Autor Téma: Boje o Vratislav  (Přečteno 15881 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Peter Steindl

  • Luftwaffe
  • Oberstleutnant - podplukovník
  • Příspěvků: 790
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. července 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 12. května 2008 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 12. května 2009
Boje o Vratislav
« kdy: Listopad 02, 2007, 05:25:15 »
Boje o Vratislav



V březnu 1944 vydal Hitler rozkaz o Pevnostech. Měla to být místa, která se měla nechat obklíčit a stát se podporou budoucího protiútoku a poutat nepřátelské síly. Když se v září 1944 sovětská armáda dostala do Východního Pruska a k Visle, toto označení získalo mnoho měst. Jedním z nich byla i Vratislav (německy Breslau, polsky Wrocław) v dolním Slezsku. Slovo "Pevnost" však zůstalo prázdným pojmem, protože Němci žádné zvláštní přípravy ve městě nečinili. Velitel "Festungu" gen. Johannes Krause měl pod svým velením pouze jednu divizi a do vojenských záležitostí mu neustále zasahoval gauleiter oblasti, Karl Hanke.

Věci se daly do pohybu až 12. ledna 1945, kdy začala sovětská ofenzíva na Visle. S tak prudkým útokem nikdo nepočítal a během týdne postoupila Rudá armáda až k Odře a tudíž do bezprostřední blízkosti Vratislavi. 20.ledna 1945 v 10:00 začala evakuace civilistů z Vratislavi. V ten den se ve městě zdržoval asi 1 000 000 obyvatel. Mnozí byli buď uprchlíci před bombardováním nebo před Rudou armádou. Během několika dnů se daly do pohybu statisíce lidí. I přes nacistické sliby o přípravě evakuace nebylo připraveno naprosto nic a během zběsilé evakuace zahynuly desítky tisíc osob, hlavně starých lidí a dětí, protože tehdy panovaly velmi kruté mrazy.

I když německé velení doufalo, že ve městě zůstalo pouze minimum civilistů, opak byl pravdou. Odhady se pohybují mezi 80 000 a 200 000 obyvatel neschopných boje. To Němcům silně ztěžovalo obranu a mnoho těchto civilistů během obležení zahynulo.

Proti městu stála vojska 1. ukrajinského frontu pod velením maršála Koněva. Sověti brzy obsadili (během první poloviny února 1945) prakticky celé okolí města. 11. února byla přerušena železniční trať z Vratislavi, o dva dny později bylo město obklíčeno, 15. února obsadili Sověti hraniční průsmyky. I přes strategický význam města měl směr Berlín samozřejmě přednost. U města byly ponechány tři armády: 6. pod velením gen. Gluzdovského, 21. pod velením Žadova a 5. gardovou tankovou pod velením Volského. Nakonec byla k Vratislavi poslána i 3. gardová tanková armáda P. S. Rybalka.
Ihned po obklíčení města byl Krause odvolán a na jeho místo nastoupil generálmajor von Ahlfen. Ten měl k dispozici totálně různorodou směsici vojáků. Zkušení veteráni se mísili s nováčky. Ahlfen měl k dispozici asi 45 000 mužů (podle některých odhadů víc), z toho asi 30 000 pravidelného vojska a 15 000 příslušníků Volkssturmu a Hitlerjugend.

Stejně jako byly různorodé zkušenosti jednotlivých jednotek, tak stejně rozdílná byla i jejich výzbroj. Asi nejmarkantnější je tento rozdíl u Volkssturmu. Většina těchto vojáků dostávala poslední zbytky ze zbrojních i muničních skladů - obvykle staré ukořistěné pušky a minimum munice. Naproti tomu 2 prapory Hitlerjugend (55. a 56.) měly tu nejmodernější výzbroj - StG 44 a dostatek granátů a pancéřových pěstí.
Na konci ledna 1945 byly ve městě narychlo konány přípravy na obranu. Byly budovány barikády z tramvají a dokonce i z náhrobků. Na výhodná místa byla rozestavena děla a kulomety. Věže začaly sloužit jako dělostřelecké pozorovatelny.

