Autor Téma: Operace Fall Gelb-tažení na západ  (Přečteno 17082 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Kageneck

  • Administrátor
  • Příspěvků: 2615
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 23. prosince 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru. Uděleno: 15. června 2007 Za zásluhy o rozvoj fóra. Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 22. června 2008 Za 3 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno. 22. června 2009
Re: Operace Fall Gelb-tažení na západ
« Odpověď #15 kdy: Říjen 23, 2009, 10:04:30 »
Nutno říct, že von Schlieffenův plán si byl podobný s tím německým z roku 1939 prakticky pouze ve třech bodech. Vcelku podstatných.
1) Stejně jako v roce 1914 se pásmo hlavního útoku nacházelo na pravém křídle (Skupina armád B)
2) Opět bylo nutné postoupit přes belgické území.
3) Von Schlieffenův plán počítat s úplným a konečným vítězstvím nad francouzskou armádou.
Jinak však byly situace zcela odlišné. V roce 1914 mohl von Schlieffenův plán počítat s momentem překvapení, v roce 1940 byl tento moment ztracen. Dále se nemohlo počítat s francouzskou "pomocí" v podobě jejich útoku do oblasti Lotrinska, nyní tato situace možná nebyla. Z toho vyplývalo, že by německé jednotky musely čelně zaútočit na mohutné spojenecké síly. Stějně tak se dal očekávat francouzský útok proti jižnímu křídlu německých hlavních sil postupujících přes Belgii. Zkrátka šance na úspěch mizivá.
Teď trochu čísel: Skupina armád B měla v původním plánu postupovat přes belgické území se 43 divizemi proti 20 belgickám a pokud by útok zasáhl i Nizozemsko tak případně proti 10 nizozemským. Je jasné, že tyto divize neměly bojovou hodnotu divizí německých, ale stálá opevnění (v oblasti Lutychu, na Albertově kanálu) a přírodní překážky představovaly vhodné obranné podmínky. Dalo se počítat, že během několika dnů by se proti německým silám postavily francouzsko-britské divize, které byly připraveny na franzousko-belgickýc hhranicicích.
Vzhledem k absenci momentu překvapení by tak severní křídlo muselo porazit při čelním střetu početně silnějšího nepřítele. Úspěch byl možný jen po taktické stránce, po operační byl naprosto nepřipraven.
Při trochu obratnějším vedení bojových operací by se mohlo stát, že nepřítel by na území Belgie unikl zničující porážce a tím by šance na úplně vítězství přestala existovat. Německá armáda by se dostala do patové situace z konce roku 1914.
„Afrika, der Krieg ohne Hass“ Erwin Rommel

Sahidko

  • Francouzská cizinecká legie
  • Lieutenant-colonel
  • Příspěvků: 1545
  • Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 26. července 2008
Re: Operace Fall Gelb-tažení na západ
« Odpověď #16 kdy: Říjen 23, 2009, 11:59:53 »
S tým neostáva iné ako súhlasiť. Čelný útok proti najlepším spojeneckým armádam v Belgicku by bol hazardom a veľký straty, ktoré by zrejme priniesol nemal čím vyvážiť. O nejakom strategickom úspechu nemohlo byť ani reči. Spojenci by zrejme útok zachytili a aj keby nakoniec boli nútení sa z Belgicka stiahnúť získali by cenný čas. Po získaní takéhoto nástupného priestoru totiž nemecké vrchné velenie počítalo s ďalšou generálnou ofenzívou myslím až na budúci rok. Dovtedy by bol výrazne posilnený Britský expedičný zbor a taktiež francúzske letectvo by sa zavedením nových lietadiel vo väčších počtoch stalo iným súperom ako bolo v máji 1940. Ale to už sú všetko len špekulácie.
The only easy day was yesterday.

Dandy.DG.

  • ČSR
  • Poručík
  • Příspěvků: 238
  • V boji pro vlast si nechám poslední kulku pro sebe
    • http://www.obecprlov.cz/
Re: Operace Fall Gelb-tažení na západ
« Odpověď #17 kdy: Únor 24, 2012, 07:10:31 »
Máš úplnou pravdu Sahidko, když 14.2 1940 prováděli na OKW přezkoumání Mansteinova plánu nad mapou, Brauchitsch a Halder zásadně tento plán odmítali jako neproveditelný. Když se přímo Guderiana zeptali za jak dlouho by byl schopen překročit Mázu podle předloženého plánu odpověděl:" pátý při dobrých podmínkách i čtvrtý den" na toto prohlášení Halder prý reagoval posměšným úsměvem a procedil mezi zuby : "to je absurdní".
Musím Kagenecka a Sahidka vyzdvihnout za perfektní vojensko-historický rozbor, který je velmi dobře vyvážený, objektivní a pravdivý. Hlavním bodem obratu je zřejmě datum 17.února, kdy měl Hitler dlouhý rozhovor s Mansteinem ohledně přepracování Fall Gelb. A je také velkou pravdou jak píše Sahidko, že mezi OKW a OKH existovaly velké třecí plochy a bylo jen málo skutečností na kterých se shodovali bez předchozích kompromisů.
DANDY D.G