Petljakov Pe-8

[Rastislaus]

Hoci mal Sovietsky zväz dlhú tradíciu v stavbe ťažkých bombardérov, TB-7 (neskôr pomenovaný podľa konštruktéra Pe-8 ) bol postavený iba v pár kusoch (vzhľadom na počty ostatnej techniky). Sovieti sa inšpirovali Nemeckom a vyrábali skôr dvojmotorové taktické stroje a problémy s motormi Pe-8 sa preto nikdy seriózne neriešili.

     Prototyp bol postavený v roku 1934 a mal 4 motory M-105 s turbokompresorom u piateho motoru M-100, ktorý bol umiestnený v zadnej časti trupu.. Ďalší prototyp mal mať motory AM-34FRN, ale v roku 1939 bolo rozhodnuté o mototroch AM-35A.Systém ACN-2 s turbokompresorom u piateho motora bol vynechaný. Bombardér ale aj tak dosahoval aj napriek tomuto oslabeniu skvelé výkony. Vo výške 8km bol tento bombardér schopný prepravovať 2x viac púm, ako hociktorý iný sovietsky bombardér a pritom 2x rýchlejšie.
      V roku 1940 v ZSSR zaviedli nový systém označovania lietadiel podľa konštruktérov a z TB-7 sa stal Petljakov Pe-8. O dva roky neskôr prešiel vývoj do rúk I.F. Nezevala (V.M. Petljakov sa zabil nešťastnou náhodou).
     Neskôr boli do bombardéru zastavané dieselové motory (nahradili nedostatkové AM-35) a pumový náklad sa zvýšil na 4t a dolet vzrástol z 3700km na 4800km.
    Definitívna verzia s hviezdicovými motormi uniesla 5,2t púm na vzdialenosť 4000km.

Tieto bombardéry boli zaužívané k dialkovým náletom nad územie Maďarska, Rumunska a Nemecka. Už v roku 1941 bombardovali Berlín. 

Technické informácie -
Rozmery - Rozpätie: 39,94m
Dlžka: 22,47m
Výška: 6,1m
Hmotnosť - Prázdna: 17t (prvá séria), 18t (neskoršia séria)
Bojová hmotnosť: 28,6t (prvá séria), 33,3t (séria s mototrmi M-30B), 31,1t (séria s motormi AŠ-82)
Max. rýchlosť - 444 - 451km/h (závisí od série)
Výzbroj - po jednom 20mm kanóne ŠVAK v chbrtovom strelisku a v zadnej streleckej veži, 2 guľomety ŠKAS 7,62mm v prednej streleckej veži, po jednom ručne ovládanom guľomete BS 12,7mm v dozadu smerujúcich streliskách

Prototyp ANT-42 vzlietol 27.decembra 1936. Sériový TB-7 lietal od pvej polovice roku 1939, verzia s motormi AŠ-82 sa začala vyrábať v roku 1943. Výroba bola ukončená v roku 1944.

[pan.sup]

Velmi pěkný článek. Podle mě to byl jeden z nejvýkonějších čtyřmotorových bombardérů druhé světové války. Pouhou škodou je, že bylo vyrobeno pouze 79ks, protože sovětská válečná doktrýna dávala razantní přednost bombardérům pro pozemní podporu.

Stroj velmi elegantní, mocně vyzbrojený, i když postrádám spodní střeleckou věž.

[Peter]

Ano, opravdu velmi zajímavý stroj. Jen škoda, že Stalin nevěřil (stejně jako Hitler) v strategické bombardování a nedal stroji potřebnou výrobní prioritu.
     Jinak jedna zajímavost, několik strojů bylo využíváno k přepravě vysokých vládních a vojenských činitelů na různá jednání se Spojenci. Např. ministr zahraničních věcí Molotov létal na své návštěvy do Velké Británie a Spojených států výlučně těmito stroji. První takový let se uskutečnil v listopadu 1941 kdy jeden ze strojů Pe-8 letěl právě s Molotovem po trase Moskva - Skotsko - USA a zpět. Během tohoto letu uletěl cca 18 000km, z části nad okupovanou Evropou bez jediné závady.
     Protože se tyto stroje příliš neúčastnily bojových misí, většina jich válku přežila a sloužily ještě během 50. let v transportním letectvu.

[pan.sup]

To samé jako Eisenhower- létal s B-17, jeho pilotem byl právě Tibets.

[Werner Mölders]

Já jsem čet ,že měly ale už zastaralou koncepci křídel ,ale jinak moc hezký letadlo.Hlavně ty střeliště v motorovejch gondolách  :twisted: .

