T-26

[jiirousek]

Sovětský lehký tank T-26



T-26 byl sovětský lehký tank vycházející z britského tanku Vickers Mark E vyráběný v letech 1931-1941. Celkem bylo vyrobeno cca 12 000 kusů tanku T-26. Ten byl vyráběn v mnoha modifikacích - první varianty byly dvou věžové a vyzbrojné kulomety, následovaly dvouvěžové varianty, z nichž jedna věž nesla kulomet a druhá dělo, a posléze se přešlo na jednověžový stroj s kanónovou výzbrojí. Dále se vyskytly modifikace na plamenometný tank, mostní tank a další úpravy? Stroj se dočkal nasazení ve Španělské občanské válce, bojích s Japonci, při invazi do Finska i v rámci Velké vlastenecké války. Nicméně již v roce 1939 začalo být zřejmé, že již nestačí na plnění válečných úkolů proti dostatečně vybavenému nepříteli a v roce 1941 byl definitivně stažen z výroby. V době zahájení operace Barbarossa byl stále nejpočetnějším tankem Rudé armády. Prvních čtrnáct dní bojů přežila jen malá část strojů.
Dvouvěžové verze:
T-26A-1 - dovezené britské tanky
T-26A-2 - vzor 1931, vyráběn v SSSR, výzbroj: 1 x DT; 1 x DT
T-26A-3 - výzbroj: 1 x 12,7 mm kulomet DK, později DŠK 1938; 1 x DT
T-26A-4 - výzbroj: 27 mm kanon; 1 x DT
T-26A-5 - vzor 1932, výzbroj 37 mm kanon; 1 x DT
Jednověžové verze:
T-26B - vzor 1933
T-26B-1 - výzbroj: 37 mm kanon + 1 x DT
T-26B-2 - výzbroj: 45 mm kanon + 1 x DT
T-26S - vzor 1937 nebo 1939, výzbroj: 45 mm kanon + 1 x DT, vyráběn svařováním, nová semi-kónická věž
T-26A - výzbroj: 76,2 mm kanon nebo houfnice
Plamenometné verze:
OT-26 - tank vzor 1931, výzbroj: 1 plamenomet
OT-130 - tank T-26B, výzbroj: 1 plamenomet + 1 x DT
OT-133 - tank T-26S, výzbroj: 1 plamenomet + 1 x DT
OT-134 - tank T-26S, výzbroj: 45 mm kanon + 1 plamenomet
Velitelské verze:
T-26(TU) - velitelská verze, vyznačovala se rozměrnou rámovou anténou radiostanice po obvodu horní části korby. Tato verze sloužila velitelům tankových jednotek, kteří pomocí radiostanice, udržovali spojení s vyššími stupni velení. Podřízeným tankům se povely sdělovaly pomocí signalizačních praporků.
T-26A-4(U) - velitelská verze tanku T-26A-4
T-26B-2(U) - velitelská verze tanku T-26B-2
Samohybná děla SU-5:
SU-5-1 - výzbroj: 76,2 mm houfnice
SU-5-2 - výzbroj: 122 mm houfnice
SU-5-3 - výzbroj: 152 mm minomet
Další verze:
ST-26 - mostní tank
T-26T - dělostřelecký tahač
TT-26 - teletank
TN-26 - pozorovatelský tank



Základní charakteristika
Posádka 3
Délka 4,62 m
Šířka 2,33?2,41 m
Výška 2,44 m
Hmotnost 9,4?9,75 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování 6?25 mm
Hlavní zbraň 45 mm kanón
Sekundární zbraně 1×7,62 DT kulomet
Pohon a pohyb
Pohon GAZ T-26 zážehový motor
kW ( k )
Odpružení 
Max. rychlost 28 km/h
Poměr výkon/hmotnost hp/tunu
Dojezd 175 km







Zdroj: časopis HPM, wikipedia.

