Americký základní bojový tank M1 Abrams 
1. ÚVOD V průběhu sériové výroby tanků M60 Patton, přesněji koncem 60. let se začalo velení amerických tankových jednotek rozhlížet po vhodném nástupci tohoto tanku. Jmenovaný tank M60 Patton byl rychlou, ale ne úplně důraznou odpovědí na kvalitní a ve velkých sériích vyráběné sovětské tanky typů T-54, T-55 a T-62. Základ tanku M60 Patton bychom mohli hledat už na konci druhé světové války v typu M26 Pershing, dále přes stroje M46 a M47.
Američané za tuto nepříjemnou situaci mohou děkovat výrobě atomové zbraně a následnému upřednostnění taktického letectva. Tank M60, vlastně modernizovaná verze M48-čky s kvalitním kanonem ráže 105 mm, byl jen přechodnou zbraní, než se podaří vyvinout nového a kvalitního protivníka stávajícím a nově vyvíjeným sovětským strojům.
Ne že by američtí konstruktéři zaháleli, v 50. letech byl vývoj amerických tanků rozdělen na dva směry,
V prvním směru bylo počítáno s modernizací prověřených konstrukcí. Například v období let 1952 až 1958 vzniklo mnoho experimentálních vozidel T54 (neplést se sov. T-54) na podvozku v té době vyráběného tanku M48. Zde jich pár uvedu :
- Prototyp T54, hmotnost 60 t, kanon T140E2 ráže 105 mm, testy kanonu potvrdily možnost zničení stávajících pancéřových strojů protivníka na vzdálenost 1830 m.
- Prototyp T54E1, kopie francouzského tanku AMX-13, kde část věže zajišťovalo pohyb hlavně.
- Prototyp T54E2, nová věž s kanonem T140E3 s delší hlavní.
Samozřejmě na konci tohoto snažení byl sestrojen tank M60, seskládaný z nové korby a upravené věže s britským kanonem L7 (licenční ozn. M68, původ. T254E2).
DRUHÝ směr se zabýval vývojem kompletně nové konstrukce s využitím nejnovějších prvků. Vývoj nového stroje s označením T95 spolkl v období let 1945 až 1960 na 30 milionů dolarů, a zde jsou jeho výsledky :
- Prototyp T95E1 (firma Ford jej označila jako TL1), kanon T208 ráže 90 mm se zaměřovačem Optar, úsťová rychlost střely 1524 m/s.
- Prototyp T95E2, věž M48A2, pohon osmiválec Continental AOI-1195-5 o výkonu 417 kW (560HP) s automatickou převodovkou XTG-410. Stroj měl vrstvený pancíř, hmotnost 37,86 t, rychlost 56 km/h.
- Prototyp T95E4, pohon plynovou turbínou Solar Saturn.
- Prototyp T95E8, nový tvar korby a vznětový motor.
Tyto prototypové stroje T95, a bylo jich postaveno asi třináct variant, využívalo hydropneumatické zavěšení a vyšší náměr kanonu. Vozidla byla různě vyzbrojena, část kanonem ráže 105 mm, ale našly by se zde i ráže 90 mm, 120 mm a dokonce 152 mm (raket. systém Shillelagh). Proč nakonec zvítězila přechodná varianta M60, je jasné, Američané dali přednost výrobně jednodušší konstrukci schopné okamžité sériové výroby před moderními systémy nabitou, ale neprověřenou, a na obsluhu a výrobu náročnou konstrukcí.
Sověti, možný nepřítel v rozpoutané tzv. studené válce jakoby nebral ohled na obrovské výdaje, rozjel začátkem 60. let sériovou výrobu tanku T-62. Tento stroj byl vlastně velkou modernizací tanku T-55. Tank T-62 osazený kanonem ráže 115 mm s hmotností 38 t se nevyvážel, byl určen jen pro vlastní elitní tankové jednotky. O dva roky později (1964) se rozběhla velkovýroba dalšího v pořadí, tanku T-64. Moderní vozidlo bylo zezačátku sice vyzbrojeno stejnou ráží jako T-62, ale nový kanon D-68 byl nabíjen automatem. Později byl kanon vyměněn za D-85 ráže 125 mm. Když pak američtí zpravodajci přinesli informace o prototypu s pohonem plynovou turbínou (T-64 v roce 1963), uvědomilo si americké velení, že když něco rychle nepodnikne, zastaví se sovětské tanky v případě útoku až na březích kanálu La Manche.
