Zapalovali, ale s nevalným úspěchem dokud jim to nebylo předvedeno zajatým sovětským mechanikem. Vana na olej a trocha benzínu a bylo hned teplo, jen si nepamatuju knížku kde je tato sranda popisována. Další metoda bylo ředit motorový olej benzínem.
Mám pocit, že to bylo v knize Konec honicích psů.
Jinak položme si otázku, co je účelem leteckého boje. Přiletí padesát šturmoviků, deset je sestřeleno a čtyřicet rozmašíruje Němce na zemi, přitom sovětská stíhací ochrana sestřelí pět německých stíhaček. Skóre je 10:5 ve prospěch Němců, ale kdo k tomu připočítá účinky náletů na zemi?
Jinak jak už to bylo řečeno výše, byl to Pokryškin, který prosazoval sudý počet strojů v roji a převedení bojů ze zatáček na vertikálu. Naplněno to bylo zejména v bojích nad Kubání na jaře 1943, takže jsme de facto v polovině války na východě.
Jak-3 a výše a La-5 a 7 byly dle mého německým strojům víc než důstojnými soupeři. A v rukou dobrých pilotů představovaly smrtelné nebezpečí. Sovětské elitní gardové letecké pluky byly německým pilotům zcela rovnocenné. Zbytek sovětských pilotů ne, ale to je stejné jako u německých. Vzpomeňte na Clostermanna, který taky za esa považoval 15-20% německých pilotů, zbytek byli zelenáči a potrava pro kulomety. Nic mezi tím, nebyla "střední třída." Buď se stali esy nebo byli mrtví. A stejně tomu muselo být i na východě, ba mnohem víc, protože elitní jednotky Luftwaffe byly na západě.