Německý základní bojový tank Leopard 1 - 2. část4. TANK LEOPARD 1 PODROBNĚJI

< Bojový tank verze Leopard 1A1
> Bojový tank verze Leopard 1A5
Nový tank Leopard 1 obnáší standardní konstrukci, v přední části svařované korby se nachází oddíl pro řidiče, jehož stanoviště je napravo, uprostřed je bojový oddíl a pohon vozidla je umístěn v zadní části. Odlévaná věž tanku, která je uložena téměř ve středu korby, rozděluje uvnitř kanón L7A3, na pravé straně sedí velitel tanku, před kterým má stanoviště střelec (o málo níž), levou stranu obsadil nabíječ. Řidič využívá jednodílný průlez a používá tři optické periskopy, přičemž středový bývá pro noční přesun vyměněn za aktivní infračervený periskop. Na věži se nachází dva jednodílné průlezy pro zbytek osádky, přičemž na velitelské věžičce je osm periskopů. Jeden z nich, tak jak u řidiče je podle potřeby nahrazován aktivním infračerveným periskopem, k dispozici jsou další dva standardní periskopy. Tank je osazen předními světlomety, u prototypu A II byly zakrytovány.
Tank Leopard 1 používá jako hlavní zbraň licenční britský kanón L7A3 ráže 105 mm s drážkovaným vývrtem hlavně, na jehož hlavni se nachází ejektor, s absencí stabilizátoru a tepelné ochrany. Sekundární výzbroj tanku se skládá ze spřaženého kulometu M1 ráže 7,62 mm, shodný kulomet slouží jako protiletadlový, umístěn na věži vpravo od průlezu nabíječe, oba následně vyměněny za typ M3 ráže 7,62 mm. Na každé straně věže jsou upevněny 4 výmetnice zadýmovacích granátů. Střelec využívá optické zařízení TEM-1A, což je zaměřovač (8x zvět.) a dálkoměr (16x zvět), spojené s kanónem, dále střelec disponuje spřaženým teleskopický zaměřovač TZF-1A (8x zvět). Velitel používá periskopický zaměřovač TRP-1A (zvět. 6x až 20x), pro pozorování v noci je osádce k dispozici zdvojený vyhledávací světlomet XSW-30U s dosahem 1500 m (využívající bílé světlo) a 1200 m (při použití infra). Spojovací prostředky velitele tanku jsou zde zastoupeny třemi radiostanicemi (1x SEM35, 2x SEM25), jejiž antény jsou instalovány po stranách věže vzadu. Také vzadu, ale na korbě je připojení intercomu, pro potřebu spojení osádky s pěchotou. Větrání zajišťuje filtroventilační systém pro celou osádku s přetlakováním prostoru. Protipožární systém, buď automat nebo manuál, má na starost řidič (o obsahu 4 lahví (Halon).
Tank je poháněn vícepalivovým kapalinou chlazeným motorem MB 838 CaM-500 s výkonem 610 kW (prototypy měly MB 837 s výkonem 492 kW), spojeným s elektrohydraulickou automatickou čtyřstupňovou převodovkou ZF4 HP250. Startování se provádí pomocí 9 kW generátoru a osmi 12 V baterií, a výměna motoru v bojových podmínkách je možná za pouhých 20 minut. Maximální rychlost vozidla může být až 65 km/h na zpevněných komunikacích, v terénu pak podle možnosti mezi 35 – 40 km/h.
Podvozek tanku se skládá ze sedmi párů pojezdových kol opatřených gumovou bandáží, tu mají také čtyři podpůrné kladky nacházející se na každé straně, přičemž dvě jsou vnitřní a dvě vnější. Hnací kola jsou vzadu, napínací pak vpředu, o pohodlnou jízdu se starají torzní tyče, navíc první, druhé, třetí, šesté a sedmé pojezdové kolo využívá přídavné hydraulické tlumiče. Stroj má navlečeny pásy Diehl D139E2 s gumovými patkami a kovopryžovými spojkami.
Tank Leopard 1 využívá homogenní ocelový pancíř. Korba horní čelní 70 mm/60°, spodní čelní 70 mm/55°, ekvivalent zásahu korba čelo, spodek 122 mm, střed 140 mm, vršek 205 mm. Boky korby 35 mm/45°, stěny podvozku 25 mm, ekvivalent boky 50 mm. Zadní část korby 25 mm, strop 10 mm, dno 15 mm. Věž se různým sklonem (převážně 45°) 52 – 60 mm, ekvivalent 85 mm.

