Početní členění družstev

[Dandy.DG.]

Našel jsem více zdrojů, např. Příručka vojáka z r.1952 , čerpal jsem též z Wikipedie a napsal jsem tenhle kompilát, je tu prostor pro diskuzi
 ČLENĚNÍ VOJSKA


DRUŽSTVO – velitelem družstva je poddůstojník zpravidla desátník nebo četař – jedno družstvo má přibližně 12 vojáků, ale dle států a doby se pohybuje početní stav družstva od 6-20 vojáků.


ČETA – je vojenská jednotka, která spadá většinou pod roty. Jedna četa má přibližně  40 vojáků, ale dle států a doby se její početní stav pohybuje od 30 do 80 vojáků. Četa se dále dělí na družstva. Velitelem čety je zpravidla nižší důstojník, poručík.

ROTA (Kompanie zastarale) je vojenský útvar, který se skládá ze 75-200 vojáků. Většina rot je tvořena 3 až 5 četami, avšak skutečný počet se může lišit podle státu, doby, typu knotky a struktury. Několik rot může být seskupeno – tvoří pak vyšší vojenskou jednotku prapor, případně pluk. Velitelem roty je většinou nadporučík nebo kapitán.

PRAPOR – je vojenská jednotka, jejíž plný početní stav čítá v závislosti na době a zemi sílu 300-1500 mužů. Prapory se obvykle člení na roty a sdružují se do pluků, brigád či případně rovnou divizí. Velitelem praporu je většinou major nebo podplukovník, v některých případech i plukovník.


PLUK – (zastarale regiment) je vojenský útvar, který tvoří základní taktický celek. Má pevnou organizaci a obvykle se skládá z velitelství, ze dvou až čtyř bojových praporů, které obvykle patří ke stejnému typu zbraně a dalších podpůrných a zabezpečovacích jednotek. Velitelem bývá plukovník. Pluk má obvykle v mírových dobách od několika set do 3 tisíc mužů i žen. Válečné počty mohou být i několikanásobně vyšší.


BRIGÁDA – je jednotka obvykle menší než divize  a větší než pluk. V závislosti na době a daném státu její velkost kolísala v rozmezí 2 až 5 praporů či pluků. Někdy byla součástí dalších struktur například dvě brigády tvořily divizi, často ale byla vytvářena jako zvláštní jednotka, která buďto fungovala samostatně, bez pevného navázání na vyšší struktury, či byla vyzbrojena nějakým speciálním druhem výzbroje a byla přidělována jako doplněk k běžným pěším divizím, které mohly její služby potřebovat. Takové bylo po určitou dobu pojetí tankových, jezdeckých a lyžařských brigád kupříkladu  v Rudé armádě v čase Zimní války. Brigádě většinou velí brigádní generál.


DIVIZE –  je vojenská jednotka mající asi dvacet tisíc vojáků. Ve většině armád se dělí na několik pluků nebo brigád a naopak několik divizí tvoří armádní sbor. Divize je největší jednotka běžné armády, která provádí vojenské operace, jako celek. Užívá se převážně u pěchoty, méně často u jezdectva nebo u tanků. Jednotlivé divize se většinou značí prostou řadovou číslovkou. Velitelem divize je zpravidla generálmajor.

[Sláma]

Co se počtů vojáků týče, je nutné mít na paměti dvě hlediska. Mluvím zhruba o letech 1960-1989 a informacích o bývalé ČSLA.
1./ počty v základní jednotce, tedy družstvo, se lišily podle druhů zbraní. Tedy to co je popsáno Dandym, odpovídalo členění tehdejších motostřeleckých vojsk (bývalá "Pěchota"). U jiných druhů zbraní se počet vojáků, poddůstojníků a důstojníků určoval tzv. tabulkovými počty podle druhu zbraně. Jiné to tedy bylo u tankistů a jiné u letectva.
2./ V mírové době, bylo vcelku dodržováno pravidlo tří, tedy tři družstva tvořila četu, tři čety tvořily rotu atd. Výjimkou byly školní útvary, tedy jednotky vojenských škol, kde se počet čet nebo rot řídil počtem posluchačů a také zaměřením studia.
3./ Pro dobu válečnou se počítalo  s reorganizací a mnohdy se z rot stávaly prapory a z praporů pluky. Jestliže u divize motostřeleckého vojska se hovoří o počtu 17tis. - 22 tis. vojáků, v době válečné se pro divizi počítalo spíše s nižším počtem....
4./ posledním faktorem určení počtu vojáků a jednotek bylo také to, že mnohé specializované druhy zbraní potřebovaly pro svou činnost různé podpůrné jednotky, jako bylo radiotechnické zabezpečení, doprava paliva atd.... . Tím se v jednotlivých divizích počet vojáků měnil

