|
|
||
|
|
|
|
|
|
||
|
OBRNĚNÉ AUTOMOBILY - ÚVOD |
||
|
|
||
|
|
||
|
dvě generace obrněných automobilů vedle sebe, SdKfz 3 a SdKfz 221 |
||
|
Za první světové války a v době těsně po ní byly obrněné automobily vnímány hlavně jako přepravní prostředky pěchoty pro bojové oblasti. A podle toho byly také první německé obrněné automobily stavěny. Ať už to byly policejní Sonderwagen 21 nebo armádní SdKfz 3, byly založeny na podvozcích původně nákladních automobilů, jejich konstrukce byla spartánsky jednoduchá a většinou neměly ani integrální výzbroj. Navíc byly stavěny pro pohyb výhradně po zpevněných komunikacích. Postupem času však začala obrněným automobilům stále více připadat spíše role průzkumná. Během druhé světové války byl potom průzkum již jednoznačně hlavní oblastí působnosti tohoto druhu techniky. Tomu se také přizpůsobila jejich konstrukce. Moderní německé obrněné automobily byly výrazně menší, lehčí a rychlejší než jejich předchůdci. Už totiž nemusely pojmout pěchotní výsadek neboť přepravu pěchoty postupně přebíraly zejména polopásové obrněné transportéry.
|
||
|
|
||
|
SdKfz 222 v Africe |
||
|
Význam průzkumné činnosti rostl s tím jak Němci uváděli do praxe své novátorské vojenské teorie. Jedním ze základních pilířů bleskové války byly prudké útoky na nejslabší body nepřátelské obranné linie, prolomení této linie a obklíčení co největšího počtu nepřátelských vojáků za touto linií. Určení míst nejvhodnějších pro průlom, jak z hlediska rozmístění obránců tak terénních podmínek, však vyžadovalo právě důkladný průzkum. Bez průzkumu nemůže dost dobře fungovat žádná taktika, natož pak taktika bleskové války. Blitzkrieg vyžadoval vrhnout do útoku veškerou sílu najednou aby byl průlom skutečně zajištěn a poslat někam najednou celou armádu bez průzkumu by byl hodně riskantní krok. A Obrněné automobily byly pro průzkum téměř ideální. Byly rychlé, dobře ovladatelné a zároveň poskytovaly své posádce relativně slušnou úroveň ochrany. Navíc nesla převážná většina moderních obrněných automobilů také vlastní výzbroj a to mnohdy nezanedbatelné ničivé síly.
|
||
|
|
||
|
SdKfz 232 (8 rad) během přepravy po železnici |
||
|
Obrněné automobily však měly jednu zásadní nevýhodu a to kolový podvozek. Ten značně omezoval možnost jejich nasazení protože průchodnost kolových strojů členitým terénem byla nízká. Němci se tento handicap snažili minimalizovat vývojem a výrobou těžkých obrněných automobilů se třemi nebo i čtyřmi nápravami. Když se ale každý podzim a jaro změnila východní fronta v oceán bláta bylo úplně jedno kolik náprav obrněný automobil měl. Obrněné automobily nesloužily ale pouze k průzkumu. Fungovaly rovněž často jako velitelské vozy pro potřeby nižších důstojníků, kterým umožňovaly relativně bezpečný a hlavně rychlý pohyb mezi bojujícími jednotkami a týlem. Pozdní těžké obrněné automobily potom sloužily i jako nosiče dělostřeleckých zbraní relativně velkých ráží. Například osmikolový SdKfz 234/4 byl vyzbrojen výkonných protitankovým kanonem ráže 75 mm. Tento vývoj byl výsledkem zoufalé snahy Němců snižovat obrovskou početní převahu ruských tanků všemi možnými způsoby.
|
|
|
||