Autor Téma: Bitvy na východní frontě (1915)  (Přečteno 6904 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Walther Model

  • Host
Bitvy na východní frontě (1915)
« kdy: Prosinec 20, 2007, 06:32:46 »
Bitva o Polsko, Rakousko-Uhersko a Východní Prusko:

Na začátku roku 1915 spustilo Rakousko-Uhersko ofenzivu v Karpatech s cílem osvobodit Rakousko-Uherskou armádu uvězněnou v Přemyšlu a zabránit ruskému útoku do Uher. Němci na severu také plánovaly ofenzivu s cílem zatlačit Rusy zpět na Vislu z Mazurských jezer. Na jihu sice Němci podporovali Rakousko-Uherskou ofenzivu v Karpatech, rusové ale byli stejně silní jako Ústřední mocnosti (Rakousko-Uhersko, Německo). Boje v Karpatech probíhali v různých horských průsmycích, kde nemohla ani jedna ze stran získat převahu, nevedli prakticky k ničemu. Pouze v nejjižnější části Karpat byly schopny Rakousko-Německé síly vytlačit rusy až do pozic za řekou Dněsrtem. I přesto nic nezabránilo rusům dobýt 22.března obležený Přemyšl s jeho posádkou 120 000 mužů. Na jaře se pak rusům podařilo dobýt Dukelský a Lapkowský průsmyk a zahnat Rakousko-Německé síly o 50 km k jihu.
Na německém velitelství se nakonec dohodla ofenziva od Mazurských jezer  do Východního Polska. Její trošku nadzaseným cílem bylo donutit Rusy opustit výběžek na Visle a přetnout komunikační linii mezi Varšavou a Vilnusem. Německá 8. a 10.armáda měli soustředit své síly na sektor Gumbinen-Johannisburg, kde měly obklíčit ruskou 10.armádu, dřív než by stačila ustoupit ke Grodnu. Poté se měly obě německé armády rozvinout na směrem na jih.
Po diverzním útoku německé 9.armády u Bolimova 31.ledna, zahájila německá 8. a 10. armáda dne 7.února svou ofenzivu, zrovna když začala silná vánice a teloty dosahovaly až -40°C. Německá 10.armáda sice neměla početní převahu ale její silné dělostřeletvo (9:1 proti ruskému dělostřelectvu) jí dovolilo prorazit slabé pravé křídlo rusů. Německé armády sice obklíčily a zničily většinu ruské 10.armády ale trvalo to tak dlouho, že nemohly svého vítězství využít. Ve třetím únorovém týdnu bojovalo ruská 10.armáda v Augustowském les, kde bojovala do posledního muže (Počet ruských obětí byl cca. 50 000 mužů). Poskytla však Stavce čas, který potřebovala na obnovení fronty. Rusové se reformovaly a překvapivým útokem dne 17.března dobyli Memel a 20.března zaútočili na Tilsit. Němci narychlo zorganizovali protiútok a za podpory válečních lodí dobyli Memel zpět. Rusové ale přesto dobyli Přemyšl. Do konce března dobyly německé jednotky všechny území, které v únoru ztratily. Při těchto ofenzivách byl poprvé na frontě použit plyn. 

Na jaře roku 1915 si Němci již uvědomili, že je nezbytné podpořit Rakousko-Uhersko. Také si uvědomovali, že je nezbytné provést nějakou ofenzivní akci, aby zastašili Itálii a Rumunsko. Falkenhayn tedy naplánoval ofenzivní akci v Haliči, kterou měl vést generál von Mackensen. Rakousko-Uhersko-Německá ofenziva začala 2.května u Gorlice. Cílem bylo zničit ruskou 3.armádu a prolomit její frontu. Postupovat směrem na východ a odříznout Rusy na svazích Karpat.Rusové měli sice stejně vojáků jako Ústřední Mocnosti, ale stav pušek a děl v Rusku byl katastrofální. Každý měsíc potřebovali rusové 200 000 nových pušek, v továrnách v Rusku se jich ale vyrábělo pouze 70 000. Takže mnoho rusů čekalo na smrt svých kamarádů, aby poté získali jejich zbraň. Němci navís soustředili u Glorice více než milion dělostřeleckých granátů, mnohem víc než rusové. Dne 1.května vypálili ve čtyř hodinové  plabě Němci na ruské pozice více než 700 000 granátů. A během 24 hodin byli ruskové z Glorice vyhnáni. Dne 6.května dobyla německá vojska Tarnow a zajala 30 tisíc Rusů. Dne 8.května už německo-rakousko-uherská vojska stála u řeky San, více než 130 km od jejich výchozích pozic. 11.května začala ustupovat celá ruská fronta od Visly (Kvůli hrozícímu obklíčení německými vojsky). Ruské protiútoky 15. a 22. května sice zastavily postup Ústředních mocností, ale v druhé polovně května již zase postup pokračoval a Němci dobyli řeku San. Dne 12.června a 17.června pak Ústřední Mocnosti prolomily frontu, kterou hlídala ruská 3. a 8.armáda. Rusové za celý květen ztratili 412 000 mužů a v polovině června jim chybělo 500 000 pušek. 17.června pak Němci dobyli Halič a 22.června dobyli Lvov.
Další cíl ofenzivy Ústředních mocností byl Brest Litevský. Útok ale nakonec začal v severním Polsku 13.září, rusové mu opět nemohli čelit, a 5.srpna Němci dobyli Varšavu. Posádka Novo-Georgijevsku, která měla 90 000 mužů, kapitulovala 20.srpna. Ivangord byl obležen od 21.července a  kapituloval 8.srpna. Brest Litevský byl obsazen 26.srpna. Vilnius padl 18.září, kdy se z něho rusové stáhli. Falkenhayn veškeré ofenzivní akce přerušil 25.září.
Ztráty:
Rusové:
cca. 750 000 mužů
Ústřední Mocnosti:
Neznámé   

Zdroj:
Kniha: První světová válka
Autor: H.R. Willmott
Nakladetelství: Universum
Rok vydání: 2003 (V Česku 2005)