Heinkel He 177 Greif

[petarb]

Jediný bojově nasazený čtyřmotorový letoun Luftwaffe, vyvýjený od roku 1936, první prototyp vzlétl 19.11.39, sériová produkce zahájena v roce 1940. Celková produkce dala  1094 kusů. Bojově byly letouny nasazeny jak na východě ( zásobování Stalingradu ) tak na západě.
Technické údaje:
šestimístný těžký bombardovací letoun
Motorová jednotka:
dva 24 válcové řadové invertní, kapalinou chlazené motory DB 610A/B s výkonem 2950 Hp.
Rozměry:
rozpětí 31,44m
délka 20,3m
výška 5,17m
nosná plocha 102m2
Hmotnost:
prázdný 16 800kg
vzletová hmotnost 31 000kg
Výkony:
max. rychlost u země 370km/hod
440 km/hod ve výšce 5700m
výstup na 2000m za 8,8 min
výstup na 6000m za 36,5 min
počáteční stoupavost 3,15 m/sec
praktický dostup s max. zatížením 6800m
Výzbroj:
1xMG81 v přídi, 1xMG151/20 v přední části podtrupové gongoly, 2x MG81 v zadní části podtrupové gongoly, 2xMG131 v přední hřbetní střelecké věži, 1xMG 131 v zadní prosklené, elektricky ovládané hřbetní věži, 1xMG 151/20 v zadním střelišti.
Pumová výzbroj: 2000 kg
Zdroj: Stíhací a bombardovací letadla Německa 1939-1945, autor: Jaroslav Schmid

[Kageneck]

Nebyl Heinkel 177 dvoumotorový těžký bombardovací letoun?

Mohlo jít o dobrý stroj, kdyby na něj nebyly vedeny tak nesmyslné nároky. K čemu například potřebuje těžký bombardér střemhlavě bombardovat? Odlehčovalo se a odlehčovalo až do té míry, že se letadlo stalo naprosto bezbraným proti sebemenšímu požáru za což zaplatila řada pilotů. Velmi by mě zajímalo, jak by se tento stroj uplatnil, kdyby dostal šanci být kvalitně zkonstruován.
K plánovanému použití letadla:
"Führer věnoval během posledních pár dní několikrát pozornost letounu He 177 a prohlásil, že je pro něho věcí největšího významu vidět tento letoun v akci nad východní frontou tak rychle, jak je to možné. Führer zde zamýšlí provádět noční útoky proti cílům ležícím v hloubce nepřátelského území mimo dolet jiných letounů. Navíc vůdce uvažuje o použití tohoto typu jako doprovodu našich ponorek a lodí, které pronikají námořní blokádou spojenců v Atlantiku. Pro první úkol musíme disponovat silou nejméně jedné plně vybavené skupiny, zatímco zbylé vyrobené letouny tohoto typu musí být použity k provedení druhého úkolu. Führer zdůraznil, že výroba He 177 musí být zcela podřízena těmto dvěma dominantním cílům."
zdroj:airwar.valka.cz

[Kolomaznik]

Nebyl Heinkel 177 dvoumotorový těžký bombardovací letoun?

Ne, nebyl, 2 gondoly, ale 4 motory, které přes společný reduktor poháněly ty 2 vrtule což zákonitě vedlo k problémům.

[Ivan Kožedub]

Presne tak motor DB 610 je vlastne zdvojený DB 605 dobre známy z Bf 109.

[petarb]

Když byl tento těžký bombardér nasazen proti rusům, tak byl vlastně jediný strategický bombardér na celé východní frontě. Rusové nic podobného neměli. Samozřejmě nepočítám přelety spojencekých bomardérů do Ruska kvůli palivu.

[pan.sup]

Nejdná  se o jediný bojově nasazený čtyřmotorový bombardér říše. Máme tu třeba Condory používané s úspěchem nad Atlantikem a dále, pokud vím, Arado 234B nasazené u Remagenu. TB-3 byl nasazen na počátku války, s těžkými ztrátami a dále na podporu pozemních vojsk.
U létající sirky stojí především za povšimnutí její nasazení proti konvojům spojenců, a to především s kluzákovými pumami.

[Hamerinski]

Ne, nebyl, 2 gondoly, ale 4 motory, které přes společný reduktor poháněly ty 2 vrtule což zákonitě vedlo k problémům.

A ty problémy mu daly i přezdívku Říšský zapalovač a to z důvodů častých požárů motorů.

[petarb]

Nejdná  se o jediný bojově nasazený čtyřmotorový bombardér říše. Máme tu třeba Condory používané s úspěchem nad Atlantikem a dále, pokud vím, Arado 234B nasazené u Remagenu. TB-3 byl nasazen na počátku války, s těžkými ztrátami a dále na podporu pozemních vojsk.
U létající sirky stojí především za povšimnutí její nasazení proti konvojům spojenců, a to především s kluzákovými pumami.

Tak když to vezmu popořadě:
1. FW 200 Condor - byl pýchou německé Lufthansy jako dopravní letoun, v průběhu války byl přestavěn na dálkový průzkumný a bombardovací letoun. Podle mě to není plnokrevný dálkový strategický bombardér.
2. Arado 234 B  - jednomístný proudový bombardovací letoun, pokud vím verze B měla jen dva proudové motory Jumo 004, Čtyřmotorové Arado snad vzniklo jen v prototypu.
3. Pe-8 - čtyřmotorový strategický bombardér - vzniklo snad jen 81 ks. Těchto "pár letadel jsem opravdu nepočítal, stejně jako německé JU 290, kterých vzniklo okolo 35 ks). Což se nedá srovnávat s počty vyrobených He-177 (1094ks).
4. TB-3 - anarchaický ruský letoun, na ten jsem opravdu zapoměl. Co vím tak byl snad naposled bojově nasazen při okupaci Polska, pak sloužil jen jako průzkumný a hlídkový a dopravní. O jeho nasazení proti Německu nemám žádné informace - pokud je někdo má, rád si  rozšířím vědomosti.

