Československé obrněné vlaky

[TonyHazard]

Za tímto příspěvkem stojí pospecovo volání po nějakých fotkách, bohužel ani několikahodinovém pátrání jsem nenašel žádné fotky obrněných vlaků z Pražského povstání. Odměnou mi bylo pár zájímavých informací o obrněných vlacích. Zde je jedna z nich, omlouvám se použiji citaci, neboť kdybych ji zpracoval, vyšlo by to skoro shodně, jelikož je zde dost faktů, které nejdou měnit. Já sám jsem se domníval, že obrněné vlaky skončily zároveň s koncem druhé světové války.
A ještě jedna žádost na pospece : Můžeš prosím změnit název tématu, tento je úzce zaměřený, a je škoda aby nebyl využit.
Příklad : první příspěvek označ "Obrněné vlaky v Pražském povstání" a celé téma pak "Obrněné nebo pancéřové vlaky", může se později dál rozvíjet a doplňovat. (tento odstavec později smáznu)
Citace z Československého vojenství - odpověď Pavela Minaříka z 6. 1. 2003 (vojenství.cz)
Na existenci prvorepublikových obrněných vlaků navázala i poválečná čs. armáda. V roce 1945 v Milovicích vznikla rota obrněných vlaků, bezprostředně podléhající velitelství tankového vojska Hlavního štábu. V říjnu 1947 proběhlo rozšíření roty na prapor obrněných vlaků, zahrnující rotu parních obrněných vlaků, rotu motorových obrněných vlaků a náhradní rotu. V Milovicích útvar působil až do 1. listopadu 1954, kdy zanikl. Úplná likvidace útvaru byla dokončena počátkem roku 1955.
Organizace praporu obrněných vlaků byla dnem 1.10.1947 stanovena následovně:
Velitelství
- štáb
- pomocné družstvo (velitelský roj, radioroj)
- dílenská četa (družstvo pro opravy parních OV, družstvo pro opravy motorových OV)
- hospodářská správa
Rota parních obrněných vlaků
- velitelství
- pomocné družstvo (velitelský roj, hospodářský roj)
- kulometná četa
- dělová četa
- technická četa (spojovací družstvo, vlakové družstvo, ženijní družstvo)
Rota motorových obrněných vlaků
- velitelství
- pomocné družstvo (velitelský roj, hospodářský roj)
- kulometná četa
- dělová četa
- technická četa (spojovací družstvo, vlakové družstvo, ženijní družstvo)
Náhradní rota:
- velitelství
- pomocná četa
- náhradní četa
U praporu bylo předepsáno 289 funkčních míst pro vojáky a 6 pro civilní zaměstnance. Kromě 194 pistolí, 53 pušek a 42 samopalů měly disponovat 4 osobními automobily, 1 nákladním automobilem, 1 motocyklem a 1 kolem. Celkové potřeba personálu pro úplné obsazení všech obrněných vlaků činila téměř 1.100 osob.
Složení vozového parku mělo být následující:
Druh OV.. Název... Lokomotiva.. Předběžný vůz.. Tankový vůz.. Dělový vůz (6).. Kulometný vůz.. Minometný vůz.. Tank LT 38
POV(1) Svoboda.(4)..........1................1...................2....................2...................2....................1.......................1
POV(1) T. G.Masaryk.........1................1...................2....................1...................2....................1.......................1
POV(1) Dr. E.Beneš...........1................1...................2....................1...................2....................0.......................2
POV(1) GenerálŠtefánik......1.(5)...........2...................2....................2...................2....................1.......................0
MOV(2) Stalin...................0...............0...................0.....................2..................3.....................0 ......................0
MOV(2) GenerálPavlík.........0...............0...................0.....................2..................3.....................0.......................0
MOV(2) J. M.Hurban.(4)......0...............0...................0.....................1..................2.....................1.......................0
IOV(3) Orlík..................... 1.(5)...........0..................0.....................1...................3.(7)...............0.......................0
Vysvětlivky:
1) POV - Parní obrněný vlak
2) MOV - Motorový obrněný vlak
3) IOV - Improvizovaný obrněný vlak
4) Cvičná souprava
5) Lokomotiva není obrněná
6) Dělový vůz vyzbrojen kanonem 76 mm
7) 1 vůz vyzbrojen 4 kulomety, 1 vůz vyzbrojen 2 trojkulomety, 1 vůz vyzbrojen 1 čtyřkulometem
Dále byly u praporu obrněných vlaků k dispozici dvě cvičné lehké obrněné kolejové drezíny Steyer-Daimler a dva záložní dělové vozy, společně se šesti záložními kulometnými vozy.
K 1.2.1949 u praporu sloužilo 270 osob, z toho 245 vojáků základní služby. Ve stejné době se u praporu nacházelo 19 lehkých tanků LT-38.
Kromě výše uvedených obrněných vlaků byl součástí čs. armády i tzv. radarový vlak. Jednalo se o kořistní německou soupravu "Flug-Melde-Mess-Zug" typ "Raubvogel I" z doby 2. světové války, nalezenou po skončení bojů v Ostroměři. Souprava o šestatřiceti vagonech, zahrnující kromě jiného i po dvou radiolokátorech RZ-III a RZ-IV, byla nejprve dopravena do Ostroměře u Prahy a následně do Milovic. Odtud se přesunula do Plzně, kde ve Škodových závodech proběhla její generální oprava. V roce 1949 vlak odjel do Prahy, přešel do podřízenosti 1. leteckého operačního střediska Praha a následně sledoval čs. vzdušný prostor ze svého stanoviště v Horažďovicích. Do výbavy vlaku patřil jeden radiolokátor RZ-III, tj. radiový zaměřovač typ III (FUMG-80 FREYA, teoretický dosah 200 km) a jeden radiolokátor RZ-IV (FUMG-65 WÜRZBURG REISE, teoretický dosah 70 km). Značně opotřebovaný RZ-III byl ale schopen zachytit letoun na vzdálenost 50 km do výšky 3 km a RZ-IV do 30 km ve výšce 5 km, což výrazně zaostávalo za jejich původními parametry. V září 1952 se vlak přesunul na Slovensko a přešel do podřízenosti 3. leteckého operačního střediska v Hájníkách, tj. pozdějšího 2. pomocného velitelského stanoviště. Zde působil v oblasti Zvolena, Komárna a Bratislavy. K 1.2.1954 byl vlak pro technickou opotřebovanost zrušen. Radiolokátor RZ-III, namontovaný na dvou vozech, byl odeslán do 4. skladu leteckého týlu ve Zvolenu a radiolokátor RZ-IV, namontovaný na čtyřech vozech, byl předán Astronomickému ústavu v Ondřejově u Prahy a vagony po demontáži byly odevzdány 2. skladu leteckého týlu v Králíkách. Zbývajících šest otevřených vozů se přesunulo do Pardubic. Likvidace soupravy byla ukončena k 1.3.1954.
Malý doplněk : (jaké vagony se mohly nacházet v sestavě obrněných vlaků)
dělostřelecký - vyzbrojený jedním či více kanóny.
pěchotní - vagón určený k boji i přepravě pěchoty
kulometný - vagón určený ke střelbě ze strojních kulometů
minometný - vagón určený ke střelbě z minometů
protiletadlový - vagón s protiletadlovým kanónem nebo kulometem
přepravní - vagón určený k přepravě zbraní, munice, materiálu, pěchoty apod.
velitelský - vagón určený k velení či k přepravě jiných důležitých osob
plošinový - nízký vagón určený k přepravě techniky, tanků, motocyklů apod. Mohl být na něm umístěn tank (i nepojízdný), který z něho vedl palbu.
předběžný - neopancéřovaný nízký vagón, který byl umístěn jako první ve směru jízdy. Chránil vlak před vykolejením a eliminoval poškození vlaku při vjetí na miny.

