Panzernet fórum

Bitvy => Východní­ fronta => Téma založeno: petarb Leden 20, 2009, 10:14:46

Název: Operace Rumjancev a německé protiútoky u Achtyrky a Bogoduchova srpen 43
Přispěvatel: petarb Leden 20, 2009, 10:14:46
Německé velení ukončilo bitvu u Kurska po střetnutí II. tankového sboru SS a 5.GTA. Následně byly některé jednotky a to jak tankové tak letecké přemístěny ze skupiny armád jih ke skupině armád střed a do jiných úseků východní fronty a do Itálie. Po odebrání těchto sil nemohla už skupina armád jih pod vedením polního maršála Mansteina  pokračovat v ofenzivě a proto do 23.7.43 se plánovitě stáhla do výhodných obranných postavení severně od Bělgorodu. Maršál Manstein předpokládal, že Rusům potrvá několik týdnů možná i měsíců než se přeskupí a doplní ztráty a než boudou připraveni vést další ofenzivní akce proti skupině armád jih. Sovětské velení, ale nesdílelo Mansteinovy předpoklady a již 3.8.1943 zahájilo svou vlastní ofenzivu ( Operace vojevůdce Rumjancev ) s cílem dobytí Bělgorodu a Charkova. Ofenzivu vedl Voroněžský front posílený Stepním a Jihozápadním frontem. Celkem měla RA k dispozici cca 900 000 mužů a 2832 tanků a samohybných děl. Německou obranu zastupovala 4. TA generálplukovníka Hermanna  Hotha se VII. a LII. armádním sborem a XLVIII. tankovým sborem a operační skupina Kempf generála Wernera Kempfa s XI. a XLII. armádním sborem podporovaných 202, 228 a 905 oddílem útočných děl. Celkem měli Němci v obranných pozicích u 4TA 120-130 000 mužů a 220 až 260 tanků a samohybných děl, u armádní skupiny Kempf 80 000 mužů a max. 110 tanků a samohybných děl.
Útok začal 3.8.1943 v 5.00  po masivní dělostřelecké přípravě při které byly zničeny předsunuté pozice německé 332, 167 a 168. pěší divize. Poté se do útoku vrhly oddíly  5. a 6GA, které byly následovány 1TA a 5GTA. Následující dny jsou ve znamení úspěšných ruských útoků a zarputilé obrany Němců 5.8.43 byl osvobozen Bělgorod. Německé velení soustřeďuje další posily např. divizi pancéřových granátníků GD, 3. tankovou divizi, divize SS Das Reich, Wiking a Totenkopf a plánuje protiúder. Celkem mají posily a zálohy skupiny armád jih na 65 000 mužů a 350 tanků a útočných děl. Od 3. do 11.8.43 sovětská armáda postoupila o 60-100 km od výchozích linií. Uprostřed německé obrany pronikly 1TA a 5GTA do prostoru Bogoduchovo-Zoločovo a na levém křídle se 40 a 27A probily na předměstí Achtyrky a obsadily Trosťanec.
Německé velení plánuje klešťovitý úder tankovými formacemi na křídla sovětského průlomu. Jako první má III. tankový sbor jehož páteří je 3. tanková divize a divize SS Das Reich a Totenkopf udeřit na sever a severozápad do prostoru Bogoduchovo. Další uskupení je soustředěno kolem divize GD, která je součástí XXIV. tankového sboru, které má útočit z Achtyrky na jihovýchod a spojit se s III. tankovým sborem, v kotli poté mělo dojít ke zničení úderných brigád tankových a mechanizovaných sborů 1TA a 5GTA tím by se podařilo stabilizovat frontu na tomto úseku.
III. tankový sbor začal útok 11.8.43 a podařilo se mu zahnat překvapené čelní a posléze i hlavní jednotky 1TA zpět k řece Měrčik. Do 18.8.43 postoupil III. tankový sbor za stálých ruských protiútoků o 20 km a podařilo se mu zastavit úspěšný postup 1TA a 5GTA. Obě bojující strany utrpěly značné ztráty jen síla 1.TA poklesla na 100 tanků. Nicméně se Němcům nepodařilo prolomit ruskou obranu a spojit se s uskupením útočící z Achtyrky a zamezit dalšímu ruskému postupu na Charkov.