Výhodou města bylo, že se obleženým podařilo včas zajistit zásoby potravin, např. v městských mrazírnách bylo konzervováno 16 000 poražených prasat. Hladomor jako ve Stalingradu proto ve Vratislavi nevypukl. Problémem však byl nedostatek munice, který byl částečně vyřešen leteckým mostem.
Frontová linie pevně obepnula město. Severozápad a západ bránil SS pluk Besslein, posílený o výsadkáře. Na sovětské straně bojovaly 181. a 194. gardový pluk. Tento úsek byl nejexponovanější, protože bránil přístup k letišti Gandau. Pluky Hanf a Wehl bránily jihozápad města, proti nim stály 309. gardový a 359. pluk. Na jihovýchodě a východě bojovala 609. divize, tuhé boje s ní sváděly 218. a 273. gardové pluky. Na severu operovaly pluky Mohr a Sauer, proti nim stál 294. gardový pluk.

Němci očekávali prudký útok ze severovýchodního směru, od Hundsfeldu. Místo toho však přišel útok na jižní straně města, při kterém byly obsazeny čtvrti Oltaschin a Brockau. Úspěchy však měli i proti esesákům, když je vyhnali z Hermprotsche a Schebitzu. Sovětský nápor byl v následujících týdnech patrný v jižním a jihozápadním směru, kdežto na severu a východu se fronta již příliš nehýbala až do května 1945.
Prudkost bojů silně připomínala stalingradskou bitvu. Na počátku března 1945 napsaly moskevské noviny: "Ve Vratislavi se nebojuje pouze o každý dům, poschodí či místnost. Ve Vratislavi se bojuje o každé okno, do kterého je možné postavit kulomet."

Životně důležitým procesem se pro posádku staly letecké dodávky z letišť v Čechách a Lužici. Tento úkol zajišťovala Luftflotte 6. Za 76 dní leteckých dodávek (15. února - 1. května) dodaly letadla Ju-52, He-111 a Me-109 1638 tun zásob (hlavně munice) a odvezly z kotle 6 600 raněných. Mnoho letadel bylo sestřeleno, protože město mělo vzdušnou obranu pouze do 23. února 1945, kdy byla 2. letecká divize poslána k Berlínu.
Na počátku března byl vyměněn velitel pevnosti - stal se jím generál Hermann Niehoff.

Postupem času byly sovětské útoky proti letišti v Gandau stále prudší a prudší. Bylo jasné, že místo se neudrží věčně. Proto bylo rozhodnuto postavit novou přistávací plochu. Fanatik Hanke navrhnul zbořit historické centrum města. Na konci března 1945 začalo být budováno nové letiště na pravém břehu Odry, mezi Kaiserbrücke a ZOO. Na stavbu byli nahnáni zahraniční dělníci, vězni a civilisté, kteří zůstali ve městě. Němečtí muži neschopní boje měli pracovní povinnost od 10 let a ženy od 12. Na stavbu letiště pořádaly sovětské bitevníky Il-2 a Po-2 systematické nálety, při kterých zahynulo asi 3 000 lidí.
I v zoufalé situaci podnikaly německé jednotky protiútoky, při kterých neuznávaly jakákoliv pravidla války. Na konci března 1945 použili Fallschirmjägeři nervový plyn - prudce jedovatý tabun. Výsadkáři házeli pytlíky s tabunem do sklepů, které drželi rudoarmějci. Tento prostředek byl nazýván "pytlík s chcankami". Konvenčnější zbraní bylo nasazení dálkově ovládaného bojového prostředku Goliath, který byl ve Vratislavi používán velmi často.
Velmi účinným bojovým prostředkem Sovětů byl plamenomet. Jejich taktika spočívala v zapálením jednotlivých domů a následné vyhnání německých obránců. Němci vyvinuli velmi brutální kontrastrategii. Všude, kde to bylo možné, byly postaveny barikády. Co na nich bylo hořlavého, to bylo zapáleno, čímž se použití plamenometů silně ztížilo. Několik oddílů Volkssturmu systematicky vytrhávalo městskou dlažbu. Němečtí sapéři vyhazovali do povětří domy na křižovatkách tak, aby suť pokryla celou ulici. I proto sovětské útoky velmi brzy ztratily na síle. Některé bloky během nemnoha dnů změnily několikrát majitele.
Většinu protiútoků vedli výsadkáři, SS pluk Besslein či prapory Hitlerjugend z Volkssturmu - fanatici všech fanatiků, dobře vyzbrojení 15- a 16-letí chlapci, všichni samozřejmě za podpory ženijních jednotek.

