Autor Téma: Akce ŘIDIČ - americký rozvědčík, který přeběhnul do ČSSR  (Přečteno 7902 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Milan S.

  • Finská armáda
  • Everstiluutnantti - Podplukovník
  • Příspěvků: 772
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 29. května 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 20. srpna 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 12. srpna 2008 Za zásluhy o rozvoj fóra.   Uděleno: 1. listopadu 2008
Naše hranice se západem byly oficiálně pečlivě střeženy proti nepříteli číhajícímu na vnější straně, každý však ale ví, že byly střeženi jsou ti uvnitř, jenž chtěli opustit totalitu. Pokus o emigraci opačným směrem se může zdát jako holé šílenství, ale byl i takový případ a nebyl to jen někdo, ale americký rozvědčík Glen Roy Rohrer, dále jen GR.



(úryvek)"...po překročení hranice jsem došel k drátům, kde byla pozorovatelna a dřevěný průchod. Zde jsem byl asi 5 minut. Když nikdo nešel, šel jsem podél drátů ke druhé pozorovatelně, kde jsem byl zadržen hlídkou pohraniční stráže..." - tak popsal GR svůj příchod do ČSSR pohraničníkům. Už i tak dosti překvapení pohraničníci byli zaskočeni daleko více, když se jim představil jako příslušník americké vojenské zpravodajské služby a požádal o azyl. (Seržant zpravodajské skupiny US army ve Frankfurtu nad Mohanem)



Narodil se 8. 12. 1920 ve Springfieldu, pocházel ze sociálně slabší 9ti členné rodiny. V letech 1935-39 absolvoval střední školu. Poté pracoval u elektrotechnické firmy, v roce 1942 byl povolán do armády. Po výcviku se roku 1944 zapojil do bojů ve Francii a Německu (75. pěchotní). Roku 1946 byl z armády propuštěn. Po válce pracoval jako elektrotechnik v několika elektrárnách, ale měl problémy s udržením stálého místa. V únoru 1949 se dobrovolně přihlásil do armády, díky dobrému IQ testu mu bylo nabídnuto působení u rozvědky. Prošel tedy výcvikem, naučil se němčinu a oženil se. Začátkem října 1949 nastoupil do prvního působiště v rakouském Salzburgu. Očekával stíhaní německých válečných zločinců, ale místo toho byl zapojen do kontrarozvědných operací proti východnímu bloku. Od zari 1953 byl pridelen ke 113. kontrarozvědnému oddílu při štábu 5. armády v Chicagu. Roku 1955 nastupuje na roční kurz češtiny (chudák chlap :D), poté je opět převelen do Francie, kde však nově nabyté jazykové dovednosti neuplatní. Pak je převelen do Norimberka a to v roce 1958, podílel se na "vytěžování" (získávání informací) emigrantů z ČSSR, také však řídil vysílání agentů do ČSSR a Polska. r. 1962 opět převelen do US, nyní do Texasu, r. 1963 si zvyšuje kvalifikaci (práce s polygrafem) a pracuje jako obsluha tohoto přístroje. Roku 1964 nastupuje k 513. skupině vojenské zpravodajské služby ve Frankfurtu nad Mohanem. Podílí se na vytěžování získaných agentů a také uprchlíků. Díky svému postavení získal přehled o agenturní síti působící proti ČSSR, NDR a Polsku. Vyšetřoval i vlastní agenty - operativce, když hrozilo nebezpečí, že se jedná o cizího agenta.



Tuto poslední etapu jeho služby v US army doprovázel špatný psychický stav, který se stále zhoršoval. Manželka ho na nové působiště odmítla doprovázet a svazek byl před rozpadem. GR se cítil v Evropě izolován, nesžil se s prostředím SRN, cítil k Němcům odpor. V ČSSR Konstatoval (úryvky) "...během války jsem bojoval proti Němcům...zůstali stále stejně arogantní a agresivní, jako byli v roce 1940...Americký voják v Německu nemá US ústavou v Německu žádnou ochranu...Američtí vojáci v Německu jsou terčem provokací, omamováni, biti, olupováni při svých návštěvách restaurací.". GR se také díky vyšetřování vlastních agentů dostával často do konfliktu s vlastními lidmi, což mu přidávalo na pocitu izolace. Opomíjen se cítil i také při procesech povyšování, protože přes dlouholetou praxi zůstal seržantem, protože nesplňoval podmínku vysokoškolského vzdělání. Řešení této situace hledal stále častěji v alkoholu.