XXIV. tankový sbor, který má tvořit severní křídlo kleští je závislý na příchodu posil, jmenovitě 112. pěší divize a 10. divize pancéřových granátníků, proto je sbor  připraven k operaci až 17.8.1943. Jádro sil XXIV. tankového sboru tvoří mimo divize GD ( 70 tanků a útočných děl ) ještě 7. tanková divize ( 23 tanků ), 10. divize pancéřových granátníků 239 oddíl útočných děl a 51 tankový oddíl ( 18 tanků panter ). Plánování úderu dále komplikuje další ruský útok 40A a 47A u Boromlji, který začal 17.8.1943 a kterým se Rusové chtěli dostat do týlu soustředěných vojsk u Achtyrky.
Nakonec se generál Hoth rozhodl operaci zahájit. Útok začal 18.8.1943 v 9.00 po krátké, ale intenzivní dělostřelecké a letecké přípravě, divize GD byla na hrotu, na levém křídle byla 7. td a na pravém 10. divize pancéřových granátníků. Úder dopadl na ruskou 27A a 6GA. Jednotky XXIV. tankového sboru pronikly do 13.00 o 12 km do týlu Ruských vojsk. Rusové rychle reagují a posílají všechny volné útvary 1TA a 5GTA na pomoc 27A. Do večera 18.8.1943 Němci postoupili o 24 km, sice se jim nepodařilo spojit se III. tankovým sborem, ale obklíčili část sil 27A a 4. gardový tankový sbor ( Německé síly byly natolik zaneprázdněny, že obklíčená vojska nedokázaly zlikvidovat a tyto svazky vydržely v obklíčení až do 25.8.1943 kdy se Němci stáhli ). 19.- 20. 8.1943 Rusové podnikali silné protiútoky a postoupili o 4-8 km. Prudce zhoršující se situace na levém křídle u Boromlji donutila německou 4TA začít přesunovat vojska na ohrožené úseky a tak XXVI. tankový sbor dostal rozkaz přejít do obrany.
I když Rusové protiútok 4. tankové armády zastavili, německý útok eliminoval možnost Voroněžského frontu obejít německá vojska širokým obloukem z boku západně od Charkova.
V následujících dnech se Němci soustředili na odražení ruského útoku severně od Achtyrky, který  přispěl k ukončení německého protiútoku a začaly hlavní síly z tohoto prostoru stahovat.
Německá situace u Charkova byla rovněž kritická a proto dá Manstien  22.8.193 rozkaz město vyklidit.
A aby toho nebylo dost koncem srpna začal další ruský útok na 6A na řece Mius, po vzrušených debatách Mansteina s Hitlerem začal v polovině září nejodvážnější ústupový manévr v dějinách války kdy 1 mil. Vojáků skupin armád střed a jih ustoupilo za řeku Dněpr na tzv. Východní val.
Čerpáno z knih: Od Donu k Dněpru – D.M. Glantz a Spálená země – P. Carell
Jak hodnotíte operaci vojevůdce Rumjancev?
Proč se tentokráte nepodařil polnímu maršálovi Mansteinovi podobný kousek, který předvedl v březnu 43 u Charkova?
Název: Re: Operace Rumjancev a německé protiútoky u Achtyrky a Bogoduchova srpen 43
Přispěvatel: Schleitr Leden 21, 2009, 02:41:25
Němci mohli dosahovat(a taky dosahovali) skvělých taktických úspěchů,ale vzhledem k sovětské převaze už nemohli doufat v úspěch strategický.Nemluvě o tom,že od roku 1943 byla mezi kvalitou řadového rudoarmějce a příslušníka Wehrmachtu či SS  nepřímá úměra.Němci na tom byli stále hůře a hůře,sověti lépe(I když v roce 45 šla u sovětů kvalita,zejména u pěchoty rapidně dolů).