10. dubna 1945 bylo zprovozněno letiště Kaiserhof, kde okamžitě začala přistávat letadla. V té době trpěla Vratislav masivním leteckým i dělostřeleckým bombardováním se zaměřením na pozice SS a Fallschirmjägerů u Gandau. To bylo rudoarmějci dobyto na konci dubna 1945. V té době se Sověti velmi přiblížili srdci města - ze západu je od Rynku dělil asi 1 kilometr.
I v tváří tvář porážce nacisté dál běsnili. Jako všude na konci války hledaly pátrací oddíly a Gestapo dezertéry a "zbabělce". Jedním z prvních popravených byl zástupce starosty, Dr. Wolfgang Spielhagel, odpůrce strategie "Festungů" a gauleitera Hankeho. Byl označen za zbabělce a 26. ledna 1945 na Rynku popraven. Od té doby se popravy konaly každý den. Obvykle bylo popraveno několik desítek osob. Současně s tím umíralo velké množství civilistů v důsledku bojů. Proto ve městě vzrůstala nespokojenost a touha po konci obležení. Nejsilněji byla projevena 27. dubna 1945, kdy došlo ve čtvrti Zimpel k demonstraci asi 1 500 žen. Asi 100 údajných "vůdkyň" bylo zatčeno Gestapem, z nich 17 popraveno ve věznici Kletschkau. Podle rozkazu měl každý velitel povinnost použít proti osobám podezřelým z dezerce zbraň. V polovině března 1945 vznikla ve městě antifašistická skupina, která vydávala ilegální noviny, ve kterých odsuzovala nesmyslný vojenský odpor.
Konečnou ránu morálce obránců znamenal pád Berlín a Hitlerova sebevražda. Boje ve Vratislavi však stále pokračovaly. Gauleiter Hanke toužil po dalším odporu, Niehoff v něm měl být podpořen Meči k RK. Nakonec však zvítězil Niehoffův smysl pro realitu. 4. května oznámil gauleiterovi (a novému Reichsführerovi-SS) svůj úmysl jednat o kapitulaci, ten okamžitě poté opustil město v letadle. Jednání probíhala během 5. května. Druhého dne v 7:00 byly boje zastaveny a kapitulace podepsána v 18:00, přijal ji generál Gluzdovskij.
I v této situaci někteří s kapitulací nesouhlasili. Byli do zejména příslušníci SS a Hitlerjugend. Vyjednávač vypověděl, že když míjel pozici obsazenou velmi mladými členy Hitlerovy mládeže, tak musel čelit pískotu a přívalu nadávek. Vůbec jim nevadilo, že do města již 4 den nepřišel ani gram zásob.

Německá posádka byla vzata do zajetí a umístěna v bývalých koncentračních táborech Hundsfeld a Fünfteichen. Odtud byla poslána do SSSR.
Na německé straně padlo asi 6 000 vojáků, raněno bylo 23 000 mužů, počet mrtvých civilistů už nikdo nezjistí, protože se neví, kolik jich ve městě bylo. Mluví se o 10 - 80 000 mrtvých, včetně 3 000 obětí sebevražd.
Dobytí města stálo Sověty 8 000 mrtvých a asi 57 000 raněných, ale jde opět pouze o odhad.
Z 30 000 domů ve městě jich bylo 21 600 zničeno.

Německé jednotky ve městě:
Nejpočetnějším útvarem ve městě byla 609. divize zvláštního použití (Division z.b.V. 609), 26. ledna 1945 narychlo vytvořená v Drážďanech.:

Velitel: generálmajor, později generálporučík Siegfried Ruff.
Šéf štábu:  kapitán Mooshake
Složení: Regiment Kersten - velitel major Kersten
              I. prapor - velitel kapitán Böhm, měl 3 roty, z toho 3. byla z Volkssturmu
              II. prapor - velitel poručík Schmidt, 3 roty + úderná rota

Později dostal pluk následující jednotky:
1. rota
5. rota,
11. rota
13. rota - velitel Brockman
23. rota Volkssturmu
32. rota Volkssturmu
44. prapor Volkssturmu

