Arado Ar 232

[Rastislaus]

 Ar 232 "Tausendfüssler" (stonožka) bolo prvým ozajstným moderným transportným lietadlom Nemecka. Hoci Luftwaffe plánovala nahradiť Ju 52/3 m práve týmito strojmi, nakoniec však nebolo vyrobených veľa kusov. Pravdepodobne najzaujímavejšou časťou lietadla bol podvozok - skladal sa z 11 menších kolies po každej strane. Normálne lietadlo operovalo so štvorčlennou posádkou, pričom pilot bol jediný člen posádky, ktorý nemal na starosti dve práce - navigátor mal okrem svojej práce na starosti guľomet v nose lietadla, radista obsluhoval kanón v otočnej vežičke na hornej strane lietadla a posledný člen mal okrem odpovednosti za náklad na starosti aj guľomet.
 Prvé dva prototypy vzlietli začiatkom roka 1941. Pri prvom lete sa však prejavila závada a podvozok v nose lietadla sa nevysunul. Od poškodenia však lietadlo zachránili ostatné kolesá. Prvé dve skompletizované lietadlá dostali označenie Ar 232A, tretie a novoprepracované štvrté ako Ar 232B. Dve Ar 232 B-0 (z 10 kusovej "série") boli ukoristené Britmi na konci vojny a boli používané po vojne RAF na letoch medzi Anglickom a Nemeckom (mimochodom testovací pilot Eric "Winkle" Brown ohodnotil design lietadla veľmi kladne).
 Ak lietadlo prevážalo pechotu, bolo ozbrojené ôsmimi guľometmi MG-34 v bočných oknách.
Technické údaje: (Ar 232B)
Posádka: 4
Dĺžka: 23,52m
Rozpätie: 33,5m
Výška: 5,69m
Plocha krídiel: 142,6m²
Prázdna hmotnosť: 12 780kg
Max. vzletová hmotnosť: 21 150kg
Pohon: 4x BMW Bramo 323 R-2 s výkonom po 895kW
Max. rýchlosť: 308km/h
Cestovná rýchlosť: 290km/h
Dolet: 1062km
Dostup: 6900m
Výzbroj: guľomet MG 131 v prednej časti, kanón MG 151 vo vežičke, 1-2 MG 131 po stranách, +8 guľometov ak prevážalo pechotu

[Stanier]

Já bych si dovolil článeček doplnit či opravit.

Arado Ar 232

Na podzim roku 1939 potřebovala Luftwafe nahradit dopravní letouny Junkers Ju 52/3 m. Technisches Amt upřesnil specifikace jak by měl nový letoun vypadat a zaslal je firmám Arado a Henschel. Po vyhodnocení dostalo přednost Arado, u kterého byly objednány tři prototypy.
                Ar 232 V1
První prototyp byl hornoplošník kovové konstrukce s mohutným trupem, na který navazoval nosník dvojitých ocasních ploch. Podvozek na přídi byl zatahovací, pod trupem pak bylo 22 pevných kol o malém průměru, která dovolovala pojíždění, vzlet a přistání v obtížném terénu. Pohon letounu zajišťovala dvojice motorů BMW 801 MA o výkonu až 1176 kW. První zkušební lety proběhly v červnu 1941. Tento letoun havaroval nad územím Německa krátce po stalingradské porážce. Šlo o první ztracený letoun tohoto typu.
                Ar 232 V2
Ještě v roce 1941 byl vyroben druhý prototyp. Ten byl vyzbrojen kulometem MG 131 ráže 13 mm se zásobou 500 nábojů umístěným v prosklené přední části trupu, kanónem MG 151/20 ráže 20 mm vloženým v otočné hřbetní střelecké věži za pilotní kabinou a druhým kulometem MG 131 ve střelišti pod nosníkem ocasních ploch. Druhý prototyp dostal pro svůj vzhled přezdívku tausendfüssler "stonožka".
                Ar 232 V3
Během zkoušek se bohužel ukázalo, že kvůli stíhačkám Fw 190 s motory BMW 801 nebude možno instalovat stejné motory do sériových Ar 232. Z tohoto důvodu musel být třetí prototyp vybaven čtyřmi slabšími motory BMW Bramo 233 R-2 Fafnir. Třetí prototyp poprvé vzlétl v květnu roku 1942. Zároveň se stal prototypem pro budoucí sériovou verzi B.
                Ar 232 B-0
První letoun tedy letoun Ar 232 B-0 byl považován za prototyp a byl tedy také označovaný jako Ar 232 V4. Páty letoun, tedy Ar 232 B-05 označován též jako Ar 232 V8 byl vybaven čtyřmi francouzskými motory Gnôme-Rhône 14M, z nichž každý měl výkon 515 kW. Stroj poprvé vzlétl v květnu 1943.
Tento letoun měl přídavné nádrže, čimž vzrostla celková zásoba pohonných hmot z 2700 l na 5000 l. Letoun sloužil na základně Banak v severním Norsku jako meteorologický letoun, stejně jako Ar 232 B-08 (V11) jehož typický podvozek byl nahrazen pevnými lyžinami.
 
Do 8.5.1945 byly všechny letouny tohoto typu až najeden zničeny vlastními posádkami. Jediný zachráněný stroj s pilotem Feldwebelem Funkem přelétl do Velké Británie. Celkem bylo vyrobeno 22 letounů typu Arado Ar 232. Počítalo se se zahájením výroby Arada Ar 432, který měl prakticky vycházet z Ar 232, ale špatně dostupný materiál měl být nahrazen lépe dostupnějším. Ani prototyp takového stroje však nikdy dokončen nebyl.
                Technická data Ar 232 B-0
Pohon : čtyři hvězdicové vzduchem chlazené devítiválce BMW Bramo 323 R-2 Fafnir.
Výkon : 882 kW (vzletový výkon, při vstřikování směsi vody a metanolu), 735 kW (0 m), 691 kW (4000 m)
Výzbroj : 1 kanon MG 151 (20 mm) v hydraulicky ovládané střelecké věži na hřbetě trupu těsně za pilotní kabinou, 1 pohyblivý kulomet MG131 (13 mm) v přídi, 1/2 MG131 umístněné pod ocasním nosníkem na zádi trupu, možnost montáže až 8 kulometů MG34 (79 mm) v bočních okénkách.
Maximální rychlost: 338 km/h
Cestovní rychlost: 288 km/h
Dostup: 8 000 m
Dolet: 1 300 km
Hmotnost letounu: 10 280 kg
Vzletová hmotnost: 21 160 kg
Rozpětí: 33,50 m
Délka: 23,50 m
Výška : 5,70 m
http://airwar.valka.cz/