Autor Téma: Obrana Gdyne a Helu  (Přečteno 8500 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Rastislaus

  • Host
Obrana Gdyne a Helu
« kdy: Srpen 28, 2007, 08:55:10 »
Obrana Gdyne a Helu



Obranu Gdyne a Helu spojím do jedného topicu, lebo je medzi nimi neveľká vzdialenosť.



V predvečer vojny zaberala obranná línia rozsiahly priestor - viedla od Źarnowieckeho jazera pozdĺž vtedajších nemecko-poľských hraníc, potom cez obce Sierakowice, Chmielno a Kartuzy až k gdanským hraniciam a popri nich až k moru. Celá obranná línia merala viac ako 130km. Lenže línia ani územie, na ktorom mali boje prebiehať neboli vôbec opevnené a pripravené na obranu. Celú obranu tvorilo asi 15 000 vojakov, ktorí mali k dispozícii 4x 105mm delo, 20x 75mm delo, 23x 37mm kanón, 22x 81mm mínomet, 222x ťažký guľomet a 30x 40 a 75mm AA delá.



 Predvojnové velenie poľského námorníctva venovalo najviac pozornosti obrane Gdyne a Helu od mora. Na obrane sa mali zúčastňovať lode a pobrežné delostrelectvo. V priestore Gdyne bola 11. batéria (2x 100mm delo) a helský prístav disponoval batériou H. Laskowského (4x 152,4mm delo, 4x 105mm delo). Okrem toho boli po celej dížke polostrova  rozostavené 4 čaty na boj proti výsadkom, kotré mali po dve delá kalibru 75mm.



 Pri obrane mali hlavnú úlohu plniť oddiel ponoriek, oddiel mínoloviek, mínonoska Gryf a torpédoborec Wicher. Tri najlepšie torpédoborce (Grom, Blyskawica, Burza) boli odvelené do VB a tak nemohli posilniť túto obrannú formáciu. Ponorky mali byť využité podľa plánu s krycím názvom "Vrece". Tento plán vychádzal z predpokladu, že na Hel a Gdyňu zaútoči nepriateľ oveľa silnejšími prostriedkami, ako mala k dispozícii poľská obrana. Preto boli ponorky rozmiestnené v priestore Helu a podľa názorov velenia mohli takto rozmiestnené ponorky lepšie útočiť na väčšie loďstvo nepriateľa. Tento plán mal však jednu zásadnú nevýhodu. Poľské ponorky boli veľké a boli prispôsobené na bojovú činnosť na šírom mori. Lenže podľa plánu "Vrece" mali ponorky operovať v obmedzených priestoroch. Ďalším problémom bol fakt, že priestor, kde mali ponorky operovať bol malý a plytký, čo veľmi znevýhodňovalo poľské ponorky. Keď Nemci zistili, že ponorky sa zdržiavajú v okolí Gdanskej zátoky, vyslali tam veľký počet lodí určených na boj proti ponorkám. Poľské ponorky boli teraz hlavným terčom útokov.



 Boje v gdynskom priestore sa začali 1. septembra 1939, pričom Nemci súčasne útočili na poľskú základňu z pevniny, z mora a zo vzduchu. Hneď v prvých dňoch vojny bola Gdyňa odrezaná od ostatného Poľska. V ranných hodinách 1. septembra sa podarilo nemeckému letectvu zbombardovať základňu oddielu námorného letectva v Pucku a zničili tu väčšinu hydroplánov a vyradili letisko. Napoludnie zaútočili nemecké bitevné lietadlá na prístav v Gdyni a potopili torpédovku Mazur a pomocnú loď Nurek. Popoludní nemecké letectvo zaútočilo na mínonosku Gryf, torpédoborec Wicher a mínolovky, ale poľským lodiam sa podarilo bez poškodenia ujsť. V ten istý deň zaútočilo nemecké letectvo aj na helskú batériu.



