Těžký plamenometný tank KV-8
Základní technické údaje| Celková váha stroje | : | 46 000 kg |
| Posádka | : | 5 |
| Délka | : | 6,95 m |
| Šířka | : | 3,50 m |
| Výška | : | 2,60 m |
| Světlost | : | 0,50 m |
| Délka pásu nahoře na pojezdu | : | 4,33 m |
| Šířka pásů | : | 650 mm |
| Specifický tlak na podklad | : | 0,77 kg/cm2 |
| Rychlost plného otočení věže | : | 10 až 12 sekund |
| Úhel náměru kanónu | : | -4° až +25° |
| Motor | : | dvanáctiválcový kapalinou chlazený čtyřtaktní diesel do V V-2K o výkonu 600 koní |
| Rychlostní stupně | : | 5 dopředu a 1 zpět |
| Obsah nádrží | : | 600 litrů |
| Spotřeba paliva na 100 km | : | 240 litrů |
| Maximální rychlost | : | 43 km/h |
| Cestovní rychlost | : | 18 km/h |
| Dojezd | : | 160 až 250 km |
Překonávání překážek| Svah o sklonu | : | 36° |
| Příkop o šířce | : | 2,7 m |
| Výška zdi | : | 1,20 m |
| Hloubka brodu | : | 1,60 m |
Pancéřování a výzbroj| Čelo korby | : | 75 mm / 60° |
| Věž | : | 75-95 mm / 70°-75° |
| Bok korby | : | 75 mm / 90° |
| Zadní část korby | : | 60-75 mm / 90° |
| Strop korby | : | 30 mm |
| Spodek korby | : | 30-40 mm |
| Výzbroj | : | kanón 20K vzor 1932/38 ráže 45 mm, plamenomet ATO-41, dva kulomety DT ráže 7,62 mm |
| Munice | : | 114 granátů do děla a 3 087 nábojů do kulometu |
V souladu se Sovětskou taktickou doktrínou, tvořily plamenometné tanky neoddělitelnou složku tankových vojsk. A jako podvozky pro plamenometné tanky byl využit lehký tank T-26 na bázi kterého byl vytvořen OT-26, na základě kterého byly vytvořeny tanky OT-130 a OT-133.
Zkušenosti z použití těchto tanků v Zimní válce ukázalo, že plamenometné tanky byly terčem číslo jedna pro dělostřelectvo nepřítele. Na tomto základě bylo rozhodnuto o vytvoření plamenometného tanku na základě KV-1 a T-34.
Proto v listopadu roku 1941 v Čeljabinsku začaly práce na vytvoření plamenometného tanku na základě KV-1. Během prací bylo rozhodnuto využít plamenomet ATO-41, který byl umístěn ve věži místo kulometného dvojčete, v té době kdy byl v plamenometném T-34 stejný plamenomet umístěn místo čelního kulometu. Umístění plamenometu ve věži a také 5krát větší nádrže na plamenometné látky ukázaly přednost KV před OT-34.
Protože rozměry plamenometu nedovolovaly zachovat ve věži standartní dělo ráže 76 mm, bylo do plamenometných KV zastavěno dělo ráže 45 mm vzor 1932/1938, které bylo zakryto tenkým pláštěm imitujícím 76 mm dělo.
Plamenometná směs byla z plamenometu vytlačována pístem, který uváděly v činnost prachovými plyny. Výměna a založení pyropatrony se uskutečňovalo automaticky hydraulickým náporem plamenometné směsi, vytvořeným stlačeným vzduchem z zvláštních nádrží pod tlakem 4,0 - 4,5 kg/cm2. Samotná směs se zapalovala benzínovým plamenem, který byl zapalován elektrickou svíčkou. Kapacita nádrže dovolovala tři výstřely o délce do 10 sekund. Při každém takovém výstřelu bylo spotřebováno okolo 10 litrů směsi.
Dosah plamenometu závisel na typu směsi. Směs ze 40 procent petroleje a 60 procent mazutu zajišťovala dosah 60 až 65 metrů, ale směs z petroleje a oleje zajišťovala dosah 95 až 100 metrů.
Nový tank dostal jméno KV-8 a začal se k armádě dostávat v roce 1942.
Organizačně byly KV-8 a OT-34 zařazovány do oddělených praporů plamenometných (chemických) tanků.
Po zastavení výroby KV-1, byla výroba plamenometných tanků zahájena na základě KV-1S. Nový tank dostal pojmenování KV-8S.
Na rozdíl od KV-8 byla v KV-8S zvětšena zásoba nábojů pro dělo na 114 kusů, a nádrž na plamenometnou směs byla zmenšena na 600 litrů (60 výstřelů). Během výroby byl též nahrazen plamenomet ATO-41 za nový ATO-42 a váha tanku se snížila na 43 000 kg. Protože byla věž KV-1S menší než KV-1, vznikly jisté těžkosti se zástavbou plamenometu. Proto bylo rozhodnuto použít věž KV-8 na podvozek KV-1S. Tento tank dostal také označení KV-8S.
Váha tanků se lišila následovně (KV-8/KV-8S se starou věží/KV-8S): 47,17t / 43,1t / 42,5t.
Vyrobeno bylo 102 kusů KV-8, 25 kusů KV-8S se starou věží, 12 kusů KV-8S.
Mimo to, za účelem ochrany posádky před ztrátami, byly pro posádky plamenometných tanků vyvinuty speciální žáruvzdorné obleky. Zkoušky těchto obleků byly uskutečněny v 500 OTB a ukázaly, že zcela splnují svoje určení. Zprávy o dalším využití obleků jsou nedostatečné, nejsou nikde podchyceny zprávy o jejich účelném masovém využívání.
© Hamerinski
