M 4 Scherman byl nahrazován až po válce i když byl M 26 Pershing vyráběn a bojově odzkoušen již za války, cca ve stejné době jako M 24. M 26 Pershing přitom přinášel obdobný technický a technologický pokrok v kategorii středních tanků jako u lehkých tanků přinášel M 24. Důvod dle mě byl jediný. U středních tanků byla dána přednost zaběhlé masové výrobě protože US Army tolik nelimitovali bojové vlastnosti (kanon, silueta) typu a armádní plánovači dali logicky přednost kvantitě před kvalitou. V kategorii lehkých tanků tomu bylo přesně naopak. Proto byli logicky v Evropě M 3 (M 5) přesměrovány na vedlejší frontu (Itálie) kde se tento hendikep (kanon, pancíř) tolik neprojevoval a bylo možno využít jejich předností (pohyblivost, stoupavost, váha). U USMC byl M 3 (M 5) hlavním bojovým tankem do konce války. Musíme si ale uvědomit, že požadavky na bojový tank byli v Evropě na hlavních frontách (Východoevropské a Západoevropské) min. o řád vyšší než na ostatních bojištích WW II. Asi takový, že si dovolím tuto rovnici. Scherman v Tichomoří = Tiger v Evropě.