< Prototyp MBT-70
> Tank Abrams z počáteční výrobní série zachycený na zkušebním polygonu v Aberdeenu při provozních testech
2. PROJEKT MBT-70 Tato neutěšená situace donutila v roce 1963 velení americké armády spolupracovat na vývoji nového tanku se zkušeným výrobcem obrněné techniky, Německem. K projektu byla přizvána Velká Británie a Francie, ale oba spojenci už vyvíjeli vlastní konstrukce. Vzápětí byl odstartován program s označením MBT-70 (Main Battle Tank 70, neboli základní tank 70. let), jehož výsledným produktem měl být bojový stroj, splňující nejen požadavky americké armády, ale i jejich spojenců ve společenství NATO.
Požadavky na nový tank byly vysoké, jak se později ukázalo, staly se zataženou ruční brzdou celého projektu, neboť zde rozhodovala i cena. Podle vizí a plánů ministra McNamary a jeho pracovní skupiny zde byly navrženy neprověřené novinky, jejichž nedotažený vývoj bral čas i peníze. Podvozek pro zajištění vysokého jízdního komfortu, palby za jízdy a snížení stroje v obranném postavení měl být kombinací torzních tyčí s hydropneumatickými tlumiči. Plně stabilizovaný, automaticky nabíjený kanon v součinnosti s laserovým dálkoměrem a noktovizorem, stanoviště tříčlenné posádky ve věži a další novinky (dálkově ovládaný kanon ráže 20 mm, moderní systém řízení palby). Jako pohonná jednotka tanku MBT-70 bylo počítáno s vícepalivovým motorem Continental AVCR s výkonem 1100 kW (1 475 HP), který měl rozjet stroj do rychlosti 70 km/h a neshasnout asi při plném ponoření. V polovině roku 1968 byl konečně první prototyp postaven a ihned testován. Začátkem (březen) roku 1969 byla po delších průtazích vyčíslena cena a jelikož se vyhoupla na pětinásobek oproti plánované, německá strana zrušila svoji účast na projektu. Armáda ještě chvíli vyvíjela levnější verzi programu s názvem XM803, ale bez podpory vlády byl projekt v roce 1971 kompletně zastaven. Nyní pár čísel : Program MBT-70 stál 400 milionů dolarů, jeden tank byl vyšel na 1 milion dolarů, tank M60A2 se dal ,,koupit? za 458 000 dolarů, program XM803 do jeho zastavení pohřbil 20 milionů dolarů a nová koncepce dalších 20 milionů. Nakonec k zastavenému programu XM803, bylo plánováno postavit šest prototypů, ale byl zhotoven pouze jeden stroj MBT-70, s jednoduchým zavěšením a s novou věží s jiným kanonem. Pohon byl založen na kooperaci s německou firmou, ale stroj nenaplnil očekávání a program po zastavení financí zkrachoval.
Neveselý závěr : Američanům zůstal zastarávající M60, Britové v roce 1961 představili prototyp tanku Chieftain, o rok později pak Němci vytáhli prototyp Leopardu a Francouzi AMX-30. A co bylo nejhorší, sověti testovali na polygonu prototyp tanku T-72.