[jiirousek]

jo omlouvam se zdroj je s časopisu HPM jaký to býl dil napišu jak se dostanu domu a muj názor nateno stroj velice zajimává varianta dvouvěžový system kdy vjedné věži byl plamenomet podporovaný druhou věží ale slabě panceřovaný proti tankum osy ale byl jednoduchý na vyrobu a lehký

[hrdina sovietskeho zvazu]

Zaujimave je ze rusi nasadzovali T-26 do boja aj proti strednym tankom , ktore ich prevysovali mnohokrat vo vyzbroji a okrem toho aj v sile  panciera. Nemecke stroje boli modernejsie a technicky dokonalejsie ako T-26 . Prekvapujuce je ze T-26 castokrat z uspechom bojovali proti Panzeru 3 a 4 . Treba podotknut ze ale len za cenu velkych obeti a to len vdaka odhodlanosti osadok tankov a vdaka tomu ze musely zautocit vatsinou z boku a zo sebevrazebnej blizkosti . Docital som sa ze najvatsim hrdinom bol na T-26 bol porucik Frolov ktory zahynul pri protiutoku rusov ked sa obklucene jednotky prebijali smerom na Lvov  /Frolov aj napriek tomu ze jeho tank bol len lahko pancierovany letel do utoku pred T-34 a KV  pretoze nechcel dopustit aby velitel divizie isiel do utoku prvi , samozrejme bol jeho tank niekolko krat zasiahnuty a miesto toho aby sa zachranil pridal plyn a zautocil na dalsi nemecky tank taranom a zahynul pritom./ Frolov ziskal po smrti dvojnasobnym hrdinom sovietskeho zvazu

[sandoslap]

No, oni si ale ruští vojáci uvědomovali, že mají buď možnost zachovat se výjimečně statečně a jet na T-26 do útoku třebas proti Pantherům, nebo se zachovat zbaběle a dostat hned po ústupu z bitvy od soudruha velitele kulku. Rusové T-26 měli sklony posílat do boje ve velkých počtech, ovšem bez jakékoli podpory silnějších tanků, takže jediným výsledkem byla spousta železného šrotu na bojišti a zbytečně padlých tankistů. Právě takhle většinou vypadala strategie ve stylu "Nás mnogo!"
A mimochodem, čím to zasáhli ten T-26, který letěl do útoku před T-34 a KV? To snad museli být nějaké protitankové pušky použité na velkou vzdálenost, několik zásahů třebas i z 37 mm protitankového děla by T-26 muselo vyřídit.

[Bambi]

Proč sem hned cpát Panthery? Pokud se podíváme na průbojnost kanonu 45 mm vz. 32, kterým byl vyzbrojen, s normální AP municí je udávána 42 mm na 100 metrů, na 500 metrů pak 35 mm. Jeho soupeři pak mají následující tloušťku pancíře :

Pz III + Pz IV 30 mm
Pz 38(t) 25 mm

Je zřejmé, že T-26 byl důstojným soupeřem svých protivníků, byť jejich kvalit nedosahoval. Je nutno brtá samozřejmě v potaz spousty faktorů, ale rozhodně nelze deklasovat tento tank jako jakési "vozítko pro sebevrahy".

Jinak během hledání průbojnosti jsem nalezl tuto tabulku, která se myslím může docela hodit všem :

http://www.wwiivehicles.com/ussr/guns.asp

[jugen]

Bambi musím súhlasiť dávnejšie som čítal že kanon použitý v t-26 mohol konkurovať panzer IV skorších verzíí pri použití podkalibrových nábojov ale tie boli u sovietskej armády  danom období nedostatkom...

[sandoslap]

Jeho soupeři pak mají následující tloušťku pancíře :

Pz III + Pz IV 30 mm
Pz 38(t) 25 mm

Ano, T-26 se teoreticky mohly měřit s Pz III a LT 38, ale válka není boj někde v počítačové hře, kde proti hráči postaví stejně silný stroj jako má on sám. A Rusové nikdy neváhali poslat obrovské počty T-26 na jatka před Panthery, ačkoli neexistovala šance na vítězství.
Každý tank je vcelku dobrý ve své době (kromě těch italských  ) a ve své kategori. Ale to, že nějaký tank dokáže prorazit pancíř tanku jiného ještě neznamená, že se mu v boji vyrovná a myslím si že ona vrakoviště těchto lehkých tanků na východní frontě mluví sama za sebe......

[James Gastovski]

T-26 měl dva zsasadní nedostatky jeden byl prileš slaby panciř 16 mm a druhy slaby motor. Ale hlavní příčínou velkych ztrát T-26 byly špatně vycvičene osádky. Videl sem T-26 v barvach finské armády.

