Autor Téma: 91. pěší pluk (R-U)  (Přečteno 7726 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Peter Steindl

  • Luftwaffe
  • Oberstleutnant - podplukovník
  • Příspěvků: 790
  • Za zásluhy o rozvoj fóra. Uděleno: 9. července 2007 Za 1 rok aktivní činnosti na fóru.  Uděleno: 12. května 2008 Za 2 roky aktivní činnosti na fóru.   Uděleno: 12. května 2009
91. pěší pluk (R-U)
« kdy: Září 06, 2008, 07:57:56 »
91. pěší pluk
Patrně nejznámější vojenská jednotka z českých zemí za 1. světové války byl 91. pěší pluk. Samozřejmě tomu tak bylo díky Jaroslavu Haškovi a jeho Osudům dobrého vojáka Švejka.
Štáb pluku sídlil v Praze, stejně jako II. a III. prapor, I. prapor sídlil ve městě Teodo, nedaleko Kotoru u černohorských hranic a konečně IV. prapor měl základnu v Českých Budějovicích.
Pluk je nazývaný českobudějovický, protože branci pocházeli pouze z jihočeských okresů, z Českobudějovicka, Českokrumlovska a Prachaticka. Byl to etnicky nejpromíchanější pluk z českých zemí, 55 % příslušníků se hlásilo k německé národnosti, 45 % k české.
V Praze byl štáb od roku 1893, kdy byl přesunut z Českých Budějovic, samotný pluk byl založen v roce 1883. Sídlem pluku byla kasárna Císaře Ferdinanda v Karlíně. IV. prapor a pozdější maršbataliony sídlil v Mariánských kasárnách na Mariánském náměstí v Českých Budějovicích, kde pobýval i Jaroslav Hašek.
Vojáci pluku nosili výložky papouškově zelené barvy a žluté (nebo zlaté) knoflíky.
První světovou válku zahájil pluk na srbském bojišti, kde absolvoval těžké boje na Kolubaře u Obrenovace, jihozápadně od Bělehradu.
Poměrně záhy byl však regiment přesunut do Ruska. Účastnil se prvního osvobození pevnosti Přemyšl a po ústupu strávil zimu v Karpatech. V květnu 1915 dochází k velké rakousko-německé ofenzivě a 91. pluk bojuje v gorlickém průsmyku, později u Lvova a Sokalu, zastaví se až na konci září 1915 u Dubna.
Poté je pluk přesunut na italskou frontu. Tam od listopadu 1915 bojuje v bitvách na řece Soči - u Gorice, Monfalcone či Jamiana. V květnu 1916 je regiment poslán jako útočná jednotka do Jižních Tyrol, velmi brzy se však vrací na Soču a vybojovává tam další, vesměs defenzivní boje. Na podzim 1917 se potom pluk zúčastnil rakouské ofenzivy na Piavě a poté drží frontu na horním toku řeky, u města Valdobbiadene. Tam ho na konci války zastihla i italská ofenzíva, která prakticky ukončila jeho existenci.
Velitel v roce 1883: polní zbrojmistr Hubert rytíř z Cibulku
Velitel v roce 1914: plukovník Hermann Eccher ab Echo u. Marienburg
Štábní důstojníci v roce 1914: podplukovníci Anton Glasner, Hugo Dörfler, Alois Martinek a Otto Husserl, majoři Friedrich Oppenheimer, Oskar Moser, Raimund Breitenlohner, Josef Kremžar a Albert Wasel v. Waldingau
Lepší pít coca-colu, než vodu z louže, ve které jsou červi.