< První vyrobený Abrams byl 28. února 1980 pokřtěn vdovou po generálu Creightonu Abramsovi v závodě v Limě. Tento stroj nesl na věži bílý nápis Thunderbolt, stejně jako generálův tank v průběhu 2. světové války
> Prototyp tanku XM1
3. PROJEKT XM1 (XM815) Projektovací skupina MBTTF (Main Battle Tank Task Force) vedená generálem W.R. Desobrym zhotovila do srpna 1972 tři návrhy nového tanku, přičemž MBTPMO (Main Battle Tank Project Manager's Office - Projektový úřad základního bojového tanku) vypracoval dalších pět koncepcí. S nimi spolupracovala komise od TACOMu ( Army Material ComAmand a Tank Automotive Command) a poprvé v historii vývoje nového vozidla byl také brán názor od možných výrobců, tedy společnosti Chrysler Corporation a (GM) General Motors Corporation. První zámysl byl následující, firma Chrysler měla zhodnotit možnosti modernizace stávajícího tanku M60 a GM by se zabývala vývojem nového stroje. Armáda vydala tyto požadavky : hmotnost od 44 do 52 t, vysoká rychlost ( i v terénu), dobrá manévrovatelnost, kanon ráže 105 mm, dva kulomety ráže 7,62 mm, velkorážný kulomet 12,7 mm nebo granátomet ráže 40 mm, kvalitní pancíř a moderní systémy a přístroje. Byla vytvořena řada projektů :
- Projekt LK10322 : únor 1972, (Chrysler)čtyřčlenná posádka, pohon turbínou AGT-1500, kanon M68 ráže 105 mm, vyhotoveno na čtrnáct variant s hmotností od 34 do 57 t (kterou vytvářela tloušťka pancíře). TACOM na bázi tohoto stroje vytvořil neskutečných 72 kombinací dílů tanku (např. kanony : americký M60 ráže 105 mm, britský 110 mm, německý 120 mm).
- Projekt LK10352 : červenec 1972 (TACOM), hmotnost 52 t, odolný vrstvený pancíř proti střelám APFDS ráže 115 mm (na 800 m), projekt měněn, hlavně tvar čela korby a věže.
- Projekt LK10372 : leden 1973 (dřevěná maketa), nízký profil, speciální kryt pro osádku při výbuchu munice, boky podvozku s přídavným pancířem, s kanonem spřažený malorážný kanon.
- Projekt LK10379 : únor 1973 (Chrysler), nový tvar pancíře, malorážný kanon na věži, sedm pojezdových kol, hmotnost asi 60t.
- Projekt LK10382 : březen 1973 (Chrysler), počet pojezdových kol snížen o jeden pár, snížena korba, ubrán obsah palivových nádrží a zmenšen věnec věže o 50 mm.
- Projekty 500K, 400K : (GM), dva projekty, jeden z nich označený 400K obsahoval dva motory GM-8V71T, se slabějším pancířem, a podvozek se šesticí pojezdových kol. Možná změna kanonu M68 za kanon ráže 120 mm, více doplňků a stanoviště velitele a střelce ve věži na levé straně.
V určité době se počet variant projektu vyhoupl na číslo 87, později po škrtech se ustálil na "pouhých" šestnácti. Pro vozidlo byly vybrány dva typy pohonu, německý motore Daimler-Benz s převodovkou Renk a americký AVCR-1100 se systémem X-1100. Užší výběr obsahoval čtyři projekty, dva od TACOMu, po jednom od Chrysleru a GM. Společnost do tohoto závěru poslala čtyřmístný stroj o hmotnosti 57 t s municí ve zvláštním výklenku věže a s podvozkem na torzních tyčích. Nový stroj obdržel označení XM815, které bylo později změněno na XM1. Dlouhá doba při projektování nerozhodla, na konečném tvaru se měly podepsat až testy prototypů. Objednávka na zhotovení prototypů byla vyhlášena 28. června 1973 (bez firmy Ford), kde si společnosti Chrysler (68 milionů dolarů) a GM (88 milionů dolarů) rozdělily zakázku. Mezitím došlo ke změnám, v červenci Britové Američanům předvedli výsledky vývoje vrstveného pancíře Cobham, a izraelsko-arabská válka v roce 1973 ovlivnila nepoužití malorážného kanonu Bushmaster při zvýšení vezené munice. Nutnost nového tanku popoháněla a vše se komplikovalo, armáda přišla s projektem MBT-75 na kterém spolupracovala s dalšími konstruktéry. Tato situace vyvrcholila v dokumentu DCP (Development Concept Paper) schváleným ministerstvem v lednu 1973. Zde nešlo o nejlepší bojový tank na světě, ale o kvalitní stroj, který se vejde do rozpočtového limitu (500 000 UDS / v ceně roku 1972). Dokument DCP uváděl doplněk na nutnost porovnávacích testů prototypů, kde oba dostaly symbolické označení XM1, které mělo znamenat nástup nové generace bojových vozidel.
