|
|
||
|
|
|
|
|
|
||
|
Flakpanzer 38 (t) |
||
|
|
||
|
|
|||||
|
Flakpanzer 38 (t) - Gepard |
|||||
|
Nedostatek prostředků pro boj se stále dotěrnějšími ruskými i spojeneckými bombardéry obrátil roku 1943 pozornost německých konstruktérů k osvědčenému podvozku původně československého lehkého tanku PzKpfw 38(t). Němci sice plánovali vývoj účinnějších protiletadlových samohybek na podvozcích vlastních těžších tanků Pzpfw IV, ovšem problém bylo třeba řešit ihned a tank Panzer 38(t) se jako dočasné a přitom uspokojivé řešení hodil. Právě kvůli úspoře drahocenného času měla být přestavba tanku co nejjednodušší. Jako základ byl vybrán podvozek zmíněného tanku verze Ausf. M. Zmizela věž a zadní část původní nástavby a nově se na zádi podvozku objevila nástavba z pancéřových plechů o síle 10 mm. Ta uzavírala bojový prostor ze všech stran kromě stropu, ten samozřejmě zůstal otevřený. Nástavba přesahovala půdorys vozidla a horní polovina bočnic se dala sklopit dolů aby umožnila volné otáčení zbraně při sledování prolétajícího cíle (sklopené bočnice jsou vidět na snímku níže). V bojovém prostoru byl na otočném podstavci instalován rychlopalný kanon Flak 38 L/122,5 ráže 20 mm. Vezená zásoba munice pro něj činila 540 nábojů. Žádnou další výzbrojí stroj nedisponoval. Pro blízkou obranu proti živé síle nepřítele s sebou proto posádky vozily buď lehký kulomet nebo samopaly MP 40.
|
|||||
|
|
|||||
|
Flakpanzer 38(t) se sklopenými bočnicemi připraven k palbě |
|||||
|
Souhlas se zahájením výroby stroje dal Adolf Hitler osobně v říjnu 1943. V listopadu pak sjely z linek první hotové kusy. Oficiální název nového vozidla zněl "2cm Flak 38 auf Panzerkampfwagen 38(t)", mnohem více se ale rozšířil zkrácený název Flakpanzer 38(t). Mimo to měl stroj ještě zcela neoficiální přezdívku Gepard, která se rozšířila mezi jeho posádkami. Přestože byl stroj od začátku nahlížen jako dočasné řešení, v praxi se osvědčil a jeho výroba nakonec pokračovala až do února 1944. Přesný počet vyrobených strojů není znám ale obecně se uvádí, že vzniklo okolo 150 exemplářů. I přes zmíněné dobré zkušenosti s provozem stroje se nezměnil názor konstruktérů a do budoucna se pracovalo už jen na vývoji větších a těžších typů protiletadlových tanků schopných nést výzbroj větší ráže či alespoň větší kadence.
|
|||||
|
|
|||||
|
Co ještě se můžete o tomto stroji dozvědět: |
|||||
|
|
|||||
|
|
|
||