Obrněný vlak v okolí Milovic v roce 1947.

Pancéřový vlak Zvolen.

[pospec]

Shrnutí:
1)Úvod
2)Štefánik
3)Hurban
4)Masaryk
Úvod:
K výstavbě obrněných vlaků dohnal povstalce znatelný nedostatek obrněné techniky. I přes znatelnost malé ochrany před letectvem a jejich postupné zastaralosti vznikly v železničních dílnách ve Zvolenu v krátkém čase 3 improvizované pancéřové vlaky s krycími názvy Štefánik - Hurban - Masaryk. Materiálem ke stavbě se staly plechy a pancéřování z Podbrezovských železáren. Základ konstrukce tvořil běžně používaný žel. materiál (plošinové vozy typové řady Vr, kryté vozy typové řady Vd a lokomotiva R320).

Výzbroj obrněných tanků tvořily lehké a těžké kulomety, děla různých typů a zemí původu a nepojízdné tanky Lt.35 a 38.
Pancéřové vlaky se skládaly z bojové a zabezpečovací soupravy.
Bojová souprava:
Bojovou soupravu tvořil:
-předsunutý (tykadlový) dělový vůz, jež obsahoval i velitelství vlaku
-tankové vozy
-kulometný vůz
-opancéřovaná lokomotiva umístěná obyčejně mezi tankovými vozy
Soustava ovšem nebyla stálá a podle potřeby se její složení měnilo.
Zabezpečovací souprava:
Zabezpečovací soupravu většinou tvořily mírně upravené vagóny podobné civilním. Vagóny či vlaky byly používány bez úprav.
Využití:
V prostředí Slovenska, kde byly většinou horské prostředí, se použití obrněných vlaků vyplatilo. Vzhledem k palebné síle, rozvětvené síti železnic a množstvím tunelů se využití obrněných vlaků vyplatilo. tak se staly obrněné vlaky během povstání významnou silou na straně povstalců.