Prototypové vozidla obou společností se tvarově shodovaly, velký rozdíl byl v pohonu, GM počítala se standardním vznětovým motorem, nebo vícepalivovým AVCR. Podvozek měl mít šest párů pojezdových kol na smíšeném zavěšení, třetí, čtvrtý a pátý pár na torzních tyčích, zbytek na hydropneumatických tlumičích. Stanoviště řidiče zde bylo umístěno na levé straně korby, posádka složená za čtyř mužů.
Prototyp Chrysleru měl pohánět turbohřídelový motor Avco Lycoming AGT-1500 spojený s převodovkou X-1100. Podvozek měl být složen ze sedmi párů pojezdových kol na torzních tyčích s hydraulickými lopatkovými tlumiči. Jelikož sovětské tanky byly vybaveny kanony větší ráže měly mít oba prototypové stroje ověřený kanon M68 ráže 105 mm střílející novou municí APFSDS a věž uspůsobenou k výměně za novou zbraň, která by se zařadila do standardu NATO. Sekundární výzbroj by tvořil velkorážný kulomet ráže 12,7 mm a dva kulomety ráže 7,62 mm, přičemž Chryslerův stroj navíc nesl granátomet ráže 40 mm nebo kanon ráže 20 mm (ten byl posléze vypuštěn). Plán počítal s 3-letým vývojem a testováním, po kterém bude určen vítěz, který se bude dál vylepšovat (další 3 roky). Takže z toho vyplývá, že než bude tank puštěn do sériové výroby, uplyne asi šest let. V průběhu vývoje by se testovaly novinky a využívaly zkušenosti z bojových nasazení, přičemž automatika nabíjení nebyla schválena. Odolnost pancéřování byla zkoušena v lednu 1974 na polygonu v Aberdeenu, kam dopravily firmy korby a věže. Za dva roky (leden 1976) byly již prototypy kompletní a veřejnost je uviděla už 3. února 1976. I když v květnu měla obě vozidla najeto přes 5000 km o vítězi nebylo rozhodnuto. Proto se v období od září do konce roku pořádaly další zkoušky, ke kterým byl přidělen německý tank Leopard 2AV (Amercan Version). Němci jej ale přivezli se zpožděním, byl sice testován (a velmi dobře hodnocen), ale jeho účast v soutěži nebyla počítána. Americké velení se snažilo přesvědčit Němce na standardu dílů všech účastněných tanků, spolupráce se avšak podařila jen u kanonu.