Regiment Reinkober (Breslau J) - velitel plukovník Reinkober
I. prapor - 4 roty pod velením rytmistra Schmidta
II. prapor - 3 roty
13. rota pod velením šikovatele Fischera

Regiment Schulz - velitel major Schulz
I. prapor - 4 roty, velitel kapitán Brüsehof
II. prapor - 5 rot pod velením kapitána Arnodta
                - oddíly Herkt, Kunert a Patschowsky
                - spojovací četa
                - bojová skupina SS Neusigl (3 roty)
III. prapor - 9. rota SS a 12. rota

Plukové jednotky: oddíly Krummbein, Gorband a Rumpel
                              četa moždířů Bergmann
                              10. rota SS
                              11. rota
                              13. rota - velitel nadporučík Kullmann, frekventanti poddůstojnické školy v Ząbkowicach Śląskich.
                               útočná rota
                               štábní rota (nadporučík Kramer)
                               34. prapor Volkssturmu
                               zesílená spojovací rota
                               četa polního četnictva
                               609. ženijní prapor
                               3 oddíly dělostřelectva z pluku Siebert

Dalším oddílem ve městě byl Dělostřelecký pluk Vratislav (Artillerie Regiment Breslau).
Velitel: plukovník Urbatis
NSFO (politický důstojník): major Schulz
Složení: pevnostní baterie č. 3048, 3049, 3075, 3076, 3081 a 3082.
              28. rezervní školní oddíl lehkého dělostřelectva z Boleslawce
              28. rezervní školní oddíl těžkého dělostřelectva z Boleslawce
              859. oddíl dělostřelectva a jednotky přejaté od 17. a 269. divize pěchoty
Pluk měl ve výzbroji:
15 baterií lehkých polních houfnic ráže 105 mm
5 baterií těžkých polních houfnic ráže 150 mm
1 baterii těžkého polního moždíře ráže 210 mm (859. oddíl)
2 štábní baterie (později 4 baterie z pluku Siebert)
4 baterie sovětských děl ráže 120 mm
1 baterii sovětských děl ráže 76,2 mm
1 baterii jugoslávských děl ráže 75 mm
1 baterii polských děl ráže 75 mm
1 baterii italských děl ráže 70 mm
10 protiletadlových baterií

570. protiletadlového oddílu (z RAD a Heimat-Flaku)
5 baterií 37. rezervního oddílu těžkého protiletadlového dělostřelectva
5 baterií 37. rezervního oddílu lehkého protiletadlového dělostřelectva
5 baterií lehkého protilet. dělostřelectva Pichler
3 baterie oddílu těžkého protilet. dělostřelectva
3 baterie z 6. motorizovaného pluku Flaků (kapitán Giesebrecht
4 baterie těžkého protilet. dělost. oddílu Martin
3 baterie ze 109. oddílu těžkého protilet. dělost.
meteorologický oddíl - poručík Schenke
4 zaměřovací roty
dělostřelecký oddíl Volkssturmu

Protitankový oddíl Vratislav (Panzer Jäger Abteilung Breslau) - velitel nadporučík Retter
Složení: 1. tanková rota, velitel nadporučík Ventzke (1 Pz. IV, 2 Pz. III, 6 Pz. II, 6 Stug III, 6               houfnic ráže 105 mm)
              2. rota Panzerschrecků
              3. rota Panzerschrecků (Hitlerjugend)
              4. rota Panzerfaustů (nadporučík Albrecht)

Ženijní pluk Vratislav (Pionier Regiment Breslau) - velitel major Hameister, základem nově vytvořené jednotky byl 28. rezervní školní prapor ženistů z Kozanowa pod velením kapitána Möllera.
Složení: rezervní rota
              2 čety Goliathů (velitelé Kohne a Terjung)
              1 železniční a 1 pevnostní ženijní rota
              štábní rota Hoffmann
              spojovací rota
              maďarská rota
              bezpečnostní oddíl prolet. obrany (Luftschutz Polizei)
              oddílu Volkssturmu pro správu "veřejných sítí" (voda, plyn, el. proud)
              I. prapor - major Möller - inženýrské  a demoliční práce s nasazením civilistů a  nucených pracovníků (3 roty)
              II. prapor - 6 technických rot
              III. prapor - 3 roty pod velením kapitána Rothera podřízené 609. divizi
              IV. prapor - úderná jednotka - 3 roty
              V. prapor - 5 rot strážní služby