[pan.sup]

Tak vtom případě nemůže být plnohodnotný prakticky žádný německý bombardér- většina jich byla přestavěna z dopravních letounů. Tudíž nevydím důvod, proč není možní brát Condora plnohodnotně (uplatnil se nad Atlantikem daleko lépe než-li Grief).
Ar-234A- dvoumístný dvoumotorový bombardér- používal Jumo004B (A pouze u V1-3 Me-262). Ar-234B- čtyři motory Jumo004b po zdvojených gondolách (něco jako gondoly u B-52). Ar-234B2 (prototypy, nebyly operačně nasazeny-asi) 4 motory BMW003 v nezávislých gondolách.
TB-3 byl naposledy nasazen daleko nad frontou jako nosič I-16  (10.8.1941) a výsadkový letoun, poslední hromadný nálet je datován do prvního týdne války. Letda se pokusila přeletět frontu, ale za těžkých ztrát byla přinucena se dostat zpět. Zkuste si ho ve Strumovikovi, než-li ho budete kritizovat. Já už na něm mám dvanáct misí a doletěl jsem domů i na jeden motor a bez výškového elevátoru. Neuvěřitelně dokonale jednoduchý a spolehlivý stroj (jen mu takm chybí pancéřování, vozím domů často mrtvou více jak polovinu posádky).

[Kageneck]

Vyjímečně se zastanu ruského letadla:)
TB-3 v době svého vzniku patřil opravdu k výborným strojům. Jeho vzhled působí hodně zastarale, ale 300 km/h a náklad 3 tun (našel jsem až 5 tun, v praxi se obvykle používalo něco kolem 2000 kg). V roce 1941 však byl už zastaralý a pro svou rychlost byl snadnou kořistí pro stíhačky (což není zas tak překvapivé) a protiletadlové dělostřelectvo.

[petarb]

Ar-234A- dvoumístný dvoumotorový bombardér- používal Jumo004B (A pouze u V1-3 Me-262). Ar-234B- čtyři motory Jumo004b po zdvojených gondolách (něco jako gondoly u B-52). Ar-234B2 (prototypy, nebyly operačně nasazeny-asi) 4 motory BMW003 v nezávislých gondolách.

He 177 byl již na začátku svého vývoje plánován jako těžký strategický bombardér, nebyla to žádná přestavba jako např. u FW 200. Jinak Condoru neberu jeho skvělé uplatnění.
Ar-234A - dvoumístný dvoumotorový bombardér?
Od neperspektivních prototypů eventuální sériové verze A se pozornost plně zaměřila na verzi B. O verzi A se nezmiňuje ani samostatný topic v této sekci. Ar-234B-0 20 ks předsériových průzkumných letounů, Ar-234B1  průzkumná verze s autopilotem a s možností nést palivové nádrže, Ar-234B2 univerzální a nejrozšířenější verze, Ar-234 V8 prototyp 4-motorové  plánované verze Ar-234C, pokud vím byly postaveny jen prototypy a mě jediná známá fotka 4motorového Ar-234 V8 ( GK-IY ) se 4mi motory BNW-003.
Ať hledám jak hledám tak pořád všude vidím osádka: 1

Zdroj: Německá bobardovací letadla 1939-1945 - J. SCHMID

[pan.sup]

No, vidíte, tak mám špatnou paměť- nehledám. Pamatuji si pár zmínek od Zieglera.
U TB-3 rychlost 300km byla dosažitelná pouze v zestupném letu. Cestovní se pohybovala okolo 150km/h, u posledních verzí 160-170km/h. Když nabírám výšku, držím se okolo 130.

[pan.sup]

No, vidíte, tak mám špatnou paměť- nehledám. Pamatuji si pár zmínek od Zieglera.
U TB-3 rychlost 300km byla dosažitelná pouze v zestupném letu. Cestovní se pohybovala okolo 150km/h, u posledních verzí 160-170km/h. Když nabírám výšku, držím se okolo 130.

U He-177 s vámi souhlasím. Ale v tom případě nemůžeme brát jako bombardér/stíhač Ju-88, bombardér/stíhačDo-17 a další verze, bombardér He-111 aj.

[petarb]

U He-177 s vámi souhlasím. Ale v tom případě nemůžeme brát jako bombardér/stíhač Ju-88, bombardér/stíhačDo-17 a další verze, bombardér He-111 aj.

To je pravda.
Němce to prostě nutilo k různým přestavbám, které poté s úspěchem používali proti narůstající nadvládě spojenců ve vzduchu. Zdárný příklad jsou zmiňované bombardéry přestavěné na noční stíhačky.

[pan.sup]

Pokud vím, vysouvací střeliště neměl. Používal se pokusně jako tažný letoun pro tank Antonov 40, jinak se zkoušel shoz T-40 (možná T-37). Jeho nosnost byla výborná. Zásadní nevýhodou byla nízká rychlost (ve druhé sv. válce) a absence ochrany posádky.