Název: Re: Operace Rumjancev a německé protiútoky u Achtyrky a Bogoduchova srpen 43
Přispěvatel: flak88 Leden 26, 2009, 12:20:34
Plně souhlasím s petarbem i Schleitrem, protože v této době již Hitler nesledoval útočnou válku, ale spíše udržení fronty co nejdále od Německa. Němci sice byli schopni místně dosahovat úspěchů, což také nesčíslněkrát předvedli a navíc s minimálními počty tanků a pěchoty. Navíc Rudá armáda omezovala počty pěchoty a snažila se co nejvíce prolamovat frontu pancéřovými svazky a také proto, že pěchota jednoduše nestačila tankovým čelům. Kdyby např. Sověti museli bojovat na dvou frontách/s Japonskem/ jako Němci, bylo by to zase o něčem jiném. Povšimněte si německých počtů techniky při útocích 4TA v jednotlivých divizích, prostě vezmi si, když není. Naopak Sověti měli po stažení tankového sboru SS do Itálie stále zálohy.flak88
Název: Re: Operace Rumjancev a německé protiútoky u Achtyrky a Bogoduchova srpen 43
Přispěvatel: petarb Leden 26, 2009, 04:56:41
Spíše mě zaráží rychlost doplňování ruských tankových armád a sborů.
Operace Zitadelle skončila v polovině července,  ruská 1TA a 5GTA byly v této bitvě skoro zničeny v obranných bojích. Obě TA ztarily skoro 3/4 svého stavu a techniky nehledě na velké ztráty velitelského sboru. Rusové tyto TA doplnily během 2-3 týdnů novou technikou a muži a podnikly útočnou operaci Rumjancev, při které opět tyto dvě TA utrpěly značné ztráty a to v období 3 týdnů. Dá se říci, že během 7mi týdnů němci tyto armády dvakrát zničili. Z toho soudím, že vycvičenost ruských tankových osádek nemohla být na vysoké úrovni, nehledě na dost mizivou morálku vzhledem ke strašlivým ztrátám.
Název: Re: Operace Rumjancev a německé protiútoky u Achtyrky a Bogoduchova srpen 43
Přispěvatel: Kageneck Leden 26, 2009, 06:25:41
Citace
Proč se tentokráte nepodařil polnímu maršálovi Mansteinovi podobný kousek, který předvedl v březnu 43 u Charkova?
No ony ty situace jsou totiž poměrně dost odlišné. Německé tankové divize byly po bitvě u Kurska extrémně vyčerpané a narozdíl od Rusů, jak uvádíš neměli takovou schopnost a možnost doplňovat ztráty. Rozdíl je také v logistice Sovětů. Zatímco u Charkova v zimě 43 byl ruský útok na pokraji sil, tak zde byl na samém začátku. Situace se zřetelně obrátila v německý neprospěch.
Článek je výborný, jen mi chybí mapky (v případě, že neseženeš tak se po nich podívám) a ztráty na obou stranách (snad jsem nepřehlédl).
Název: Re: Operace Rumjancev a německé protiútoky u Achtyrky a Bogoduchova srpen 43
Přispěvatel: Stor_mer Leden 26, 2009, 07:03:07
Já si myslím že ani sebelepší velitel by už nedokázal nijak tuto ofenzivu zastavit až na nějaké lokální vitězství protože taková přesila drtí všechno co jí přijde pod ruku.
Název: Re: Operace Rumjancev a německé protiútoky u Achtyrky a Bogoduchova srpen 43
Přispěvatel: petarb Leden 26, 2009, 09:33:02
No ony ty situace jsou totiž poměrně dost odlišné. Německé tankové divize byly po bitvě u Kurska extrémně vyčerpané a narozdíl od Rusů, jak uvádíš neměli takovou schopnost a možnost doplňovat ztráty. Rozdíl je také v logistice Sovětů. Zatímco u Charkova v zimě 43 byl ruský útok na pokraji sil, tak zde byl na samém začátku. Situace se zřetelně obrátila v německý neprospěch.
Článek je výborný, jen mi chybí mapky (v případě, že neseženeš tak se po nich podívám) a ztráty na obou stranách (snad jsem nepřehlédl).