[Dandy.DG.]

Díky za reakci, to je přesně odpověď, kterou jsem chtěl. Mám v úmyslu to všem upřesnit. Mnohokrát jsme na toto téma vedli diskusi s kamarády a vždy jsme se rozhádali. Ani v odborné literatuře se tomu moc nevěnují, pokud by někdo něco měl, budu vděčný.

[QVAK]

Díky za reakci, to je přesně odpověď, kterou jsem chtěl. Mám v úmyslu to všem upřesnit. Mnohokrát jsme na toto téma vedli diskusi s kamarády a vždy jsme se rozhádali. Ani v odborné literatuře se tomu moc nevěnují, pokud by někdo něco měl, budu vděčný.

Toto dělení se hodí pouze na základní (řadové) uspořádání jednotek. Neplatí u jednotek služeb a podpůrných útvarů. Např. dělostřelectva (polního i PL). To se dělí jak na družstva tak i obsluhy, čety, baterie, oddíl a pluk.
Dělostřelecký oddíl divizního dělostřelectva (taženého) se v 70. letech se skládal:
- velitele
- zástupců velitele odd. (pro výcvik, politický a týl)
- štábu (náčelník štábu, střelecký, průzkumný, spojovací, automobilní důstojník a 2 Počtáři, poddůstojníci)   
- velitelské čety složené ze dvou poločet (Spojovací a Průzkumné) + autodružstva,
  - Spojovací poločeta VČ se skládá ze Spojmechanika se zdrojařem, družstva radistů a 7. spojovacích družstev (2 linková a
    5 radiodružstev)
  - Průzkumná poločeta VČ z Chemického náčelníka odd. (poddůstojník), 2 protichemických družstev  a dvou družstev
    dělostřeleckých pátračů
   - automobilní družstvo z obsluhy PAD II D (velitel-mechanik, 2x řidič-mechanik, gumař a autoelektrikář) a všech řidičů VČ, nejsilnější družstvo v odd.
- baterie jež se skládá z velitelského družstva, Výkonného praporčíka se skladníkem, Počtáře a 3 palebných čet
- palebná četa po 2-3 obsluhách.
- obsluha z velitele, řidiče a 6-8 členů

P.S. Velitelská četa odd. byla personálně podstatně silnější než baterie. Počtáři přidělení k štábu odd. vykonávali i funkci písaře ve štábech praporů.

Dělostřelecký pluk se skládal:
- Velitelské baterie (nejsilnější jednotka plk.)
- Technické opravny plk.
- Roty týlového zabezpečení (zesílená rota, kuchaři, šoféři, skladníci, muniční kolona)
- 2-3 palebné odd.
- přidělených:
  - VKN (orgán vojenské kontrarozvědky + šofér)
  - Baterie zabezpečení palby (samostatná jednotka průzkumu a řízení palby z armády)
    - radiolokační četa
    - zvukoměrná četa
    - spojovací četa

[Dandy.DG.]

Mohl by někdo objasnit členění německých vojsk, za druhé světové války, ale do podrobna?

[Sahidko]

Mohl by někdo objasnit členění německých vojsk, za druhé světové války, ale do podrobna?

Ak nie je problém angličtina tak to je celkom pekné zhrnutie: https://www.ibiblio.org/hyperwar/Germany/HB/HB-2.html

[Dandy.DG.]

Díky to jsem potřeboval.

[Dandy.DG.]

Ještě by mě zajímalo, jestli existují nějaká data o dislokaci německých vojsk na území protektorátu? Díky.