Nejedná se o nějakou rozsáhlou ani významnou operaci, nicméně bych tímto topicem chtěl přispět k nekonečné diskuzi v tématech Panther Ausf. F a Panther II. Na WWII dívám spíše z hlediska historického a až poté z hlediska technického, proto vylíčím průběh bojů mezi 21.srpnem a 23. srpnem 1944 kdy se jednotky III. tankového sboru pokoušely zlikvidovat sovětské předmostí na západním břehu Visly v oblasti Sandomierz - Baranow. Boje se účastnily na jedná straně tanky Panther, Tiger II a na straně sovětské tanky T-34/76, T-34/85 a IS-2, tedy v podstatě to nejlepší co mohly tankové konstrukce obou zemí nabídnout, navíc se do souboje nezapojilo letectvo ani jedné ze stran a i úloha pěchoty byla minimální. Navíc se jednalo o jedno z prvních (ne-li úplně prvního střetnutí) Tiger II vs IS-2. Berte to jako pohled na diskuzi o kvalitě některých tanků ne z technického hlediska, ale z hlediska praktického využití zmíněných strojů v boji.
14. července 1944 zahájila Rudá armáda Lvovsko-sandomierzskou operaci. Koncem července 1944 obsadila malé předmostí na západním břehu Visly v oblasti Baranowa a neustále ho posilovala v rámci možností rozšiřovala. Pro Němce bylo velmi nepříjemné mít "zaražen" klín ve své obranné linii na řece Visle. Proto byla připravena operace na jeho likvidaci. Na protiútoku se měla podílet 16. tanková divize svými tanky Panther a nové tanky Tiger II 501. sPzAbt. 5. srpna 1944 dorazila 2. a 3. rota 501. sPzAbt do Kielců odkud se měli přesunout po vlastní ose do cca 50km vzdáleného místa soustředění k útoku u Chmielniku. Během cesty v náročném terénu se ukázalo, že tankové motory v horkém letním počasí se přehřívají a proto byly roty nucena dělat přestávky každých 30 minut. Do Chmielniku dorazilo jen 12 tanků z původních 30. Ostatní musely být odtaženy opravárenskou rotu praporu k opravám a do útoku tak zasáhnout nemohly. Toto citelné oslabení donutilo velení vyčkat na příjezd 1. roty 501. sPzAbt, která dorazila do Kielců 9. srpna. Ale během přesunu se problémy s motory opakovaly a do Chmielniku dorazily jen 4! stroje ze 14. Další odklad tedy nepřicházel v úvahu a do útoku tak mohlo veleni III. tankového sboru nasadit 31 tanků Panther 16. tankové divize a 16 tanků Tiger II od 501. sPzAbt.
Jaké síly čelily tomuto útoku? Sověti útok v tomto směru příliš neočekávali a v cestě německé skupiny stály tak 51., 52. a 53. tanková gardová brigáda s 29 tanky T-34/76 a 14 tanky T-34/85 a 71. gardový těžký tankový pluk s 11 tanky IS-2. Sověti měli mírnou početní převahu, ale především tanky T-34/76 by neměly teoreticky dosahovat kvalit jak Pantherů tak Tigerů II.
Útok byl zahájen 11. srpna 1944, zpočátku probíhalo vše hladce, první linie obsazené pěchotou skupina smetla beze ztrát a postupovala na Szydlów, několik km před tímto cílem však u Motkowic narazila na most nevhodný pro tanky Tiger II. Proto tanky Panther s pěchotou pokračovaly a Tigery II musely vyčkat na ženijní četu praporu než vystaví pontonový most. Mezitím oslabená skupina narazila na tankisty 52. gardové tankové brigády, kteří se svými T-34/76 dokázaly bez ztráty vyřadit 8 tanků Panther (100% ztráty), mnohdy na vzdálenosti kolem 500metrů. V odpoledních hodinách, kdy ke skupině dorazilo už jen 14 tanků Tiger II (jeden najel na minu a druhý si svlékl pás) byl postup obnoven a ruští tankisté ustoupili do oblasti vesnic Grzybów, Stefanówek a Staszówek.
12. srpna byl útok obnoven, velitel 53. gardové tankové brigády plukovník Archipov dobře zamaskoval své tanky na mírné vyvýšenině, které byla cílem útoku a čekal na Němce. Jak později vypověděl :
Po krátké dělostřelecké přípravě bylo vidět mohutné tanky jak postupují proti našim pozicím, zahájili jsme palbu na vzdálenost zhruba 0,5km, německé tanky sjeli z cesty a chtěly se proti nám rozvinout, jak však vjely na písčitý terén a tak se začaly sunout zpět. Poručík Oškin zničil v nastalém zmatku dva tanky Tiger II, a dva tanky Panther poškodil. Další Tiger II byl zneškodněn na vzdálenost 400m tankem T-34/85. Němci se urychleně stáhly. Na bojišti zůstalo celkem 8 tanků Tiger II. Sověti na osm tanků spotřebovali 30 kusů protipancéřové a podkaliberní munice. Při ohledání místa boje Sověti s překvapením zjistili, že bojovali proti novému tanku, které považovali za Panther. Čtyři Tigery II byly hodnoceny jako 100% zničené explozí munice či palivem, zbylé čtyři byly jen lehce poškozeny. Tanku číslo 502 (štáb praporu) jen zhasl motor a protože ho nebylo možno nastartovat byl opuštěn. Jednalo se o první ukořistěný tank tohoto typu. Zbylé tři byly více či méně poškozeny (zásahy do pásů) a byly taktéž odtaženy. V noci podnikli Sověti menší protiútok, kterého se účastnil i těžký pluk s tanky IS-2, který byl dosud držen v záloze, podařilo se jim obsadit dvě vesnice Mokre a Gacki, beze ztrát na technice, Němci ztratili dva Panthery (jeden 100% ztráta, druhý opravitelný).
13. srpna podnikly Němci poslední pokus o zteč sovětských postavení. Již značně oslabená bojová skupina (nyní jen čtyři Tigery II a 8 Pantherů) zaútočila na obě vesnice ztracené během předchozí noci. Skupina narazila na 71. samostatný tankový pluk těžkých tanků. Vyznamenal se zvláště npor. Udalov, který se svým IS-2 zničil tři Panthery, další čtyři Pantery si připsali tankisté 52. gardové tankové brigády. Zbylé Tigery II se stáhly. Sověti přešli poté do protiútoku a tak IS-2 poručíka Běljanova zapálil na třetí pokus dalšího Tigera II na vzdálenost 1200m. Němci byly donuceni do večera vyklidit vesničky Ponik, Niemšcice a Kurozweki.
Celkem během tří dnů bojů ztratila 16. tanková divize 16 z 31 tanků Panther (neopravitelně) a další byly poškozeny. 501. sPzAbt odepsal z 16 nasazených Tigerů 9 neopravitelně a 4 byly poškozeny. Prakticky tak během třídenního boje přišel prapor o bojeschopnost a byl stažen do týlu, stejný osud potkal i 16. tankovou divizi.V boji bylo zabito 11 členů tankových osádek 501. sPzAbt. Rusové neztratili neopravitelně ani jeden ze strojů a nulové byly i ztráty na životech tankových osádek.
Důvodů proč byli Němci poraženi je samozřejmě mnoho. Samozřejmě, že i němečtí tankisté dokázali stále způsobit sovětům lokálně těžké ztráty, ale průběh tohoto boje mezi nejmodernějšími tanky obou stran lze právem považovat za ukázku toho, na čí straně byla celková převaha v tankových střetnutích v posledních několika měsících druhé světové války.
