Četl a film viděl taky několikrát..., a hlavně jsem vyzpovídal kluky, co byli řidičí nejen na cvičeních, ale vlastně neustále v tanku..Ten jeden byl rok na Šumavě, spal většinou v tanku , a ten tank prostě miloval, učil mladé lampasáky jezdit a když k nám přijel do opravny na SO , tank vypadal jako kdyby přijel z války, on taky, nemohl ani sundat kanady /dokonce nám tvrdil, jak dlouho je neměl dole/, a ten jak ovládal tank , to byl mistr..Ten dovedl se zaolejovaným PSú ,/kdy musel rajčák podržet, než se olej vypálil, pak to zatočilo /manevrovat mezi sloupy bývalého pivovaru/ ovládat tank neuvěřitelně s obrovským citem..a ten nám stál za zády, a vyžadoval práci pouze precizní..,což jinak bylo téměř fuk, hlavně, že se splnil plán..Tak ten řadil jako bůh, zaprve měl sílu /byl to vesničan,původem traktorista/ a hlavně grif, což patrně vojáci ve válce měli, jen u úrovně sovětského výcviku /dle dobových ůdajů/ a ztrátách mnozí neměli čas grif získat..Ale on tvrdil, jelikož jezdil s oběma tanky /T34-T55/, že řadit s Su 85/vlastně T34/ je nesrovnatelně obtížnější než s T 54-5..A když si vezmu, že těm klukům bylo kolikrát necelých 20let, mají můj obdiv. I přesto, že měli obrovskou výhodu, protože to byli sovětští lidé. Dnes si to vůbec nedovedu představit, posadit nás do těch oblud bez posilovačů a klimatizací o topení nemluvě....
