Proč u generálů poručík přeskakuje majora? Protože to s důstojnickými hodnostmi nijak nesouvisí.
Generálské hodnosti se profilovaly v 16. a 17. století, a to dvěma základními způsoby:
- francouzským (brigádní generál, divisní generál, sborový generál, armádní generál), ke slovu generál se přidávalo případvné jméno podle vyšších velitelství, a to vzestupně, systém byl dokončen v období první světové války;
- pruským, který byl trochu komplikovanější a vycházel z původních označení a smyslu hodností.
Základem byly tři hodnosti:
generál (General) jako vyšší velitel,
plukovník (Oberst) jako velitel pluku,
kapitán (Hauptmann) jako velitel setniny.
Následně byly zavedeny hodnosti poručík (Leutnant, ve smyslu zástupce) pod kapitánem a major (Major, vy smyslu vyšší) mezi kapitánem a plukovníkem. Zároveň vznikla hodnost General-Leutnant ve smyslu zástupce generála, vyššího velitele.
Po zvýšení počtu vyšších velitelství se objevila nutnost hodnosti mezi plukovníkem a "zástupcem generála", fakticky hodnost pro velitele brigády. V anglosaských zemí byla nazvána brigádník (Brigadier), v německých zemích se využilo slova Major (vyšší) jako vyjádření skutečnosti, že General-Major je něco více, než plukovník.
Tím vznikla sestupná škála:
General - General-Leutnant - General-Major.
Hodnost General pak byla doplněna podle druhu vojska (General der Infanterie, General der Kavallerie, General der Artillerie).
Úplně nakonec byla vytvořena generálská hodnost mezi generálem druhu vojska a polním maršálem. V tomto případě bylo využito nejvyšší důstojnické hodnosti a objevil se nám generálplukovník (General-Oberst). Celá škála pak byla sestupně následující, se zjednodušením pravopisu:
Generalfeldmarschall
Generaloberst
General der ...
Generalleutnant
Generalmajor
Oberst
Oberstleutnant (také zde ono "leutnant" znamená zástupce)
Major
...