Spojovací pluk Vratislav (Nachrichten Regiment Breslau) -velitel nadporučík Wittenberg, základem byl oddíl z 17. pěší divize, doplněný o pracovníky telegrafního a poštovního úřadu.
Složení: rezervní rota
              I. skupina - 2 telegrafické roty a 1 rádiová
              II. skupina - 2 telegrafické roty a 1 rádiová
              III. skupina - personál telegrafního a poštovního úřadu

Výsadkářský oddíl (Fallschirmjäger Abteilung) - části 9. výsadkové divize, do města dopraveny v průběhu obležení.
Složení: II. prapor 25. výsadkového pluku - do Vratislavi dopraven 25. února, velitel kapitán Trotz
              III. prapor 26. výsadkového pluku -do Vratislavi dopraven 5. března, velitel nejprve kapitán Skau, poté kapitán Seitz.
Prapory byly spojeny a členily se na: 5. rotu - nadporučík Bickel
                                                            6. rotu - nadporučík Hoffmann
                                                            8. těžkou rotu - nadporučík Schulz
                                                            spojovací oddíl - poručík Junghans
                                                            bojovou skupinu Trotz (10. a 11. rota)
                                                           bojovou skupinu Hacker (2., 3., 4. a 6. rota)
                                                           lékařem jednotky byl Dr. Seipp

SS Regiment Besslein - velitel SS-Obersturmbannführer Georg-Robert Besslein, adjutant kapitán Eberhard Seiffert. Jednotka byla vytvořena z rezervního školního praporu SS v Leśnicy, rezervního školního praporu pancéřových granátníků SS ve Vratislavi, poddůstojnické školy SS ve Strzegomi, později i veterinárního praporu ze Svídnice.
Složení: I. prapor (4 roty + rota děl 150 mm) velitel Hstuf Greger
              II. prapor (4 roty + rota děl 75 mm) velitel Hstuf Zielski
              III. prapor (4 roty + rota děl 75 mm) velitel kapitán Sommer
              IV. prapor (3 roty + rota moždířů 120 mm) velitel Ostubaf Scharpwinkel
              četa protiletadlového dělostřelectva
              2 školní roty (velitelé Hstuf Roge a kapitán Zitzmann)
              automobilová rota
              2 roty moždířů 120 mm
              dodatečně 41. a 42. prapory Volkssturmu

Celkem pluk disponoval 6 polními děly ráže 150 mm, 12 polními děly ráže 75 mm, 16 moždíři ráže 120 mm, 8 Flaky ráže 88 mm, později dostal pluk ještě 12 houfnic.

Regiment Mohr - velitel major, později podplukovník Mohr. Jednotka vytvořená v polovině února 1945 z 49. rezervního pěchotního školního praporu z Karlowic a 83. rezervního školního pěchotního praporu z Trutnova, původní součásti 269. pěší divize.
Složení: I. prapor (49.) velitel Tilgner (2 roty a spojovací četa)
            II. prapor (83.) - velitel major Tenschert (4 roty + 1 rota SS)
            III. prapor - velitel nadporučík Fritz (6 rot)
            IV. prapor - velitel major Seybold (5 rot)
Později přičleněny: 18. rota těžkých zbraní (poručík Stadel)
                                19. a 20. rota moždířů
                                 rota Goliathů
                                 2 oddíly protilet. dělost.
                                 rota úderných ženistů
                                 cyklistická četa
                                 spojovací četa
                                 četa RAD
                                 I. prapor pluku Wehl (dočasně)

Regiment Sauer - velitel plukovník Sauer,
Složení: I. prapor - 4 roty
              II. prapor velitel kapitán Kratz, později Hstuf Riediger (4 roty)
              III. prapor - 3 roty
              IV. prapor - velitel Wuttke (3 roty)
              VI. prapor - 2 roty + rota těžkých zbraní (není spolehlivě potvrzeno)