< Kolona tanků Leopard 1 při přesunu.
> Boční pohled na tank Leopard 1, zde jsou vidět charakteristické žaluzie motoru, umístěné na bocích zadní části korby.
5. MODERNIZACE TANKU LEOPARD 1VERZE TANKU Leopard 1A1 Pravděpodobně tak jak každý tank byl po zahájení sériové výroby dále vyvíjen a modernizován, nevyhnul se tomu ani tank Leopard 1. V průběhu používání byl Leopard 1 vylepšován, změny se dotkly převážně elektroniky, systému řízení palby a pancéřové ochrany. Dále přibyla na kanon tepelná ochrana, boky korby dostaly ocelové zástěry na ochranu horní části pásu před zásahy kumulativní munice. Na základě amerického stabilizátoru Cadillac-Cage byl vyvinut a posléze v roce 1970 na tanky montován německý dvourovinný stabilizátor WSA-1, později vozidla dostala balistický počítač. Podvozek změnil pásy, původní Diehl D139E2 nahradily D640A. Pro lepší pozorování bojiště posádka dostala noktovizory BIV (Bildvestärkergerät), pasivní řidič, aktívní pak velitel. Vozidla, která prošla touto proměnou byla označena jako Leopard 1A1, prošly jí převážně vozidla čtvrté výrobní řady, přičemž se jejich hmotnost dostala až na 40 tun.
VERZE TANKU Leopard 1A1A1Tanky verze A1 prošly v letech 1975 až 1977 modifikací pancéřové ochrany, kde věže vozidel dostaly dodatečné pancéřování, které pokrývala ještě keramická vrstva. Hmotnost strojů s označením Leopard 1A1A1 se dostala na 42,4 tuny
VERZE TANKU Leopard 1A2 Sériová výroba v období let 1972 až 1974 vyprodukovala tzv. pátou řadu s počtem 232 strojů. Na původní odlévanou věž bylo instalován přídavný pancíř zhotovený z pružných válcovaných pancéřových desek a byl vylepšen systém OPZHN (ochrana před zbraněmi hromadného ničení).
VERZE TANKU Leopard 1A3Modernizace, nebo lépe řečeno konstrukční úprava se podepsala na vzniku verze tanku Leopard 1A3. Výraznou změnou byla výměna věže, kde odlévanou nahradila nově vyvinutá věž, svařovaná z pancéřových desek. Další vylepšení pomáhalo opravárenským četám, zavedení nového kanónu. Při výměně hlavně kanónu již nebyla nutnost demontáže kompletní zbraně a tím i zvednutí věže, neboť hlaveň se dala lehce oddělit od nábojové komory. Nová věž rozšířila bojový prostor tanku a přispěla na pohodlí osádky. Z nově instalovaných systémů a přístrojů je možné uvést nový zaměřovač pro velitele tanku. Počet vozidel v této verzi se zastavil na číslu 110 kusů.
VERZE TANKU Leopard 1A4Další verze s označením Leopard 1A4 byla osazena shodnou svařovanou věží jako předchozí verze A3, byla ale vylepšena novějšími přístroji, jako byl balistický počítač FLER, na stanoviště řidiče přibyl zaměřovač s dálkoměrem EMES 12A1, velitel tanku dostal stabilizovaný panoramatický pozorovací přístroj PERI R12. Montáž těchto přístrojů se podepsala na snížení převážené munice z 60 na 55 kusů, s tím, že 42 nábojů bylo uloženo v zásobníku nalevo od řidiče, dalších 13 pak ve věži. Tato verze se vyráběla skoro dva roky, do března 1976, a za tu dobu bylo zkompletováno na 250 tanků Leopard1A4.
VERZE TANKU Leopard 1A5 V roce 1980 přistoupil Bundeswehr na rozsáhlejší modernizaci starších variant tanků Leopard 1A1 a 1A2, která se dotkla převážně systému řízení palby, pozorovacích přístrojů posádky, rádiového vybavení a pasivní ochrany věže. Společnost Krupp-Atlas Elektronik vyvinula pro Leoparda nový systém řízení palby EMES 18, který byl s novým velitelovým panoramatickým zaměřovačem TEM 24 instalován do tanku. Verze Leopard 1A5 se mohla pochlubit také lafetací kanónu ráže 120 mm do několika vozidel, avšak kontrolní testy vykázaly nedostatečné hodnoty, tak zůstalo pouze u pokusu. Celkově bylo vylepšeno na 1300 tanků, které pak nesly označení Leopard 1A5.