Zkusím připravit srovnání počtů  tankové techniky u jednotlivých td u Charkova a u Achtyrky, podle mého to až takový rozdíl nebude. Ohledně logistiky máš určitě pravdu, i to mělo velký význam na úspěchu Sovětů. O doplňování Rusů novou technikou viz. níže.
Díky za pochvalu, a předem ti děkuji, že se podíváš po nějakých těch mapách.
Ohledně ztrát:
Obě strany utrpěly obrovské ztráty. Jen síly střeleckých divizí Koněvova Stepního frontu poklesla na 3000 mužů, podobně na tom byly i divize 5GA, 40A a 6GA. 27A přišla prakticky o celou výzbroj a většinu mužů dvou střeleckých divizí a podřízeného tankového sboru.
Ruská 1TA zahájila operaci s 542 tanky a několika stovkami tanků byla doplněna během operace, přičemž celkově ztratila 1042 tanků, z kterých se podařilo opravit jen 289. Do 23.8.43 poklesl stav této armády na 120 ks.
Ruská 5GTA utrpěla podobné ztráty, operaci zahájila s 503 tanky z nichž 25.8.43 zůstalo bojeschopných jen 50ks. Ve stejné době přišla armáda o 60 až 65% svých vyšších důstojníků, 85% velitelů rot a praporů včetně 75% vysílaček.
Německé ztráty:
Počty mužů 255, 332, 57 pd klesl o 2/3, takže ke konci operace zbývalo v 255 pd - 3336 mužů, 332 pd - 342 mužů a 57 pd - 17914 mužů.
V jednom pluku 112 pd zbylo pouze 45 mužů!!!
I další divize jako 167, 168, 106, 252 pd utrpěly velké ztráty.
Německé tankové divize:
11 td k 23.8.43 jí zbylo 820 mužů, 15 tanků a 4 ůtočná děla.
19 td ztratila svého velitele ( generálmajor Gustav Schmidt ) a zůstalo jí pouze 12 tanků
Síla tankových divizí SS se podstaně nezměnila, ale to je dáno přednostním doplňováním těchto svazků.
2 SS Das Reich - 15.8.43 - 51 tanků a útočných děl, 23.8.43 - 55 tanků a útočných děl
3 SS Totenkopf - k 23.8.43 se síla divize vzrostla ze 44 tanků a útočných děl na 61 ks k 23.8.43
Zdroj: Od Donu k Dněpru - D. M. Glantz
Název: Re: Operace Rumjancev a německé protiútoky u Achtyrky a Bogoduchova srpen 43
Přispěvatel: Kageneck Leden 26, 2009, 10:04:11
Dík za doplnění a zde slibovaná mapa, nic lepšího se mi zatím najít nepodařilo. Podívám se na to ještě zítra.
(http://i42.tinypic.com/b7o2yv.jpg)
Název: Re: Operace Rumjancev a německé protiútoky u Achtyrky a Bogoduchova srpen 43
Přispěvatel: petarb Leden 26, 2009, 10:12:49
Díky,
mapa je super, ve jmenované knize je bohužel jen mapa bojiště bez plánovaných a uskutečněných úderů , a bez poloh jednotlivých bojových uskupení. To je asi to jediné co lze knize vytknout.
Název: Re: Operace Rumjancev a německé protiútoky u Achtyrky a Bogoduchova srpen 43
Přispěvatel: Kageneck Leden 27, 2009, 03:30:01
Díky,
mapa je super, ve jmenované knize je bohužel jen mapa bojiště bez plánovaných a uskutečněných úderů , a bez poloh jednotlivých bojových uskupení. To je asi to jediné co lze knize vytknout.
Jak znám české vydavatele, tak se vsadím, že v původní anglické verzi byla spousta map. Z nějakého důvodu je tam prostě Češi nedávají...