 9. septembra bol front dlhý už len 35km a nemecké vojská sa približovali k železničnej stanici v Rede, k obci Leźyca, Demptowo a Witomino. Nemecké letectvo aj námorníctvo neustále útočilo na Gdyňu a Hel, pričom im väčšinou odpovedala iba helská batéria. 3. septembra sa podarilo delostrelectvu a Wichrovi s Gryfom poškodiť dva nemecké torpédoborce. Ovšem Wicher aj Gryf boli ešte v ten deň potopené nemeckým letectvom.



 7. septembra ponorka Ryś položila 10 mín vo vzdialenosti 8-10míľ na severovýchod od helského mysu a o dva dni položila ponorka Źbik 20 mín na úrovni Jastarne a ponorka Wilk položila v ten istý deň, ten istý počet mín na čiare Hel-Wisloujście. Míny síce mohli ohroziť nemecké lode (1. októbra nabehla nemecká mínolovka na Źbikovu mínu a potopila sa), ale bolo ich primálo a delili ich rozostupy až 40m. Po položení míľ boli poľské ponorky vysunuté dalej od pobrežia a prestali sa zúčastňovať na obrane základne.



 12. septembra už bola Gdyňa a Oksywia obklúčené. V ten istý deň sa pokúšali obklúčeným poľským jednotkám pomôcť mínolovky Jaskólka, Czajka a Rybitwa, ktoré začali v ranných hodinách ostrelovať nemecké postavenia v priestore Revy. Situáciu to nemohlo nijako zmeniť, lebo lode disponovali iba delami kalibru 75mm. 14. septembra obsadili Nemci Gdyňu a obrana sa posunula na Kepu Oskywskú (línia merala 22km).



 19. septembra Oksywie padlo. V poľských rukách ostal už len Helský polostrov. Ešte 14. septembra bolo od mora pomocou mínonosiek nakladených 60 mín štyri míle od helského majáka. Nápor na Hel však prišiel z pevniny. Po niekoľkých odrazených útokoch sa Nemci rozhodli ostrelovať polostrov meter po metri. Zúfalí obrancovia zakopali do zeme tri zátarasy z torpédových hlavíc, ktoré boli spojené zápalnou šnúrou a rozbuškami (Poliaci sa snažili vytvoriť ostrov). Pri nasledujúcom útoku Nemcov zátarasy odpálili. Hel bol odrezaný od Poľska a poľské jednotky sa tu bránili až do 2. októbra.



http://www.krakow-info.com/images/mapa-Pol.jpg

Mapa Poľska





Wicher





Blyskawica





Ryś





Mínonoska Gryf




Franciszek

  • Wehrmacht
    Obergefreiter - desátník
  • Příspěvků: 40
  • Nec laudibus, nec timore!
Re: Obrana Gdyne a Helu
« Odpověď #1 kdy: Duben 01, 2011, 02:14:59 »

Torpédoborce Burza, Błyskawica a Grom byli odveleny v rámci tzv. "Pekingského plánu". Ten sestavil 24.8. 39 britský sir de Wiart. 26.8. jej podepsal sám kontraadmirál Józef Unrug. Maršál Rydz-Śmigły se nejdříve stavil proti, neboť měl v plánu tvz."Rumunské předměstí"(Polské síly se v blízkosti rumunských hranic měli dle jeho odhadů bránit minimálně 2 měsíce, zásoby by chodily přes Rumunsko). 29.  v 12:55 nakonec byl vydán rozkaz k vyplutí. (Dle mého názoru si dali načas celkem, týž den potkali Königsberg a 31. nad nimi kroužili německé bombardéry.)

Wicher i Gryf byli potopeny 3. záři skrze Luftwaffe.

Stejně mi příjde to pojmenování komické. Plán obrany západní hranice "Plán Západ". Východní hranice - "Plán Východ". Rumunské předměstí je také lehce rozpoznatelné. Ale Peking... Ono beztak nikam jinam než do Británie/Francie  ty lodě nemohly. Popřípadě by max. skončili internované v Estonsku či Švédsku jako později ponorky.