Regiment Wehl - velitel plukovník Wehl, vytvořený z leteckých rot, hlavně dílenského personálu Luftwaffe a frekventantů letecké školy ve Strachowicích.
Složení: I. prapor - velitel kapitán Günther (4 roty)
              II. prapor - 2 roty
              III. prapor - 4 roty
              IV. prapor - 3 roty
Dodatečně byly přičleněny: XVI. prapor
                                             7., 13. a 14. rota
                                             2. rota XV. praporu
                                             2. a 3. rota XI. praporu
                                             3. rota VI. praporu
                                              rota těžkých zbraní z LX. praporu

Volkssturm - velitel SA-Obergruppenführer Herzog
Složení bojových praporů:
 21 (Pflanz, Koschate z Lehnice),
 22 (Hanke ze Świdnicy),
 23 (Kantor ze Świdnicy),
 24 (Meinicke),
 30 (Bannwitz),
 31 (Göbel z Czerwińska),
 32 (Böhm),
 33 (Pöhlemann),
 34 (Zoeke),
 35 (Samann z Oleśnicy),
 36 (Strauss),
 37 (Torzewski)
 38 (Klose, Kalusche, Dörsing),
 42 (Stephan, Merkle),
 44 (Kluger),
 46 (Peschke),
 48 (Störel),
 52 (Mende - ženijní prapor)
 55 (HJ Seifert),
 56 (HJ Lindenschmidt),
 66 (Fischer),
 67 (Kayserlingk z Milicze a Trzebnicy),
 68 (Kaissling, Stein, Koch z Obornik Śląskich),
 74 (Pötsch - vratislavští železničáři),
 75 (Bischoff),
 76 (Herpichböhm - z vratislavské poštovní stráže)

Složení stavebních praporů:
 38 (Augustin),
 40 (Schwarz, Schymeck),
 43 (Stemmler - motorizovaný),
 45 (Schönwolf),
 49 (Schriever ze Środy Śląskiej),
 50 (Holleufer),
 54 (Roll),
 59 (Stricker),
 72 (Hain),
 73 (Nolau)
 71 školní prapor (Miatsch),
 51 rezervní prapor (Buhr)

Pluky Volkssturmu:
pluk Anton
pluk Dengler
pluk Hechenleiter
pluk Hirsch
pluk Franke
pluk Klose
pluk Nolau

Další oddíly:
I. pevnostní prapor - kapitán Vogler
II. pevnostní prapor - major Radke
3. rota dělostřeleckého oddílu nadporučíka von Oetingera
8. veterinární rota
4 policejní prapory
prapor ochrany velitele města
prapor RAD - kapitán Keller
strážní oddíly
rota kuchařů



Plánek bojů

http://www.breslau-wroclaw.de/de/breslau/geographic/maps/view.php?map=plan_breslau_1935
Velmi podrobná mapa města z roku 1935


Hans von Ahlfen (1897-1966)


Hermann Niefhoff (1897-1980)


Vladimír Alexandrovič Gluzdovskij (1903-1967)


SU-152





Mnoho dalších fotek bojů i zničeného města je na této adrese:

http://www.wratislavia.net/festung.htm
Lepší pít coca-colu, než vodu z louže, ve které jsou červi.

Kageneck

  • Administrátor
  • Příspěvků: 2615
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 15. června 2007 Za zásluhy o rozvoj fóra. Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 22. června 2008 Za 3 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno. 22. června 2009
Boje o Vratislav
« Odpověď #1 kdy: Listopad 03, 2007, 02:48:50 »
Perfektní článek. Nedávno jsem četl knihu Berlín - okamžiky zkázy a tam se této bitvě trochu věnovali. Poprvé však vidím český ekvivalent (Vratislav) všude, i v české literatuře jsem to viděl pod německým názvem Breslau.



Jinak píšeš, že obránci byli zásobeni letadly He 111, Ju 52 a Me 109?

Proti prvním dvoum nic nemám, ale nějak nevim, jak by Bf 109 mohl něco přepravit. Neměl jsi na mysli Me 109 v roli ochránce letadel He 111 a Ju 52?
„Afrika, der Krieg ohne Hass“ Erwin Rommel

pan.sup

  • k.k. Landwehr
  • Oberstleutnant
  • Příspěvků: 1506
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 9. listopadu 2007 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 19. prosince 2008
Boje o Vratislav
« Odpověď #2 kdy: Listopad 03, 2007, 03:30:07 »
Bf-109 se používaly i v Berlíně- pod závěsník na pumu se dal umístit mneší přepravní kontejner.