Alkohol ho inspiroval i k cestě do ČSSR. Večer 15. sprna 1965 navštívil ve Frankfurtu několik restaurací, ve ktefých popíjel pivo. Podlé svého tvrzení byl omámen drohou, kterou mu neznámí muži dali do piva. Před restaurací byl u svého vozu fyzicky napaden a okraden. Při cestě domů byl zadržen německou policijí a díky alkoholu v krvi byl zbaven řidičského průkazu. Ještě té noci se vydal na Norimberk a odpoledne druhého dne stál před zátarasy na hranicích s ČSSR. Po zadržení pohraničníky je předán vyšetřovateli Krajské správy ministerstva vnitra v Plzni a teprve v půl desáté večer byla informována čs. kontrarozvědka (II. správa MV), GR byl poté převezen do Prahy. Druhý den byl informován i zástupce KGB, GR byl ubytován ve vile nedaleko Prahy a jeho pobyt se stal předmětem nejpřísnějšího tajemství.



Zmizení GR do ČSSR brzy zaregistrovala i US rozvědka a tak se 20. srpna 1965 US velvyslanectví v Praze obrátilo na čs. úřady s dotazem ohledně jeho možného pobytu v zemi. Dostalo se jim záporné odpovědi (na pokyn StB). Zároveň však dostali klamnou informaci o incidentu na hranicích, který se měl odehrát 16. srpna 1965 nedaleko míst, kde byl nalezen vůz GR. Podle nóty čs. ministerstva zahraničních věcí při incidentu pohraniční stráží zastřelen muž popisem odpovídající GR. Čs. rozvědka v zahraničí rozeslala falzda dopisů, jež měla přátelům GR naznačovat, že se pohybuje v Rakousku a Švýcarsku.



Případu se ujímá čs. rozvědka a 16. srpna 1965 zakladá svazek s krycím názvem ŘIDIČ. GR se stal předmětem dlouhodobého vytežování, které zaměstnalo několik nejlepších pracovníků rozvědky. Na konci roku byla vypracována podrobná zpráva o vývoji případu ŘIDIČ. Podle nejvyšších náčelníků rozvědky byl ŘIDIČ vytežěn na 60-70%. K problematice US agentů pracujících proti ČSSR GR podal 36 poznatků, mezi nimi udání 24 osob, jež zahrnovalo i udání dvojitých agentů. První obětí se stal agent Jiří Slavík jež byl "realizován" (StBácký výraz pro zatknutí). Konfrontace výpovědi GR s dosavadními poznatky StB byla kladná, takže byl uznán za věrohodného a z jeho užitečnosti byla StB nadšena a případ nastrčení GR jako desinformace byl zamítnut.



StB začala také řešit životní situaci ŘIDIČE, který byl stále v nejisté nervozitě a jeho psychický stav nedoznal zlepšení. Vzhledem k tomu, že byla zamítnuta varianta útěku na "správnou" stranu a zařadili ho jako apolitického člověka, který už se nemůže vrátit zpět. Bylo realizováno mimořádné opatření za pomocí velkých finančních nákladů - pokus o znovuobnovení "života" GR a jeho zajištění. (Z pohledu StB si to zasloužil) . V průběhu roku 1966 se z GR stal čechokanaďan Jan Veselý, který se v roce 1960 rozhodl usídlit ve vlasti svých rodičů. Čs. rozvědčík, který měl odejít do důchodu - Karel Petr vystupující jako Karel Němec byl vyčleněn jako nový "kamarád" pro GR. Zakrátko se spolu stěhují do bytu na pražském Zahraním Městě (pro psychologické uklidnění). Byl zaměstnán jako civilní důstojník u rozvědky (Kpt.) a byl ohodnocen (těžce v rozporu se zákony) - měsíční plat: 2500 Kčs + 100 západních marek. Dostal zařížený byt 3+1 a Škodu MB 1000 + 50litru benzinu měsíčně. Po nějaké době je v témže roce předán do výhradního řízení čs. rozvědky - I. správy MV a dostává nový krycí název BELL.