DALŠÍ VERZE TANKU Leopard 1Za tři roky po zahájení přestavby verzí Leopard 1A1 a 1A2 (1980), rozjela německá armáda opět velkou akci ve vylepšování stávajících variant tanků Leopard 1, ve které se počítalo do nich instalovat moderní elektrické a optické systémy. Ty verze, které obdržely systém zesilování zbytkového světla s názvem PZB 200 (Panzer-Ziel und Beobachtungsgerät), mimochodem vyvinutý a vyráběný ve firmě Telefunken dostaly k označení příponu A1/A2 (vzor Leopard 1A1A2, -1A2A1...). Instalovaný systém obsahoval termovizní kameru (upevněnou u lafety kanónu), zesilovač a monitory LLLTV. Později byly některé verze opět přeznačeny, a to doplněním digitálními radiostanicemi SEM 80/90 a novějším stabilizátorem kanónu SRK. Verze, po doplnění digitálními radiostanicemi SEM si připsaly k označení (nebo vyměnily poslední číslo) A2 nebo A3 (vzor Leopard 1A1A3, -1A3A2...). Podrobněji v části č.7. ,,Doplňující informace“.

< Norský Leopard 1 při zimním cvičení.
> Norský tank Leopard 1 v sezóní zimní kamufláži, na věži s maskovací sítí.
TECHNICKÁ DATA tanku Leopard 1A1 < posádka : 4 muži (velitel, řidič, střelec a nabíječ).
< hmotnost : 42,4 t (bojová), 38 t (prázdná).
< rozměry : celková délka (s kanónem) 9543 mm, délka korby 7090 mm, šířka 3250 mm, celková výška 2764 mm, výška (po věž) 2380 mm, světlost 440 mm.
< výzbroj : kanón L7A3 ráže 105 mm (60 nábojů), dva kulomety M3 ráže 7,62 mm, 1 spřažený s kanónem, 1 protiletadlový na věži (5500 nábojů), 2x4 zadýmovací granátomety.
< hodnoty kanónu : náměr od -9° do +20°, odměr – plně otočná věž (360°).
< pohon : kapalinou chlazený vícepalivový motor MTU MB 838 CaM-500 s výkonem 610 kW (HP), spojený s automatickou převodovkou ZF4 HP250.
< obsah nádrží : 1010 litrů (nafta, benzin aj).
< měrný hmotný výkon : 15,5 kW/t.
< měrný tlak : 0,86 kg/cm2.
< maximální rychlost : silnice 65 km/h, terén 35 km/h.
< dojezd : silnice 530 km, terén až 450 km.
< stoupavost : 60%.
< boční náklon : 30%.
< pancéřování : korba čelo 70 mm, boky a záď 25 mm, věž čelo 52 mm, boky a záď 60 mm, strop 20 mm.
< překážky : příkop 3,0 m, kolmá stěna 1,15 m, brod 1,20 m (bez přípravy) 2,25 m (s přípravou).
(technická data dalších verzí se od této víceméně odlišují v drobnostech, například :
Od verze 1A4 byl počet převážené munice pro kanón 55 nábojů.

13.)

< Tank Leopard 1 ve standardní kamufláži tankových vojsk Norského království.
> Německé tanky Leopard 1 při nácviku překonávání vodních překážek po dně.
6. SLUŽBA TANKU LEOPARD 1 V CIZÍCH ARMÁDÁCHVelmi dobré hodnocení a parametry německého tanku Leopard 1 se odrazily v zájmu o tento bojový stroj. Byl vyvážen do mnoha zemí společenství NATO a Němci také vyšli zájemcům vstříc dalšími úpravami podle přání nebo podle daného klimatu.