Peter

  • Čestný moderator
  • Příspěvků: 1943
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 9. července 2007 Za zásluhy o rozvoj fóra. Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 16. července 2008
Boje o Vratislav
« Odpověď #3 kdy: Leden 06, 2008, 01:12:15 »
V různé literatuře narážím na různé označení tohoto města, podle mého je to velmi nešťastné, protože některé zájemce o historii to může zmást. Ideální by bylo označovat toto město tak jak bylo v době bojů označováno, tedy Breslau. Často jsou používány kombinace těchto názvů : (již to psal v úvodu Peter S., ale dovolil jsem si to zopakovat)



Breslau - německy

Vratislav - česky

Wroclaw - polsky



V jedné knize jsem dokonce narazil v jedné kapitola na "Breslau" a v další kapitole na "Vratislav". Tak buď překladatel vůbec nepostřehl, že se jedná o totéž město, nebo si nebyl jist, který je termín správný a použil preventivně oba  :roll: .
"Es gibt keine verzweifelten Lagen, es gibt nur verzweifelte Menschen. "

stevosk

  • k.k. Landwehr
  • Oberstleutnant
  • Příspěvků: 869
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 29. září 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 18. dubna 2008
Boje o Vratislav
« Odpověď #4 kdy: Leden 06, 2008, 02:58:23 »
Podľa mna by sa mohol použiť Breslau (Wroclaw) resp. Breslau (dnes Wroclaw) a bude to jasné všetkým.

Peter Steindl

  • Luftwaffe
  • Oberstleutnant - podplukovník
  • Příspěvků: 790
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. července 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 12. května 2008 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 12. května 2009
Boje o Vratislav
« Odpověď #5 kdy: Leden 06, 2008, 03:10:14 »
Tento jazykový problém byl originálně vyřešen v knize Mikrokosmos - portrét jednoho středoevropského města od britského historika Normana Daviese, což je velmi zajímavá publikace o tom městě. Každá kapitola znamenala jednu epochu v dějinách města a město bylo vždy nazýváno podle národa, který měl město pod kontrolou - tzn. staroslovansky, česky, německy a polsky. Tato obsáhlá publikace je k dispozici v Levných knihách za 99 Kč.
Lepší pít coca-colu, než vodu z louže, ve které jsou červi.

Schleitr

  • Rudá armáda - RKKA
  • старшина - Staršina
  • Příspěvků: 148
  • Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 24. dubna 2009
Boje o Vratislav
« Odpověď #6 kdy: Leden 06, 2008, 07:39:10 »
Citace: "Peter"
V různé literatuře narážím na různé označení tohoto města, podle mého je to velmi nešťastné, protože některé zájemce o historii to může zmást. Ideální by bylo označovat toto město tak jak bylo v době bojů označováno, tedy Breslau. Často jsou používány kombinace těchto názvů : (již to psal v úvodu Peter S., ale dovolil jsem si to zopakovat)



Breslau - německy

Vratislav - česky

Wroclaw - polsky



V jedné knize jsem dokonce narazil v jedné kapitola na "Breslau" a v další kapitole na "Vratislav". Tak buď překladatel vůbec nepostřehl, že se jedná o totéž město, nebo si nebyl jist, který je termín správný a použil preventivně oba  :roll: .


V jedné knize dokonce Breslau překládali jako Břeclav :lol:

Machalica

  • k.k. Landwehr
  • Zugsführer
  • Příspěvků: 72
Re: Boje o Vratislav
« Odpověď #7 kdy: Srpen 23, 2008, 07:50:36 »
Jestliže město má český název, pak se používá především ten. Jak by se líbilo Poszony namísto Bratislava, Weisskirchen namísto Hranice na Moravě či Reichenberg namísto Liberec.