Název: Re: Operace Rumjancev a německé protiútoky u Achtyrky a Bogoduchova srpen 43
Přispěvatel: leviathan Únor 02, 2009, 09:39:13
Asi riskujem dost velku blamaz, ale pre moju lenivost sa mi to nechce hladat. Mohli by ste mi niekto vysvetlit rozdiel medzi ruskou 5.TA a  5.GA. Aky bol rozdiel v strukture tychto jednotiek? Dik
Název: Re: Operace Rumjancev a německé protiútoky u Achtyrky a Bogoduchova srpen 43
Přispěvatel: petarb Únor 03, 2009, 04:48:14
Asi riskujem dost velku blamaz, ale pre moju lenivost sa mi to nechce hladat. Mohli by ste mi niekto vysvetlit rozdiel medzi ruskou 5.TA a  5.GA. Aky bol rozdiel v strukture tychto jednotiek? Dik
Jestli myslíš rozdíl mezi 5GA a 5GTA tak zde je jejich struktura k 3.8.1943
5.GA - velitel generálporučík Alexej Semjonovič Žadov, součáastí armády jsou:
  32. gardový střelecký sbor           - generálmajor Alexandr Iljič Rodimcev
        - 13. gardová střelecká divize - generálmajor Gleb Vladimirovič Baklanov
        - 66. gardová střelecká divize - gen.major Akim Vasiljevič Jaškin
        - 97. gardová střelecká divize - plukovník Ivan Ivanovič Anciferov
  33. gardový střelecký sbor           - gen.major Michail Ivanovič Kozlov
        - 6. gardová výsadková divize - plukovník Michail Nikolajevič Smirnov
        - 9. gardová výsadková dvize  - gen.major Alexandr Michajlovič Sazonov
        - 42. gardová střelecká divize  - plukovník Fjodor Alexandrovič Bobrov
        - 95. gardová střelecká divize  - gen.amjor Nikolaj Stěpanovič Nikitičenko
  13. průlomová dělostřelecká divize
  23. tanková brigáda
  93. tanková brigáda
Síla 5.GA k 3.8.43 - 85000 mužů, 70 tanků

5.GTA - velitel gen.poručík Pavel Alexejevič Rotmistrov - součástí armády jsou
  5.gardový mechanizovaný sbor     - gen.major B.M. Skvorcov
         - 10. gardová mech. brigáda - plukovník I.B. Michajlov
         - 11. gardová mech. brigáda - plukovník N.V. Grišenko
         - 12. gardová mech. brigáda - plukovník Grigorij Jakovlevič Borisenko
         - 24. tanková brigáda          - plukovník V.P. Karpov
  18. tankový sbor                     - plukovník Alexandr Vasiljevič Jegorov
         - 32. motosřelecká brigáda - plukovník MichailFilipovič Maršev
         - 110. tanková brigáda      - plukovník Dimitrij Jefstafjevič Kleško
         - 170. tanková brigáda      - ?
         - 181. tanková brigáda      - podplukovník Vasilij Alexejevič Bzyrin
  29. tankový sbor                      - gen. major Ivan Fjodorovič Kričenko
          - 53. motosřelecká brigáda - plukovník Ivan Vasiljevič Syroježkin
          - 25. tanková brigáda        - plukovník Michail Vasiljevič Chotimskij
          - 31. tanková brigáda        - plukovník Alexandr Antonovič Novikov
          - 32. tanková brigáda        - plukovník Konstantin Konstantinovič Vorobjov
Síla 5.GTA k 3.8.1943 - 37000 mužů, 503 tanků

Název: Re: Operace Rumjancev a německé protiútoky u Achtyrky a Bogoduchova srpen 43
Přispěvatel: leviathan Únor 03, 2009, 06:33:36
Dakujem. Pochopil som to teda dobre, ze Gardove armady neboli motorizovane??
Název: Re: Operace Rumjancev a německé protiútoky u Achtyrky a Bogoduchova srpen 43
Přispěvatel: bubák Únor 03, 2009, 06:58:56
Ne. Gardové jednotky byly jednoduše vysvětleno takové lepší ruské divize bojem zocelených vojáků. Dostávali lepší vybavení než ostatní jednotky.
Název: Re: Operace Rumjancev a německé protiútoky u Achtyrky a Bogoduchova srpen 43
Přispěvatel: Sahidko Únor 03, 2009, 07:09:47
Dakujem. Pochopil som to teda dobre, ze Gardove armady neboli motorizovane??
