pro svou ještě horší obratnost než Il-2 poměrně snadným terčem. Byly staženy jak z Bitvy o Británii, tak i v Rusku se pro ně často hledalo uplatnění, např jako PanzerJáger. Co se týče výšky letu, neviděl bych nízký let u Il-2 jako nevýhodu. To proto, že při letu do prostoru boj.činnosti bylo letadlo opravdu strašně těžké /pumy, munice, palivo, pancíře/, a takto mohli útočit přímo " z chodu". Pokud by Ju 87 chtěla nad Kubání nastoupat do minimální výšky pro útok 1000m nad terénem, asi by to bylo to poslední, co by mohli udělat před smetením z oblohy.
Tolik ze studia literatury taktiky letu VVS SSSR 1941-45.
Sláma