Autor Téma: Bitva o Jelňu  (Přečteno 11639 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Heinrich Reimers

  • Luftwaffe
  • Oberleutnant - nadporučík
  • Příspěvků: 384
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 8. srpna 2008
Bitva o Jelňu
« Odpověď #15 kdy: Listopad 30, 2007, 12:56:15 »
Jelňu bych nebral jako jednostranné vítězství,spíš to byla jedna malá podařená konsolidace sil,do konce roku taky rusové měli vystačeno

Béďa

  • Wehrmacht
    Leutnant - poručík
  • Příspěvků: 284
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 4. listopadu 2008
Bitva o Jelňu
« Odpověď #16 kdy: Prosinec 02, 2007, 01:43:15 »
Nejde o jendnostranné výtězství (po taktické stránce vítězství Němců!), jde o vliv na celkovou strategii...

Mimochodem když už mluvíme o konci roku tak moc často se nezdůrazňuje, že jen díky Hitlerovu rozkazu zůstat stát na místě nedošlo k totálnímu zhroucení fronty. Armádní velitelé chtěli zkrátit frontu, ale disciplinované stažení v zimě roku 1941/42 nebylo pro Němce myslitelné, v případě, že by se o to Němci pokusili došlo by k totálnímu zhroucení středního úseku fronty s

obrovskými německými ztrátami proti kterým by byl Napoleónův ústup slabou předehrou...

Kageneck

  • Administrátor
  • Příspěvků: 2615
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 15. června 2007 Za zásluhy o rozvoj fóra. Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 22. června 2008 Za 3 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno. 22. června 2009
Bitva o Jelňu
« Odpověď #17 kdy: Prosinec 02, 2007, 02:33:34 »
Citace: "Béďa"
Mimochodem když už mluvíme o konci roku tak moc často se nezdůrazňuje, že jen díky Hitlerovu rozkazu zůstat stát na místě nedošlo k totálnímu zhroucení fronty.




Nemám pocit, že se to nezdůrazňuje. Není snad publikace, která by pojednávala o obklíčených německých silách a zároveň nezmínila úspěch Hitlerova rozkazu držet linii před Moskvou.
„Afrika, der Krieg ohne Hass“ Erwin Rommel

Jiří Fidler

  • Wehrmacht
    Feldwebel - praporčík
  • Příspěvků: 179
Bitva o Jelňu
« Odpověď #18 kdy: Prosinec 02, 2007, 07:31:11 »
Ohledně oněch výsadkářů. Nelze směšovat civilisty s jakýms takýms paradesantním výcvikem (leckdy jen 1 až 3 skoky z věže) a počet příslušníků výsadkových jednotek s úplným paradesantním a hlavně taktickým výcvikem. Ten milión výsadkářů je sice pravda, ale jde o chlapce a děvčata, kteří získali odznak "výsadkář" v rámci branné organizace Osoaviachim (obdoba našeho Svazarmu, pokud si někdo ještě pamatujete).

V červnu měli Sověti celkem 5 výsadkových sborů a 1 samostatnou výsadkovou brigádu, což mohlo být dohromady kolem 55 000 vojáků. Přitom z nich plně vycvičena mohla být maximálně 1/3, neboť deset ze šestnácti výsadkových brigád vzniklo v období od dubna do června 1941.

Mnohem větší problém však byl v tom, že sice měli výsadkové jednotky, ale až na výjimky jim chyběla letadla, která by mohla dopravit výsadkáře a materiál na cíl. Předpokládalo se, že se z dálkového letectva vyčlení šest těžkých bombardovacích leteckých pluků (výzbroj Tupolev TB-3), jež budou během léta 1941 většinou zdvojeny, takže každý výsadkový sbor bude mít k dispozici dva transportní letecké pluky po cca 50 letadlech Tupolev TB-1 a TB-3. V případě války měly být staženy letouny od Aeroflotu a u každého sboru vytvořen ještě třetí transportní letecký pluk. To by dalo šanci přepravit jedním letem asi polovinu brigády s výzbrojí. Vůbec nebylo vyřešeno přepravování těžších pěchotních zbraní, včetně tančíků T-37 (každý sbor měl k dipozici jeden tankový prapor).

Ostatně problém přepravy výsadkářů dokázali Sověti vyřešit až v létě 1968 a i tehdy veškeré jejich transportní letectvo dokázalo jedním letem přepravit pouze dvě výsadkové divize (a ne celé) ze šesti existujících.

Jiří Fidler

  • Wehrmacht
    Feldwebel - praporčík
  • Příspěvků: 179
Bitva o Jelňu
« Odpověď #19 kdy: Prosinec 02, 2007, 07:35:45 »
A ohledně Jelni.

Raději jsem nezjišťoval, zda má autor Schleitr ve svém článku více chyb pravopisných nebo faktických (maršál Žukov v roce 1941 apod.).

Největší problém tkví v tom, že bitva u Jenci v létě 1941 je popisována (a to i renomovanými autory) většinou pod vlivem Žukovových pamětí, kde dotyčný musel aspoň ex post dokázat, jak byl geniální a jak všechno předvídal.

Schleitr

  • Rudá armáda - RKKA
  • старшина - Staršina
  • Příspěvků: 148
  • Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 24. dubna 2009
Bitva o Jelňu
« Odpověď #20 kdy: Prosinec 02, 2007, 08:32:52 »
Citace: "Jiří Fidler"
A ohledně Jelni.