Ehm ak si si nevšimol tak aj 5. GTA je gardová tanková armáda, takže neviem ako si z toho vyvodil záver, že gardové armády neboli motorizované. Pravdu ma bubák, titul gardová bol udelovaný jednotkám, ktoré sa obzvlášť vyznamenali v boji. Išlo viac menej o prestíž.
Název: Re: Operace Rumjancev a německé protiútoky u Achtyrky a Bogoduchova srpen 43
Přispěvatel: leviathan Únor 05, 2009, 06:01:53
 Zle som to napisal. Zaujimali ma "obyčajne" GA, nie GTA. To mi je jasne, ze tankovy zvazok je mechanizovany.
Název: Re: Operace Rumjancev a německé protiútoky u Achtyrky a Bogoduchova srpen 43
Přispěvatel: Florian Geyer Únor 06, 2009, 12:26:07
ještě k tomu doplňování sovětských jednotek: jak fronta postupovala, okamžitě se odváděli vojáci z řad obyvatel na dobytých uzemích. V Rusku zbylo po válce z odvodních ročníků 1920-1924 poze 5% mužů.
Němci si zase velmi dobře vypomáhali dobrovolníky z řad Ukrajinců a Bělorusů. Sice nesloužili moc přímo v bojových jednotkách, ale stovky tisíc jich pomáhali s obsluhou děl, protipartizánských akcích, řidičů zásobovacích konvojů apod. (HIWI = Hilfswilliger). Bez nich by se východní frnta rozpadla.
Název: Re: Operace Rumjancev a německé protiútoky u Achtyrky a Bogoduchova srpen 43
Přispěvatel: petarb Únor 06, 2009, 05:37:56
Zle som to napisal. Zaujimali ma "obyčajne" GA, nie GTA. To mi je jasne, ze tankovy zvazok je mechanizovany.
Jak už tu bubák psal, gardové jednotky měly stejné složení a strukturu jako standardní armádní jednotky. Přídavek gardový dostávaly jednotky za své zásluhy jako vyznamenání v boji. Byly to vlastně takové elitní jednotky RA, maximálně dostávaly přednostně výzbroj, výstroj a muže podobně jako Němci přednostně doplňovali své elitní jednotky jako divize zbraní SS a divizi GD a HG.
Rusové své gardové armády, sbory a divize umísťovali na směry hlavních úderů a na nejvíce ohrožené úseky fronty.
Např. němečtí stáhači dost vysoko hodnotili Ruské gardové stíhací pluky, které měly vybojovat nadvládu nad operačním prostorem.
A ještě jedna poznámka, gardové jednotky dostávaly oproti standardním oddílům i vyšší žold.
Název: Re: Operace Rumjancev a německé protiútoky u Achtyrky a Bogoduchova srpen 43
Přispěvatel: Kageneck Únor 06, 2009, 06:00:01
ještě k tomu doplňování sovětských jednotek: jak fronta postupovala, okamžitě se odváděli vojáci z řad obyvatel na dobytých uzemích. V Rusku zbylo po válce z odvodních ročníků 1920-1924 poze 5% mužů.
A právě z toho důvodu Manstein při svém ústupu za Dněpr (snad jsem se nespletl) "evakuoval" vělkou většinu obyvatelstva za německou linii. To se týkalo i dobytka a jiných pro RA užitečných věcí.
Název: Re: Operace Rumjancev a německé protiútoky u Achtyrky a Bogoduchova srpen 43
Přispěvatel: petarb Únor 06, 2009, 06:34:10
A právě z toho důvodu Manstein při svém ústupu za Dněpr (snad jsem se nespletl) "evakuoval" vělkou většinu obyvatelstva za německou linii. To se týkalo i dobytka a jiných pro RA užitečných věcí.
Ano máš pravdu a dále  Němci při ústupu za Dněpr na tzv. Východní val uplatňovali taktiku "spálené země", ničili vše co by mohla RA dále použít včetně továren, cest, železničních tratí ..., pokud vím, po válce byl polní maršál Manstein při soudním procesu obviněn kvůli uplatnění této pro Rusy tak běžné taktiky.
