revolver Nagant vzor 1895 (RUS)

[KoB@]

Nagant vzor 1895

Uzavretý, nedeliteľný rám, jednotlivé vyhadzovanie nábojníc, vyhadzovač sa zasúva do osi valca.
Hlavnou zvláštnosťou revolveru je posun valca dopredu, zaisťujúci spoľahlivé utesnenie. Revolver má vysoké bojové kvality, spoľahlivú funkciu všetkých mechanizmov a napriek pomerne malej ráži značnú výkonnosť. V cárskej armáde existovaly revolvery Nagant dvoch vzorov - s dvojčinným a jednočinným úderným a spúšťovým ústrojenstvom. Prvý bol označovaný ako revolver dôstojníckeho vzoru, druhý - pre mužstvo.



Je zaujímavé, že vytvorenie vzoru pre mužstvo nebolo ničím iným ako umelým znížením bojových kvalít vynikajúceho revolveru, a to kvôli názoru, že dávať radovým vojakom rýchlopaľnú zbraň nie je účelné, pretože by to mohlo viesť k prílišnej spotrebe nábojov. Preto do revolveru, zostrojeného pre streľbu spúšťovým napínaním, bola pridaná súčiastka, ktorá streľbe týmto spôsobom bránila.

Do Červenej armády bol zavedený iba vzor so spúšťovým napínaním, ktorý vzhľadom k svojim výnimočným kvalitám zostal vo výzbroji nie len v dobe prijatia samočinných pištolí, ale aj v období Veľkej vlasteneckej vojny. Dokonca aj po vojne zostal revolver vo výzbroji niektorých vojenských jednotiek a ozbrojených jednotiek a používal sa tiež ako terčová zbraň. Napriek dávnemu pôvodu bol revolver tak podarený, že v dobe svojej služby neprešiel žiadnou dôležitou modifikáciou. Iba jeho mieridlá boli trochu pozmenené; zárez mieridiel sa namiesto trojuholníku stal polkruhom, muška tak získala iný tvar. Môžeme tiež zaznamenať  výrobu, aj keď vo veľmi malom množstve, zkrátených revolverov Nagant, líšiacich sa od základného vzoru nie len zmenšenými rozmermy niektorých súčiastok, alej aj zmeneným postupom pri rozoberaní a skladaní zbrane. Pre cvičnú streľbu sa v SSSR vyrábali také revolvery Nagant pre štandartný náboj s priemerom ráže 5,6 mm. Vonkajším vzhľadom sa od bojových revolverov odlišovali iba nižšou muškou, podmienenou inými balistickými vlastnosťami použitého malorážkového náboja.


Základné údaje:
ráž: 7,62 mm
dĺžka: 234 mm
dĺžka hlavne: 114 mm
bubienok na 7 nábojov
hmotnosť: 750 g



s upravenými mieridlami

[Black]

Moc pěkná zbraň. Jedinou nevýhodu bych viděl ve zdlouhavém přebíjení!



K tomu posunutí válce: Válec se přitiskl před výstřelem na zadní část hlavně, čímž se částečně zamezilo úniku prachových plynů a zvýšil se tím výkon zbraně.

Dvojčinný mechanismus této zbraně pochází z vynálezu švýcarského konstruktéra Schmidta.



Belgický konstruktér Leon Nagant patentoval v roce 1894 revolver s těsněním válce a ruská armáda ho zavedla pod označením Nagant 1895. Zprvu dodávala revolvery  belgická firma Emile et Leon Nagant v Lutychu, a to až do roku 1913, na přelomu století pak zavedla výrobu revolveru Nagant 1895 ruská státní zbrojovka v Tule. Vrcholu své produkce dosáhla v letech 1914-17, kdy ruské armádě dodala celkem 163 000 kusů těhto revolverů.

Zbrojovka v Tule vyráběla revolver Nagant 1895 od poloviny 30. let soubežně s pistolí Tokarev TT-30/33 přibližně ve stejném poměru a teprve v roce 1942 jeho výroba prudce poklesla. Celkový počet vyrobených Nagantů v SSSR přesáhl půl milionu kusů.

Na revolver Nagant bylo možno nasadit tlumič zvuku, který byl integrován s hlavní. Po stisknutí západky pod tlumičem je možno ho odšroubovat a nahradit normální hlavní. Revolver Nagant s tlumičem užívali agenti tajné policie nebo agenti v týlu nepřítele.







Foto s tlumičem se mi bohužel nepodařilo najít.