Raději jsem nezjišťoval, zda má autor Schleitr ve svém článku více chyb pravopisných nebo faktických (maršál Žukov v roce 1941 apod.).

Největší problém tkví v tom, že bitva u Jenci v létě 1941 je popisována (a to i renomovanými autory) většinou pod vlivem Žukovových pamětí, kde dotyčný musel aspoň ex post dokázat, jak byl geniální a jak všechno předvídal.


Měl bych na vás dotaz.

Měla nějaké ponětí Sovětská rozvědka(velení) o přesunu Německých tankovách skupin k útoky do týlu a boku Sovětských vojsk u Kyjeva předtím než útok samotný začal?

Jiří Fidler

  • Wehrmacht
    Feldwebel - praporčík
  • Příspěvků: 179
Bitva o Jelňu
« Odpověď #21 kdy: Prosinec 02, 2007, 08:53:11 »
Pokud si to pamatuji z hlavy, tak Hlavní stan něco málo věděl. Ono totiž stačilo kouknout na mapu, ta šance byla nepřehlédnutelná. Proto nechal Stalin vytvořit Brjanský front v čele s Jerjoměnkem, který měl údajně prohlásit, že s těmi silami, co mu Stalin dá "Guderiana rozdrtí".

Šlo o to, že pokud by Guderian zaútočil na jih, tak mu chtěl Jerjoměnko napadnout levý bok a přitisknout jej k Pripjaťským močálům. No, plán vypadal hezky, ale Jerjoměnkovi se všechno zpozdilo, a hlavně Guderianovi tankisté (hlavně Modelova divize) postupovali na jih příliš rychle, takže Jerjoměnko fakticky zaútočil do prázdna.

Obecný standard léta 1941 - Němci postupovali rychleji, než se v tom sovětské velení dokázalo rozebrat, získat informace, rozhodnout se, předat rozkazy.

Béďa

  • Wehrmacht
    Leutnant - poručík
  • Příspěvků: 284
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 4. listopadu 2008
Bitva o Jelňu
« Odpověď #22 kdy: Prosinec 03, 2007, 12:30:00 »
to Jiří Fidler: Nevím zda je možné srovnávat rokot 1941 a rok 1968 kdy se výsadkové operace prováděly za zcela jiných podmínek a zcela jinými prostředky... ale je fakt, že po válce teprve doháněly (ve výsadkových vojscích) Západ, třebas zavádění jejich superkluzáků (angličané měli jejich Hamilcry ale asi o 10let dřív).



Rovněž se ale domnívám, že startovací pozice Rusů ve výstavbě výsadkových vojsk byla daleko před Západem, ale ať již z důvodů jejich megalomanství, či průběhu válečných operací tento náskok ztratili.

flak88

  • Wehrmacht
    Stabsfeldwebel - podporučík
  • Příspěvků: 247
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 22. července 2008
Bitva o Jelňu
« Odpověď #23 kdy: Prosinec 03, 2007, 06:53:59 »
Citace: "Jiří Fidler"
Ohledně oněch výsadkářů. Nelze směšovat civilisty s jakýms takýms paradesantním výcvikem (leckdy jen 1 až 3 skoky z věže) a počet příslušníků výsadkových jednotek s úplným paradesantním a hlavně taktickým výcvikem. Ten milión výsadkářů je sice pravda, ale jde o chlapce a děvčata, kteří získali odznak "výsadkář" v rámci branné organizace Osoaviachim (obdoba našeho Svazarmu, pokud si někdo ještě pamatujete).

V červnu měli Sověti celkem 5 výsadkových sborů a 1 samostatnou výsadkovou brigádu, což mohlo být dohromady kolem 55 000 vojáků. Přitom z nich plně vycvičena mohla být maximálně 1/3, neboť deset ze šestnácti výsadkových brigád vzniklo v období od dubna do června 1941.

Mnohem větší problém však byl v tom, že sice měli výsadkové jednotky, ale až na výjimky jim chyběla letadla, která by mohla dopravit výsadkáře a materiál na cíl. Předpokládalo se, že se z dálkového letectva vyčlení šest těžkých bombardovacích leteckých pluků (výzbroj Tupolev TB-3), jež budou během léta 1941 většinou zdvojeny, takže každý výsadkový sbor bude mít k dispozici dva transportní letecké pluky po cca 50 letadlech Tupolev TB-1 a TB-3. V případě války měly být staženy letouny od Aeroflotu a u každého sboru vytvořen ještě třetí transportní letecký pluk. To by dalo šanci přepravit jedním letem asi polovinu brigády s výzbrojí. Vůbec nebylo vyřešeno přepravování těžších pěchotních zbraní, včetně tančíků T-37 (každý sbor měl k dipozici jeden tankový prapor).

Ostatně problém přepravy výsadkářů dokázali Sověti vyřešit až v létě 1968 a i tehdy veškeré jejich transportní letectvo dokázalo jedním letem přepravit pouze dvě výsadkové divize (a ne celé) ze šesti existujících.
Více méně jste mi pane kolego potvrdil,co jsem kdysi někde četl,myslím že to bylo v knize o akci na Dněpru a historie s milionem výsadkářů/jak píšete/byla v dovětku.Za Váš článek děkuji.flak88
flak88