Název: Re: Operace Rumjancev a německé protiútoky u Achtyrky a Bogoduchova srpen 43
Přispěvatel: Kageneck Únor 06, 2009, 10:08:12
Ano máš pravdu a dále  Němci při ústupu za Dněpr na tzv. Východní val uplatňovali taktiku "spálené země", ničili vše co by mohla RA dále použít včetně továren, cest, železničních tratí ..., pokud vím, po válce byl polní maršál Manstein při soudním procesu obviněn kvůli uplatnění této pro Rusy tak běžné taktiky.
A odsouzen na 18 let.
Název: Udržení řeky Dněpr
Přispěvatel: Walther Krüger Únor 26, 2009, 07:21:44
Manstein navrhl, aby se armádní skupina Jih stáhla na linii Melintopol a řeku Dněpr, a tak by udržela
strategickou západní Ukrajinu v německých rukou, Hitler s tím souhlasil. Stažení provedené hlavně
za sovětského tlaku bylo skončeno 30.9.1943. V té době mělo za úkol držet linii za každou cenu
celkem 68 německých divizí a více než 2000 tanků. Proti nim  Rudá armáda postavila do pole mocnou
sílu téměř 2x silnější a o mnoho lépe vybavenější.
  Kocem srpna 1943 začaly sovětské síly postupovat a Waffen-SS se účastnily odvážného stažení
k Dněpru. Do rukou sovětů padla Jelnja po dvoudenních těžkých bojích, ale Rusové byli přinucení
bojovat o každý metr země a přibližně po týdnu se museli zastavit kvůli přeskupení. Pak ofenziva opět
pokračovala, Sovětská armáda rychle dobyla Brjansk, Smolensk a Roslavl. Do 2.10. byli Němci zatlačeni
240km na západ.
Název: Re: Operace Rumjancev a německé protiútoky u Achtyrky a Bogoduchova srpen 43
Přispěvatel: leviathan Únor 28, 2009, 05:17:11
  Mali sovietske ofenzivy z jesene, zimy a jari 43-44 nejake krycie nazvy?
Název: Re: Operace Rumjancev a německé protiútoky u Achtyrky a Bogoduchova srpen 43
Přispěvatel: petarb Březen 04, 2009, 04:29:04
Jen upřesním složení ruských tankových armád:
1TA: generálporučík Michail Jefimovič Katukov
součástí armády jsou: 3. mech. sbor - generálmajor Semjon Mojsejevič Krivošejn
                              6. tankový sbor - generálmajor Andrej Lavrenťjevič Getman
                              31. tankový sbor - generálmajor Daniel Christoforovič Černěnko
Síla armády před opearcí Rumjancev:
37000 mužů
542-549 tanků z toho 412-417 T34, 108 T70, 29 T60
27 samohybných děl
432 děl a minometů
55 raketometů BM-8  a BM 13
armáda disponovala 82% vojsk, 81% tanků, 67% samohybných děl, 85% děl a minometů a 55% motorových vozidel.
5GTA: generálporučík Pavel Alexejevič Rotmistrov
součástí armády jsou: 5. gardový mech. sbor - generálmajor B.M. Skvorcov
                              18. tankový sbor - plukovník Alexandr Vasiljevič Jegorov
                              29. tankový sbor - generálmajor Ivan Fjodorovič Kiričenko
Síla armády před opearcí Rumjancev:
37000 mužů
445-503 tanků
64 obrněných průzkumných aut
40 samohybných děl
560 děl a minometů
45raketometů BM 13
Název: Re: Operace Rumjancev a německé protiútoky u Achtyrky a Bogoduchova srpen 43
Přispěvatel: petarb Červen 21, 2009, 10:25:46
  Mali sovietske ofenzivy z jesene, zimy a jari 43-44 nejake krycie nazvy?

V tomto období byly operace Rudé armády označovány podle měst u kterých se bojovalo nař. korsuň-ševčenkovská útočná operace. Takto se tuším označovali svoje operace až do konce války. Další názvy operací v uvedeném období viz. můj topic v této sekci "Sovětská zimní kampaň 1943-1944.