[pospec]

Bojové nasazení tanku T-26

Španělská občanská válka (1936-39)
Ve Španělsku si mnoho zemí, převážně Německo, Itálie a Sovětský svaz, vyzkoušelo svoji novou techniku a taktiku. Mnoho z nich, jako např. Itálie a SSSR, vyšlo z ,,bojových testů" s pocitem výtečně odvedené práce, jak z oblasti letectví, tak i v oblasti tanků, a to nejen ohledně technických termínů, ale i jejich nasazení (mnohdy se v pozdější ranné fázi nového světového konfliktu ukázalo, že chybných).

Prvních 50 kusů T-26 dorazilo do přístavu španělského přístavu Cartagena na sovětské nákladní lodí Komsomol 13. října 1936, ovšem prvních 15 tanků mělo být doručeno již 26. září téhož roku. Ony první kusy měly sloužit převážně k výcviku Španělů, ale 29.října se ovšem dostalo  několik kusů do bojových operací, jelikož hrozilo bezprostřední ohrožení samotného Madridu.

Až do konce roku 1937 byly osádky tanků většinou složené buď čistě ze sovětských vojáků, případně v lepším smíšené se španělskými republikány-tankisty. Až ke konci roku 1937, kdy se sovětské intervenční síly začaly ze Španělska stahovat, byly osádky tanků čistě ,,španělské."

Co se týče výzbroje, nemělo dělo ráže 45mm žádný problém překonat jakýkoliv pancíř soupeřových tanků, které zastupovaly převážně německé Panzer I a italské CV 33, jež disponovaly pouze kulometnou výzbrojí. Proto je pochopitelné, že nacionalistické velení vypisovalo odměny za ukořistění funkčních kusů tohoto tanku. v případě ukořistění byly tyto sovětské tanky opětovně využity nacionalisty.

Ovšem jak bylo zmíněno, že dělu ráže 45mm neodolalo žádné pancéřování nacionalistických tanků, něco podobného se dalo říci i o T-26. Hrozbou se pro ně tedy staly i lehké kanóny, jež pamatovaly ještě světovou válku.

Seznam dodaných tanků T-26 do republikánského Španělska:
15.10.1936..........50 ks
30.11.1936..........56 ks
06.03.1937..........60 ks
08.03.1937..........40 ks
07.05.1937..........56 ks
13.03.1938..........25 ks

Ještě po roce 1945 mělo býti ve výzbroji španělské armády přibližně 116 kusů T-26B.




Dálný východ (1938-39)
V rámci samotné Rudé armády došlo k použití T-26 poprvé až během bojů s Japonci s jezera Chasan v létě 1938 a 1939 na řece Chalchin Gol, v konfliktu, který bývá samotnými Sověty označován za pohraniční šarvátky. U jezera Chasan byla nasazena druhá mechanizovaná brigáda a dva samostatné tankové prapory, které disponovaly celkem 257 kusy tanků T-26.

Ovšem japonské dělostřelectvo bylo poměrně dobře organizováno a připraveno k boji a podařilo se mu zasáhnout mnoho strojů. Plně zničeno či těžce poškozeno bylo plných 85 tanků T-26. U Chalchin Golu bylo tanků T-26 nasazeno výrazně méně, ale o to intenzivněji se do bojů musely zapojit.


Polsko (1939)
17.září 1939 Sovětský svaz zahajuje svoji účast na okupaci Polska v souladu s dříve uzavřenou sovětsko - německou smlouvou o přátelství. Celkově překročilo sovětsko - polské hranice 1675 tanků T-26 dvou různých sovětských frontů:

Běloruský front - 878
Ukrajinský front - 797

Polské tažení proběhlo plně bez komplikací. V přímém boji zde Rusové ztratili pouhých 15 tanků T-26 (za skutečnost lze zmínit, že polská armáda všechny své tanky vrhla do bojů proti wehrmachtu. Největším protivníkem tedy pro sovětské T-26 byla 40mm protiletadlové děla Bofors). Dalších 302 kusů jich bylo vyřazeno z boje kvůli různým poruchám.


Finsko (1939-40)
Zimní válka se stala dobrodružstvím Stalina, který chtěl zničit tzv. Bílé Finsko. Proto zahájil po zinscenovaných pohraničních konfliktech tzv. Zimní válka, po níž sice muselo Finsko přijmout těžké podmínky míru, ovšem útočníkovi způsobilo obrovské ztráty na lidech i technice.