Další plány naložení s GR se ubíraly dvěma směry: 1. - dotěžení informací z GR, 2. - ofensivní využití "triumfu", kterým GR byl. Byla zmapována zpravodajská síť v Německu, Rakousku a trochu i v dalších zemích, došlo také k rekonstrukci personálního složení některých služeben, včetně osobních charakteristik agentů s nimiž GR přišel do styku. Zájmu se těšily i postřehy o způsobu práce US rozvědky. Čs. rozvědka do té doby nepoužívala polygraf, ani nevěděla, že ho US strana používá. S pomocí GR byl sestrojen český polygraf (chlapík toho musel asi vědět hodně o tom přístroji) a byl používán pro vyšetřování podezřelých členů v rozvědce. V rámci ofensivního využití měl být GR použit k desinformaci a antipropagandě v CIA - dát jim vědět, jaký je zhruba skutečný osud GR, což by je donutilo k rozsáhlým opatřením a reorganizaci. Jako další variatny byly navrhované různé TV vysílání, které měly občanům ČSSR poodhalit funkci US rozvědky, pošpinit jí atd. Za zmínku také stojí směšný návrh týkající se propagandy u US rozvědky - lákání US rozvědčíků po vzoru GR do socialistického tábora. A to tak, že prostřednictvím zpravodajských kontaktů mělo být sděleno, že GR je dlouholetým agentem sověteského bloku. Tyto plány byly však zamítnuty ministrem. Psychický stav je opět nedobrý, GR může otevřeně mluvit pouze s čs. rozvědčíky, zdaleka nepůsobí jako Čech a jeho pokusy o vážnější seznámení se ženami troskotaly. Když se aktivní využití blíží realizaci, je přerušeno invazí vojsk Varšavské smlouvy a ofensivní využití GR je zamítnuto, protože hodně kádrů přebíhá na americkou stranu, což tvrdě ochromilo čs. rozvědku. Ofensivní využití GR by také mohlo vyprovokovat  to samé na americké straně s tím, že měli k dispozici spoustu přeběhlíků, což by způsobilo daleko drtivější dopad - a to soudruzi nechtěli. Toho roku byl GR zapůjčen do rozvědce v NDR a byl vrácen r. 1969.



Pro GR znamenalo období 1968-1969 zlepšení a stabilizaci psychického stavu, protože by s ním furt něco chtěli natáčet :) a přicházel do styku s různými lidmi. V dalších letech se jeho stav opět zhoršoval a nic co by stálo za zmínku se nedělo, jen v letech 75-76 byl GR využit k propagandě převážně v arabských a latinskoamerických zemích. Do r.75 o něm také vyšlo i 9 článků v čs. novinách. V roce 1976 vydává Rudolf Franz ve spolupráci s rozvědkou literární "dílo" o GR nesoucí jméno "Nahá sfinga", a je k dostání v knihkupectví. (Knihu bych zkráceně charakterizoval jako totální brak se značně překroucenou skutečností). Dalšího využití se dočkal jako součást ostré propagandistické masáže v roce 77, jež měla být odpovědí na chartu 77. V hlavním vysílacím čase byl vysílán čtyřdílný dokument "Nebudeme mlčet - pracovník rozvědky USA vypovída". Pod slibným názvem se skrývala nejstupidnější režimní propaganda (toto hodnocení jsem dokonce nevymyslel já :D) Uváděl to Jan Rosák a Izabela  Pažitková v rámci házení tun špíny na SRN. O ubohosti režimu svědčí i to, že k špinění SRN byly použiti oběti nacismu, včetně jedné lidické ženy. Následuje nezajímavé období, kdy byl GR semtam zneužit k propagandě.



Roku 1982 se z GR stává "důchodce" - bývalý "čs. rozvědčík" s důchodem 3000 Kčs. V roce 1987 StB zaregistrovala zájem neznámých osob o GR - následovala bezpečnostní opatření. GR se dočkal pádu komunismu v ČSSR a ikdyž je stále veden jako spolupracovník StB, je z něj jen starý pražský důchodce. 7. března 1991 definitvně končí spolupráce GR a rozvědky. Prezentoval se jako přistěhovalec z Jugoslávie, aby zamaskoval svůj zřetelný přízvuk. 12. května 2003 GR umírá.











Zdroj: SECURITAS IMPERII (13) - vydává Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu



Omluvte případné chyby či hrozný sloh, těch podkladů je jak sra*ek a udělat z toho výcuc během odpoledne je na zbláznění. Pokud by měl někdo zájem tak mohu oscanovat různé protokoly, záznamy výslechů, životopis atd.



