Pro doplnění: Rakety R4-M nebyly základním vybavením stroje. Odpalovaly se z dřevěných nosičů, jež vyráběla jakási truhlářská dílna. Při letu stroj zbrzďovaly přibližně o čtyři km/h, při startu však zbrzďovaly podstatně více.
Původně se zamýšlela montáž motorů BMW 003A. Po instalaci do prototypu V-1 však po 15 sekundách letu vypověděly službu. Příčina byla v nevhodně zvoleném materiálu lopatek dmychadla. Motory byly tedy nahrazeny těžšími a většími motory Jumo 004A, které však kladly daleko větší aerodynamický odpor. Odzkoušeny byly na prototypech V-2 (zřítil se při zkušebním letu, pilot zahynul, V-1 zničen při americkém náletu) a V-3 (o jeho osudu nic nevím). Do sériové výroby se dostaly jednotky Jumo 004B, které měly jen nepatrné změny. Jejich slabinou však byla výdrž 8 hodin v provozu, kdy poté musely být vyměněny (o spolehlivosti nemluvě). Tuto potíž se podařilo vyřešit až roku 1946 u Avie S-92, kdy byly do lopatek zavedeny vodou plněné chladící kanálky (další pozitivní změnou bylo kupříkladu zavedení druhé podvozkové pumpy, nebo jak se tomu nadává). Motor BMW 003 byl později využit tuším že u Salamandera.
Asi nejvýraznější změnou byl prototyp V-12, u kterého byl instalován vysokorychlostní kokpit. Nadzvukové rychlosti se však nepodařilo dosáhnout, nad 900km/h se stával neovladatelným. Způsobeno to bylo absencí křidélek na zpodku trupu, která by změnila proudění vzduchu, které je při nadzvukové rychlosti značně odlišné (dobře patrné kupříkladu u F-4).
Zdroje: moje hlava, ale nejvíce mám nastudováno z Mano Zieglera a z archivu TM v Praze, kamarád tam pracoval.
Schválně, víte, jak vypadal střední bombardér Me-261 a rakeťák Me-263?
Kdo chodí na srazy v Praze, můžu doručit i nějaké podklady z archivu TM.