Bambi

  • Rudá armáda - RKKA
  • подполковник - Podpolkovnik
  • Příspěvků: 1018
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. července 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 29. září 2007 Udělení za přínosné zasahování do diskuzí a jejich obohacení novými poznatky.   Uděleno: 20. července 2008 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 12. září 2008
Re: Boje o Vratislav
« Odpověď #8 kdy: Srpen 23, 2008, 08:48:28 »
Jestliže město má český název, pak se používá především ten. Jak by se líbilo Poszony namísto Bratislava, Weisskirchen namísto Hranice na Moravě či Reichenberg namísto Liberec.
Jasně. Jenže tahle města leží v Česku (a Slovensku), narozdíl od Wroclavi, že? Město by se mělo nazývat tím jazykem, kterým se mluvilo ve státě, ve kterém se V TÉ DOBĚ nacházelo.
"пуля дура, штык молодěц!!!"

Machalica

  • k.k. Landwehr
  • Zugsführer
  • Příspěvků: 72
Re: Boje o Vratislav
« Odpověď #9 kdy: Srpen 24, 2008, 02:42:04 »
Ale jsou některá jména, která jsou u nás vžitá, např. Drážďany - nikoli Dresden, Cáchy- nikoli Aachen,Vídeň, Kolín nad Rýnem, Mohuč, mám za to, že i Vratislav patří do této kategorie, zvláště, když na rozdíl od jmenovaných byla dost dlouho hlavním městem jedné ze zemí Koruny české.

mbbb

  • ČSR
  • Štábní kapitán
  • Příspěvků: 496
    • Finanční stráž
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 28. září 2008
Re: Boje o Vratislav
« Odpověď #10 kdy: Srpen 24, 2008, 07:25:26 »
Jasně. Jenže tahle města leží v Česku (a Slovensku), narozdíl od Wroclavi, že? Město by se mělo nazývat tím jazykem, kterým se mluvilo ve státě, ve kterém se V TÉ DOBĚ nacházelo.
to snad né ..... město by se mělo nazývat v celé knize vžitým českým názvem a na vhodném místě uvést i další současné či historické názvy.

Machalica

  • k.k. Landwehr
  • Zugsführer
  • Příspěvků: 72
Re: Boje o Vratislav
« Odpověď #11 kdy: Srpen 24, 2008, 11:41:29 »
V té době žádné Česko neexistovalo. V Protektorátě byla první němčina, až potom čeština. Připomíná mi to odpověď gen. Eliáše na jazyková nařízení RP. Takže podle Vás nebudu jezdit do Drážďan, ale Dresden, Vídně, ale Wien, Paříže, ale Paris, Říma, ale Roma atd. Já osobně mám v rodném listě uvedenu arcidiécesi Vratislavskou, nikoli Wroclawskou či Breslau.

mbbb

  • ČSR
  • Štábní kapitán
  • Příspěvků: 496
    • Finanční stráž
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 28. září 2008
Re: Boje o Vratislav
« Odpověď #12 kdy: Srpen 24, 2008, 12:19:25 »
V té době žádné Česko neexistovalo. V Protektorátě byla první němčina, až potom čeština. Připomíná mi to odpověď gen. Eliáše na jazyková nařízení RP. Takže podle Vás nebudu jezdit do Drážďan, ale Dresden, Vídně, ale Wien, Paříže, ale Paris, Říma, ale Roma atd. Já osobně mám v rodném listě uvedenu arcidiécesi Vratislavskou, nikoli Wroclawskou či Breslau.
zkuste odpovědět tak, abych pochopil, co mi chcete sdělit, nějak jasně a konzistentně.
Já opakuji, že názvy měst v zahraničí, která mají dnes zažitá česká jména by jich měla využívat i v textech o historii a někde vhodně uvést přehled jmen v jiných tamních jazycích.

Machalica

  • k.k. Landwehr
  • Zugsführer
  • Příspěvků: 72
Re: Boje o Vratislav
« Odpověď #13 kdy: Srpen 24, 2008, 03:10:28 »
Omlouvám se, to nebyla reakce na Vás, nýbrž na kol. Bambiho. Mám stejný názor jako Vy.

Franciszek

  • Wehrmacht
    Obergefreiter - desátník
  • Příspěvků: 40
  • Nec laudibus, nec timore!
Re: Boje o Vratislav
« Odpověď #14 kdy: Duben 03, 2011, 04:28:25 »
Měl bych malý dotaz - kromě znovudobytí ztracených pozic, podnikli obránci nějaký významnější protiútok, např."pokus o probití se k frontě"?
Nebo se obránci věnovali pouze bránění své "pevnosti"?