Moje osobní hodnocení - byl to nešťastnej člověk, kterej se také krajně nešťastně rozhodnul a jeho neštěstí určitou měrou dopadlo na západní zpravodajskou síť a na vztahy ČR s USA. Těžko říci, co by člověk udělal na jeho místě, neodsuzoval bych ho. Ale nemohli by jsme mít západním rozvědkám za zlé, kdyby ho dopadli, vytěžili a popravili. Holt ať měl osud jaký chtěl, porád to byl zrádce, ale já se na něj jako na zločince příliš nedívám a ikdyby, tak ten mizernej život co si prožil je mu víc než dostatečným trestem.

Bambi

  • Rudá armáda - RKKA
  • подполковник - Podpolkovnik
  • Příspěvků: 1018
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. července 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 29. září 2007 Udělení za přínosné zasahování do diskuzí a jejich obohacení novými poznatky.   Uděleno: 20. července 2008 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 12. září 2008
Akce ŘIDIČ - americký rozvědčík, který přeběhnul do ČSSR
« Odpověď #1 kdy: Březen 07, 2008, 12:21:31 »
Mám pocit, že ještě jeden blázen utekl z NSR do DDR. A byl oslavován do konce života............aby ne, 2:10 000 000.................



Problémy měli třeba Číňané, když  v Korejské válce statisíce jejich zajatých  "dobrovolníků" žádalo  o azyl v Jižní Koreji a odmítalo se vrátit do socialistického ráje..........
"пуля дура, штык молодěц!!!"

Milan S.

  • Finská armáda
  • Everstiluutnantti - Podplukovník
  • Příspěvků: 772
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 29. května 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 20. srpna 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 12. srpna 2008 Za zásluhy o rozvoj fóra.   Uděleno: 1. listopadu 2008
..
« Odpověď #2 kdy: Březen 07, 2008, 06:38:22 »
Hehe, bacha na to. Někteří členové by vám řekli, že to byli zoufalci nebo zbabělci :) 100% zoufalec byl spíš tenhle chlap.

Páter

  • Wehrmacht
    Oberstleutenant - podplukovník
  • Příspěvků: 962
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. <br Uděleno: 20. srpna 2007 /> Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 12. května 2008
Akce ŘIDIČ - americký rozvědčík, který přeběhnul do ČSSR
« Odpověď #3 kdy: Březen 09, 2008, 11:27:22 »
Ten "blazon", co "utiekol" z BRD do DDR, bol v skutocnosti agentom STASI, popri tom vsak zastaval jednu z najvyssich funckii v zapadonemeckej tajnej sluzbe. Aj vdaka tomu mali "soudruzi" vzdy navrch. Ten utek bol fakticky odchod v case, ked bola jeho pozicia neudrzatelna. Odmeneny bol dostatocne. Inak, vobec sa nedivim, ze v radoch zapadnych tajnych sluzieb existovalo tolko dvojitych agentov. Ono je jedno na ktorej strane barikady sa clovek nachadza, tajna sluzba je svinstvo najvyssieho kalibru a niektori jedinci na to jednoducho nie su stavani a naivne si myslia, ze "nepratel" je iny. Pritom su to vsetko len dobrodruhovia alebo potencionalni/skutocni vrahovia.
Ak máte v ruke kladivo, všetko ostatné
vyzerá ako klinec.

If fire fighters fight fire, and crime fighters fight crime, what do freedom fighters fight?

Milan S.

  • Finská armáda
  • Everstiluutnantti - Podplukovník
  • Příspěvků: 772
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 29. května 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 20. srpna 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 12. srpna 2008 Za zásluhy o rozvoj fóra.   Uděleno: 1. listopadu 2008
..
« Odpověď #4 kdy: Březen 10, 2008, 10:14:53 »
Tohodle bych radil spis mezi toho dobrodruha, byl zklamanej uz doma tim, ze si nemuze udrzet praci a sel do armady k rozvedce. Myslel si, ze bude pronasledovat nemecke valecne zlocince, ale doba pokrocila a nepritel uz byl jiny, coz jemu nesedelo. Z jeho pohledu to bylo vyliceno tak, ze on vubec v CSSR nevidel nepritele a nechapal proc se vsechno tolik soustredi proti vychodnimu bloku (dalsi znamka naivity). Celkova atmosfera v nemecku a chovani se k americkym vojakum mu na tom nepridala a to prepadeni ho dorazilo. Jakou hrubou chybu ale udelal...stravit zbytek zivota zavreny v umelem domove a nestykat krom StBaku skoro s nikym jinym.