Štefánik:
Jeho výstavba začala 4. 9. 1944 a byl dohotoven v druhé polovině září 1944 v železničních dílnách ve Zvolenu.
Pro nedostatek pancéřových plechů byl vlak vybaven pouze obyčejným plechem pro stavbu kotlů pro lokomotivy.
Výzbroj vlaku:
-horské dělo vzor 1915 ráže 75mm na čelní stěně dělového vozu
-2 děla ráže 37mm tankových vozech
-10 těžkých kulometů ráže 7,92mm
Velitel vlaku: kpt. F. Adam
Zástupce velitele: npor. A. Tököly
Posádka: 70 mužů
Zkušební jízdu a ostré střelby vlak absolvoval na trati Zvolen-Krupina. Dne 27.září 1944 byl operačně nasazen na trati Hronská Dúbrava - Kremnica.
Poblíž Staré Kremničky zasáhl do bojů mezi povstaleckými a německými jednotkami. Svou dělostřeleckou palbou se zasloužil o postupný ústup německých jednotek a následný protiútok povstalců. Při přesunu v Hronské Dúbravě byl německými letadly zničen při bombardování předsunutý vůz.
Po ukončení oprav ve Zvolenu úspěšně zasáhl do bojů u Žiaru nad Hronom, Jalné a Hronské Dúbravě. Odtud se 18.října přemístil ke Krupině, kde se dostal do střetu s bojovou skupinou SS Schill, 20. 10. 1944 zasáhl do bojů o Dobrú Nivu. Zde byl vlak vícekrát napaden německým letectvem. Když se německé jednotky přiblížily k městu, tak opustil vlak město jako poslední. Odtud se přesunul do Bánské Bystrice a později do Ulmanky. Zde vlak zůstal zablokovaný ustupujícími vlakovými soupravami. Posádka, jež přešla na partyzánský způsob boje, znehodnotila výzbroj vlaku a jednotlivé části vlaku.

Zástupci železničních dílen Zvolen předávají pancéřový vlak Štefánik povstaleckým jednotkám na železniční stanici Zvolen

Hurban:
Byl dokončen zač. října 1944 v žel. dílnách ve Zvolenu. Jeho pancéřování bylo podobně jako Štefánika tvořeno obyčejným kotlovým plechem.
Výzbroj vlaku:
-polní houfnice vzor 14/19 kalibru 100 mm v dělovém voze
-3 děla 37 mm v tankových vozech
-10 těžkých kulometů ráže 7,92 mm
Velitel vlaku: kpt. M. Ďuriš - Rubanský
Zástupce velitele: npor. D. Miartuš
Posádka: asi 70 mužů
Zkušební jízdu vlak a ostré střelby absolvoval na trati Zvolen - Krupina, potom byl nasazen na trať Hronská Dúbrava - Žiar nad Hronom.
Když byl v prostoru Čermoše zahájen německý útok, vlak byl sem přemístěn a 4.října úspěšně zasáhl společně s povstaleckým letectvem do bojů. V bojích ovšem byl poškozen. Po opravě operoval na trati Bánská Bystrica - Diviaky a 23. 10. 1944 úspěšně zasáhl do bojů při Heľpe.
Později kryl ústup povstaleckých jednotek ve směru Brezno - Bánská Bystrica. Odtud se přesunul k Harmancu. Zde ho posádka odstavila v nedalekém tunule, kde mu znehodnotila výzbroj a důležité části vlaku. Posádka vlak opustila a přešla na partyzánský způsob boje.
Masaryk:
Byl dokončen v pol. října 1944 v žel. dílnách ve Zvolenu. Jelikož byl vyroben nejpozději ze všech tří vlaků,byl také proto technicky vzato nejdokonalejší. Vyjímečnost oproti jeho předchůdcům byl opatřen speciálním pancéřovým plechem z Podbrezovských železáren.
Výzbroj vlaku:
-polní dělo vzor 17 kalibru 80 mm v dělovém voze
-4 děla 37 mm v tankových vozech
-11 těžkých kulometů ráže 7,92 mm
Velitel vlaku: kpt. J. Kukliš
Zástupce velitele vlaku: por. J. Belko
Posádka: 71 mužů
Ostré střelby absolvoval v prostoru Pliešovce - Sása. Poté byl nasazen na úseku 2. taktické skupiny 1. čs. armády na Slovensku, na trať Brezno - Červená Skála. Poté zasáhl proti jednotkám 18. divize SS Horst Wessel a dne 21. 10. 1944 podpořil protiútok povstaleckých jednotek u Červené Skály. Zde se podařilo palbou zneškodnit německý opěrný bod v budově stanice.
Ovšem byl v boji poškozen a přesunul se do Zvolena. Po dokončení oprav se společně s pancéřovým vlakem Hurban 23. - 24. 10. 1944 zúčastnil obranných bojů na Horehroní. Zde byla ovšem palbou německých jednotek zasažena těžce lokomotiva a vlak musel být i přes nepřátelskou palbu (na kterou posádka vlaku ovšem odpovídala stejně silně) náhradní lokomotivou odtáhnut do Hurmanca. Vlak byl posádkou odstaven v tunelu a po znehodnocení zbraní a důležitých částí vlaku přešla jeho posádka na partyzánský způsob boje.

Zdroj: valka.cz