Během tří a půl měsíce jejího trvání přišla Rudá armáda o více než tisíc strojů T-26! Necelou polovinu z nich se podařilo opravit a vrátit do služby. Zato Finové během války ukořistili okolo 70 těchto tanků čímž vlastně zdvojnásobili své tankové síly, což vypovídá o odhodlání Finů hájit svoji vlast. Kořistní tanky poté Finové použili při svém postupu do SSSR roku 1941 v rámci operace Barbarossa:
-10 T-26 mod. 1931
-20 T-26 mod. 1933
-2 T-26 mod. 1938/1939
-2 KhT-26
-4 KhT-130

K 1.lednu 1942 finská armáda měla disponovat cca. 102 kusy všech verzí T-26.


V roce 1944, když se pomalu válka začala přesouvat k území Finska, disponovali Finové 126 kusy různých variant T-26:
-22 přestavěných T-26E
-2 T-26 mod. 1931
-63 T-26 mod. 1933
-36 T-26 mod. 1938/193
-2 T-26T
-1 KhT-26

K roku 1945 disponovali Finové přibližně 90 kusy strojů T-26.V lednu 1960 ještě finská armáda disponovala 21 kusy T-26 různých verzí, přičemž ty poslední byly definitivně vyřazeny roku 1961.




Operace Barbarossa (1941)
 Před operací Barbarossa disponovala Rudá armáda celkem 10.268ks tanků T-26 v různých technických stádiích opotřebení a verzí.

Stavy Vojenských okruhů Rudé armády k 1.6.1941:
Západní zvláštní vojenský okruh - 1136 (52% všech tanků)
Mechanizované sbory na Jižním křídle fronty (Oděský a Kyjevský okruh) - 1316 (35% tanků na frontě)

Celkově všechny jednotky na Západní frontě (německo-sovětská hranice) disponují  doloženými 4875 kusy, ovšem jejich počet překračoval 10 000 kusů T-26. Dalším faktem je že přibližně 30% z nich bylo kvůli různým závadám neschopných boje. To potvrzuje i fakt, že např. jednotky Zvláštního Baltského vojenského okruhu disponovaly před 22.6. celkem 449 kusy T-26, 2 plamenometnými OT-26 a 4 tahači na podvozku T-26. Do 7.7. ztratily tyto jednotky oba plamenometné tanky a 201 kusů klasických verzí tanku. Dalších 186 kusů bylo ztraceno pro mechanické poruchy.

Německý Wehrmacht získal několik desítek T-26 různých opotřebení. Malý počet tanků T-26 se v roce 1941 účastnil bitev o Minsk, Kyjev a blokády Leningradu. Rovněž se podílely i na potlačení povstání ve Varšavě roku 1944.

Během bitvy o Charkov roku 1943  došlo k nasazení dálkově ovládaných T-26 naplněných výbušninou. Ovšem pro jejich malou rychlost se staly výtečným výcvikem pro německé střelce z kanónů.




Britsko-sovětská invaze do Iráku (srpen - září 1941)
Zde se sovětské tankové aktivně účastnily při postupu ze severu. K 1.5.1941 měl 28.mechanizovaný sbor (později určený k invazi do Iráku) disponovat 717 tanky BT a T-26, umístěných v:
-6. tanková divize (28. mechanizovaný sbor)
-54. tanková divize (28. mechanizovaný sbor)


Čína (1939-45)
Na pomoc Číně v boji proti Japonsku poslal SSSR 82 kusů T-26 mod. 1933. Přesné bojové nasazení není mě známo, poslední kusy ovšem měly sloužit ještě v 50.letech během občanské války v Číně na straně vojáků Čankajška.


Další uživatelé:
Turecko
V roce 1935 mělo Turecko koupit od SSSR 60 kusů T-26 model 1933 společně s 60 obrněnými vozidly BA-6. Tanky T-26 byly ze služby vyřazeny pro mechanické opotřebení do konce roku 1942.

Rumunsko
Rumunská královská armáda disponovala k 1.listopadu 1942 cca. 33 kořistními T-26

Afghanistan
Roku 1935 získal dva T-26 mod. 1931, ovšem další neobjednal a žádné další údaje nejsou ani známy.


Kořistní T-26 model 1939