BELGIE (1965)Mezi první zájemce o tanky Leopard 1 patří belgická armáda, v roce 1965 si zapůjčila dva tanky Leopard 1 z předvýrobní série, aby je podrobila náročným testům. Testované tanky potvrdily uváděné takticko-technické parametry a spokojení Belgičané se rozhodli v květnu 1966 tanky Leopard 1 pro svoje tankové jednotky zakoupit. Belgická armáda do konce roku 1971 odebrala celkově na 334 tanků Leopard 1 BE, ve kterých kulomety FM MAG nahradily původní kulomety M1. Doplňky a změny u tanku Leopard 1 BE :
< americký stabilizátor kanónu firmy Cadillac-Cage (všechny tanky)
< systém řízení palby Cobelda se stabilizovanou zaměřovací línií, s atmosférickými čidly a novými optickými přístroji pro zaměřovače (od firmy Sabca, 1975)
< přídavné vnitřní pancéřování zhotovené z ocelových desek a keramické hmoty
< systém řízení palby, obsahující nový přístroj denně-nočního pozorování, termovizní kameru střelce (firmy Sabca, OIP, 1985)
< novější stabilizátor kanónu SRK-6
K 334 bojovým tankům belgická armáda přikoupila 36 vyprošťovacích tanků, 6 ženijních vozidel, 12 výcvikových vozidel a 55 protiletadlových kompletů Gepard. Z důvodu nedostatku financí provedla belgická armáda rozsáhlejší modernizaci až v roce 1997.
NORSKO (1968)Jako další projevila zájem norská armáda, která se v roce 1968 rozhodla nakoupit 78 tanků Leopard 1 ve verzi A3. Zakázka byla vyřízena do června 1971. Norské vrchní velení v roce 1994 schválilo modernizaci stávajících tanků na verzi Leopard 1A5, a následně zakoupilo ještě 92 dalších ve shodné variantě (mimo jiné modernizace zahrnovala instalaci elektrického systému stabilizace kanónu a systému řízení palby EMES 18FCM).
NIZOZEMÍ (1968)V listopadu 1968 na žádost velení armády objednala nizozemská vláda v Německu na 400 tanků Leopard 1. Tanky dostaly označení Leopard 1 NL a protože objednávku zaštítila svou kooperací nizozemská společnost DAF, odrazilo se to na snížení celkových nákladů a armáda dostala navíc 68 tanků. Doplňky a změny u tanku Leopard 1 NL :
< na věž upevněny 2x3 vrhače dýmových granátů, úchyty a antény (vlastní návrh)
< na korbu přivařeny schránky na příslušenství
< všechny stroje se stabilizátorem kanónu od firmy Honeywell (v 80. letech vyměněn za novější AFSL-2 firmy Honeywell-Zeiss)
< novější model panoramatického zaměřovače EMES 12A3
Modifikované vozidla získaly označení Leopard 1V (Verbeterd). Nizozemská armáda v roce 1995 všechny své tanky typu Leopard 1 vyřadila ze služby, přičemž na 202 těchto vozidel odkoupila chilská armáda.
ITÁLIE (1971)I když to zprvu tak nevypadalo, Itálie má svůj lví podíl na vzniku tanku Leopard 1, neboť v září 1958 vstoupila do projektu ,,Standard Panzer“, který o něco dříve rozběhlo Německo s Fracií. Spolupráce zrušením jmenovaného projektu neskončila a italská vláda nejen, že objednala 200 tanků Leopard 1A2, ale zakoupila také licenci na výrobu tanků Leopard a motorů MB 838. První stroje v počtu 92 kusů si italská armáda odvezla ze společnosti Krauss Maffei, dalších 108 tanků bylo předáno do prosince 1972. Na základě licence rozjela společnost OTO Melara v roce 1974 sériovou výrobu, která obohatila italské tankové útvary o další tanky Leopard 1, ty je začaly z firmy odvážet začátkem roku 1978. Licenční výroba probíhala do roku 1983, celkově Italové vyprodukovali 120 tanků, 68 vyprošťovacích tanků, 28 ženijních strojů a 64 mostních tanků (jiný zdroj uvádí výrobu asi 400 vozidel). I zde proběhla modernizace, italská armáda použila do vozidel systémy z tanku Ariete C1. V roce 1995 odkoupili Italové 120 tanků Leopard 1A5 od Bundeswehru. Italští konstruktéři na bázi licenčního tanku Leopard postavili vlastní tank s označením OF-40 s originálním systémem řízení palby OG14L2A a zaměřovači. Italům se podařilo 36 tanků prodat do Spojených arabských emirátů, s dalších zájemců je možné uvést Řecko a Španělsko, ale k prodeji pravděpodobně nedošlo. K vyřazení Leopardů mělo dojít v roce 2003 (verze A2), a v roce 2008 (verze A5), pravděpodobně je měly nahradit tanky Ariete.