Protože oba prototypy měly na pár drobných vyjímek celkově shodné hodnocení, a vítěz nebyl opět určen, konečné rozhodnutí měly vyřešit náklady na sériovou výrobu. Společnosti se měly vyjádřit, na kolik je vyjde výroba 110 tanků v roce 1979 a 352 v roce 1980. Firma GM přišla s částkou 208 milionů dolarů a následoval Chrysler s 221 milionem. Velení armády by přistoupilo ke kterékoliv částce, ale zadalo si podmínky. První byla, že tank bude mít jako pohon turbínu a druhá byla možná výměna kanonu (za britský či německý) bez konstrukčních změn věže. Obě společnosti souhlasily se změnou a zanedlouho došly se svými nabídkami, společnost General Motors vypočítala náklady na 232 milionů, ale Chrysler přišel s nabídkou nižší než předtím, a to s 196 miliony dolarů. A bylo rozhodnuto, dne 12. listopadu 1976 byla vybrána jako výrobce společnost Chrysler. V průběhu roku 1977její filiálka DATP (Detroit Army Tank Plant) převzala zakázku na 11-kusovou předsérii pro další zkoušky, tanky byly zkompletovány v do července 1978. Vozidla testovací série XM1 měly jiný štít kanonu, zaměřovač a pojezdová kola, změna se dotkla také turbíny (prachové filtry). I když pásy a převodovka nevydržely předepsanou životnost, ministerstvo obrany zvýšilo objednávku na 54 tanků, kterou následně ,,zaokrouhlilo? na 110 strojů. Z továrny se vozidla převážela na polygon v Aberdeenu, kde každá účastnila technické prověrky. Prověřené stroje vyrobené v období od dubna 1978 do února 1979 si převzaly osádky 2. praporu 3. jezdeckého pluku ve Fort Blissu, které je prozměnu protáhly armádními testy. Průměrný bezporuchový provoz byl 522 km, a podle opotřebení byla vypočítána životnost : motor ? 9600 km, převodovka -24 000 km, podvozek ? 4424 km, pásy ? 12 480 km a boční převodovky až 168 000 km. Prověrky přinesly nutnost osadit hnací kolo odhrnovačen bláta a obručí proti sesmeknutí pásu. Poslední tank ověřovací série byl použit na postřelovací testy, a s překvapujícím výsledkem, pancíř odolal. Tank prokázal větší odolnost vůči minám a po odmontování poničené části a zkrácení pásu byl pojízdný. Veškerá vozidla byla vyzbrojena vylepšenou variantou kanonu M68.
< M1 Grizzly : ženijní vozidlo na podvozku tanku Abrams.
> M104 Wolverine : mostní tank na podvozku Abramse.
PŘEHLED VERZÍ tanku M1 Abrams - XM1 : prototyp firmy Chrysler, který byl vybrán jako vzor pro první výrobní sérii.
- M1 : první sériová varianta s kanónem M68 (licenční britský L7), vyráběná od roku 1978.
- IPM1 : modifikace verze M1, předstupeň k verzi M1A1, zvýšená pancéřová ochrana, nová převodovka a zavěšení kol.
- M1E1 : testovací varianta pro verzi M1A1.
- M1A1 : nová verze s kanonem M256 ráže 120 mm (Rheinmetall L44), nová pancéřová ochrana, modernější systémy apod., vyráběná od roku 1986.
- M1A1 HA (Heavy Armor) : verze vylepšená o pancéřování, s ochuzeným uranem.
- M1A1 HC (Heavy Armor - Common) : zlepšená varianta verze M1A1 HA, s dalším elektronickým vybavením (hlavně řízení spotřeby).
- M1A1 D (Digital) : dále vylepšená varianta verze M1A1 HC, předstupeň k verzi M1A2.
- M1A1 KVT (Krasnovian Variant Tank) : vizuálně modifikovaná verze sloužící při vojenských cvičeních NATO.
- M1A2 : rozsáhlejší modifikace verze tanku M1A1, nové elektronické vybavení, (CITV), pancéřová ochrana (DU pancíř 2. generace), vyráběná od roku 1992.
- M1A2 SEP (System Enhancment Package) : verze tanku Abrams s nejnovějším elektronickým vybavením, DU pancířem 3. generace (pravděpodobně).
- M1A2 TUSK (Tank Urban Survival Kit) : speciální verze tanku Abrams určeného pro městský boj, (přídavným reaktivním pancéřováním, vylepšeným termovizním vybavením optimalizovaným pro městský boj aj).
- M1 Grizzly : ženijní vozidlo na podvozku tanku Abrams. Mezi vybavením je i radlice sloužící k zarovnávání terénních nerovností či vyhrabávání min. Dále slouží k odstraňování násypů, sutě, drátů, protitankových příkopů, betonových jehlanů apod.
- M1 Panther II : dálkově řízená odminovací verze na podvozku tanku Abrams (podobně jako M60 Panther)
- M104 Wolverine : mostní tank na podvozku Abramse.
M1 Panther II : dálkově řízená odminovací verze na podvozku tanku Abrams
Pokračování v 2. části