[erich HARTMANN]

Asi to nemuselo byt spatne latadlo, ale dost dobre nechapu proc ho vubec vyrabeli, kdyz stejne nemelo zadne velke vyuziti.

[pan.sup]

Původní záměr byly operace nad Německem jako RAF. Avšak koncepce Sovětského svazu byla pouze bezprostřední pozemní podpora a k tomu se nehodil.

[Kolomaznik]

No já bych rád viděl obrázek kde jdou vidět ty střeliště v motorových gondolách... mám fotku zadního střelište...

[Sláma]

Ta střeliště byla v motorovývh gondolách v zadní části.Nenašel jsem ale nikde doklad,jak a kdy tam ti střelci vůbec lezli...
No a s těmi názory na výrobu.. Pravdou je,že Rusové,tehdy Sověti/ byly v přímém frontovém kontaktu s nepřítelem.Doktrínu dálkového bambardování nerozvíjeli,protože /pouze dle mého soudu/ na to neměli čas a výrobní kapacity.Spojenci naproti tomu neměli přímý bojový kontakt s fašisty a před svým obyvatelstvem museli nějaké úspěchy ve válce předložit.Otázka čistě politická...
Navíc si nedovedu představit koordinaci náletů na Berlín v případě možné /hypoteticky stejné/ síle a množství náletů VVS a RAF.To jako by byla kyvadlová doprava? V ponděli Angláni,v úterý Rusové,ve středu opět ze západu a ve čtvrtek z východu? To by byl Hitler jako fackovací panák... Jednou z leva,podruhé zprava a tak dále.
Navíc,neslyšel jsem o vývoji větších bomb za války v SSSR než byly FAB/OFAB 500/1000. Tedy do hmotnosti 1000kg.Pokud máte někdo jiné informace a jejich doložení,prosím doplňte mne.
Myslím si tedy,že dálkové,neboli strategické bombardování není jenom o vhodném stroji, i když oněm především v prvé řadě jde,že....

[Bambi]

Ruské strategické letectvo provedlo pár náletů na Berlín a jiná města stroji DB-3, pak už fronta postoupila natolik, že nebyl dolet, bylo potřeba se soustředit na přímou podporu vojsk.
Ale to že neměli větší bomby než 1000 kg, bych za mínus až tolik nepovažoval............supertěžké bomby měli jen Angličané, Američané sypali spoustu malých pum, a to třeba jen 200lb, jako hrášky, stačí se podívat na fotky.......a nijak jim to nevadilo.

[Werner Mölders]

Američané sypali spoustu malých pum, a to třeba jen 200lb, jako hrášky, stačí se podívat na fotky.......a nijak jim to nevadilo.

Tak v tomhle trochu problém byl. Když se například bombardovaly tovární haly, tak tyto menší bomby nezničily těžké nástroje jako lisy apod., takže po odklizení trosek mohly být dány dohromady. myslím, že so ty týkalo i bombardování Kolína, kde velké nástroje nebyly převrženy a byly poměrně rychle opraveny.

[Sláma]

Já bych s Wernerem také spíše souhlasil.I ve válce byly nálety nějak koncipovány a výzbroj a výstroj byly tomuto účelu přizpůsobena.Kolegové z tankistického "odboru" moc dobře vědí,na co se jaké druhy nábojů používaly.A Rusové za války znali snad jen dva druhy leteckých pum."Klasické" detonační a zápalné.Protože boj vedli převážně takticky,tedy v doteku s nepřítelem.Jistě víte,že do IL-2 cpali spoustu pum o váze 2,5 kg s tříštivým účinkem proti nepřátelské pěchotě.jinak nebyly k ničemu.
Takže otázke Pe-8 je u této válčící mocnosti možná komplikovanější něž se nám zdá.

[Bambi]

Tak v tomhle trochu problém byl. Když se například bombardovaly tovární haly, tak tyto menší bomby nezničily těžké nástroje jako lisy apod., takže po odklizení trosek mohly být dány dohromady. myslím, že so ty týkalo i bombardování Kolína, kde velké nástroje nebyly převrženy a byly poměrně rychle opraveny.

Jasně, o tomhle také vím. pro Němce bylo strašně vyčerpávající stavět znovu haly a opravovat stroje, ale samotné mašiny byly jenom poškozené. Ovšem kdyby to Američanům nějak extrémně vadilo, zcela určitě by začali používat těžší pumy.

[Sláma]

Každopádně,jako kluk jsem to letadlo obdivoval.Vypadá velice hezky.

[Béďa]

Jen pro přesnost, nějtěžší ruská operačně použitá puma FAB-5000 o hmotnosti 5t byla svržena právě z Pe-8...