Zdroj: Zbraně 1. a 2. světové války

[Erich]

Mě osobně se tenhle revolver líbí revolver jak to bylo s oblíbeností u armády nevím.Byl vydáván osádkám letadel,tanků,protože se dalo střílet většinou průzorů a částečně otevřeným poklopem a tak se u tankistů stal populárnější než Tokarev.Dále ho měla pozemní vojska hlavně důstojníci a NKVD mimochodem většina poláků v Katyni byla zabita právě těmito revovery.Dokonce byla i verze s tlumičem právě pro účel NKVD a jiné tajné služby.

[Thor Herman]

Foto s tlumičem je na stránkách
http://www.vhu.cz/cs/stranka/sbirkovefondy%20vhu/sovetsky-nagant1895-tlumic

[QVAK]

Moc pěkná zbraň. Jedinou nevýhodu bych viděl ve zdlouhavém přebíjení!



K tomu posunutí válce: Válec se přitiskl před výstřelem na zadní část hlavně, čímž se částečně zamezilo úniku prachových plynů a zvýšil se tím výkon zbraně.

Ten spoj hlaveň bubínek těsnil proto tak dobře, že je kuželový. Hlaveň měla za rámečkem směrem k bubínku vnější kužel na který se při střelbě (během pootočení bubínku a nabití hlavně střelou) a posunu bubínku vpřed navlékl vnitřní kužel z bubínku. Až po "utěsnění" spoje nastával vlastní výstřel. Tím byla odstraněna hlavní nevýhoda revorverů, podstatná ztráta impulzu v mezeře mezi bubínkem a hlavní. Spoušť má velmi tvrdý a dlouhý chod. Pro mířenou střelbu je výhodnější si úderník "natáhnout" palcem. Já jsem nikdy nebyl schopen bez natažení řádně zamířit. Zbraň má zanedbatelný zpětný ráz a je velmi dobře ergonometricky vyřešena. 

[Thor Herman]

K utěsnění hlavně a bubínku revolveru:
Hlavní technickou zvláštností revolveru Nagant je dopředný posun nábojového válce, zajišťující spolehlivé utěsnění hlavně při výstřelu. Revolver Nagant používá zvláštní nábojnice, ve kterých je střela zcela zasunuta. Po nabití do válce revolveru nábojnice přesahuje o 1,5 až 2 mm osazení v přední ploše válce. Mechanismus při natažení kohoutu nejen válcem pootočí, ale posune jej dopředu tak, že přední část nábojnice zasune do vývrtu hlavně. Tím je spára mezi válcem a hlavní utěsněna.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Nagant_M1895

[QVAK]

Takže to znamená, že kužele jsou naváděcí a pouze vzájemně správně usadí náboj vůči hlavni. Vždy jsem se ptal proč je střela utopena v nábojnici. Nyní znám odpověď. Se zbraní jsem střílel a rozebíral i čistil ji před více jak čtvrt stoletím ve Svazarmu tak si na vše již přesně nevzpomínám.

[Thor Herman]

Tak to ti závidím, já nikdy neměl naganta v ruce.
Ale "utopení" střel v nábojnici není nějakou výjimkou.
http://www.eshop-rychle.cz/zbrane/eshop/3-1-STRELIVO/75-2-REVOLVEROVE/5/1219-Naboj-SB-38-Spl-Wadcutter

[QVAK]

My je běžně při výcviku psů používali ještě v 90. letech ale znehodnocené (součástí výcviku bylo i nereagování na střelbu, psů i psovodů). Na ně stačil hromadný zbrojní pas. Jelikož bylo již málo originálních cvičných nábojů tak jsme bubínky převrtali na ráži 9 mm (dříve průměr díry 8,1 +0,1) a používali náboje do nastřelovacích stavebních pistolí. Těch se po stavbách nechalo sehnat dost. Ze 4. znehodnocených jsme složili jednu funkční a zastříleli si u kolegů na střelnici. Ti i pomohli sehnat na střelbu náboje a funkční zbraň od nás vyžebrali za slib, že nám s ní i svými umožní si zastřílet. Snad se jim ji tehdy i podařilo znovu aktivovat. Zbraně měli vyraženy čísla i zkřížené meče nebo lvíčka (bez hvězdy). Mechanicky byli nezničitelné. U nás na cvičáku se používali 4 ks, od 70. let 3 ks od 50. let 3-4x týdně (6 - 12 výstřelů) po celý rok hluboce do 90. let bez jakékoli mechanické závady. Zbraň je nádherně antiblbózní. Při manipulaci i střelbě si střelec na nic nemusel dávat pozor.

[Thor Herman]

O tom používání při výcviku psů jsem četl. A můj otec měl na přelomu padesátých a šedesátých let naganta jako osobní zbraň, asi dva roky, ale na přesný letopočet si už nevzpomíná.