Autor Téma: Dobytí Srbska (1915-1916)  (Přečteno 5243 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Walther Model

  • Host
Dobytí Srbska (1915-1916)
« kdy: Prosinec 20, 2007, 04:10:23 »
Dobytí Srbska (1915-1916):
V roce 1915 se Rakousko-Uhersko obávalo, že jejich ofenziva do Srbska podnítí Itálii k vyhlášení války. Teprve po italském vyhlášení války a po pořážce Rusů u Lodže se Rakousko-Uhersko odhodlalo přistoupit spolu s Německem na útok do Srbska. Pro Rakousko-Uhersko by to znamenalo vyřazení dalšího válečného soupeře, zatímco pro Německo by to znamenalo obnovení pozemní cesty s Tureckem a zajištění podpory Bulharska. Rakousko-Uhersko si bylo vědomo nezbytnosti německé pomoc (Protože tři předešlá tažení do Srbska skončila katastrofou a Rakousko-Uhersko při nich ztratilo cca. 277 tisíc mužů). Německu se ale nelíbila variatna že by zastávalo druhořadou pozici a Němci se domnívali že by měli vést hlavní část útoku. Jak se například v bojích u Rovna v roce 1915 ukázalo, Rakousko může hrát jen druhořadou pozici.
V roce 1915 bylo Srbsko mnohem slabší než v roce 1914. Z části kvůli velkým ztrátám v roce 1914 (Při bitvách s Rakousko-Uherskem). V roce 1914 taky v Srbsku propukla epidemie tyfu, která ještě stále zemi sužovala. Navíc sousední Bulharsko se rozhodlo podpořit Ústřední Mocnosti (Hlavním důvodem byla právě nenávist proti Srbsku). Mackensen měl také 300 000 mužů, zatímco Srbové dohromady pouze 200 000 vojáků. Srbové navíc neměli děla a ani munici.  Takže když německá 11.armáda zaujala postavení mírně pod Bělehradem, bylo o osudu Srbska již rozhodnuto. Srbsku sice slíbila Anglie a Francie pomoc, ta ale přišla příliš pozdě a nebyla účinná. Anglo-Francouzské síly se začaly vyloďovat 5.října u Soluně. Plán byl postupovat přes Makedonii a z Makedonie do Srbska. Spojenecká pomoc se ale ukázala pouze jako symbolická.   
 
Srbské síly
Dne 6.října spustily Rakousko-Uhersko-Německé síly invazi do Srbska. Pod celkovým velením německého generála (polního maršála) Augusta von Mackensena. Již 9.října dobyli Bělehrad ale kvůli velkému odporu Srbů se jim nepodařilo získat moc velké území, protože Ústřední Mocnosti nemohli rychle přepravit těžké vybavení přes řeky. Dne 11.října začala invaze Bulharů do Srbska a tím byla Srbská armáda vystavena útoku z dvou stran. Bulhaři zaútočili směrem na Kumanovo a tam přerušili důležitou srbskou severojižní železnici. A samotné Kumanovo dobyli 22.října. Tím odřízli čtyři srbské armády na severu Srbska. Protože jediná železnice vedoucí na sever byla právě severojižní. A současně tím Srbům odřízli ústupovou cestu přes Makedonii. 
Německá 11.armáda mezitím dobývala srbské pozice na řece Moravě (Údolí řeky Moravy). A hlavní jádro Srbské armády bylo nuceno ustoupit do hor. Němci nechtěli Srby pronásledovat a tak stáhli pět svých divizí. V polovině listopadu se srbská vláda stáhla do Kosova a po porážce u Gnilijane dne 22.listopadu, vydalo velení 25.listopadu rozkaz stáhnout se do Albánie. 200 000 srbských vojáků se tedy vydali na 160 km dlouhou cestu přes hory do Albánie. Rakousko-Uhersko v prosinci dobylo Černou Horu a 150 000 srbských voják, kteří přežili cestu přes hory dorazilo k albánskému pobřeží. Kde je vyzvedlo v lednu 1916 spojenecké námořnictvo, které je odvezlo na ostrov Kofru. Kde další srbové umírali hlady. Dne 3.prosince se taky stáhly spojenecké záchrané síly, které se po bojích s Bulhary stáhly znovu do Soluně.   

Složení armád:
Srbsko:
1.armáda - Západně od Bělehradu, severní Srbsko
3.armáda - Východně od Bělehradu, severní Srbsko
Timocká armáda - severní hranice s Bulharskem, severní Srbsko
2.armáda - severo-východní hranice s Bulharskem, severo-východní Srbsko
Makedonská armáda - Jižní Srbsko     

Ústřední Mocnosti:
Rakouská 3.armáda - severní hranice se Srbskem
Německá 11.armáda - U Bělehradu
Bulharská 1.armáda -  Severní hranice se Srbskem
Bulharská  2.armáda -  Jižní hranice se Srbskem

Spojenci:
Francouzsko-Anglická vojska - Makedonie-Srbsko, Dojran

Srbské dělostřelectvo

Zdroj:
Kniha: První světová válka
Autor: H.R. Willmott
Nakladetelství: Universum
Rok vydání: 2003 (V Česku 2005)