Jen si dovolím doplnit dva obrázky pro lepší orientaci:


1) Mapra 2. polské republiky s plány útóků německých sil:



2) Letecký pohled na polostrov Hela z roku 1939


hofmanjan

  • Wehrmacht
    Schütze - vojín
  • Příspěvků: 9
Re: Obrana Gdyne a Helu
« Odpověď #2 kdy: Leden 15, 2012, 06:50:21 »
Ten torpédoborec Bliskavica je tam vystaven jako museum.

Sem tam byl a na Hellu sis stoupnul na pevnost a viděl jsi pevnost na druhý straně.

Potom tam Němci měli děla ráže 406mm.

(Používej ikonu "změnit", pokud nereaguje jiný uživatel, nevytvářej nové příspěvky) *T*
 


Franciszek

  • Wehrmacht
    Obergefreiter - desátník
  • Příspěvků: 40
  • Nec laudibus, nec timore!
Re: Obrana Gdyne a Helu
« Odpověď #3 kdy: Leden 16, 2012, 11:38:51 »
Byl jsi i v tej podzemní elektrárně?
Co jsem se tak díval na to opevnění (pozemní), byla by obrana efektivní i při špatném velení. Nebylo někde v muzeu uvedeno, jak se bránili proti dělostřelectvu? Inu nechat do sebe bušit jak pozemní, tak lodní děla (i třeba Schleswig-Holstein nechyběl) v takové rovině je pro mne děsivá představa. Zvlášť vezem-li v potaz, že do nich bušily 406tky.

Ssgt.Vais

  • Moderator
  • Major
  • Příspěvků: 496
Re: Obrana Gdyne a Helu
« Odpověď #4 kdy: Leden 17, 2012, 01:48:51 »
406? to myslíte lodní děla? Pokud vím, tak 406mm používali na svých lodích jen Brité a Američané, němci měli 380 a japonci 380 a 460( EDIT: Pravda na Nagato jsem zapoměl)..... jedinné německé 406 byly děla pobřežní obrany v Atlantikwallu a ty byly zavedeny v roce 1942
Rod Flanders
3rd Marine Division Reenacting Group (1958 - 1979)

Sahidko

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 1539
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 26. července 2008
Re: Obrana Gdyne a Helu
« Odpověď #5 kdy: Leden 17, 2012, 01:53:07 »
Mierna oprava: Američania mali 406 mm delá na svojich bitevných lodiach od triedy Colorado a ďalej. Briti mali naozaj 381 mm delá (Renown, Hood, Queen Elisabeth atď), 356 mm delá (King George V) ale aj 406 mm delá (Nelson). Japonci mali taktiež 406 mm delá (Nagato). Nemecké lode mali niesť 406 mm delá od triedy H, tá však nebola dokončená ako vieme. Delá však boli hotové až okolo roku 1942 (následne použité v pozemných batériach) takže sa mi nezdá použitie takýchto diel už na začiatku vojny. Ale rád sa nechám opraviť.
The only easy day was yesterday.

Ssgt.Vais

  • Moderator
  • Major
  • Příspěvků: 496
Re: Obrana Gdyne a Helu
« Odpověď #6 kdy: Leden 17, 2012, 01:54:54 »
Už jsem opravil ;)
Rod Flanders
3rd Marine Division Reenacting Group (1958 - 1979)

Franciszek

  • Wehrmacht
    Obergefreiter - desátník
  • Příspěvků: 40
  • Nec laudibus, nec timore!
Re: Obrana Gdyne a Helu
« Odpověď #7 kdy: Únor 22, 2012, 11:47:54 »
Podařilo se mi najít prefektní článek, který vypovídá o fortifikaci na poloostrově.

http://fortifikace.bloguje.cz/708686-opevneny-prostor-hel.php