AUSTRÁLIE (1973)Začátkem 70. let projevila Austrálie zájem o tanky Leopard 1, které by zastoupily zastaralé americké tanky M60A1. V roce 1975 velení australské armády potvrdilo objednávku na 90 tanků verze 1A3, které o rok později začalo zařazovat do svých tankových jednotek. Poslední vozidlo bylo dovezeno asi v říjnu 1978. Doplňky a změny u tanku Leopard AS1 :
< systém řízení palby Cobelda se stabilizovanou zaměřovací línií, s atmosférickými čidly uzpůsobenými australským podmínkám (od firmy Sabca, 1975)
< novými optickými přístroji pro zaměřovače
< změny na bázi verze Leopard 1A3 (s věží ze svařovaných desek),
K 90-ti tankům Leopard následně přibylo 8 vyprošťovacích a 5 mostních tanků.
DÁNSKO (1974)K dalším zájemcům o tank Leopard 1 se v roce 1974 připojilo Dánsko, jejich verze byla nazvána Leopard 1 DK a šlo o počet 120 strojů ve verzi 1A3. Zakázka se začala naplňovat v březnu 1976 a poslední tanky byly dodány v listopadu 1978. Doplňky a změny u tanku Leopard 1 DK :
< změněné schránky na příslušenství na korbě
< moderním systémem řízení palby EMES 18FCS (s termovizní kamerou) v 80. letech
< přizpůsobení montáže ženijní radlice a odminovacího vleku TWMP
Později dánská armáda navýšila počet tanků Leopard 1 o 110 ve verzi 1A5 , celkově tak mají 230 Leopardů 1.
KANADA (1978)Také spojenec v NATO na americkém kontinentě Kanada schválila nákup tanků Leopard 1A3. Vozidla s označením C1 vyrobily dvě firmy, Krauss Maffei 83 a dalších 31 tanků MaK, které byly dovezeny v období od července 1978 do června 1979. Doplňky a změny u tanku Leopard C1 :
< instalace vlastního systému řízení palby společnosti SAB CA, laserový dálkoměr
< stereoskopický pozorovací přístroj a zesilovač zbytkového světla PZB 200
< vyzbrojeny licenčními kulomety FN MAG ráže 7,62 mm
ŘECKO (1981)Tanky Leopard 1 nechyběly ani v tankových útvarech řecké armády, ta je nakoupila v roce 1981. Z počtu 109 kusů v upravené verzi 1A4, bylo 73 vozidel vyrobeno ve firmě Krauss Maffei, 33 závodem MaK. Vozidla byla vybavena panoramatickým zaměřovačem EMES 12A2 na stanovišti střelce a systémem zesilování zbytkového světla PZB 200. Tanky byly přivezeny do Řecka v letech 1983 a 1984, kde k nim přibily také 4 vyprošťovací tanky. O 10 let později (1994) byl stav bojových tanků navýšen o 75 strojů, tentokrát ve verzi Leopard 1A5. Dalších 172 ve variantě Leopard 1 V dodalo jako vojenskou výpomoc Nizozemí.
(1982)
TURECKO Mezi poslední zájemce ze zemí společenství NATO se zapsalo Turecko. Stroje označené Leopard 1 TR se začaly vyrábět ve firmě Krauss Maffei (pozn. Firma KM se výrobou Leopardů naposledy zaobírala v roce 1979, a od roku 1982 se začaly kompletovat tanky Leopard 2). Turecká armáda zprvu nakoupila 77 vozidel, v roce 1990 to byly další stroje, označené jako T1 (tanky Leopard 1A1A1 modernizované do varianty 1A5). K 31. prosinci 1995 sloužilo v turecké armádě na 450 tanků typu Leopard.

< Maskované stanoviště tanku Leopard 1.
> Tank Leopard 1 španělské armády.
CHARAKTERISTIKA Leopardu 1< hlaveň kanónu s ejektorem umístěným zhruba v jedné třetině délky
< profilované, zaokrouhlené boky věže
< žaluzie motoru umístěné na bocích zadní části korby
< sedm pojezdových kol, částečně zakrytých pancéřovými ochrannými zástěrami.
Pokračování ve 3. části